Přistoupíme k dalšímu,
jímž jest
4.
Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění G. Navrátila a soudr.
(tisk č. 597) na úpravu služebních
poměrův okresních lesních a lesních
příručích při politické
správě (tisk č. 1164).
Zpravodajem jest p. kol. Gustav
Navrátil. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Gustav Navrátil:
Velevážení pánové!
Otázka, o kterou jde, není
vlastně otázkou úřednickou, nýbrž
velmi důležitou otázkou organisační.
Vždyť nejde jenom o úředníky a
zřízence, kteří jsou již ve službách
státních při lesní správě
- míst těch jest celkem asi 20 - nýbrž
hlavně jde o založení kadru pro příští
organisaci lesní služby. Celkový náklad
jest úplně nepatrný a proto doporučuje
státně zřízenecký výbor
Národnímu shromáždění,
aby znění zákona dle návrhu tiskem
rozdaného přijalo.
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen a debata
je skončena, přistoupíme k hlasování:
Poněvadž zákon sám má pouze 5
paragrafů, materie je jednotná a žádných
pozměňovacích návrhů podáno
nebylo, budeme hlasovati o něm v celku najednou. Jsou snad
proti tomu námitky nějaké? (Nebyly.)
Není jich.
Kdo souhlasí s §§
1. až 5. zákona na úpravu služebních
poměrů okresních lesních a lesních
příručí při politické
správě, jakož i s nadpisem jeho, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina.
§§ 1. až 5. jakož
i nadpis zákona jsou schváleny ve smyslu
zprávy výborové.
Přeje si p. zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. Gustav Navrátil:
Nikoli!
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvním čtení také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Zákon je přijat
také ve druhém čtení
a tím jest tento odstavec denního pořadu
vyřízen.
Přistoupíme k dalšímu
odstavci, kterým jest
5.
Zpráva finančního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk. č. 911), jímž
se mění výměra poplatků z dolových
a povrchových měr a z výhradních kutisk
(tisk. č. 1170).
Zpravodajem jest pan kol. Zíka.
Uděluji mu slovo,
Zpravodaj posl. Zíka:
Vážené Národní Shromáždění!
Poplatky z dolových měr
a kutisk byly dosud velmi nízké a jest zajímavo,
že již ve starém Rakousku vláda opětovně
usilovala o to, aby poplatky tyto byly přiměřeně
zvýšeny, že však tato snaha vlivem velkého
kapitálu, v jehož majetku zpravidla dolové
míry a kutiska se nalézají, nemohla se uskutečnit.
Jest tedy návrh naší vlády, aby poplatky
tyto byly značně zvýšeny a sice z dosavadního
nepatrného obnosu 8 K na obnos značně vyšší,
docela oprávněný, ovšem, že finanční
výbor navrhuje některé změny vládního
návrhu a sice především, pokud se týče
§ 1., totiž na místo aby zvýšené
poplatky byly vybírány již prvním čtvrtletím
po vyhlášení zákona, navrhuje finanční
výbor, aby se tak stalo již 1. července, a
dále aby měrné a kutebné nebylo placeno,
jak navrhuje vládní předloha, čtvrtletně
pozadu, nýbrž půlletně předem,
a sice proto, poněvadž dle dosavadní zkušenosti
mnozí majitelé měr a hlavně kutisk
ještě před uplynutím platební
lhůty odhlašovali a později zase přihlašovali
míry, aby se vyhnuli placení.
Další změnu navrhuje
finanční výbor tím, že místo
dosavadního § 2. vládního návrhu,
podle kterého se na měrném kutebném
nemají poskytovati slevy, navrhuje finanční
výbor, aby takové slevy poskytovány byly
ministerstvem veřejných prací v případech
zvláště výjimečných, a
odůvodňuje tuto změnu finanční
výbor nutností a okolnostmi, které vyplývají
z toho, že mnohé míry a hlavně kutiska
jsou méně vydatná, takže těžení
z nich z technických a jiných hospodářských
důvodů není vždy možné.
Doplnil bych toto odůvodnění ještě
tím, že většina měr jest v majetku
velkokapitalistických cizích společností.
Mnohé z nich mají takových měr nebo
kutisk na tisíce. Kdybychom neposkytli v některých
případech malým podnikatelům hospodářsky
slabším možnost slevy, byli by nuceni vzdáti
se práva na svá kutiska a tu jistě že
by tyto velkokapitalistické společnosti takové
příležitosti využily a okupovaly vše
to, co dosud nemají ve svém majetku.
Z této příčiny
prosím, aby Nár. Shromáždění
dalo návrhu finačního výboru ústavní
souhlas.
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata
je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Dám hlasovati o celém
zákonu, který má pouze 3 paragrafy - a poněvadž
nebylo podáno žádných pozměňovacích
návrhů - najednou.
Kdo souhlasí s § 1. -
3. jakož i s nadpisem zákona, obsaženým
ve zprávě finačního výboru,
prosím aby povstal. (Děje se.)
To je většina.
§ 1., 2. a 3., jakož
i nadpis zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj slovo
k druhému čtení?
Zpravodaj posl. Zíka:
Ne.
Předseda:
Žádné textové změny?
Zpravodaj Zíka: Žádné.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem ve čtení prvém také
ve čtení druhém, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina.
Zákon je schválen
také ve druhém
čtení. Tím tento odstavec denního
pořádku je vyřízen a přistoupíme
k poslednímu, jímž jest
6.
Zpráva finančního výboru o návrhu
členů N. S. Udržala, Zíky, Sonntága
a soudr. (tisk č. 211) na vyplacení zadržených
podpor příslušným vodním družstvům
(tisk 1193).
Zpravodajem je pan kol. Zíka.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Zíka:
Vážené Národní Shromáždění!
Význam snahy o zvýšení
a zlepšení zemědělské produkce
jak se stanoviska národohospodářského
tak i se stanoviska soukromoprávního je všeobecně
uznán a je nutno, abychom věnovali mu co největší
pozornost. Žádným druhým prostředkem
nelze však produkci zemědělskou tak rychle
a vydatně zvýšiti a zlepšiti, jako je
to možno melioracemi - ovšem melioracemi účelnými
a vhodnými - melioracemi, které odpovídají
potřebě výnosnosti a které možno
nazvati melioracemi skutečně moderními. Nedostatečné
podporování meliorace bylo již ve starém
státě rakouském téměř
příslovečné. Veškeré snahy
zemědělských kruhů, aby starou vládu
přesvědčily o velikém významu
usilovného podporování a fedrování
meliorací, dlouho míjely se kýženým
výsledkem.
Je zajímavo, že teprve
v roce 1884 byl na návrh našich poslanců proti
vůli poslanců německých uzákoněn
meliorační zákon, kterým byl dotován
meliorační fond pro celé dřívější
Rakousko pouze nepatrným obnosem 1,000.000 K. Tohoto obnosu
nebylo však užíváno jenom k provedení
a k usnadnění meliorací, nýbrž
bylo ho většinou použito k úpravě
toků, hlavně v zemích alpských a na
země naše, na země české, vyplýval
z toho obnos poměrně nepatrný.
Teprve v roce 1909 k návrhu
posl. Udržala byl tento meliorační fond
zvýšen na 8,000.000 K a malá meliorační
dotace na 4 1/2 mil. K. Je zajímavo,
že do Čech z těchto obnosů mělo
plynouti asi 31 % a skutečně za dobu zřízení
melioračního fondu vyplaceno bylo pouze 16 %, na
Moravu místo 12 procent jen asi 7 1/2 %,
do Slezska místo 2 1/2 % jen asi
1 1/ 2%, jak z fondu melioračního
tak i z t. zv. malé dotace. Fondu melioračního
bylo používáno jen tehdy, když na dotyčnou
melioraci byla udělena subvence zemská na základě
zemského zákona, kdežto z malé dotace
meliorační bylo možno požívati
podpor po předcházejícím schválení
zemské podpory usnesením zemských výborů.
Poněvadž země rovněž neměly
prostředků a zpravidla nemohly se následkem
malého porozumění rozhodnouti pro vydatnější
podporování meliorací, často poskytovaly
ještě menší podpory, než jak tomu
bylo z prostředků státních.
Uvádím na př.
Slezsko, kde jsme musili svádět se zemským
výborem celé boje po léta, abychom aspoň
část toho, co stát poskytoval a co bylo podmínkou
poskytování podpor zemských, pro Slezsko
vynutili. Tu jest přirozeno, že v jednotlivých
zemích i při nejlepší vůli a
při pilném postupu našich kulturně-technických
kanceláří nebylo možno s melioracemi
přijíti ku předu. Tak na př. v Čechách
vypracováno bylo až do r. 1915 3744 projektů
melioračních s melioračním rozpočtem
326,500.000 korun, ale uskutečněno bylo pouze 2244
projektů s nákladem 99,900.000 K, takže nutno
ještě provésti z těch již před
válkou až do roku 1915 připravených
projektů ještě 1500 nákladem 235,600.000
K. Dnes ovšem bude provedení těchto projektů
vyžadovati obnos nejméně dvojnásobný,
takže přirozeně zemědělství
a celé naše národní hospodářství
jest nesmírně poškozeno tím, že
projekty tyto nebyly zavčas provedeny. Kdybychom bývali
tyto projekty, které byly připraveny, měli
ve skutek uvedeny před válkou, mnohému nedostatku
o obilniny a potraviny bylo by bývalo odpomoženo,
neboť nesmíme zapomínat, že meliorace
tyto týkají se krajů neúrodných
následkem zabahnění, hlavně prací
odvodňovacích, kdybychom bývali měli
tyto meliorace provedeny před válkou, jest nesporno,
že by zaopatřování potravin nám
nepůsobilo takovýchto potíží
a nenastal by tak značný nedostatek, jaký
skutečně byl.
Jest zajímavo, že po
celou dobu předválečnou, po několik
desetiletí na tento fundament státní budovy
dřívější rakouský stát
zapomínal a teprve v době válečné
téměř již na konci války hodlal
rakouský stát věnovati na meliorace 3 milardy
kor., tedy v době, kdy již bylo pozdě, v době,
kdy již se nedalo mnoho provésti a kde teprve se seznalo,
jaká škoda státu se stala tím, že
na včasné provedení meliorací zapomněl.
Ještě hůře,
než tomu bylo před válkou, vedlo se melioracím
během války samotné. V Čechách
v posledních letech již před válkou,
kdy rozpuštěn byl zemský sněm, nemohly
býti meliorační zákony uskutečněny
a nebyly také následkem toho vyplaceny státní
subvence z melioračního fondu. Tím zadrženo
bylo jen na zemských podporách v Čechách
8,500.000 K a celá řada družstev melioračních
musela po léta s obtížemi opatřovati
si potřebný úvěr na provádění
staveb a musila platiti značné interkalární
úroky. Ve mnoha případech tyto stavební
úroky značně převyšují
již veškeré subvence jim slíbené
a byla tato družstva tímto způsobem uvedena
do největších rozpaků. Tak na příklad
pouze v Čechách odhadují se tímto
způsobem stavební úroky melioračním
družstvům povstalé asi na 6 milonů kor.
Poněvadž zadržené zemské subvence
v obnosu 8,520.000 korun bude nutno družstvům vyplatiti
a poněvadž zemský výbor nemá
k tomuto účelu potřebných prostředků
peněžních, je nutno, aby tento obnos ze zemských
prostředků opatřen byl výpůjčkou
a aby k tomuto úvěru zemská správa
Národním Shromážděním
byla splnomocněna. Je však také dále
nutno, aby aspoň část těchto interkalárních
úrokův, a sice pokud přesahují 10
% melioračního nákladu - budou to asi 2 miliony
korun - byla melioračním družstvům nahražena,
avšak s podmínkou, že z této náhrady
zřídí udržovací fond pro dotyčné
podniky, aby značným nákladem prováděné
stavby skutečně řádně byly
udržovány.
Také tuto náhradu interkalárních
úroků bude nutno vyplatiti ze zemských prostředků,
o což se tedy potřebný úvěr zemský
ještě zvýší.
Mimo připravené projekty,
o kterých jsem se zmínil v tak značném
rozsahu, je mnoho podniků, které byly před
válkou a během války započaty, ale
následkem technických obtíží
nebyly dokončeny.
Těchto podniků je v
Čechách, na Moravě i ve Slezsku velmi mnoho
a vyžadují podpory ze zemských i státních
prostředků ve výši, jak jest stávajícím
melioračním zákonem zajištěno
v Čechách 8,700.000 K, na Moravě 1,800.000
K, ve Slezsku 1,078.000 K a na Slovensku, kde poměry jsou
neznámy, asi 500.000 K, takže celkový náklad
z prostředků zemských a státních,
pokud nebyl dosud uhražen, činí 12,078.000
K. Tento obnos ovšem také nestačí, poněvadž
zvýšený náklad následkem zdražení
všech potřeb bude nyní nejméně
o 200 % zvýšen, a tu možno počítati
s obnosem asi 36 milionů K, z něhož asi na
20 milionů připadne na prostředky státní
a zbytek 16 milionů na prostředky zemské.
To by asi bylo měřítkem
pro onu položku, která má býti vložena
do státního rozpočtu, na provádění
meliorací. Ovšem netajím se tím, že
sotva tyto práce letos bude možno dokončiti,
za to ale s tím větší úsilovností,
pílí a snahou bude nutno v příštím
roce melioračním stavbám se věnovati.
Přípravné podniky, které jsou již
tak dalece připraveny, že většinou dosáhly
úředního schválení, vyžadovati
budou rovněž značných prostředků
státních a zemských a sice v Čechách
55,736.000 K, na Moravě 19,397.000 K, ve Slezsku 6,975.000
K a na Slovensku, jen dle odhadu, asi 5,000.000 korun, tedy celkem
87,108.000 K. K tomu nutno ještě připočítati
nutné regulace řek, v Čechách a na
Moravě, jež vyžadovati budou na subvencích
na 11,351.000 K, a mimo to ještě ve Slezsku na 445.000
K. Jest pravda, že tyto stavby nyní připravené
nebude možno provésti během jednoho roku, ale
jest v zájmu všeobecném, nejen v zájmu
zemědělství, v zájmu celého
našeho národohospodářství, aby
tyto stavby, rozpočtené téměř
na 200 milionů korun, byly provedeny v nejbližších
dvou, nejdéle třech letech a aby se tak mohlo státi,
bude nutno nejen alespoň v dosavadním rozsahu z
prostředků státních a zemských
meliorace podporovati, dosavadní přislíbené
subvence co nejdříve vyplatiti, ale i také
další projekty bezprodleně schváliti
a přiměřené podpory na ně vyplývající
urychleně bez průtahu, ne jako to bylo v starém
státě rakouském, vypláceti, aby ušetřeny
byly námahy a nepříjemností s opatřováním
úvěru a přílišného vzrůstu
interkalárních úroků. (Posl. Ševčík:
Co jest se zvýšeným nákladem? Zvýšení
jest zapotřebí!) Také na zvýšené
náklady byl při tom brán zřetel, aby
subvence připadající vyměřována
byla ne podle starých rozpočtů, nýbrž
podle skutečně prokázaných nákladů.
(Posl. Ševčík: Tak jest!) A z té
příčiny dovoluje si finanční
výbor váženému Národnímu
Shromáždění předložiti resoluci,
ve kteréž především se předesílá
podrobné odůvodnění.
Resoluce tato zní: (čte)
Národní shromáždění
račiž se usnésti:
"Vláda a zemské
výbory se vyzývají k opatření
1. aby všem vodním družstvům
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které
již s pracemi započaly, dostalo se přislíbených
státních a zemských podpor k neprodlené
výplatě;
2. aby všem melioračním
družstvům v republice československé
byly i na další připravené projekty
meliorační povolovány státní
a zemské podpory v dosavadní výši.
3. Vláda se vyzývá,
aby zmocnila zemský správní výbor
v Čechách k opatření 11,000.000 K
zápůjčkou a použití peněz
těchto v dohodě se Zemědělskou radou
k výplatám a k užití slíbených
podpor zemských na uskutečnění melioračních
podniků a hospodářských i obecních
vodovodů, v rámci dosud platných zákonů
a usnesení sněmu.
4. Na podporování meliorace
pozemků, s ní souvislé úpravy toků
vodních, hrazení bystřin a stavby údolních
přehrad z prostředků státních
zřízeny buďtež při ministerstvu
zemědělství meliorační fondy
a tyto buďtež až do uzákonění
nového melioračního zákona ročně
dotovány a to: řádný meliorační
fond K 15,000.000.-, meliorační dotace (na menší
meliorace, vodovody, stokování a pod.) K 4,250.000.-.
Řádného melioračního fondu
budiž užíváno prozatímně
podle platného melioračního zákona
ze dne 4. ledna 1909 a z něho vyplývající
podpory vypláceny buďtež dle postupu prací
a skutečně prokázaného nákladu
včetně úroků stavebních.