Vedle toho do rozpočtu bylo
nutno zařaditi i zvýšení ve školství,
a hned pro Slovensko, které tam ještě nebylo,
zařazeno o 30,425.000. A vedle toho, vážení,
byla řada zákonů, které naším
Národním shromážděním
byly po předložení rozpočtu vlastně
schváleny a to zejména v ministerstvu veřejných
prací, kde schválen byl při pracích
nouzových zákon na doplnění těchto
prací, což činilo 27,166.000.
Vedle toho schválili jsme
také při válečných opatřeních
pro legionáře zákon, který dožaduje
se zvýšení o 10 milionů, z bývalých
40 na 50. Tedy celkové toto zvýšení
dostoupilo tímto způsobem 759,511.364 K a připočte-li
se k tomu ještě schodek, vykázaný již
z dřívějšího rozpočtu,
máme celkový schodek 4.588,675.768 K. Čísla
tato jsou sice veliká, ale velevážení,
nemusí nás tak příliš zarážeti.
Musíme věděti, že rozpočet náš
první jest vlastně rozpočtem válečným,
že v něm jeví se všechny důsledky
těch nepřízní bývalých
vlád rakouských a válečné doby
uplynulé. Sledujeme-li tyto položky, vidíme,
že tento deficit vlastně pozůstává
vesměs z mimořádných vydání.
Sledujeme-li tyto položky dopodrobna, přesvědčíme
se, že opravdu jest veliká část těchto
položek mimořádná, že v době
nejbližší, neb několikaleté zmizí
z rozpočtu, a tu vidím, že když bude předpoklad,
o němž jsem se zmínil, když skutečně
náš průmysl vzroste a náš obchod
zahraniční vyvine se tak, jak by se vyvinouti mohl,
že dospějeme skutečně k aktivnímu
a to vysoce aktivnímu rozpočtu, že můžeme
se dodělati krásného státu, že
naše republika má budoucnost zabezpečenou a
že můžeme dospěti k tomu, aby každý
v ní mohl cítiti se klidným, bezpečným
a šťastným.
Rozpočtový výbor,
aby příliš věci nekomplikoval, odhodlal
se k tomu, že neměnil jednotlivé kapitoly rozpočtu
stávajícího, předloženého
ministerstvem financí, že však potřeby,
jež bylo nutno zařaditi, zařadil jako dodatky
k rozpočtu. Tyto dodatky, pánové, ráčíte
míti doručeny a v nich jeví se, že skutečně
rozpočtový výbor zařaďoval jen
to nejnutnější, co nezbytně bylo potřebno.
Jest potřebí, abych
zmínil se ještě zde o tom, že kapitola
druhá našeho rozpočtu - rozpočet presidiální
kanceláře - nemá vlastne zákonného
podkladu a že jest tedy potřebí, aby naše
Národní shromáždění dříve,
nežli tento rozpočet bude schválen, učinilo
opatření, aby tato kapitola mohla býti zákonitě
vyřízena.
V tom směru podává
rozpočtový výbor příslušnou
resoluci.
Dále bylo vysloveno po úvahách
a referátech téměř všech referentů
přání, aby naše ústava budoucí
byla vybudována na základě skutečného
života a přihlížela ke skutečnému
životu tak, jak se tento jeví, a aby byla pokud možná
co nejvíce zjednodušena agenda ministerstev, aby,
možno-li, bylo sloučeno, co k sobě patří.
Resoluce povšechné k
jednotlivým kapitolám obracejí se na vládu
se žádostí, aby, pokud to dovolí finanční
stav a pokud to dovolí stav, nezhoršující
snad náš úvěr zahraniční,
bylo pamatováno ještě v určitých
odstavcích na zvýšení určitých
položek, jež jeví se býti dosti naléhavými.
Tím, velevážení,
byl bych s povšechnou zprávou rozpočtového
výboru hotov a doporučuji slavnému Národnímu
shromáždění, aby rozpočet státní
na rok 1919 byl schválen tak, jak byl předložen
ministerstvem financí, a aby k němu schváleny
byly také rozpočtovým výborem přidané
dodatky.
Jestliže se našemu rozpočtu
dostane tohoto schválení slavným Národním
shromážděním, navrhuje rozpočtový
výbor, aby byl schválen v plném znění,
jak jest přitištěn v dodatku, také finanční
zákon republiky československé pro rok 1919.
Jeví se tedy potřeba,
velevážení pánové, aby byl zvýšen
tento rozpočet o 759,511.364 K. a z toho důvodu
jest také potřeba, aby bylo dáno vládě
zmocnění, zvýšiti požadavek dřívějšího
rozpočtu 3.200,000.000 K. o 703,000.000 K, aby mohla tento
rozpočet finančními operacemi uhraditi.
Tím bude možno deficit
celého rozpočtu krýti.
Jest potřebí, aby slavné
Národní shromáždění k
této věci dalo svůj souhlas. (Hlučný
potlesk.)
Předseda
(zvoní): Přistoupíme k debatě.
Doporučuji, abychom provedli debatu všeobecnou, generální,
a debatu podrobnou, speciální.
Debatu speciální zavedeme
tím způsobem, že rozdělíme jednotlivé
položky rozpočtu na 9 skupin, a sice shrnuli bychom
do skupiny 1. kapitoly: I. President
republiky, II. Kancelář presidenta republiky, III.
Národní shromáždění, IV.
Nejvyšší správní soud, V. Nejvyšší
účetní kontrolní úřad,
VI. Příděly zemím, VII. Státní
dluh, VIII. Pensijní a zaopatřovací platy;
do skupiny 2.: IX. Předsednictvo
ministerské rady, X. Ministerstvo zahraniční,
XI. Ministerstvo Národní obrany s dodatkem výborové
zprávy tisk 1218 str. 4, XXIV. Válečná
opatření s dodatkem výborové zprávy
tisk 1218, XXV. Likvidace Rakouska a Uher;
do skupiny 3.: XII. Ministerstvo
vnitra;
do skupiny 4.: XIII. Ministerstvo
školství s dodatkem výborové zprávy
tisk 1218;
do skupiny 5.: XIV. Ministerstvo
financí;
do skupiny 6.: XV. Ministerstvo obchodu
s dodatkem výborové zprávy tisk 1218, XVI.
Ministerstvo pošt a telegrafů, XVII. Ministerstvo
železnic;
do skupiny 7.: XVIII. Ministerstvo
zemědělství, XX. Ministerstvo veřejných
prací s dodatkem rozpočtové zprávy
čís. t. 1218, XXII. Ministerstvo pro zásobování
lidu. Při tom dlužno přihlížeti
ke zprávě tisku č. 1141 ohledně úvěru
na mouku;
do skupiny 8.: XIX. Ministerstvo
spravedlnosti;
do skupiny 9.: XXI. Ministerstvo
sociální péče, XXIII. Ministerstvo
zdravotnictví.
Je snad proti tomuto rozdělení
nějaká námitka? (Nebyla.) Není
tomu tak. Tedy rozdělíme debatu generální
a pak speciální, jak jsem právě teď
uvedl.
Navrhuji dále, aby pro debatu
generální stanovena byla řečnická
lhůta půl hodiny a pro speciální
20 minut. Je snad proti tomu nějaká námitka?
(Nebyla.) Není. Schvaluje se.
Přistoupíme k debatě
generální. Sděluji, že jako zástupce
ministerstva financí dostavil se pan odborový přednosta
Groš.
V řečnické listině
zapsání jsou pro generální debatu
tito členové Národního shromáždění:
pan dr. Veselý, pan kol. Štefánek,
Valoušek, dr. Hajn, Svozil, dr. Viškovský,
Ant. Němec, vesměs pro.
Uděluji slovo prvnímu
řečníku v seznamu zapsanému, panu
dru Veselému.
Posl. dr. Veselý: Vážené
Národní shromáždění!
Mluvíme o rozpočtové
debatě, ale předmětem našeho posuzování
nebudou jen číslice našeho prvního rozpočtu,
neboť tyto číslice nejsou přesné.
To jsou číslice jen domnělé, spočívající
na pouhém odhadu, neboť řádný
rozpočet může býti založen pouze
na zkušenosti z let již minulých, na něčem
prožitém, kdežto naše ministerstvo teprve
se pokouší sestaviti rozpočet, začíná
svou praxi.
Bylo by snad zbytečné,
abychom číslici za číslicí
přísně zkoumali, poněvadž ani
ministr, který nám je předložil, nečiní
nároku na naprostou přesnost a neomylnost jejich.
Již celý rozpočet ministerstva vojenství
za tu dobu, co byl nám předložen, se změnil
a bude vyhlížeti zcela jinak než byl navržen,
poněvadž nebylo možno tušiti, jaké
změny nastanou a jaké požadavky právě
vojenská správa bude na nás musit činiti.
Také vyživovací
příspěvky, které ovšem nyní
válkou zase narostou, a podpory v nezaměstnanosti
jsou položky naprosto nepředvídatelné,
o kterých ani dnes nelze říci, jakého
rozsahu nabudou. Kromě toho naše neupravená
valuta všechny položky zkresluje, všechny deformuje,
všechny je ta hodnota peněz, kterou nelze určiti
ani na měsíc nebo 2 měsíce napřed,
činí ilusorními.
My víme, že stav našich
drah je nemožný, že rozpočet drah, rozpočet
pro úpravu telefonů a telegrafů bude vyžadovati
neobyčejného a nepředvídatelného
nákladu, a kromě toho v rozpočtu ministerstva
železnic položky za vozbu nelze předem ani přibližně
určit.
My víme, že vojenská
správa činí veliké nároky na
vozy, zejména nákladní, a na lokomotivy,
že většinu vozů byla nucena odejmouti
vozbě nákladní, průmyslové
u nás doma a posílati vozy a stroje na Slovensko.
Budeme musit celé své hospodářství
státní přebudovat, a jistě že
i cizina zná tyto naše poměry a že nám
nemůže zazlívati, že prvý náš
rozpočet končí deficitem. Je-li schodek dosti
značný, dospěl-li 4 miliard, kterážto
částka by se nám byla zdála kdysi
ohromnou, téměř zničující,
víme, že za dnešních poměrů
netřeba se jí lekati, právě proto,
že ta částka nepochází z řádných,
opětujících se výdajů, nýbrž
ze zcela mimořádných poměrů
válečných.
Jen schodek, který by byl
trvalý, jen schodek, který by nebylo lze odstraniti,
jehož ukrytí by bylo beznadějné, jen
takový schodek by byl vadou státního hospodářství.
Ale schodek přechodný, jakou povahu má tento
náš mimořádný deficit, nám
nemusí tolik strachu naháněti a jistě
také v cizině nám neublíží.
To ostatně i pan referent o rozpočtu konstatoval
dnes a myslím, že i ministr financí to uznává,
ačkoliv právě tohoto schodku ministr financí
snad zcela právem používá k tomu, aby
chladil horké hlavy, které by byly ochotny povolovati
ještě více vydání a ještě
méně příjmů. Náš
ministr financí nám jistě vytkne, že
zároveň s povolením těchto ohromných
vydání mu nepovolujeme veškerou úhradu,
kterou by aspoň slušně podle rozumného
hospodaření požadoval. Tu žádám
o shovívavost. Jsme-li vinni my, Národní
shromáždění, jest vinno také
ministerstvo financí. Ministerstvo financí také
nám celý rozpočet nepředložilo
hned najednou, nýbrž dávalo nám jej
po kouscích, dostali jsme poslední zelené
knížky teprve nedávno, ministerstvo financí
také nám nepředložilo ani všech
daní najednou a neřeklo: "Žádám,
aby byly zároveň s rozpočtem povoleny!"
Když nyní spěcháme
s vyřízením rozpočtu, abychom dodrželi
lhůtu do 30. června, by nebylo potřeba ve
druhé polovici roku hospodařiti bez rozpočtu,
není možno všechny ty daně do té
doby vyříditi, o které ministerstvo financí
žádá. Ostatně jsem jist, že Národní
shromáždění bude ochotno povoliti všechny
potřebné daně, třeba že nikoli
všecky daně, které ministerstvo financí
předložilo. Jestliže se naše mínění
o těchto daních budou rozcházeti, není
to neštěstím. Za to zase Národní
shromáždění bude povolovati takové
daně a bude ochotno je odhlasovati, kterých ministerstvo
financí nežádalo. Já tu poukazuji na
zvýšení daně z příjmu,
které docela správně pan prof. Engliš
ve svém návrhu vytkl, že se zastavuje ve své
vzestupné stupnici při 200.000 K příjmu.
Toho potřebí není a jest jistě křivdou,
že příjmy právě nejvyšší,
právě milionové poměrně jsou
zdaněny mnohem níže, než vůči
nim drobné desetitisícové a dvacetitisícové
příjmy. Desetitisícový a dvacetitisícový
příjem jest stížen daní 4,2 %.
Takový dvěstětisícový příjem
je stížen daní 71/2 %ní.
Příjem, který jde nad 200.000 K, jest pořád
stížen jen daní 7,2 %. To jest jistě
nesprávnost a, jestliže pan prof. Engliš tu navrhl,
aby stupnice stoupala tak daleko, aby i tento vyšší
příjem byl řádně zachycen,
vidí ministerstvo financí, že také mezi
členy Národního shromáždění
se hledají nové zdroje příjmů
státních, ovšem takové, které
jaksi nám členům Národního
shromáždění jsou přijatelnější
nežli daň z uhlí, která by právě
stihla ty nejchudší a zvýšila by jen ty
nesnáze vyživovací, které již nyní
jsou velmi vážné. Ministr financí ovšem
sténá pod tlakem války, válečných
poměrů a těch ohromných vydání,
která se na nás hrnou. Jestliže však válka
mu přinesla mimořádné zatížení,
neobyčejná břemena, tedy zase ty revoluční
poměry mu přinesly jakési reservy, ze kterých
aspoň částečné úhrady
nabude. Skryté reservy ministerstva financí jsou
v nedoplatcích daní, předepsaných
ještě za Rakouska.
Tyto nedoplatky činily miliardy,
tam ministr financí zajisté nabude značné
náhrady pro nepředvídané výdaje.
Je třeba jen, aby tyto nedoplatky inkasoval. Něco
z toho se snad podařilo před okolkováním,
kdy byly daně hojně placeny, ale větší
část dosud není uhražena. My ovšem
s položkou touto setkáme se teprve v závěrečné
účetní zprávě za r. 1919, tam
teprve budou vykazovány i číslice o zaplacených
starých daních, ale víme, že již
nyní s tímto příjmem počítati
lze. Právě tak víme, že některé
daně, které měly býti vyměřeny
již v r. 1917 a 1918, tedy za vlády rakouské,
nebyly ještě vyměřeny, že nemohly
býti vyměřeny, poněvadž personál
pro vyměřování daní byl přetížen,
a že teprve naše republika bude je vyměřovat
a my takto jakousi náhradu na neočekávaná
břemena válečná také si opatříme.
Značným zdrojem příjmů
bylo by také vyměření daně
z lesního hospodářství. Lesní
hospodářství z poměrů válečných
těží neobyčejně, tam je třeba
zasáhnouti a tím spíše zasáhnouti,
poněvadž daň ta bude vyměřena
těm, kteří ji nejspíše unesou
a kteří mají neoprávněné
zisky z lesního hospodářství. Lesy
byly dosud zatíženy jen daní pozemkovou. To
je jistě málo, to je příliš málo,
takže snesou vyměření daně nové
a to i značné. Také daň z tantiém
a presenčních známek lze značně
zvýšiti a může býti výnosnější
nežli dosud. Náš ministr financí předložil
několik jiných drobných daní, t. j.
daň z nájemného, daň kolkovou z příslušnosti
soudní a pod. Jsou to daně, které nevynesou
velkých příjmů a zejména daň
z nájemného a nájemních smluv bude
vyžadovati velkého režijního nákladu
a bude zatěžovat také personál pro vyměřování
daní. Není výhodno, takovéto drobné
daně příliš hromaditi, poněvadž
způsobí více práce, než přinesou
užitku, ale Národní shromáždění
projevilo dosti ochoty, že i tyto daně, o jejichž
výhodnosti nebylo přesvědčeno, povolilo,
a ministr financí tedy vidí, že neschází
nám dobré vůle, abychom povolili úhradu
i tam, kde ji neuznáváme za vhodnou.
Ovšem každý daňový
systém je budován s určitým předpokladem
daňové morálky a tato daňová
morálka u nás byla špatná a musila býti
špatná. Nebylo jinak možno za Rakouska, než
že český člověk se bránil
těm daním, které odváděl cizím
účelům a které odváděl,
maje dojem, že je vykořisťován a vydírán.
Není možno vytýkati našemu lidu, jestliže
se hned nevpraví do nových poměrů
a jestliže hned nebudou jeho přiznávky spravedlivé.
K tomu je třeba lid teprve vychovávati a bude úkolem
finanční správy, aby působila takovým
způsobem, by lidé rádi a ochotně přiznávali
skutečný a správný svůj příjem.
Pan ministr financí nás nabádá k šetrnosti,
to je jistě oprávněné; není
jinak možno, než šetrností a přičinlivostí
vpraviti se do nového života a do nového hospodářství.
Ale, pánové, nestačí jen hubovat na
ty, kdo si koupí pomeranče, nestačí
hubovat na ty, kteří dělají fronty
před divadly, biografy atd. Ti lidé přece
tou svou marnotratností dávají najevo, že
se chtějí zbaviti peněz, že je ty peníze
netěší, že je proste rozhazují.
Děje-li se tak, tož ať
jim je vezme správa státní, ale ať sáhne
po nich co možná brzy. A není-li možno
ihned provésti daň z majetku a daň z přírůstku
majetku za války, což je přirozeno, poněvadž
to vyžaduje velkých příprav a soupisů,
které nejsou ještě ukončeny, tedy aspoň
daň z válečných zisků neb konjunkturních
zisků, tu bylo možno ihned vymáhati. A touto
daní by se již bylo jistě odstranilo mnoho
přebytečných peněz a byly by ty přepychové
rozmařilé zjevy dávno zmizely. Jest stará
finanční poučka přece, že odnímání
přebytečných peněz daněmi nutí
lidi k spořivosti a přičinlivostí.
Tedy nebude žádná škoda, když finanční
správa najde způsoby, jak tyto, bez toho rozhazované
peníze, rychle by se odňaly lidem, kteří
neumějí si jich vážiti a hospodařiti
s nimi a nevědí ostatně, ani kam s nimi.
My jsme a budeme dlouho ještě
centrem útoků ze všech stran. Nejen útoků
hospodářských, národnostních,
nýbrž také všelijakých lstí.
My se příliš lišíme od svého
okolí, jsme obklopeni samými Němci a Maďary
a budeme se vždy lišiti svojí povahou, nejen
jazykem, nýbrž i národním svým
charakterem, svými hospodářskými zásadami
od svého okolí (Hluk. Předseda zvoní.)
a to okolí vždy bude v nás míti předmět,
ze kterého bude chtíti kořistiti a korumpovati.
Jest jen naší věcí, abychom my té
korupci náležitě čelili. Vidíte
všelijaké ty pokusy lsti, jak nás připraviti
o některé úspěchy samostatnosti. Vy
vidíte, že se k nám pašují peníze,
koruny, dvoukoruny ve velkém, že se vymýšlejí
nejnesmyslnější způsoby, jak by u nás
byly takové peníze nahromaděny. Já
lituji, že ministerstvo financí - patrně bez
své viny - nemohlo dosud provésti výměnu
starých bankovek rakouských za nové bankovky.
Bylo nám kdysi slíbeno, že 15. června
budou vydány již české bankovky, tištěné
u nás. Tím mělo býti čeleno
záplavě rakouských korunových a dvoukorunových
bankovek. Kdyby tento slib bývalo možno splniti, jistě
bychom si byli ušetřili mnoho nesnází
a mnoho obtíží, které nám teď
vzcházejí, a velikého rozrušení.
Nevím, nebylo nám vysvětleno v Národním
shromáždění, proč tento slib
nebyl dodržen, nepochybuji o tom, že finanční
správa měla nepřekonatelné překážky,
ale prosím, aby nebylo sváděno všechno
na Národní shromáždění,
že nekoná své povinnosti. Nemožnosti jsou
patrně také na jiných stranách. Vidíte,
že byly k nám pašovány a ve velkém
vyráběny kolky jen na ošizení našich
lidí. Právě tak bychom byli potřebovali,
aby již náš bankovní systém byl
rychleji proveden novými státovkami československými,
než jak se děje. Přivážejí
se k nám peníze na podporu komunistického
hnutí, vyvážejí se od nás potraviny,
vyvážejí se od nás látky, my
jsme na všech stranách předmětem lsti.
Té lsti neumí náš lid dosti čeliti.
Proč? Poněvadž lesť byla po staletí
jeho obranou a lesť a přetvářka byla
obranou toho člověka, který byl v porobě.
Teprve příští generace bude možno
vychovati k tomu, aby čelily lsti a nedaly se sváděti
tou lstí. U nás bude potřebí všude
kontrolního zařízení, z počátku
alespoň, a to pro výchovu nejen lidu, ale i úřednictva.
A já bych si dovolit naší finanční
správě velmi snažně doporučiti,
aby kontrolní úřad, tak zvaná odborná
účtárna druhá, která bývala
při ministerstvu financí, také při
našem ministerstvu zřízena byla. Úkolem
jejím bylo by, nejen pořadem stížností
a nejen tenkráte, když rekursem se dostane nějaký
případ poplatkový k ministerstvu, zkoumati
spisy, nýbrž revidovati pravidelně všechny
spisy poplatkové o vyměřování
poplatků správních, ekvivalentních,
ze smluv společenských atd.