Místopředseda posl.
dr. Hajn (zvoní):
Referent druhý pan dr. Matoušek
vzdal se svého slova. Přejdeme k hlasování.
Pane zpravodaji, máte nějaký doslov k tomu?
Zpravodaj posl. dr. Schieszl:
Ne.
Místopředseda dr. Hajn:
Budeme tedy hlasovati o celém zákoně najednou,
o všech 13 paragrafech a jeho nadpisu společně.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Činím toto sdělení:
Ústavní výbor
vyslovil se ve schůzi 5. června 1919 k dotazu předsednictva
v ten rozum, že k přijetí osnovy tohoto zákona
není třeba dvoutřetinové většiny,
podle § 6. prozatímní ústavy tudíž
stačí zde obyčejná presence.
Račte zasednouti na svá místa. (Děje se.) Budeme hlasovati v prvním čtení o celé osnově zákona. Kdo jest pro, nechť povstane. (Děje se.) To jest většina.
Má pan referent nějaké
textové změny?
Zpravodaj dr. Schieszl: Textové
změny jest nutno některé provésti
a především v § 1., v první řádce
za slovem "může" schází čárka.
V témže §u, druhá řádka
za slovem "místností" schází
opět čárka. V třetí řádce
místo "budovy" má býti "budovy"
a konečně v §u 4. v předposledním
odstavci, předposlední řádka místo
"vyslech" má býti "vyslechnuv".
Vedle toho jest potřebí, aby byla provedena stejná
nomenklatura, změniti všude v textu zákona
slova "zemský politický úřad"
na slova "zemská správa politická"
neboť těchto názvů se užívá
promiscue. Jsou to celkem tato místa: První řádka
§u 1., první řádka druhý odstavec
§u 4., první řádka třetí
odstavec §u 4., první řádka pátý
odstavec §u 4., kde jest také místo slova "povinen"
nutno říci "povinna". První řádek
§u 6., čtvrtý řádek §u 6.,
a šestý řádek §u 7. a konečně
první řádka §u 9.
Místopředseda dr. Hajn:
Budeme hlasovati ve druhém čtení se všemi
návrhy na změny textu, učiněnými
panem referentem. Slyšeli jste je právě a budou
jaksi pojaty do tohoto hlasování.
Kdo jest pro návrh ve druhém
čtení, nechť povstane. (Děje se.)
Návrh jest přijat
i ve druhém čtení
a přikročíme k dalšímu jednání.
3. Zpráva výboru
pro vodní hospodářství o vládním
návrhu (tisk č. 892), kterým se mění
působnost ministerstva zemědělství
a ministerstva veřejných prací ve věcech
vodního práva (tisk č. 980).
Navrhuje se po dohodě konference
předsedů, aby byl sňat s denního pořadu
dnešní schůze.
Není-li proti tomu námitek,
prohlásím, že jest to sňato s denního
pořadu. (Námitek nebylo.) Námitek
není, tedy číslo 3. odpadá a přistoupíme
k číslu
4. Zpráva výboru
pro vodní hospodářství o vládním
návrhu zákona (tisk č. 891) o příslušnosti
ve věcech stavby vodních cest (tisk č.
981).
Referentem jest pan Zika,
dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Zika: Vážené
Národní shromáždění! Při
projednávání předlohy zákona
jde pouze o změnu kompetence ohledně příslušnosti
ve věcech vodních staveb. Dosud tyto záležitosti
podléhaly ministerstvu obchodu. Poněvadž kompetence
na jednotlivá ministerstva rozdělena byla tak, že
tyto záležitosti spadati mají do působnosti
ministerstva veřejných prací, souhlasí
výbor pro vodní hospodářství
s vládním návrhem zákona a doporučuje
jej váženému Národnímu shromáždění
ke schválení. Podotýkám, že zákon
týkající se vodních cest, bude musiti
býti co nejdříve novelisován, neboť
obsahuje různá ustanovení, která nám
nijak nevyhovují a hlavně nezaručují
systematické, cílevědomé provádění
cest vodních.
Upozorňuji při této
příležitosti hlavně také na mnohé
nepříjemnosti, které stěžují
řízení ve věcech týkajících
se úpravy a vybudování vodních cest,
neboť dnes za stávajících poměrů
máme co činiti se 4 až 5 instancemi na jediném
toku.
Jest přirozeno, že tento
stav je neudržitelný a ve státu moderně
spravovaném se nedá dlouho trpěti. Podobných
nepřístojností je celá řada.
Poněvadž o novelisaci nového zákona
může se jednati až později, doporučuji,
aby předložený návrh zákona,
kde jedná se pouze o změnu kompetence, byl schválen.
(Výborně!)
Místopředseda dr. Hajn:
K slovu není přihlášeno dalších
řečníků. Má p. referent nějaký
doslov?
Zpravodaj posl. Zika: Ne.
Místopředseda dr. Hajn:
Budeme hlasovati najednou o všech paragrafech předlohy
i nadpisu. Pánové, prosím, račte usednout.
Kdo je v prvém čtení
pro návrh nechť povstane. (Děje se.)
Návrh se přijímá.
Prosím, pane zpravodaji, máte
nějaké změny textové?
Zpravodaj posl. Zika: Nikoliv.
Místopředseda dr. Hajn:
Budeme hlasovat hned ve druhém čtení.
Kdo je v druhém čtení
pro návrh, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
Návrh se přijímá
i ve druhém čtení.
Přejdeme k dalšímu
bodu denního pořádku, kterým jest
5. Zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1056) o ocenění předmětů
bursovních obchodů pro účely poplatkové
(tisk č. 1142.)
Na místo zpravodaje p. Piláta,
který je omluven, převzal referát předseda
výboru finančního dr. Horáček.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Horáček:
Vážené Národní shromáždění!
Zde se jedná o věc zcela jednoduchou, totiž:
Až dosud k účelům vyměření
poplatků, když se jednalo o ocenění
některých cenných papírů, byla
příslušná ve starém Rakousku
vídeňská bursa. Nyní, v naší
republice, nebudeme ovšem míti vídeňskou
bursu, nýbrž bursu pražskou, až bude totiž
zase otevřena. Účelem tohoto zákona
je, aby se změnila dosavadní ustanovení tak,
aby nyní byla pražská bursa příslušna
k tomu, aby podle jejich záznamů byly oceňovány
cenné papíry k účelům poplatkovým.
Pokud by povstala v budoucnosti bursa jinde, třeba v Brně,
nebo na Slovensku, mohla by býti příslušnou
bursa tato, jestliže její záznam byl pozdější,
než bursy pražské. Jedná-li se o cenný
papír na burse nezaznamenaný, rozhoduje o tom nominální
cena jeho. Jestliže by pak s tím strany nebyly srozuměny,
pak jak strana, o jejíž poplatek se jedná,
tak i finanční erár mohou žádati,
aby soudním odhadem byla cena papíru tohoto upravena.
Hlavně však jedná se v tomto zákoně
o to, aby i cizí valuty po případě
byly oceňovány a to se má díti opět
na burse a kdyby bursa byla zavřena, má to učiniti
vláda. To je obsah zákona a navrhuji jménem
finančního výboru jeho přijetí.
(Výborně!)
Místopředseda dr. Hajn:
Dalších řečníků není.
Máte nějaký doslov, pane zpravodaji?
Zpravodaj posl. dr. Horáček:
Nemám.
Místopředseda dr. Hajn:
Budeme hlasovat o osnově zákona i s nadpisem, není-li
proti tomu námitek. (Není jich.)
Prosím, kdo je pro návrh
v prvém čtení, nechť povstane.
(Děje se.)
Přijímá se
v prvém čtení.
Má p. zpravodaj nějakou
změnu textovou?
Zpravodaj dr. Horáček:
Nemám žádné.
Místopředseda dr. Hajn:
Kdo přijímá návrh ve druhém
čtení, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
Návrh přijímá
se také ve druhém čtení.
Přistoupíme k dalšímu
bodu, jímž jest
6. Zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 962) o poplatku za ujednání příslušnosti
soudní a za žaloby podle nich podané (tisk
č. 1143). Zpravodaj je kolega dr. Veselý,
udílím mu slovo.
Zpravodaj dr. Veselý:
Vážené Národní shromáždění!
Návrh ministerstva financí
zavádí zcela nový poplatek z úmluv
o soudní příslušnosti, obsažených
ve smlouvách a jiných listinách o právních
jednáních, a dále z doložek o místě
žalovatelnosti, uváděných v účtech.
Jde tu hlavně o smlouvy pachtovní, ve kterých
bývá určeno, že všecky spory z
toho a toho poměru vycházející mají
býti rozhodnuty u soudu, kde pachtovní předmět
leží, dále o dlužné úpisy
bank, spořitelen a záložen, ve kterých
rovněž se dlužník podrobuje soudu, sídlícímu
u bydliště jeho věřitele. To budou asi
nejčastější případy.
Kromě toho jsou doložky
na účtech, vy víte, že na účtech
obchodníků i řemeslníků bývá
obyčejně poznámka: "Splatno a žalovatelno
v Praze" atd., zkrátka v bydlišti věřitele,
dodavatele. Tedy také tyto doložky budou nyní
předmětem poplatku u účtů.
Poplatek činiti bude dvojnásobný poplatek
z účtů a u smluv a dluhopisů bude
činiti jednokorunový kolek.
Poplatek tento, jak jsem uvedl, jest
zcela nový a nevynese státní správě
velikého výtěžku, poněvadž
poměrně těchto právních jednání
jest málo a obsah účtů bude patrně
nutno měniti. Naši živnostníci budou si
musiti uvědomiti, že taková doložka splatnosti
a žalovatelnosti nemá žádného právního
účinku vůči osobám, které
nejsou zároveň obchodníky. Tato složka
má platnost jen mezi obchodníky. Když krejčí
pošle svému zákazníku oděv, anebo
obuvník obuv, truhlář nábytek, tedy
na takovém účtě nemá to žádného
významu a nemá to také žádného
právního účinku. Bude nutno upozorniti
živnostníky, aby škrtali tuto doložku, poněvadž
by z ní zbytečně platili kolek, a kdyby opomenuli
zaplatiti tento zvýšený poplatek, tu byli by
v nebezpečí, že jim bude vyměřena
50 násobná pokuta za něco, co pro ně
nemá ceny. Bude úkolem časopisů, aby
poučovaly své čtenáře o změněných
poměrech právních a poplatkových.
§ 4. vládní předlohy
zavádí také dvojnásobný poplatek
kolkový ze žalob, které na základě
takovýchto účtů, po případě
smluv, byly podány. Dosud byly placeny obyčejné
poplatky 2 K, 4 K atd: podle poplatkového zákona,
ale vládní osnova u takových žalob,
které jsou podány jinde než u soudu bydliště
dlužníkova, stanoví, že bude nutno zaplatiti
dvojnásobný poplatek, který byl vybírán
z prvního stejnopisu žalobního. Finanční
výbor doplnil toto ustanovení nyní ještě,
rozšířiv je na žaloby podané dle
§ 87a) J. N., poněvadž jsou to žaloby, spočívající
na stejných zásadách jako zpoplatnění,
ustanovené ve vládním návrhu.
Kromě toho § 6. vládní
osnovy navrhoval, aby zvýšené kolkovné
ze žalob nebylo přesouváno, a proto nebylo
započítáváno do útrat soudních.
To by bylo nesprávné a vedlo by k častým
neshodám, poněvadž soud při počítání
kolků zkoumá obyčejně, jak veliký
kolek je na prvním stejnopise žalobním připevněn
a ten obyčejně přiřkne. Soud by často
přehlédnul, že jde o žalobu podanou podle
zvláštního fóra žalobního,
a z toho by povstaly stížnosti, rekursy atd., které
by rozmnožovaly jen výlohy soudní. Kromě
toho myslím, že by tím vzcházelo i sesílení
substitucí, a tím by rovněž byl zatěžován
účet dlužníků. Finanční
výbor změnil tedy toto ustanovení, vyškrtl
je tak, že přiřknutí útrat soudních
zůstane upraveno tímže pravidlem, jak dosud
soudním řádem bylo stanoveno.
Snaha, aby ministr financí
dosáhl všech pramenů, ze kterých chce
uhraditi veliká státní vydání,
vedla finanční výbor k tomu, že navrhuje
Národnímu shromáždění,
aby i tento skromný a jistě mimořádný
a ojedinělý pramen příjmů státních
byl ministerstvu financí povolen, a proto vám jménem
finančního výboru navrhuji, aby Nár.
shromáždění schválilo vládní
osnovu a učinilo ji zákonem.
Místopředseda dr. Hajn
(zvoní): Není dalších řečníků,
doslovu pan zpravodaj si nepřeje. Budeme hned hlasovati
o osnově zákona i nadpisu společně.
Námitek není.
Kdo jest v prvním čtení
pro celou osnovu zákona i s nadpisem, nechť povstane
se svého místa. (Děje se.)
To jest většina. Přijímá
se.
Má pan referent textové
změny? Nikoliv.
Budeme hlasovati ve druhém
čtení.
Kdo jest pro osnovu zákona
ve druhém čtení i s nadpisem, nechť
vstane. (Děje se.)
Návrh se přijímá
ve druhém čtení.
Přikročíme k
dalšímu pořadu, kterým jest bod
7. Zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 967) o připuštění
cizozemských dlužních úpisů s
prémiemi (tisk č. 1144).
Zpravodajem místo posl. Piláta,
který jest omluven, jest předseda výboru
prof. dr. Horáček. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Horáček:
Vážené Národní shromáždění!
Tento návrh zákona jest důsledkem našeho
odtržení od Rakouska. Jedná se o losy. Až
dosud jsme měli naše losy rakouské a uherské,
které byly domácími losy. Nyní následkem
samostatnosti českého státu, jsou rakouské
a uherské losy cizími losy. Jak známo, ohledně
cizích losů bylo ustanovení, že takové
losy nejsou vůbec připuštěny doma, že
se trestá jejich majetek, anebo že musí býti
opatřeny zvláštním kolkem dle škály
III. Následkem toho musejí všecky rakouské
a uherské losy, které kde kdo zde má, býti
přihlášeny a jiné cenné papíry
jako mimo poplatek, který se z nich platí jako
z jiných cenných papírů, musí
se doplatiti poplatek dle škály III. Domácí
losy žádné dosud nemáme a jedná
se o to, aby byly postiženy cizí losy, které
jsou v majetku občanů naší republiky,
a aby dále losy, které se později sem dostanou,
dodatečně byly okolkovány. To jest účel
tohoto zákona. Finanční výbor neučinil
na návrhu žádných změn a odporučuje
jeho přijetí.
Místopředseda dr. Hajn:
Budeme hned hlasovati, poněvadž pan referent
nepřeje si doslovu a řečníků
dalších není. Budeme hlasovati o celé
osnově zákona i nadpisu najednou. Námitek
není.
Kdo jest pro návrh v prvém
čtení, nechť povstane se svého místa.
(Děje se.)
Návrh se přijímá
v prvém čtení.