Tisk 1149. Odpověď ministra
financí na dotaz čl. N. S. dra Jos. Schieszla
a soudr. stran opatření úhrady nákladů
státních.
Tisk 1150. Odpověď min.
Národní obrany na dotaz člena N. S. Stivína
a soudr. o umístění redakce ruského
listu "Ruskoje dělo" v budově akademického
gymnasia v Rudolfinum.
Tisk 1151. Odpověď min.
zemědělství na dotaz čl. N. S. J.
Svozila, Slavíčka a soudr. ve věci
chikanování úředníků
býv. císař. statků ředitelem
fondovních statků J. Arhem pro politiku a stavovskou
činnost.
Tisk 1152. Odpověď min.
železnic na dotaz čl. N. S. Jana Pelikána
a spol. o průvozu po tratích českoslov. republiky
a způsobu jednání olomouckého ředitelství
s železniční správou německo-rakouskou.
Tisk 1153. Odpověď min.
školství a Nár. osvěty na dotaz čl.
N. S. V. Ševčíka, dra Stojana
a soudr. o zákazu modlitby na školách na Jihlavsku.
Tisk 1154. Odpověď ministra
pro zásobování lidu na dotaz čl. N.
S. Chroustovského, Sáblíka,
Donáta a soudr. o postupu zemské úřadovny
pro krmiva při přidělování
melasy, otrub a jiných krmiv.
Tisk 1155. Odpověď min.
zemědělství na dotaz člena N. S. dra
F. Frankeho, E. Špatného a soudr. o
loupení obecních lesů na českém
jihu a útisku chalupníkův a domkářův
starousedlými rolníky a obecními zastupitelstvy.
Tisk 1158. Odpověď ministra
pošt a telegrafů na dotaz čl. N. S. J. Špačka
a soudr. o nevhodném telefon. spojení z Dobřichovic
ku Praze.
Tisk 1159. Odpověď ministra
vnitra na dotaz člena N. S. Ing. B. Pospíšila
a soudr. o stranickém chování správce
okresního hejtmanství Jaroslava Manna v Ledči
nad Sázavou.
Tisk 1161. Odpověď min.
obchodu na dotaz čl. N. S. Rud. Mlčocha a
soudr. o skupování veškerých zásob
koží velkými továrnami na obuv.
Tisk 1168. Odpověď ministra
veř. prací na dotaz členů N. S. Tučného,
Hrizbyla a spol. (č. t. 740) o prodávání
surovin a polotovarů ze Škodových závodů
v Plzni cizím překupníkům.
Tisk 1169. Odpověď ministra
pro zásobování lidu na dotaz posl. A. Sládka
a spol. (č. t. 1102) o řetězovém obchodu
pepřem a mandlemi.
Předseda:
Z předsednictva přikázáno:
výboru živnostenskému:
Tisk 1131. Návrh Rud. Mlčocha,
Bechyně, Dědice, dra Meissnera
a soudr. na náhradu maloživnostníkům
za škody způsobené násilným odnětím
zboží a nuceným prodejem se škodou;
výboru ústavnímu:
Tisk 1156. Vládní návrh
zákona, kterým se opravuje § 7. zák.
z 16. dubna 1919 č. 214 sbírky zákonů
a nařízení o sloučení sousedních
obcí s Olomoucí;
výboru technickému:
Tisk 1157. Vládní návrh
zákona, kterým se povolují státní
subvence 3/5 skutečného nákladu až do
3,110.000 K na provádění nouzových
prací v Brně s přináležejícím
okresem.
Při těchto třech
návrzích navrhuje se příslušným
výborům lhůta 3 dnů ku podání
zprávy.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není jich. Zadaná lhůta
se povoluje.
Výboru pro Velkou Prahu
a ústavnímu výboru:
Tisk 1136. Návrh dra Markoviče
a soudr., aby byly vypracovány předlohy zákonů
o utvoření Velké Prahy.
Navrhuje se lhůta 3
neděl. Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Nejsou.
Žádaná lhůta
se povoluje.
Z předsednictva přikázáno:
výboru imunitnímu:
Žádost okresního
soudu pro přestupky v Praze, oddělení
VI. ze 26. května 1919 č.j. U Vl -2412/19
za svolení k trestnímu stíhání
člena N. S. Josefa Šolleho pro přestupek
proti veřejným zřízením a opatřením
podle § 312. trestního zákona.
Zápisy
o 55. a 56. schůzi N. S. Č. byly vyloženy po
48 hodin ve sněmovní kanceláři.
Písemné námitky
podány nebyly.
Jsou tudíž podle §
77. jedn. řádu schváleny a budou podle §
79. téhož řádu vytištěny.
Přistupujeme
Slovo k dennímu pořádku
si vyžádal pan kolega dr. Franke.
Posl. dr. Franke: Vážené
Národní shromáždění! Dovoluji
si navrhnouti, aby jako nejbližší bod denního
pořádku byla projednána zpráva ústavního
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Bohumila Bradáče,
atd. tisk 1109, zpráva tisk 1114. Jak známo, byla
tato zpráva již projednávána, ale hlasování
bylo odloženo do nejbližší schůze,
poněvadž nebyla dostatečná presence.
Navrhuji proto, aby se dnes o této zprávě
jednalo.
Předseda:
Dám o návrhu pana dra Frankeho hlasovati. Prosím
pány, aby zaujali svá místa.
K dennímu pořádku
přeje si slovo pan dr. Brabec.
Posl. dr. Brabec: Vážené
Národní shromáždění!
Parlamentní klub Národní
demokracie mi uložil a mne zmocnil, abych protestoval proti
návrhu kolegy Frankeho a sice v důsledcích
stanoviska, již jednou zaujatého a podle našeho
pevného přesvědčení, že
tento postup a přijetí návrhu by znamenalo
porušení ústavy. Národní shromáždění
má býti podle návrhu rozmnoženo o další
dva členy nikoliv tak, jak se vždy dělo, na
základě shody všech stran politických
v tomto Národním shromáždění
zastoupených, nýbrž proti vůli jednoho
z kompaciscentů. Již prohlášení
kolegy Modráčka a Hudce za zbaveny
mandátů prohlašujeme za porušení
ústavy, třeba se opíralo o usnesení
ústavního výboru, které však
se stalo pouze většinou hlasů a proti vážným
námitkám několika členů. Tímto
odůvodněním ústavního výboru
byl vyvolán právní omyl, který pak
tvořil základ pro prohlášení
předsedovo. Dnes má býti na této cestě
porušování ústavy pokračováno.
Až dosud veškerá úprava o počtu
členů Národního shromáždění
dála se souhlasem všech stran. Není dosud případu,
že by se tak smělo díti proti vůli jedné
ze stran. Jest tedy základ našeho provisorního
ústavního života tato dohoda politických
stran a musíme trvati na tom, aby na tomto základě
nebylo ničeho se dotýkáno, ničeho
měněno. Také k tomu není žádných
vážných příčin, neboť
kolegové Modráček a Hudec, pokud sami se
svých mandátů nevzdali, zůstávají
poslanci, a nemohli jich býti zbaveni. Pro tento názor
výslovně mluví znění paragrafu
1. a 3. naší prozatímní ústavy
ze dne 13. listopadu. Jakmile by nastalo rozšíření
o další dva mandáty bez dohody, byl by právě
i způsob i klíč vzniku Národního
shromáždění resp. Národního
výboru a jeho rozšíření na Národní
shromáždění porušen. (Hlas:
To není návrh k dennímu pořádku!
To jest polemika!) Prosím, já činím
návrh k dennímu pořádku, ale musím
jej odůvodniti, pánové!
Předseda
(zvoní): Prosím o klid (Hluk a výkřiky).
Posl. dr. Brabec (pokračuje:)
To by bylo smutné. Toto ustanovení ústavy
musí býti vykládáno striktně,
nehledě ani k tomu, že není nikoho, kdo
by mohl znovu jmenovati kolegy Modráčka a Hudce
poslanci, jestli nebude za to pokládáno, že
byli poslaneckých mandátů zbaveni. Jest to
naprosto neúčelné. My trváme na tom,
aby byly základy ústavy zachovávány,
poněvadž jest to základ našeho veřejného
života. Kolegové Modráček a Hudec měli
zajisté vážné příčiny,
proč rozešli se se svou stranou. Ale to jest jejich
věcí (Tak jest!). My jsme byli jen svědky
jejich otevřeného jednání a jejich
ryze socialistického smýšlení, před
kterým máme... (Hlas: O tom nemáte práva
mluviti) - o tom mám právo mluvit jako každý
člen Národního shromáždění,
- před kterým máme neomezenou úctu,
a byli jsme svědky i toho, že dovedli mužně
za své přesvědčení se rozejíti
i s tak silnou organisací jako jest sociálně
demokratická.
My máme za svou povinnost
do důsledků toto své pevné stanovisko
hájiti, a stojíme na tom, že pokud Modráček
a Hudec nepřestali býti poslanci, že není
příčiny, aby Národní shromáždění
bylo o další dva členy rozmnožováno.
Varujeme před tím,
aby ústava byla takovýmto způsobem porušována
a protestujeme podle zásady "Principiis obsta."
Jelikož pro nezdar z minulé schůze, kde se
stal již pokus, aby bylo hlasováno a pro nedostatek
kvalifikované přítomnosti ke hlasování
dojíti nemohlo, má se opětovati tento pokus
porušení ústavy, prohlašuji na ochránění
ústavy, že se vzdálíme, nemajíce
jiného prostředku, z této síně.
(Výkřiky. Hlas: Kde jest návrh?) Aby
se nejednalo.
Předseda:
Pánové, prosím, byste zaujali svá
místa.
Vzhledem k prohlášení,
jež právě bylo neprávem učiněno,
poněvadž jsem očekával podání
návrhu k dennímu pořádku, konstatuji,
že trvám na svém prohlášení,
které jsem učinil již v předešlé
schůzí váženého shromáždění,
a které bylo plně odůvodněno ustanovením
našeho jednacího řádu.
Prosím pány, aby zaujali
svá místa. Kdo souhlasí s návrhem
p. kol. Frankeho, aby hlasování ve zprávě
ústavního výboru o návrhu Bradáče,
dra. Viškovského, dr. Veselého, dr. Franke
a soudr. na změnu zákona ze dne 13. listopadu 1918
č. 37 sb. zák. a nař. bylo dáno jako
první odstavec dnešního denního pořadu,
prosím, aby povstal.
To je více než dvoutřetinová
většina přítomných, návrh
je přijat (potlesk) a přistoupíme,
poněvadž byla debata v předešlé
schůzí skončena, k odhlasování
jeho.
Post. dr. Herben: Prosím,
aby byl konstatován počet přítomných.
Předseda:
Než přistoupíme k hlasování,
dám zjistiti potřebnou kvalifikovanou presenci.
Žádám zapisovatele p. kol. Herbena,
aby spočetl střední úsek, p. kol.
Pika úsek pod levou galerií, a p. kol. Bradáče,
aby sečetl úsek pod pravou galerií. Prosím
p. kol. Stojana, a poněvadž tu není
přítomen, p. kol. Bradáče,
aby provedl sečtení přítomných
pod pravou galerií (Děje se. Zvoní:)
Konstatuji, že nejsou
přítomny potřebné dvě třetiny
všech členů Nár. shromáždění
a proto nemohu přistoupiti k odhlasování
příslušné zprávy. (Hluk).
Přistoupíme k dennímu
pořádku, a sice k odstavci 1., jímž
jest volba jednoho zapisovatele.
Bylo vysloveno přání,
aby tento odstavec, jakož i odstavec 2. Volby do sloučených
výborů, byly provedeny až na konci schůze.
Jsou snad proti tomu námitky?
(Nebyly). Není jich. Zařídím
se tedy ve smyslu tohoto přání. Přistoupíme
k odstavci dalšímu, jímž jest:
2. Zpráva I. sociálně
politického výboru, II. právního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk
č. 908) o zabírání budov nebo jejich
částí pro účely veřejné
(tisk č. 1091 a 1092).
Zpravodajem jest kol. dr. Schieszl.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Schieszl:
Slavné Národní shromáždění!
Zákon, o kterém se
má dnes Národní shromáždění
usnésti, sleduje dvojí účel: Především
má odpomoci velikému nedostatku budov pro státní
úřady. Tím, že bylo nutno centrální
státní úřady přenésti
do města Prahy, která bez toho jevila veliký
nedostatek budov i pro účely obytné, nastal
takový akutní nedostatek, že jsou nutny mimořádné
prostředky, aby bylo pomoženo. Druhý účel,
jemuž dnešní zákon slouží,
jest, aby některé nájemní smlouvy,
které státní správa uzavřela
na počátku převratu, mohly býti zrušeny.
Byl-li první účel
samozřejmý, o němž by nebylo potřebí
se slovem zmiňovati, zasluhuje tento druhý účel
přece jen několika slov.
Státní správa
v prvních dnech snad přece jen trochu, řekl
bych, lehkovážně uzavírala smlouvy nájemní,
za tak vysoké nájemné, že později
se toho sama zhrozila a hledala prostředky, jakým
způsobem by se závazků, které právoplatně
na se vzala, zbavila. Prostředkem, kterým má
býti pomoženo - a sice Národní shromáždění
má pomoci - jest tento dnešní zákon.
Zde vidíme jakési přesunutí
funkcí. Národní shromáždění
místo aby se omezilo na kontrolu činů vlády,
musí ještě vládě pomáhat,
napravovat její chyby, a to prostředky jistě
zcela mimořádnými. V tomto případě
je nutno z tohoto místa důrazně žádati,
aby v budoucnosti se takové věci neopakovaly.
Zákon, bude-li usnesen, je
velkým zásahem do soukromého práva,
je zásahem, který vzhledem k době a vzhledem
k okolnostem, v nichž žijeme, je naprosto nutný.
Zákon právě proto, že zde jde o značné
omezení dosavadních práv soukromých
snažil se, pokud možno, tato práva chrániti.
Proto je nařízeno, že musí ve všech
případech býti vyslechnut zájemník.
Jde však také o budovy, u nichž ten soukromoprávní
princip nehraje tak velikou roli, jako účel, kterému
tyto budovy jsou věnovány. Mají býti
k těmto účelům vzaty také budovy,
které slouží ne soukromým účelům,
nýbrž účelům veřejným.
Zákon i zde činí opatření,
aby osoby resp. subjekty, které k tomu byly doposud povolány,
aby tyto účele prováděly, mohly býti
také slyšeny. Rozumí se samo sebou, říká-li
se v § 3., že musí býti nájemníci
slyšeni také o těchto účelech,
že se tím rozumí také, pokud jde o budovy
sloužící k účelům církevním
a účelům řádů, že
musí býti slyšeny příslušné
úřady církevní a úřady
řádové.
Pokud jde o změny, které
byly provedeny na osnově zákona, jak vyšla
z lůna vlády, jsou změny ty odůvodněny
ve zprávě výboru právního a
není potřebí o nich se šíře
zmiňovati. Zmínil bych se jen o jedné: osnova
vládní navrhovala, aby zrušena byla také
platnost všech nájemných smluv o těchto
budovách uzavřených. Výbor právní
i výbor sociálně politický byly toho
jednomyslného přesvědčení,
že by nebylo správno zrušiti tyto nájemní
smlouvy šmahem. Domnívaly se, že je účelno,
aby byla platnost těchto práv suspendována
toliko na dobu zabrání budov. A jestliže bylo
namítnuto, že tím nutí se dosavadní
nájemníci, aby po vypršení doby zabrání
zase vešli ve smlouvu a smlouvu dodržovali, že
tím mohou býti poškozeni, jsou oba výbory
toho názoru, že by byli daleko více poškozeni
tito nájemníci navrhovaným zněním,
jak vychází z usnesení vládního,
poněvadž se domníváme, že bytová
nouze a nouze o budovy bude ještě dlouhou dobu tak
akutní, že bude jistě spíše ve
prospěch těchto nájemců než ve
prospěch majitelů těchto budov, když
smlouvy nájemní budou dodrženy.
Já navrhuji slavnému
shromáždění, aby usnesení, jak
vyšlo z výboru právního a výboru
sociálně politického, dalo ústavní
schválení. (Výborně! Potlesk.)