Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Petice č. 43. Josef Maršálek z Roudné u Soběslavi žádá o příděl půdy z býv. hrabství dvorů Vratislava z Mitrovic.

Také tato petice jest otázkou srdečnosti a upřímnosti našeho lidu, který dnes v důvěře obrací se k Národnímu shromáždění s takovými prostými žádostmi, soudě, že Národní shromáždění může mu přidělit půdu z blízkého hrabství. Také zde nezbývá nic jiného, než petici samu postoupiti ministerstvu zemědělství do evidence.

Petice č. 46. Obecní úřad v Květinově u Něm. Brodu podává návrh, jak podrobiti parcelaci velkostatek Květinov s Kvaseticemi.

Tato petice jest analogická s peticí čís. 41. a také tuto doporučuji, aby byla dána ministerstvu zemědělství do evidence.

Petice č. 63. Pan Červenka ze Smutel navrhuje zhotovení sošek Wilsona a Masaryka a umístění jich ve státních a soukromých místnostech.

Národního shromáždění docházejí bohužel také takové bezvýznamné petice, které by si měla naše veřejnost odvyknout posílat Národnímu shromáždění, poněvadž ono k tomu povoláno není, aby rozhodovalo, jak a kam má býti jaká soška vhodně umístěna. Proto navrhuji, aby se přes tuto petici přešlo k dennímu pořádku.

Petice č. 65. Horní inženýři horního revíru Rosicko-Oslavanského navrhuji, aby na báňské vysoké škole jazyk vyučovací byl český, aby škola přenesena byla z Příbramě do Prahy, aby podřízena byla ministerstvu školství a národní osvěty, aby hutnictví od hornictví bylo odloučeno a připojeno co zvláštní odbor k vysoké škole technické, aby na vysoké škole báňské byla přednášena encyklopedie hutnictví, aby k důležitým otázkám a anketám přibráni byli hornicko-techničtí důvěrníci a navrhují za svého zástupce pana inspektora inž. Fr. France.

Tato petice zasluhuje opravdu pozornosti ministerstva veřejných prací, a také ministerstva školství. Doporučuji, aby byla postoupena ministerstvu veřejných prací k vypracování příslušných vládních návrhů.

Bylo by záhodno, aby se strany ministerstva veřejných prací, návrhy týkající se báňské vysoké školy byly podány. (Posl. P. Stojan: Byla přikázána školskému výboru, tam ještě není vyřízena!) Ano.

Petice č. 104. Obecní úřad ve Vyklanech u Č. Budějovic poukazuje na velké rekvisice dobytka a na chatrný stav zbývajících kusů a žádá, aby upuštěno bylo od dalších rekvisic hubeného dobytka.

Slavné Národní shromáždění! Tato petice nutí mne k tomu, abych s tohoto místa obrátil se již jedenkráte k ministerstvu zásobování, abych zdůraznil, jak nesprávným způsobem dnes provádějí se rekvisice dobytka na našem venkově. Co dnes se děje, to jest již docela obyčejné drancování našeho venkova. Dnes se bere lidu poslední dojná kráva, poslední tažný dobytek a přes to nikde nemá ten lid zastání a sahá i k takovým prostým prostředkům, jako je žádost k Národnímu shromáždění aby zbavilo jej dalších rekvisic. Zde mluví jeden náš prostý člověk, ale stejně by mohly mluviti tisíce, desetitisíce těch, kteří jsou souhlasně postiženi. Myslím, že by bylo účelnějším, aby pan ministr zásobování na místě politických schůzí v Aréně a kdekoliv jinde se staral o dovoz masa, po případě tuků z ciziny sem, abychom byli zbaveni těch soustavných rekvisic, které dnes již sáhají na to poslední, co náš venkov má. (Posl. Časný: Ministerstvo zásobování se stará, ale nemá valuty, ministr financí mu jí nedá!)

Předseda (zvoní): Prosím, aby řečník nebyl vyrušován.

Zpravodaj posl. dr. Kubíček (pokračuje): Otázka valuty a otázky jiné souvisí konečně s poměry vnitřní politiky. Pokud jsem měl příležitost slyšeti to také z úst našeho zástupce ministerského předsedy, právě otázka dovozu potravin z ciziny a otázka cizí, tedy americké výpůjčky byla ohrožena nikoli vinou našeho lidu venkovského, nýbrž vinou těch vrstev, které způsobují nepokoje ve střední Evropě. (Výkřiky posl. Austa.) Do té střední Evropy patří také naše republika a v té nebyl to venkov, který vyvolal poslední velké bouře a nepokoje. Byly to bohužel kruhy průmyslové, byly to, pane kol. Auste, kladenské kruhy, které způsobují dnes takové štvanice proti našemu lidu, že ten lid venkovský si bude muset dobře rozmyslet, aby ještě dále pod tímto jhem, pod touto persekucí dále odváděl. Odvádět a při tom mu hroziti oprátkou, to jest jednání, kterého si nezaslouží ten náš dobrý lid, který po celou dobu války se staral, aby přes to, že vláda rakouská prováděla násilné rekvisice, přece jen obyvatelstvo u nás neumíralo hlady.

Používám této příležitosti, abych k vám, pane kolego Auste, jako k zástupci kladenského okresu apeloval, abyste co nejdřív šel do svého kraje, do tamnějšího okresu a mluvil k těm lidem, kteří provádějí nejvyšší násilí na těch, kteří se dnes k nám obracejí a přímo prosí a žebrají, aby jim nebyl brán poslední kus dobytka, který živí jejich děti a který jejich kojencům dává nepostrádatelnou výživu - mléko. (Posl. Aust: Já se držím biblického slova: "Běda tomu, skrze koho pohoršení pochází!") Bohužel, to jsou ti, kteří provádějí justici, tak zv. lidovou justici ve vašich okresích, ne na pravých vinících, nýbrž na nevinných a my jsme dnes svědky toho, že se provádí něco, co poškozuje a přímo ochromuje náš vliv a autoritu naši v cizině a způsobuje, - jak se toho dotkl kol. Časný - že cizina dnes na kredit pro československou republiku pohlíží velmi nepřejícím okem, neboť tam, kde se na ulicích drancuje, kde "Právo Lidu" v dnešním čísle nenašlo ani jediného slova odsouzení těchto událostí, tam jest těžko nalézti kredit pro takové věci, jako je zásobování, jako jest doprava masa a jiných potravin sem z ciziny, aby náš lid, který jest již vyčerpán více než pětiletým drancováním, konečně byl ušetřen od soustavných rekvisic. (Posl. Časný: Ministerstvo zásobování provedlo percentuelní dodávání, takže náprava v tom se již stala!) Ano, ministerstvo zásobování provedlo percentuelní odvádění, ale na něco upozorním a na poznámky pana kolegy Časného reaguji v tom směru, že ministerstvo mělo přihlížeti také k tomu, zda to procento dnes rozpočtené bylo prováděno již za války. Konstatuji, že bohužel po celou dobu války byly německé okresy chráněny před rekvisicemi a totéž se děje i v dnešní době. A v tomto směru má největší vliv ministr zásobování, který neprovádí to, co by měl prováděti. (Posl. Jirásek: Syndikát to dělá, váš člověk je to, vy jste se dohodli!) Ale největší vliv má ministr zásobování a ten neprovádí, co by měl provádět. (Posl. Časný: Ale i v tom je udělána percentuelní úprava. Tam, kde je vybrakováno, bráti se nebude! Posl. Jirásek: Předsedou syndikátu je kol. Chaloupka!)

Předseda: Prosil bych, aby pan referent nebyl vyrušován, a pana referenta prosím, aby se držel věci.

Zpravodaj posl. dr. Kubíček: Já se, pane předsedo, držím věci.

Předseda: Prosím, aby se mnou nebylo polemisováno.

Posl. dr. Kubíček: Jestliže jsem reagoval na některé poznámky, činil jsem tak proto, poněvadž souvisí s věcí.

Navrhuji, aby tato petice byla postoupena ministerstvu pro zásobování, aby toto vzalo zřetel na chatrný stav rekvírovaného dobytka.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování. Dám hlasovati o všech těchto peticích, a to o petici č. 39., 41., 43., 46., 63., 65. a 104., o všech najednou. Je snad proti tomu námitka? (Nebyla.) Není tomu tak. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s vyřízením těchto petic ve smyslu návrhu pana zpravodaje, obsaženého také ve zprávě, prosím, aby povstal ze svého místa. (Děje se.)

To je většina. Petice č. 39, 41, 43, 46, 63, 65 a 104 jsou ve smyslu zprávy výborové schváleny.

Dále uděluji slovo panu kol. Jonášovi.

Posl. Jonáš: Petice č. 42. Spolku posluchačů zeměděl. inženýrství v Praze v záležitosti zřízení vysoké školy zemědělské v Brně.

Navrhuji, aby petice ta postoupena byla ministerstvu zemědělství a výboru školskému.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby petice č. 42 Spolku posluchačů zemědělského inženýrství v Praze byla postoupena ministerstvu zemědělství a výboru školskému, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.)

To je většina, petice příslušná je ve smyslu zprávy výborové vyřízena.

Dále petice č. 44. Uděluji slovo panu kol. Jonášovi.

Posl. Jonáš: Petice č. 44. Libra Adolf, řídící učitel v Rokytné, žádá za odškodnění za ztráty způsobené poměry válečnými.

Žádost tato nemůže býti předmětem parlamentního jednání v Národním shromáždění; v motivech neuvádí se nic, co by odůvodňovalo úchylku od obvyklé cesty instancemi úředními.

Petice č. 44 postupuje se ministerstvu vyučování a pro národní osvětu k blahovolnému vyřízení.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby petice č. 44. byla postoupena ministerstvu vyučování a pro národní osvětu k blahovolnému vyřízení, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.)

To je většina, návrh pana zpravodaje je přijat.

K peticím č. 45, 66, 78, 105, 59 a 156 uděluji slovo panu zpravodaji dru Kloudovi:

Posl. dr. Klouda (čte): Petice č. 45. Žádost Jednoty českých soukromých úředníků, Výkonného výboru spolků českých dílovedoucích v Praze, Zem. svazu českých advokátních a notářských úředníků v král. Českém, Svazu českých obchodnických spolků v Praze za ponechání Prahy jako sídla Všeobecného pensijního ústavu.

Žadatelé uvádějí řadu důvodů, aby Všeobecný pensijní ústav měl své sídlo v Praze a nikoli v Brně, jak o to z některých stran je usilováno.

Národní shromáždění béře žádost tuto na vědomí.

Pak čís. 66. pet. Žádost Jana Švamberga, horníka v Louce č. 78 u Mostu za přispění při zjištění rodinného původu žadatele a bratří jeho jako domnělých potomků bývalých českých pánů ze Švamberka a za vyvlastnění majetku pánů ze Švamberka, po Bělohorské bitvě zkonfiskovaného.

Žádost tato týká se jednak rodinných, jednak soukromoprávních nároků žadatelů, o nichž rozhodovati nespadá v právomoc Národního shromáždění.

Činí petiční výbor proto

Národní shromáždění přechází o žádosti této k dennímu pořádku.

Čís. 78. pet. Žádost obcí Velký Jeníkov, Heřmaneč a Olšany za vypsání válečné daně pro velkostatkáře, továrníky a válečné zbohatlíky a za převzetí částí válečných půjček státem.

Činí se

Žádost postupuje se ministerstvu financí, aby při návrzích, které Národnímu shromáždění event. na převzetí válečných půjček bývalého státu rakouského a na vypsání válečné daně předloží, vzalo na návrhy v žádosti té obsažené zřetel.

Čís. 105. pet. Žádost obecního úřadu v Horušicích za výplatu té části válečných půjček, které byly upsány a zaplaceny z peněz, stržených za vybrakovaný dobytek.

Petice odstupuje se ministeriu financí ku předložení případného návrhu.

Čís. 59. a 156. pet. Žádost Ústřední jednoty samosprávných zřízenců okresních a obecních úřadů a ústavů v král. Českém v Praze za zákonnou úpravu právních a hmotných poměrů samosprávných zřízenců při okresních a obecních zastupitelstvech.

Petice tato, odvolávajíc se na návrh poslanců Maštálky a soudr., podaný ve sněmu král. Českého v r. 1908 na vydání zákona zemského o úpravě hmotných a právních poměrů samosprávných zřízenců při okresních a obecních zastupitelstvech v král. Českém ustanovených, a poukazujíc na výsledky ankety, bývalým zemským výborem českým z podnětu návrhu toho uspořádané, dožaduje se, aby Národní shromáždění buď návrh zákona v bývalém zemském sněmu českém již podaný projednalo, anebo se usneslo, by právní a hmotné poměry samosprávného zřízenectva byly upraveny dle norem pro státní služebníky.

Petiční výbor jest tohoto náhledu:

Úprava hmotných a právních poměrů samosprávného zřízenectva jeví se nutnou a naléhavou. Ježto pak souvisí úprava samosprávným zřízenectvem okresních a obecních úřadů v Čechách požadovaná se všeobecnou úpravou hmotných a právních poměrů veškerého zaměstnanectva samosprávného, k jejímuž provedení čelí návrhy člena Národního shromáždění J. V. Hroudy a soudr. již podané (392. a 518), které přikázány byly ku projednání výboru ústavnímu, navrhuje petiční výbor

1. Petice postupuje se ústavnímu výboru, aby na ni vzal zřetel při projednání návrhu posl. J. V. Hroudy a soudr. na úpravu poměrů zaměstnanců samosprávných.

2. Vládě se ukládá, aby k cíli přípravy pro vydání zákona na úpravu hmotných i právních poměrů samosprávného zaměstnanectva, zejména pak zřízencův okresních a obecních úřadů a ústavů svolala anketu, k níž buďtež pozváni též zástupci zemských správních výborů, svazův a okresův a svazů měst a všech odborových spolků a organisací samosprávných úředníků i zřízenců, zejména Jednoty českých úředníků samosprávných pro země koruny české a Ústřední jednoty samosprávných zřízenců okresních a obecních úřadů a ústavů se sídlem v Praze.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovati o petici č. 45, 66, 78, 105, 59 a 156.

Kdo souhlasí s vyřízením těchto petic ve smyslu návrhu pana zpravodaje, obsaženém ve zprávě petičního výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina.

Petice právě uvedené jsou ve smyslu návrhu pana zpravodaje vyřízeny.

Přistoupíme k další petici č. 85.

Žádám p. kol. Jonáše, aby přejal referát.