Středa 25. června 1919

Předseda (zvoní): Prosím o klid, pane kol. Votrubo!

(Posl. Dr. Blaho: Za dva měsíce bude revoluce na Slovensku! Uvidíte, co to je! Trvalý hluk a nepokoj.)

Posl. Pospíšil (pokračuje): Já to říkám v tom nejlepším mínění, aby ty přehmaty byly vyšetřeny a okamžitě napraveny. (Poslanec Beran: Kde jste intervenoval? Co jste dělal v té věci?) Já jsem intervenoval na povolaných místech a mohu říci, že ta intervence měla platnost a že bylo již zařízeno, co jsem chtěl docíliti. (Poslanec Dr. Velich: Co jste docílil, nemusil jste tedy vykládati!) Byla zřízena komise, která tuto věc vyšetřuje, s pravomocí... (Hluk a nepokoj. Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Musím se vším důrazem žádati Vás, pánové, abyste zachovali klid. Bylo-li něco proneseno v řeči pana kolegy Pospíšila, co se nesrovnává se zájmy našeho státu, pak nepochybuji, že jak se strany lavic vládních, tak také se strany pana zpravodaje bude to uvedeno na pravou míru. Prosím pana kolegu, aby pokračoval ve své řeči.

Poslanec Pospíšil (pokračuje): Prohlašuji, že mně ani nenapadá, abych porušoval zájmy našeho státu, poněvadž to, co jsem zde řekl, tryská z hloubi mé duše, aby ihned stala se náprava. Žádám, aby ta komise, která tam byla vyslána, pracovala co nejrychleji aby skutečně ti, kteří tam jsou nevinně - těch se pouze zastávám a nikoho jiného, jen nevinných se zastávám - ti aby byli propuštěni a sice proto... (Opětný hluk a odpor. Výkřiky posl. Votruby.)

Předseda (zvoní): Pane kol. Votrubo, prosím o klid!

Poslanec Pospíšil (pokračuje): ... a sice proto, aby se nezdálo, že takovým způsobem náš stát získává si sympatií. Ti lidé jsou lákáni se všech možných stran na Slovensku a tu je naší povinností, abychom řádnou správou a ne takovýmto způsobem jich získali pro náš stát. Proto dopouštějí se chyby ti, kteří se dopustili takových přehmatů, a ne ten, který na ně upozorňuje v tom nejlepším úmyslu, aby co nejdříve byla zjednána odpomoc. (Poslanec Votruba: K tomu je jiná cesta! Poslanec Jonáš: Do cizích novin to přijde, hanobíte armádu! O nic jiného Vám nejde, pro cizí klerikály pracujete!)

Poslanec Pospíšil: To mně ani nenapadá... (Posl. prof. Velich: Počkáme několik dnů a ovoce této debaty uhlídáte a my Vás poženeme za to k odpovědnosti!) Nebojím se! Jak jsem říkal a říkám dále, děláme to proto, aby byla okamžitě zjednána náprava (Vřava. Předseda zvoní.), poněvadž nemůžeme dopustiti, aby eventuelně nevinní tam byli držáni jednu minutu déle, než je potřeba, poněvadž ta taktika, kdyby tak postupováno bylo dále, by byla taktikou hroznou. (Ministr dr. Zahradník: Že naši lidé nevinně byli křižováni, zabíjeni ve stu a tisících na udání těchto maďaronů, o tom jste nevěděli, o tom nemluvíte. To jsou zločiny, které pášete na státu! Pomlouváte republiku, jste, jako jste byli vždy, v cizích službách, jste vlastně cizím tělesem ve státě! Veliké projevy souhlasu. Vřava. Hlas: To je ministr železnic tam na vrchu. Pane ministře, starejte se o okna a dráhy a jízdní řády ať se doplňují!)

My musíme hleděti, abychom vypěstovali ve svém státě občany oddané tomuto státu. (Hlas: Tím je nevychováte!) Tím přáním, aby se nám to podařilo společnou snahou, končím. (Potlesk u čs. strany lidové. Odpor na druhých stranách. Vřava.)

Předseda: Pane kolego Jílku, nemáte slova! Pane kolego Velichu, nemáte slova!

Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji ing. Bečkovi. (Vřava. Předseda zvoní. Hlas: To byla řeč Herostrata republiky! Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Pane kol. Votrubo, pane kolego Sedláčku! Slovo má pan zpravodaj Bečka.

Zpravodaj posl. ing. Bečka: Slavné Národní Shromáždění!

Ujímám se slova v tomto okamžiku, mohu říci, do duše rozrušen! (Výborně!) A jsem přesvědčen, velevážení, že nebylo potřebí této scény, kdyby byl pan předřečník rozvážil, se kterého místa mluví. (Výborně! Potlesk!) Správně zde bylo řečeno, že zde nemluvíme jen k těmto čtyřem stěnám, že zde mluvíme do světa! (Souhlas.) A tu každé slovo musí býti také rozváženo a zejména v takové debatě, jakou jest debata rozpočtová a jako jsou otázky, o kterých právě zde pan řečník rozmlouval.

Velevážení pánové! Předřečník zmínil se o tom, že staly se zde jisté přehmaty. Je to možným, to všichni doznáte sami. Jsme ve válce a na tom Slovensku je dnes válečný stav. Pan předřečník vytýká, že tam se stalo, že byly snad osoby podezřelé zatknuty a že byly držány ve vazbě. Prosím, jinak to býti nemůže. (Posl. Votruba: Staré Rakousko je odstřelilo hned!) Chci říci, že to je ten nejmírnější způsob válečné manýry, že jestli někdo zdá se býti podezřelým, zrádcem, aby byl alespoň zajat. (Hlasy: Ale nesmí býti fackován! Bit nesmí býti!) Pan kolega dokazuje, že stalo se, že někdo byl fackován atd. Prosím, my nevíme, jestli je to pravda, ti, kteří ho tam drží v té vazbě, bezpochyby to také nevědí dnes, jestli je to pravda, věc krátce dosud nebyla vyšetřena a došetřena a my jistě všichni, i když myslíme, že takové věci u nás se staly - já pro svou osobu jim nevěřím - a jestli že se staly, musíme státi na tom, aby byly vyšetřeny. (Výborně!) Toho se dosáhne ale jinou cestou, než takovým způsobem, než zde se to dělá.

Myslím, že o té věci nepotřebuji dále rozpřádati nit a jsem přesvědčen o souhlasu Vás všech, že všichni přejeme si, aby náležitě to, co se stalo, bylo potrestáno, jestliže to provedli vlastizrádci, aby bylo potrestáno, jestliže provedl někdo něco nesprávného, co dělati neměl. (Výborně! Potlesk.) K tomu jest spravedlnost a té my se dovoláváme! Ovšem věci tím se dají těžko odčiniti a já myslím, že nezbývá, než-li nad tím, jakým způsobem se to tu stalo, vysloviti naše politování. (Výborně! Tak jest! Potlesk! Hlas: Bolševismus klerikálního rázu!)

Ohledně samotného ministerstva zahraničních záležitostí bylo prvním řečníkem a sice kol. Maxou vytýkáno, že rozpočet zahraniční jest příliš v malém měřítku držán a že ministerstvo toto na základě této dotace vůbec nemůže svým povinnostem dostáti. (Nepokoj. Předseda zvoní: Pane kolego Velichu!) Bylo také s druhé strany vytýkáno a byl to p. dr. Hodža, který vytýkal, že toto ministerstvo jest špatně dotováno a že se tedy proti cizině nebudeme moci, jak je potřeba, representovati. K tomu podotýkám, že neleží vina na rozpočtovém výboru a že za tuto stať nezodpovídá jen ministerstvo financí a rozpočtový výbor. Připomínám, že za každý odbor zodpovídá si každé ministerstvo samo a že také toto oddělení bylo sestavováno na základě dohody s ministerstvem zahraničním a sice byl za tou příčinou vyslán delegát finančního ministerstva do Paříže, který tam projednával potřeby ministerstva se samotným zahraničním ministrem Drem Benešem. Vedle toho k tomuto odstavci připomínám, že jistě tato stať pro ministerstvo zahraničních záležitostí nebude nijak prejudiciem pro další budování našeho rozpočtu, poněvadž toto ministerstvo jest úplně nehotové a ani v těch částech nemohlo zahájiti svou činnost, kde na to jest pamatováno.

To, že je "potřeba" poměrně malá, dá se ještě jiným způsobem upraviti a musí se upraviti tím, že části ušetřené bude možno přenésti na části, které bude možno výše dotovati. Z toho důvodu prosím, abyste také tuto kapitolu ráčili schváliti. (Výborně!)

Předseda: Tím debata o této skupině kapitol je vyčerpána a podobně tak, jak jsem již prohlásil o skupině prvé, dám hlasovati o ní až zítra dopoledne do půl 12. hod.

Přerušuji projednávání rozpočtu a přikročíme, nebude-li proti tomu námitek, k vyřízení ostatních odstavců denního pořádku. (Námitky nejsou.) Námitek proti tomu není. Přistoupíme k odstavci 2.

2. Zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 1054) na zmocnění pro vyhlášení amnestie v oboru poplatkovém (tisk č. 1162).

Zpravodajem jest pan kolega Dr. Veselý. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Veselý: Vážené Národní shromáždění: Zákonem ze dne 25. února 1919, čís. 84 udělilo Národní shromáždění zmocnění ministerstvu financí, aby ustanovilo podmínky, za kterých lze upustiti od stíhání přestupků při přiznávání daně výdělkové, daně z příjmů, daně důchodové a vojenské taxy. Nyní žádá ministerstvo financí, aby toto oprávnění stanoviti podmínky amnestie bylo také rozšířeno na všecky obory práva poplatkového.

Ve zprávě, s kterou návrh zákona byl předložen, neuvedl ministr financí důvodů, které ho přiměly k této žádosti, ale při jednání finančního výboru pak vysvětlil, že mu jde o to, aby zamlčené tržní ceny, zejména při nemovitostech, mohly býti přiznány dodatečně. Záleží na tom, aby při novém soupisu majetku, kde také hodnoty po případě tržní ceny nemovitostí budou udávány, mohli majitelé přiznati již spravedlivé a pravé tržní ceny, aby nebyli vydáváni ještě v nebezpečí, že budou pro nová nesprávná přiznání trestáni. Tedy tento účel má amnestie, k jejímuž udělení má býti ministr financí zmocněn. Každá amnestie prospívá morálce daňové a poplatnické a proto mám za to, že i v oboru práva poplatkového by měla nastati úleva a usnadnění, aby poplatníci mohli správně přiznávati svůj majetek. Vzhledem k tomu finanční výbor doporučuje Národnímu shromáždění, aby předloženou předlohu zákona schválilo a aby ministerstvu financí bylo uděleno zmocnění, o které žádá.

Předseda (Zvoní.): K slovu není nikdo přihlášen, debata jest skončena. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Pane kolego Buřívale, prosil bych na místo.

Hlasovati budeme o zákoně, týkajícím se vyhlášení amnestie v oboru poplatkovém, poněvadž má pouze 2 paragrafy a není žádných pozměňovacích návrhů, v celku najednou. Jest snad proti tomu námitka? (Nebyla.) Není!

Kdo souhlasí s §§ 1. a 2. zákona, jakož i s nadpisem jeho, jak jest obsažen ve zprávě finančního výboru, prosím, by povstal. (Děje se.)

To jest většina.

§ 1. a 2. jakož i nadpis zákona jsou schváleny.

Přeje si pan zpravodaj slovo ke druhému čtení?

Zpravodaj dr. Veselý: Ne!

Předseda: Upozorňuji ještě dodatečně, že ve zprávě při § 1. za tím znamením § schází číslo 1 a že v tom smyslu dlužno návrh opraviti.

Kdo souhlasí se zákonem právě v prvém čtení přijatým také ve čtení druhém, prosím, by povstal. (Děje se.)

To jest většina.

Zákon jest schválen také v druhém čtení.

Tím tento odstavec denního pořádku jest vyřízen a přistoupíme k

3. jenž jest zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 964) o povinném sdělávání smluv nájemních ve formě písemné, dále o nežalovatelnosti nepřiznané činže (tisk č. 1163).

Zpravodajem jest pan kolega dr. Fáček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj poslanec dr. Fáček: Vážené Národní shromáždění!

Návrh zákona, o kterém podávám zprávu, jest zase novou součástkou v celém tom systému opatření zákonných, kterými má náš poplatník býti jakousi nucenou výchovou přiveden k lepší morálce daňové. Zase má býti poněkud utažena síť, aby v ní uvázly některé rybičky, které dosud finanční správě při jejím lovení unikaly. Týká se to činže. Doposud byla činže fatována v obdobích dvouletých, při tom bylo mnoho soudů k zatajení činže. Nyní má se zavésti zlepšení v tom směru a sice tím způsobem, že bude zavedena povinnost ohlašovati všechny změny nájemních poměrů běžně, tedy pokaždé, když se změní výše nájemného dosavadního nebo doba nájmu, jest majitel nemovitostí povinen učiniti oznámení ihned. Aby tato povinnost byla dodržována, bude zavedena jednak trestní sankce, ale vedle toho také důležitá sankce soukromoprávní v tom smyslu, že nájemné nebude žalovatelné, pokud majitel nemovitosti nesplní řádně své povinnosti ohlašovací. Vedle toho pak jako prostředek další kontroly zavádí se běžné placení poplatku z nájemného. Ty dosud se platily jen z písemních nájemných smluv, nyní z každého nájemného. S tím se ovšem získává státu nový příjem, který rozpočten jest as na 2 mil. korun. Jest to tedy nové zatížení poplatníků, a na druhé straně zase v jich prospěch se řeší dosavadní sporná otázka, má-li se platiti také poplatek z potvrzenek na činži tak, že se tyto potvrzenky sprošťují poplatku. To placení poplatku bude zároveň kontrolou berní správy, jsou-li ohlášky nájemného řádně dodržovány.

V zákoně jest také pamatováno na potřebu, aby jisté případy pachtů a nájmů, zejména drobných anebo kombinovaných, kde také v nájemném jest obsažena úplata za jiné služby a výkony, byly připuštěny výjimky ze zákona. Odkazuje se to ministru financí, aby učinil tak nařízením. Závažnou změnu učinil finanční výbor na původním vládním návrhu potud, že nepřistoupil na to, aby zavedena byla všeobecná povinnost sdělávati smlouvy pachtovní a nájemní v písemné formě. V tom směru vyšel jistě vstříc zájmům občanstva, kterému bude ušetřeno mnoho obtíží a nepříjemností. Zástupce vlády přizpůsobil se stanovisku finančního výboru a v tom směru byla celá původní předloha důkladně přepracována. Důsledkem toho také název zákona se změnil.

Jménem finančního výboru navrhuji, aby zákon tak, jak jest připojen ke zprávě finančního výboru, byl slavným Národním shromážděním schválen.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, debata je ukončena. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Hlasovati míním dát o celém zákoně, o 9 paragrafech jakož i o nadpisu jeho najednou. Žádných pozměňovacích návrhů není, tedy myslím, že můžeme hlasovati v celku. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není, tedy budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s § 1. až 9. zákona obsaženého ve zprávě finančního výboru jakož i s nadpisem jeho, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. § 1. až 9. jakož i nadpis zákona jsou schváleny.

Přeje si snad p. zpravodaj k druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. dr. Fáček: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí se zákonem právě v prvním čtení přijatým, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina.

Zákon je schválen také v druhém čtení.

Zbývá ještě rozhodnouti o resolučním návrhu obsaženém ve zprávě finančního výboru. Čísti jej snad není třeba. Přání v tom smyslu vysloveno nebylo, dám tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem finančního výboru, obsaženým ve zprávě jeho, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina.

Resoluční návrh jest přijat a tím tento odstavec denního pořádku je vyřízen.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP