Úterý 24. června 1919

Vedle toho do rozpočtu bylo nutno zařaditi i zvýšení ve školství, a hned pro Slovensko, které tam ještě nebylo, zařazeno o 30,425.000. A vedle toho, vážení, byla řada zákonů, které naším Národním shromážděním byly po předložení rozpočtu vlastně schváleny a to zejména v ministerstvu veřejných prací, kde schválen byl při pracích nouzových zákon na doplnění těchto prací, což činilo 27,166.000.

Vedle toho schválili jsme také při válečných opatřeních pro legionáře zákon, který dožaduje se zvýšení o 10 milionů, z bývalých 40 na 50. Tedy celkové toto zvýšení dostoupilo tímto způsobem 759,511.364 K a připočte-li se k tomu ještě schodek, vykázaný již z dřívějšího rozpočtu, máme celkový schodek 4.588,675.768 K. Čísla tato jsou sice veliká, ale velevážení, nemusí nás tak příliš zarážeti. Musíme věděti, že rozpočet náš první jest vlastně rozpočtem válečným, že v něm jeví se všechny důsledky těch nepřízní bývalých vlád rakouských a válečné doby uplynulé. Sledujeme-li tyto položky, vidíme, že tento deficit vlastně pozůstává vesměs z mimořádných vydání. Sledujeme-li tyto položky dopodrobna, přesvědčíme se, že opravdu jest veliká část těchto položek mimořádná, že v době nejbližší, neb několikaleté zmizí z rozpočtu, a tu vidím, že když bude předpoklad, o němž jsem se zmínil, když skutečně náš průmysl vzroste a náš obchod zahraniční vyvine se tak, jak by se vyvinouti mohl, že dospějeme skutečně k aktivnímu a to vysoce aktivnímu rozpočtu, že můžeme se dodělati krásného státu, že naše republika má budoucnost zabezpečenou a že můžeme dospěti k tomu, aby každý v ní mohl cítiti se klidným, bezpečným a šťastným.

Rozpočtový výbor, aby příliš věci nekomplikoval, odhodlal se k tomu, že neměnil jednotlivé kapitoly rozpočtu stávajícího, předloženého ministerstvem financí, že však potřeby, jež bylo nutno zařaditi, zařadil jako dodatky k rozpočtu. Tyto dodatky, pánové, ráčíte míti doručeny a v nich jeví se, že skutečně rozpočtový výbor zařaďoval jen to nejnutnější, co nezbytně bylo potřebno.

Jest potřebí, abych zmínil se ještě zde o tom, že kapitola druhá našeho rozpočtu - rozpočet presidiální kanceláře - nemá vlastne zákonného podkladu a že jest tedy potřebí, aby naše Národní shromáždění dříve, nežli tento rozpočet bude schválen, učinilo opatření, aby tato kapitola mohla býti zákonitě vyřízena.

V tom směru podává rozpočtový výbor příslušnou resoluci.

Dále bylo vysloveno po úvahách a referátech téměř všech referentů přání, aby naše ústava budoucí byla vybudována na základě skutečného života a přihlížela ke skutečnému životu tak, jak se tento jeví, a aby byla pokud možná co nejvíce zjednodušena agenda ministerstev, aby, možno-li, bylo sloučeno, co k sobě patří.

Resoluce povšechné k jednotlivým kapitolám obracejí se na vládu se žádostí, aby, pokud to dovolí finanční stav a pokud to dovolí stav, nezhoršující snad náš úvěr zahraniční, bylo pamatováno ještě v určitých odstavcích na zvýšení určitých položek, jež jeví se býti dosti naléhavými.

Tím, velevážení, byl bych s povšechnou zprávou rozpočtového výboru hotov a doporučuji slavnému Národnímu shromáždění, aby rozpočet státní na rok 1919 byl schválen tak, jak byl předložen ministerstvem financí, a aby k němu schváleny byly také rozpočtovým výborem přidané dodatky.

Jestliže se našemu rozpočtu dostane tohoto schválení slavným Národním shromážděním, navrhuje rozpočtový výbor, aby byl schválen v plném znění, jak jest přitištěn v dodatku, také finanční zákon republiky československé pro rok 1919.

Jeví se tedy potřeba, velevážení pánové, aby byl zvýšen tento rozpočet o 759,511.364 K. a z toho důvodu jest také potřeba, aby bylo dáno vládě zmocnění, zvýšiti požadavek dřívějšího rozpočtu 3.200,000.000 K. o 703,000.000 K, aby mohla tento rozpočet finančními operacemi uhraditi.

Tím bude možno deficit celého rozpočtu krýti.

Jest potřebí, aby slavné Národní shromáždění k této věci dalo svůj souhlas. (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k debatě. Doporučuji, abychom provedli debatu všeobecnou, generální, a debatu podrobnou, speciální.

Debatu speciální zavedeme tím způsobem, že rozdělíme jednotlivé položky rozpočtu na 9 skupin, a sice shrnuli bychom

do skupiny 1. kapitoly: I. President republiky, II. Kancelář presidenta republiky, III. Národní shromáždění, IV. Nejvyšší správní soud, V. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, VI. Příděly zemím, VII. Státní dluh, VIII. Pensijní a zaopatřovací platy;

do skupiny 2.: IX. Předsednictvo ministerské rady, X. Ministerstvo zahraniční, XI. Ministerstvo Národní obrany s dodatkem výborové zprávy tisk 1218 str. 4, XXIV. Válečná opatření s dodatkem výborové zprávy tisk 1218, XXV. Likvidace Rakouska a Uher;

do skupiny 3.: XII. Ministerstvo vnitra;

do skupiny 4.: XIII. Ministerstvo školství s dodatkem výborové zprávy tisk 1218;

do skupiny 5.: XIV. Ministerstvo financí;

do skupiny 6.: XV. Ministerstvo obchodu s dodatkem výborové zprávy tisk 1218, XVI. Ministerstvo pošt a telegrafů, XVII. Ministerstvo železnic;

do skupiny 7.: XVIII. Ministerstvo zemědělství, XX. Ministerstvo veřejných prací s dodatkem rozpočtové zprávy čís. t. 1218, XXII. Ministerstvo pro zásobování lidu. Při tom dlužno přihlížeti ke zprávě tisku č. 1141 ohledně úvěru na mouku;

do skupiny 8.: XIX. Ministerstvo spravedlnosti;

do skupiny 9.: XXI. Ministerstvo sociální péče, XXIII. Ministerstvo zdravotnictví.

Je snad proti tomuto rozdělení nějaká námitka? (Nebyla.) Není tomu tak. Tedy rozdělíme debatu generální a pak speciální, jak jsem právě teď uvedl.

Navrhuji dále, aby pro debatu generální stanovena byla řečnická lhůta půl hodiny a pro speciální 20 minut. Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.) Není. Schvaluje se.

Přistoupíme k debatě generální. Sděluji, že jako zástupce ministerstva financí dostavil se pan odborový přednosta Groš.

V řečnické listině zapsání jsou pro generální debatu tito členové Národního shromáždění: pan dr. Veselý, pan kol. Štefánek, Valoušek, dr. Hajn, Svozil, dr. Viškovský, Ant. Němec, vesměs pro.

Uděluji slovo prvnímu řečníku v seznamu zapsanému, panu dru Veselému.

Posl. dr. Veselý: Vážené Národní shromáždění!

Mluvíme o rozpočtové debatě, ale předmětem našeho posuzování nebudou jen číslice našeho prvního rozpočtu, neboť tyto číslice nejsou přesné. To jsou číslice jen domnělé, spočívající na pouhém odhadu, neboť řádný rozpočet může býti založen pouze na zkušenosti z let již minulých, na něčem prožitém, kdežto naše ministerstvo teprve se pokouší sestaviti rozpočet, začíná svou praxi.

Bylo by snad zbytečné, abychom číslici za číslicí přísně zkoumali, poněvadž ani ministr, který nám je předložil, nečiní nároku na naprostou přesnost a neomylnost jejich. Již celý rozpočet ministerstva vojenství za tu dobu, co byl nám předložen, se změnil a bude vyhlížeti zcela jinak než byl navržen, poněvadž nebylo možno tušiti, jaké změny nastanou a jaké požadavky právě vojenská správa bude na nás musit činiti.

Také vyživovací příspěvky, které ovšem nyní válkou zase narostou, a podpory v nezaměstnanosti jsou položky naprosto nepředvídatelné, o kterých ani dnes nelze říci, jakého rozsahu nabudou. Kromě toho naše neupravená valuta všechny položky zkresluje, všechny deformuje, všechny je ta hodnota peněz, kterou nelze určiti ani na měsíc nebo 2 měsíce napřed, činí ilusorními.

My víme, že stav našich drah je nemožný, že rozpočet drah, rozpočet pro úpravu telefonů a telegrafů bude vyžadovati neobyčejného a nepředvídatelného nákladu, a kromě toho v rozpočtu ministerstva železnic položky za vozbu nelze předem ani přibližně určit.

My víme, že vojenská správa činí veliké nároky na vozy, zejména nákladní, a na lokomotivy, že většinu vozů byla nucena odejmouti vozbě nákladní, průmyslové u nás doma a posílati vozy a stroje na Slovensko. Budeme musit celé své hospodářství státní přebudovat, a jistě že i cizina zná tyto naše poměry a že nám nemůže zazlívati, že prvý náš rozpočet končí deficitem. Je-li schodek dosti značný, dospěl-li 4 miliard, kterážto částka by se nám byla zdála kdysi ohromnou, téměř zničující, víme, že za dnešních poměrů netřeba se jí lekati, právě proto, že ta částka nepochází z řádných, opětujících se výdajů, nýbrž ze zcela mimořádných poměrů válečných.

Jen schodek, který by byl trvalý, jen schodek, který by nebylo lze odstraniti, jehož ukrytí by bylo beznadějné, jen takový schodek by byl vadou státního hospodářství. Ale schodek přechodný, jakou povahu má tento náš mimořádný deficit, nám nemusí tolik strachu naháněti a jistě také v cizině nám neublíží. To ostatně i pan referent o rozpočtu konstatoval dnes a myslím, že i ministr financí to uznává, ačkoliv právě tohoto schodku ministr financí snad zcela právem používá k tomu, aby chladil horké hlavy, které by byly ochotny povolovati ještě více vydání a ještě méně příjmů. Náš ministr financí nám jistě vytkne, že zároveň s povolením těchto ohromných vydání mu nepovolujeme veškerou úhradu, kterou by aspoň slušně podle rozumného hospodaření požadoval. Tu žádám o shovívavost. Jsme-li vinni my, Národní shromáždění, jest vinno také ministerstvo financí. Ministerstvo financí také nám celý rozpočet nepředložilo hned najednou, nýbrž dávalo nám jej po kouscích, dostali jsme poslední zelené knížky teprve nedávno, ministerstvo financí také nám nepředložilo ani všech daní najednou a neřeklo: "Žádám, aby byly zároveň s rozpočtem povoleny!"

Když nyní spěcháme s vyřízením rozpočtu, abychom dodrželi lhůtu do 30. června, by nebylo potřeba ve druhé polovici roku hospodařiti bez rozpočtu, není možno všechny ty daně do té doby vyříditi, o které ministerstvo financí žádá. Ostatně jsem jist, že Národní shromáždění bude ochotno povoliti všechny potřebné daně, třeba že nikoli všecky daně, které ministerstvo financí předložilo. Jestliže se naše mínění o těchto daních budou rozcházeti, není to neštěstím. Za to zase Národní shromáždění bude povolovati takové daně a bude ochotno je odhlasovati, kterých ministerstvo financí nežádalo. Já tu poukazuji na zvýšení daně z příjmu, které docela správně pan prof. Engliš ve svém návrhu vytkl, že se zastavuje ve své vzestupné stupnici při 200.000 K příjmu. Toho potřebí není a jest jistě křivdou, že příjmy právě nejvyšší, právě milionové poměrně jsou zdaněny mnohem níže, než vůči nim drobné desetitisícové a dvacetitisícové příjmy. Desetitisícový a dvacetitisícový příjem jest stížen daní 4,2 %. Takový dvěstětisícový příjem je stížen daní 71/2 %ní. Příjem, který jde nad 200.000 K, jest pořád stížen jen daní 7,2 %. To jest jistě nesprávnost a, jestliže pan prof. Engliš tu navrhl, aby stupnice stoupala tak daleko, aby i tento vyšší příjem byl řádně zachycen, vidí ministerstvo financí, že také mezi členy Národního shromáždění se hledají nové zdroje příjmů státních, ovšem takové, které jaksi nám členům Národního shromáždění jsou přijatelnější nežli daň z uhlí, která by právě stihla ty nejchudší a zvýšila by jen ty nesnáze vyživovací, které již nyní jsou velmi vážné. Ministr financí ovšem sténá pod tlakem války, válečných poměrů a těch ohromných vydání, která se na nás hrnou. Jestliže však válka mu přinesla mimořádné zatížení, neobyčejná břemena, tedy zase ty revoluční poměry mu přinesly jakési reservy, ze kterých aspoň částečné úhrady nabude. Skryté reservy ministerstva financí jsou v nedoplatcích daní, předepsaných ještě za Rakouska.

Tyto nedoplatky činily miliardy, tam ministr financí zajisté nabude značné náhrady pro nepředvídané výdaje. Je třeba jen, aby tyto nedoplatky inkasoval. Něco z toho se snad podařilo před okolkováním, kdy byly daně hojně placeny, ale větší část dosud není uhražena. My ovšem s položkou touto setkáme se teprve v závěrečné účetní zprávě za r. 1919, tam teprve budou vykazovány i číslice o zaplacených starých daních, ale víme, že již nyní s tímto příjmem počítati lze. Právě tak víme, že některé daně, které měly býti vyměřeny již v r. 1917 a 1918, tedy za vlády rakouské, nebyly ještě vyměřeny, že nemohly býti vyměřeny, poněvadž personál pro vyměřování daní byl přetížen, a že teprve naše republika bude je vyměřovat a my takto jakousi náhradu na neočekávaná břemena válečná také si opatříme.

Značným zdrojem příjmů bylo by také vyměření daně z lesního hospodářství. Lesní hospodářství z poměrů válečných těží neobyčejně, tam je třeba zasáhnouti a tím spíše zasáhnouti, poněvadž daň ta bude vyměřena těm, kteří ji nejspíše unesou a kteří mají neoprávněné zisky z lesního hospodářství. Lesy byly dosud zatíženy jen daní pozemkovou. To je jistě málo, to je příliš málo, takže snesou vyměření daně nové a to i značné. Také daň z tantiém a presenčních známek lze značně zvýšiti a může býti výnosnější nežli dosud. Náš ministr financí předložil několik jiných drobných daní, t. j. daň z nájemného, daň kolkovou z příslušnosti soudní a pod. Jsou to daně, které nevynesou velkých příjmů a zejména daň z nájemného a nájemních smluv bude vyžadovati velkého režijního nákladu a bude zatěžovat také personál pro vyměřování daní. Není výhodno, takovéto drobné daně příliš hromaditi, poněvadž způsobí více práce, než přinesou užitku, ale Národní shromáždění projevilo dosti ochoty, že i tyto daně, o jejichž výhodnosti nebylo přesvědčeno, povolilo, a ministr financí tedy vidí, že neschází nám dobré vůle, abychom povolili úhradu i tam, kde ji neuznáváme za vhodnou.

Ovšem každý daňový systém je budován s určitým předpokladem daňové morálky a tato daňová morálka u nás byla špatná a musila býti špatná. Nebylo jinak možno za Rakouska, než že český člověk se bránil těm daním, které odváděl cizím účelům a které odváděl, maje dojem, že je vykořisťován a vydírán. Není možno vytýkati našemu lidu, jestliže se hned nevpraví do nových poměrů a jestliže hned nebudou jeho přiznávky spravedlivé. K tomu je třeba lid teprve vychovávati a bude úkolem finanční správy, aby působila takovým způsobem, by lidé rádi a ochotně přiznávali skutečný a správný svůj příjem. Pan ministr financí nás nabádá k šetrnosti, to je jistě oprávněné; není jinak možno, než šetrností a přičinlivostí vpraviti se do nového života a do nového hospodářství. Ale, pánové, nestačí jen hubovat na ty, kdo si koupí pomeranče, nestačí hubovat na ty, kteří dělají fronty před divadly, biografy atd. Ti lidé přece tou svou marnotratností dávají najevo, že se chtějí zbaviti peněz, že je ty peníze netěší, že je proste rozhazují.

Děje-li se tak, tož ať jim je vezme správa státní, ale ať sáhne po nich co možná brzy. A není-li možno ihned provésti daň z majetku a daň z přírůstku majetku za války, což je přirozeno, poněvadž to vyžaduje velkých příprav a soupisů, které nejsou ještě ukončeny, tedy aspoň daň z válečných zisků neb konjunkturních zisků, tu bylo možno ihned vymáhati. A touto daní by se již bylo jistě odstranilo mnoho přebytečných peněz a byly by ty přepychové rozmařilé zjevy dávno zmizely. Jest stará finanční poučka přece, že odnímání přebytečných peněz daněmi nutí lidi k spořivosti a přičinlivostí. Tedy nebude žádná škoda, když finanční správa najde způsoby, jak tyto, bez toho rozhazované peníze, rychle by se odňaly lidem, kteří neumějí si jich vážiti a hospodařiti s nimi a nevědí ostatně, ani kam s nimi.

My jsme a budeme dlouho ještě centrem útoků ze všech stran. Nejen útoků hospodářských, národnostních, nýbrž také všelijakých lstí. My se příliš lišíme od svého okolí, jsme obklopeni samými Němci a Maďary a budeme se vždy lišiti svojí povahou, nejen jazykem, nýbrž i národním svým charakterem, svými hospodářskými zásadami od svého okolí (Hluk. Předseda zvoní.) a to okolí vždy bude v nás míti předmět, ze kterého bude chtíti kořistiti a korumpovati. Jest jen naší věcí, abychom my té korupci náležitě čelili. Vidíte všelijaké ty pokusy lsti, jak nás připraviti o některé úspěchy samostatnosti. Vy vidíte, že se k nám pašují peníze, koruny, dvoukoruny ve velkém, že se vymýšlejí nejnesmyslnější způsoby, jak by u nás byly takové peníze nahromaděny. Já lituji, že ministerstvo financí - patrně bez své viny - nemohlo dosud provésti výměnu starých bankovek rakouských za nové bankovky. Bylo nám kdysi slíbeno, že 15. června budou vydány již české bankovky, tištěné u nás. Tím mělo býti čeleno záplavě rakouských korunových a dvoukorunových bankovek. Kdyby tento slib bývalo možno splniti, jistě bychom si byli ušetřili mnoho nesnází a mnoho obtíží, které nám teď vzcházejí, a velikého rozrušení. Nevím, nebylo nám vysvětleno v Národním shromáždění, proč tento slib nebyl dodržen, nepochybuji o tom, že finanční správa měla nepřekonatelné překážky, ale prosím, aby nebylo sváděno všechno na Národní shromáždění, že nekoná své povinnosti. Nemožnosti jsou patrně také na jiných stranách. Vidíte, že byly k nám pašovány a ve velkém vyráběny kolky jen na ošizení našich lidí. Právě tak bychom byli potřebovali, aby již náš bankovní systém byl rychleji proveden novými státovkami československými, než jak se děje. Přivážejí se k nám peníze na podporu komunistického hnutí, vyvážejí se od nás potraviny, vyvážejí se od nás látky, my jsme na všech stranách předmětem lsti. Té lsti neumí náš lid dosti čeliti. Proč? Poněvadž lesť byla po staletí jeho obranou a lesť a přetvářka byla obranou toho člověka, který byl v porobě. Teprve příští generace bude možno vychovati k tomu, aby čelily lsti a nedaly se sváděti tou lstí. U nás bude potřebí všude kontrolního zařízení, z počátku alespoň, a to pro výchovu nejen lidu, ale i úřednictva. A já bych si dovolit naší finanční správě velmi snažně doporučiti, aby kontrolní úřad, tak zvaná odborná účtárna druhá, která bývala při ministerstvu financí, také při našem ministerstvu zřízena byla. Úkolem jejím bylo by, nejen pořadem stížností a nejen tenkráte, když rekursem se dostane nějaký případ poplatkový k ministerstvu, zkoumati spisy, nýbrž revidovati pravidelně všechny spisy poplatkové o vyměřování poplatků správních, ekvivalentních, ze smluv společenských atd.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP