Předseda
(zvoní): Prosím o klid, pane kol. Votrubo!
(Posl. Dr. Blaho: Za dva měsíce
bude revoluce na Slovensku! Uvidíte, co to je! Trvalý
hluk a nepokoj.)
Posl. Pospíšil
(pokračuje): Já to říkám
v tom nejlepším mínění, aby ty
přehmaty byly vyšetřeny a okamžitě
napraveny. (Poslanec Beran: Kde jste intervenoval? Co jste
dělal v té věci?) Já jsem intervenoval
na povolaných místech a mohu říci,
že ta intervence měla platnost a že bylo již
zařízeno, co jsem chtěl docíliti.
(Poslanec Dr. Velich: Co jste docílil, nemusil jste
tedy vykládati!) Byla zřízena komise,
která tuto věc vyšetřuje, s pravomocí...
(Hluk a nepokoj. Různé výkřiky.)
Předseda
(zvoní): Musím se vším důrazem
žádati Vás, pánové, abyste zachovali
klid. Bylo-li něco proneseno v řeči pana
kolegy Pospíšila, co se nesrovnává
se zájmy našeho státu, pak nepochybuji, že
jak se strany lavic vládních, tak také se
strany pana zpravodaje bude to uvedeno na pravou míru.
Prosím pana kolegu, aby pokračoval ve své
řeči.
Poslanec Pospíšil
(pokračuje): Prohlašuji, že mně
ani nenapadá, abych porušoval zájmy našeho
státu, poněvadž to, co jsem zde řekl,
tryská z hloubi mé duše, aby ihned stala se
náprava. Žádám, aby ta komise, která
tam byla vyslána, pracovala co nejrychleji aby skutečně
ti, kteří tam jsou nevinně - těch
se pouze zastávám a nikoho jiného, jen nevinných
se zastávám - ti aby byli propuštěni
a sice proto... (Opětný hluk a odpor. Výkřiky
posl. Votruby.)
Předseda
(zvoní): Pane kol. Votrubo, prosím o klid!
Poslanec Pospíšil
(pokračuje): ... a sice proto, aby se nezdálo,
že takovým způsobem náš stát
získává si sympatií. Ti lidé
jsou lákáni se všech možných stran
na Slovensku a tu je naší povinností, abychom
řádnou správou a ne takovýmto způsobem
jich získali pro náš stát. Proto dopouštějí
se chyby ti, kteří se dopustili takových
přehmatů, a ne ten, který na ně upozorňuje
v tom nejlepším úmyslu, aby co nejdříve
byla zjednána odpomoc. (Poslanec Votruba: K tomu je
jiná cesta! Poslanec Jonáš: Do cizích
novin to přijde, hanobíte armádu! O nic jiného
Vám nejde, pro cizí klerikály pracujete!)
Poslanec Pospíšil:
To mně ani nenapadá... (Posl. prof. Velich: Počkáme
několik dnů a ovoce této debaty uhlídáte
a my Vás poženeme za to k odpovědnosti!)
Nebojím se! Jak jsem říkal a říkám
dále, děláme to proto, aby byla okamžitě
zjednána náprava (Vřava. Předseda
zvoní.), poněvadž nemůžeme
dopustiti, aby eventuelně nevinní tam byli držáni
jednu minutu déle, než je potřeba, poněvadž
ta taktika, kdyby tak postupováno bylo dále, by
byla taktikou hroznou. (Ministr dr. Zahradník: Že
naši lidé nevinně byli křižováni,
zabíjeni ve stu a tisících na udání
těchto maďaronů, o tom jste nevěděli,
o tom nemluvíte. To jsou zločiny, které pášete
na státu! Pomlouváte republiku, jste, jako jste
byli vždy, v cizích službách, jste vlastně
cizím tělesem ve státě! Veliké
projevy souhlasu. Vřava. Hlas: To je ministr železnic
tam na vrchu. Pane ministře, starejte se o okna a dráhy
a jízdní řády ať se doplňují!)
My musíme hleděti,
abychom vypěstovali ve svém státě
občany oddané tomuto státu. (Hlas: Tím
je nevychováte!) Tím přáním,
aby se nám to podařilo společnou snahou,
končím. (Potlesk u čs. strany lidové.
Odpor na druhých stranách. Vřava.)
Předseda:
Pane kolego Jílku, nemáte slova! Pane kolego Velichu,
nemáte slova!
Uděluji závěrečné
slovo panu zpravodaji ing. Bečkovi. (Vřava.
Předseda zvoní. Hlas: To byla řeč
Herostrata republiky! Výkřiky.)
Předseda
(zvoní): Pane kol. Votrubo, pane kolego Sedláčku!
Slovo má pan zpravodaj Bečka.
Zpravodaj posl. ing. Bečka:
Slavné Národní Shromáždění!
Ujímám se slova v tomto
okamžiku, mohu říci, do duše rozrušen!
(Výborně!) A jsem přesvědčen,
velevážení, že nebylo potřebí
této scény, kdyby byl pan předřečník
rozvážil, se kterého místa mluví.
(Výborně! Potlesk!) Správně
zde bylo řečeno, že zde nemluvíme jen
k těmto čtyřem stěnám, že
zde mluvíme do světa! (Souhlas.) A tu každé
slovo musí býti také rozváženo
a zejména v takové debatě, jakou jest debata
rozpočtová a jako jsou otázky, o kterých
právě zde pan řečník rozmlouval.
Velevážení pánové!
Předřečník zmínil se o tom,
že staly se zde jisté přehmaty. Je to možným,
to všichni doznáte sami. Jsme ve válce a na
tom Slovensku je dnes válečný stav. Pan předřečník
vytýká, že tam se stalo, že byly snad
osoby podezřelé zatknuty a že byly držány
ve vazbě. Prosím, jinak to býti nemůže.
(Posl. Votruba: Staré Rakousko je odstřelilo
hned!) Chci říci, že to je ten nejmírnější
způsob válečné manýry, že
jestli někdo zdá se býti podezřelým,
zrádcem, aby byl alespoň zajat. (Hlasy: Ale nesmí
býti fackován! Bit nesmí býti!)
Pan kolega dokazuje, že stalo se, že někdo byl
fackován atd. Prosím, my nevíme, jestli je
to pravda, ti, kteří ho tam drží v té
vazbě, bezpochyby to také nevědí dnes,
jestli je to pravda, věc krátce dosud nebyla vyšetřena
a došetřena a my jistě všichni, i když
myslíme, že takové věci u nás
se staly - já pro svou osobu jim nevěřím
- a jestli že se staly, musíme státi na tom,
aby byly vyšetřeny. (Výborně!)
Toho se dosáhne ale jinou cestou, než takovým
způsobem, než zde se to dělá.
Myslím, že o té
věci nepotřebuji dále rozpřádati
nit a jsem přesvědčen o souhlasu Vás
všech, že všichni přejeme si, aby náležitě
to, co se stalo, bylo potrestáno, jestliže to provedli
vlastizrádci, aby bylo potrestáno, jestliže
provedl někdo něco nesprávného, co
dělati neměl. (Výborně! Potlesk.)
K tomu jest spravedlnost a té my se dovoláváme!
Ovšem věci tím se dají těžko
odčiniti a já myslím, že nezbývá,
než-li nad tím, jakým způsobem se to
tu stalo, vysloviti naše politování. (Výborně!
Tak jest! Potlesk! Hlas: Bolševismus klerikálního
rázu!)
Ohledně samotného ministerstva
zahraničních záležitostí bylo
prvním řečníkem a sice kol. Maxou
vytýkáno, že rozpočet zahraniční
jest příliš v malém měřítku
držán a že ministerstvo toto na základě
této dotace vůbec nemůže svým
povinnostem dostáti. (Nepokoj. Předseda zvoní:
Pane kolego Velichu!) Bylo také s druhé strany
vytýkáno a byl to p. dr. Hodža, který
vytýkal, že toto ministerstvo jest špatně
dotováno a že se tedy proti cizině nebudeme
moci, jak je potřeba, representovati. K tomu podotýkám,
že neleží vina na rozpočtovém výboru
a že za tuto stať nezodpovídá jen ministerstvo
financí a rozpočtový výbor. Připomínám,
že za každý odbor zodpovídá si
každé ministerstvo samo a že také toto
oddělení bylo sestavováno na základě
dohody s ministerstvem zahraničním a sice byl za
tou příčinou vyslán delegát
finančního ministerstva do Paříže,
který tam projednával potřeby ministerstva
se samotným zahraničním ministrem Drem Benešem.
Vedle toho k tomuto odstavci připomínám,
že jistě tato stať pro ministerstvo zahraničních
záležitostí nebude nijak prejudiciem pro další
budování našeho rozpočtu, poněvadž
toto ministerstvo jest úplně nehotové a ani
v těch částech nemohlo zahájiti svou
činnost, kde na to jest pamatováno.
To, že je "potřeba"
poměrně malá, dá se ještě
jiným způsobem upraviti a musí se upraviti
tím, že části ušetřené
bude možno přenésti na části,
které bude možno výše dotovati. Z toho
důvodu prosím, abyste také tuto kapitolu
ráčili schváliti. (Výborně!)
Předseda:
Tím debata o této skupině kapitol je vyčerpána
a podobně tak, jak jsem již prohlásil o skupině
prvé, dám hlasovati o ní až zítra
dopoledne do půl 12. hod.
Přerušuji projednávání
rozpočtu a přikročíme,
nebude-li proti tomu námitek, k vyřízení
ostatních odstavců denního pořádku.
(Námitky nejsou.) Námitek proti tomu není.
Přistoupíme k odstavci 2.
2.
Zpráva finančního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 1054) na zmocnění
pro vyhlášení amnestie v oboru poplatkovém
(tisk č. 1162).
Zpravodajem jest pan kolega Dr. Veselý.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Veselý:
Vážené Národní shromáždění:
Zákonem ze dne 25. února 1919, čís.
84 udělilo Národní shromáždění
zmocnění ministerstvu financí, aby ustanovilo
podmínky, za kterých lze upustiti od stíhání
přestupků při přiznávání
daně výdělkové, daně z příjmů,
daně důchodové a vojenské taxy. Nyní
žádá ministerstvo financí, aby toto
oprávnění stanoviti podmínky amnestie
bylo také rozšířeno na všecky obory
práva poplatkového.
Ve zprávě, s kterou
návrh zákona byl předložen, neuvedl
ministr financí důvodů, které ho přiměly
k této žádosti, ale při jednání
finančního výboru pak vysvětlil, že
mu jde o to, aby zamlčené tržní ceny,
zejména při nemovitostech, mohly býti přiznány
dodatečně. Záleží na tom, aby
při novém soupisu majetku, kde také hodnoty
po případě tržní ceny nemovitostí
budou udávány, mohli majitelé přiznati
již spravedlivé a pravé tržní ceny,
aby nebyli vydáváni ještě v nebezpečí,
že budou pro nová nesprávná přiznání
trestáni. Tedy tento účel má amnestie,
k jejímuž udělení má býti
ministr financí zmocněn. Každá amnestie
prospívá morálce daňové a poplatnické
a proto mám za to, že i v oboru práva poplatkového
by měla nastati úleva a usnadnění,
aby poplatníci mohli správně přiznávati
svůj majetek. Vzhledem k tomu finanční výbor
doporučuje Národnímu shromáždění,
aby předloženou předlohu zákona schválilo
a aby ministerstvu financí bylo uděleno zmocnění,
o které žádá.
Předseda
(Zvoní.): K slovu není nikdo přihlášen,
debata jest skončena. Přistoupíme
k hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Pane kolego Buřívale,
prosil bych na místo.
Hlasovati budeme o zákoně,
týkajícím se vyhlášení
amnestie v oboru poplatkovém, poněvadž má
pouze 2 paragrafy a není žádných pozměňovacích
návrhů, v celku najednou. Jest snad proti tomu námitka?
(Nebyla.) Není!
Kdo souhlasí s §§
1. a 2. zákona, jakož i s nadpisem jeho, jak jest
obsažen ve zprávě finančního
výboru, prosím, by povstal. (Děje se.)
To jest většina.
§ 1. a 2. jakož i nadpis
zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj slovo
ke druhému čtení?
Zpravodaj dr. Veselý:
Ne!
Předseda:
Upozorňuji ještě dodatečně, že
ve zprávě při § 1. za tím znamením
§ schází číslo 1 a že v
tom smyslu dlužno návrh opraviti.
Kdo souhlasí se zákonem
právě v prvém čtení přijatým
také ve čtení druhém, prosím,
by povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Zákon jest schválen
také v druhém čtení.
Tím tento odstavec denního
pořádku jest vyřízen a přistoupíme
k
3.
jenž jest zpráva finančního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk
č. 964) o povinném sdělávání
smluv nájemních ve formě písemné,
dále o nežalovatelnosti nepřiznané činže
(tisk č. 1163).
Zpravodajem jest pan kolega dr. Fáček.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec dr. Fáček:
Vážené Národní shromáždění!
Návrh zákona, o kterém
podávám zprávu, jest zase novou součástkou
v celém tom systému opatření zákonných,
kterými má náš poplatník býti
jakousi nucenou výchovou přiveden k lepší
morálce daňové. Zase má býti
poněkud utažena síť, aby v ní uvázly
některé rybičky, které dosud finanční
správě při jejím lovení unikaly.
Týká se to činže. Doposud byla činže
fatována v obdobích dvouletých, při
tom bylo mnoho soudů k zatajení činže.
Nyní má se zavésti zlepšení v
tom směru a sice tím způsobem, že bude
zavedena povinnost ohlašovati všechny změny nájemních
poměrů běžně, tedy pokaždé,
když se změní výše nájemného
dosavadního nebo doba nájmu, jest majitel nemovitostí
povinen učiniti oznámení ihned. Aby tato
povinnost byla dodržována, bude zavedena jednak trestní
sankce, ale vedle toho také důležitá
sankce soukromoprávní v tom smyslu, že nájemné
nebude žalovatelné, pokud majitel nemovitosti nesplní
řádně své povinnosti ohlašovací.
Vedle toho pak jako prostředek další kontroly
zavádí se běžné placení
poplatku z nájemného. Ty dosud se platily jen z
písemních nájemných smluv, nyní
z každého nájemného. S tím se
ovšem získává státu nový
příjem, který rozpočten jest as na
2 mil. korun. Jest to tedy nové zatížení
poplatníků, a na druhé straně zase
v jich prospěch se řeší dosavadní
sporná otázka, má-li se platiti také
poplatek z potvrzenek na činži tak, že se tyto
potvrzenky sprošťují poplatku. To placení
poplatku bude zároveň kontrolou berní správy,
jsou-li ohlášky nájemného řádně
dodržovány.
V zákoně jest také
pamatováno na potřebu, aby jisté případy
pachtů a nájmů, zejména drobných
anebo kombinovaných, kde také v nájemném
jest obsažena úplata za jiné služby a
výkony, byly připuštěny výjimky
ze zákona. Odkazuje se to ministru financí, aby
učinil tak nařízením. Závažnou
změnu učinil finanční výbor
na původním vládním návrhu
potud, že nepřistoupil na to, aby zavedena byla všeobecná
povinnost sdělávati smlouvy pachtovní a nájemní
v písemné formě. V tom směru vyšel
jistě vstříc zájmům občanstva,
kterému bude ušetřeno mnoho obtíží
a nepříjemností. Zástupce vlády
přizpůsobil se stanovisku finančního
výboru a v tom směru byla celá původní
předloha důkladně přepracována.
Důsledkem toho také název zákona se
změnil.
Jménem finančního
výboru navrhuji, aby zákon tak, jak jest připojen
ke zprávě finančního výboru,
byl slavným Národním shromážděním
schválen.
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
je ukončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Hlasovati míním dát
o celém zákoně, o 9 paragrafech jakož
i o nadpisu jeho najednou. Žádných pozměňovacích
návrhů není, tedy myslím, že
můžeme hlasovati v celku. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není,
tedy budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s § 1. až
9. zákona obsaženého ve zprávě
finančního výboru jakož i s nadpisem
jeho, prosím, aby povstal. (Děje se.) To
je většina. § 1. až 9. jakož i nadpis
zákona jsou schváleny.
Přeje si snad p. zpravodaj
k druhému čtení slova?
Zpravodaj posl. dr. Fáček:
Nikoli.
Předseda:
Kdo souhlasí se zákonem právě v prvním
čtení přijatým, také ve
druhém čtení, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina.
Zákon je schválen
také v druhém čtení.
Zbývá ještě
rozhodnouti o resolučním návrhu obsaženém
ve zprávě finančního výboru.
Čísti jej snad není třeba. Přání
v tom smyslu vysloveno nebylo, dám tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s resolučním
návrhem finančního výboru, obsaženým
ve zprávě jeho, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina.
Resoluční návrh
jest přijat a tím
tento odstavec denního pořádku je vyřízen.