Já bych si vám dovolil
dále říci jen jednu věc: Vy jste potvrzovali,
že jest potřeba držet koalici, že je potřeba
udržet to souručenství až po dobu voleb.
Nuže, pánové, když vy již dovedete
si vykládati ústavu svým způsobem,
dovolte, abych já si nevykládal prozatímní
ústavu svým individualistickým způsobem,
nýbrž tak, jak to dosud činíme: že
totiž stojíme na stanovisku dohody mezi stranami a
já vás upozorňuji, když stále
říkáte, že toto Národní
shromáždění jest neudržitelné,
že Národní shromáždění
musí býti co nejdříve zvoleno z lidu
v nové formě, pak pravím: Budou volby 15.
června a podle úmluvy, při které jsem
byl osobně přítomen (odpor u národních
demokratů), kterou jsem slyšel na své vlastní
uši a která musí býti také protokolována,
tento "klíč a způsob", o kterém
mluví §§ 1. a 2. prozatímní ústavy
platí do všeobecných voleb (Hlasy u národních
demokratů: Ale na sněmu, nikoliv voleb obecních!)
Mluvili jsme tentokráte také o tom, a tázali
jsme se také, když to budou volby do obcí podle
všeobecného hlasovacího práva, zdali
to platí také za "všeobecné volby",
a tu bylo nám řečeno: "Ano". (Hlasy
národních demokratů: Od koho?)
Tedy, pánové, jestliže
jest potřebí udělati určitou rekonstrukci
nejen ve vládě, nýbrž i v Národním
shromáždění, máme k tomu příležitost
15. června. Ale Vám, pánové, vám
z národní demokracie přísluší
smutné 2 zásluhy: první zásluha, že
jste první stranou, která otevřeně
hrozila obstrukcí, která hrozí oposicí.
(Hlas: Kde?) Prosím, ve schůzi klubovních
předsedů hrozil váš zástupce
obstrukcí proti Velké Praze. Nač to, pánové?
Když máme koalici, když žijeme v koaličním
systému, nač třeba vyhrožovati obstrukcí?
To jste učinili vy.
Pánové, vy děláte
oposici, pasivní resistenci ve věcech kontrolní
finanční komise, Vy, pánové, nemůžete
také klidně s námi provést takovou
věc, jako jsou dva mandáty.
A pánové, já
vám jedno řeknu: Zde odvoláváte se
na mandáty, tam se odvoláváte na Velkou Prahu,
na nedokonalý zákon, který je prý
zpackaný. (Hlasy: Také je!) Konečně
mně do toho nic není. Ten podávala vláda
a je to tedy kritika vlády, když říkáte,
že zpackala zákon. Ale pánové, vy jste
nikdy žádný zákon nezpackali? Myslíte,
že ten zákon, t. zv. "Matouškův",
který natropil tolik starostí celé vládě,
která se naň dívala jako vyjevená,
jak to vejce má vysedět, že to byl podařený
zákon? Tedy pánové, když jste sami udělali
nedokonalý zákon, nebuďte tak přísní
k vládě, která náhodou provedla nedokonalý
zákon. Víte, že jsme ve velmi trapné
situaci, ve velmi nepříjemné situaci, že
váš referent si spletl slovo "brněnské"
s "olomoucké", a že teď také
s tím máme velkou ostudu. Tedy pánové,
buďte kritičtí na všechny strany, i sami
k sobě.
Ale já vám chci jedno
říci, vážení pánové!
Velká Praha, finanční komise kontrolní,
Modráček a Hudec, vážení pánové,
to nejsou pravé důvody pro vaše počínání!
To jsou dodatečné příkrasy, to jsou
dodatečné etikety, které přilepujete
na své oposiční stanovisko! Vy jste, pánové,
nespokojeni, - já ze strannických důvodů
uznávám, že docela právem - neboť,
pánové, vaše síla, vaše moc byla
opravdu v národní svornosti, ta byla opravdu v tom
svornostářství, ta byla opravdu v té
povrchní všenárodnosti, kterou jste se pokusili
udržeti svoji posici. Ale dnes, vážení
přátelé, kdy má Nár. shromáždění
pečovati o zahraniční situaci, o hranice
své vlasti, a dnes, kdy má Nár. shromáždění
pomáhati organisaci naší, aby se neopakovaly
ty osudné zjevy na ulici, vy v této chvíli
první utíkáte ze zodpovědnosti. Vy,
pane předsedo, jste ohlásil demisi. Když máte
takový ústavní cit, jak dokazoval váš
referent pan dr. Brabec, jakým právem ji ohlašujete?
Dosud nebyl sankcionován zákon o nové prozatímní
ústavě, dosud nevešlo v právomoc presidenta,
jmenovati a odvolávati ministry.
Tady, presidentovi sněmovny
má býti oznámena demise vlády, ale
ne abyste vy ji soukromě oznamoval. Pánové,
vy si musíte dobře býti vědomi té
situace, do které se připravujete před celou
veřejností. A ty apely, které zde váš
řečník dělal také vzhledem
na zahraničí, ty si dělejte sami pro sebe!
Jak můžete vy dnes, pánové, podávati
demisi dvou členů, když váš ministrpresident
v Paříži jménem celé republiky
vyjednává při mírovém jednání,
jest to vážení pánové, loyální
stanovisko? Já pravím, že národní
demokracie dnes zde odkryla veřejně svoji tvář
a ukázala, že jest to strana, která není
schopna budoucnosti. (Výborně! Potlesk.)
Před touto budoucností se bojíte. (Odpor.
Výkřik: Vy nás budete souditi!) Když
váš zástupce soudil zde, mám já
také právo soudit.
Vy, pánové, máte
plno starostí o ústavu. Já jsem v ústavním
výboru poslouchal nejen vaše zástupce, kteří
jsou jistě velmi zdatní, já jsem tam poslouchal
také vašeho ministra prvého, vašeho ministrpresidenta.
Také váš ministrpresident jest muž, který
má opravdu velké ústavní svědomí.
Jaká však jste to strana? Vaši zástupci,
pánové, při změně ústavy
kladli důraz na to, že presidenta musíme míti
silného.
Já jsem, vážení
pánové, při předloze o státních
tajemnících slyšel vašeho ministrpresidenta,
jak úzkostlivě vykládal ústavu, že
president náš nemůže býti srovnáván
s presidentem Wilsonem. "Máme pevnou, jasnou ústavu!"
zněla slova vašeho pana ministrpresidenta. Já
říkám, jest to vaše strana, která
nejprve z presidenta republiky udělala distingovaného
cizince, který, když celý národ ho vítal
jako svého největšího syna, vy, ústavní,
jste mu připravili situaci, že ten veliký muž
mohl přijít jen sem do sněmovny, zde se tiše
postavit, vyslechnout a odejít. My poslanci, kteří
jsme si volili tohoto muže presidentem, neměli jsme
podle ministrpresidenta právo, abychom ho zde v této
síni vyslechli a musili jsme na hrad jako k monarchovi.
Vážení pánové!
Jestliže se stále tou ústavou oháníte,
máte také sami zřetel na to, jak jste se
zachovali a jak jste si ústavu vykládali? Vykládáte
si ústavu, jak kdy se vám hodí. Kdyby nebylo
šlo o to, že strana sociálně demokratická
odvolala dva členy a má je nahraditi dvěma
novými, kdyby nešlo o to, že poslanci Modráček
a Hudec, třeba se jich velice ujímáte, nemohou
přijíti k vám do vašeho klubu, k tomu
jsou příliš rozumní a příliš
socialisty. - (Veselost.) Jenom proto, že tito dva
poslanci mají náhodou rozmnožiti stranu pokrokovou
o dva poslance, proto, vážení pánové,
takový hluk a rámus. Nechť se děje na
ulicích co děje, nechť lichva bují a
lichváři řádí, co nám
jest do cenových soudů, co nám jest do stanného
práva, my obstruujeme proti ústavě, proti
dvěma mandátům, my znemožníme,
my obstruujeme Velkou Prahu, my oposičně vystupujeme
proti této věci, my se stavíme oposičně
proti finanční komisi, protože jsme strana,
ve které je ztělesněn veškerý
státnický a politický intellekt. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Konečný
(zvoní): Slovo má dále pan kol. dr.
Mazanec.
Posl. dr. Mazanec: Vážené
Národní shromáždění!
Jménem klubu čs. str.
lidové jsem pověřen, učiniti tento
projev: Klub náš nese velmi těžce, že
otázka mandátu kol. Modráčka
a Hudce řeší se některými
stranami tohoto N. S. ne jako otázka právní
a ústavní, která - jak ukazuje usnesení
ústavního výboru - dá se řešit
bez zvláštních obtíží, nýbrž
jako otázka ryze a na výsost politická.
Při tomto postupu je klub
náš nucen znova co nejdůrazněji prohlásit,
že nemohl nikdy a nemůže uznati t. zv. klíč
pro zastoupení do sboru ústavodárného,
usnesený ve dřívějším
Národním výboru na úkor bývalých
stran křesťansko-sociální a katolicko-národní
jako spravedlivou základnu tohoto Národního
shromáždění. Československá
strana lidová docílila v r. 1911 při posledních
všeobecných volbách říšských
213.484 hlasů, tedy více hlasů než tehdejší
strany mladočeská, staročeská, pokroková
i koalované strany radikální s nár.
socialisty dohromady. A přece mají v tomto sněmu
národní demokraté 46, čeští
socialisté 30, dohromady 76 poslanců, kdežto
českoslov. strana lidová jenom 24 poslance. Přichází-li
tudíž na denní pořádek otázka
nového rozmnožení mandátů tohoto
sboru, pak plným právem reklamuje klub náš
oba mandáty pro sebe jako nepatrnou splátku na částečnou
nápravu úžasného bezpráví,
spáchaného ještě za starého Rakouska
na stranách našich v Čechách, na Moravě
i ve Slezsku a protestuje proti jakémukoli zhoršení
stávajícího bezpráví a křivdy.
Jedině s touto výhradou
a protestem, jakož i v uvážení, že
vnitřní poměry státu nezodpovědným
ustupováním povolaných činitelů
před protináboženským fanatismem a jiným
terorem vůbec, a zejména před terorem, proti
kterému je naše dělnictvo nuceno neustále
si stěžovati, vyvíjejí se přímo
nebezpečně pro stát a republiku, od níž
se snažíme upřímně odraziti každý
pokus rozvratu, rozhodl se klub Čs. strany lidové,
nebrániti členům svým, aby hlasovali
pro návrh ústavního výboru.
Zároveň znovu vyslovuje
klub náš důrazné přání,
aby řádné volby do zákonodárného
sněmu byly provedeny s největším urychlením.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Slovo má dále pan kol. dr. Brabec.
Posl. dr. Brabec: Vážené
Národní shromáždění! Přihlásil
jsem se pouze k opravě určitého tvrzení
pana kol. dra Franke a nebudu arciť žádným
způsobem polemisovati s jeho vývody, které
ostatně nejsou namířeny osobně proti
mně, nýbrž proti politické straně,
k níž mám čest náležeti.
Osobně se mne dotklo, když
se stále opakuje tvrzení, že bylo ve schůzi
klubovních předsedů smluveno, že se
podá ten pozměňovací návrh,
který jsem já sám stylisoval. To jest, velectění
pánové, omyl, naprostý omyl v nazírání.
Já jsem tlumočil ve schůzi klubovních
předsedů stanovisko našeho parlamentního
klubu, které jsem také tlumočil tady ve svém
vyjádření, tedy naprosto opačné.
Pak začala o té věci debata a já jsem
v té snaze, konciliantně věc vyříditi,
uvažoval s ostatními pány, jak by se ta věc
vyříditi dala a šel jsem v té své
konciliantnosti tak daleko, že jsem řekl: snad by
to šlo takovým a takovým pozměňovacím
návrhem, já jsem se při tom zmínil,
ačkoliv jsem to nijak nezdůrazňoval (Hluk.
Předseda zvoní.), že věc musím
předložiti naší parlamentní komisi,
což jest samozřejmé, když přijdu
do schůze klubovních předsedů s takovým
usnesením plenární schůze klubu, že
sám pak nemohu o své vůli toto stanovisko
jakožto ukázněný člen parlamentního
klubu měniti. Avšak já jsem s tou věcí
v parlamentní komisi, když jsem ji tam přednesl,
nedošel souhlasu svých pánů kolegů
a vyvodil jsem prostě z toho důsledky, totiž
že jsem výsledek oznámil dvěma pánům:
presidentu Národního shromáždění
a referentovi kol. dru Meissnerovi. Velectění
pánové, já to nechávám klidně
posouzení Vám i celé veřejnosti, jest-li
v tom postupu je nějaká neloyálnost, anebo
jest-li naopak - aspoň to tak vypadá, jako by mé
konciliantnosti bylo zneužíváno! (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Tím jest debata skončena,
pan zpravodaj se vzdává slova, přistoupíme
k hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa.
Upozorňuji, že podle
§ 6. zákona ze dne 13. listopadu 1918 o prozatímní
ústavě jest potřeba přítomnosti
alespoň dvou třetin poslanců a k usnášení
dvoutřetinová většina přítomných
(Posl. Mattuš: Jest nás 125!). Abych mohl konstatovati,
jsou-li přítomny dvě třetiny poslanců,
vyzývám pana zapisovatele Bradáče,
pana zapisovatele dra Boh. Němce a pana zapisovatele
P. Stojana, aby provedli spočtení přítomných.
Pan kol. Němec spočte střední
výsek, pan kolega Stojan úsek pod levou galerií
a pan kol. Bradáč úsek pod pravou
galerií! (Nepokoj.)
Předseda
(zvoní): Prosím klid. (Po přestávce.)
Dle zjištění pánů zapisovatelů
nejsou přítomny potřebné dvě
třetiny poslanců a následkem toho nemohu
přistoupiti k odhlasování samotnému.
Dám odhlasování na denní pořad
příští schůze.
Přistoupíme k dalšímu
odstavci denního pořadu, jímž jest
10. Zpráva výboru
petičního o peticích č. 11, 39, 41,
43, 46, 63, 65, 104, 42, 44, 35, 45, 59, 66, 78, 105, 156, 85,
166, 283, 298 a 307, ústavního o peticích
č. 553 a 583, národohospodářského
o peticích č. 155 a 262 a zásobovacího
o peticích č. 402 a 1052.
(Tisk č. 1027.) Žádám pány zpravodaje,
aby se ujali po řadě slova.
V prvé řadě
žádám pana zpravodaje Rýpara,
aby se ujal slova.
Ježto není přítomen,
žádám pana předsedu Jonáše,
aby se ujal slova k referátu.
Zpravodaj, posl. Jonáš:
Pamětní spis okresního národního
výboru v Hořovicích, by v úvahu vzaty
byly tamější návrhy:
1. aby bylo dle možnosti co
nejdříve přikročeno k reformě
dosavadní politické správy na podkladu
lidovém a demokratickém,
2. aby, nežli se tak stane,
byla zabezpečena součinnost občanstva
a pakli okresní národní výbory budou
zrušeny, po případě zřízením
sborů důvěrnických v sídle
politických okresů, do kterých by každá
čelná politická organisace vysílala
po jednom členu neb jiným vhodným způsobem,
3. aby okresní národní
výbory nebyly zrušeny náhle, nýbrž
po uplynutí přiměřené lhůty
předem stanovené, a nikoliv před 1. lednem
1919,
4. aby v zájmu ozdravění
poměrů u oněch správních
úřadů, proti nimž vznášeny
jsou odůvodněné stížnosti,
provedeny byly nutné osobní změny vyměňováním
služebních míst dotčených
úředníků.
Návrhu v 1. odstavci bude
úplně vyhověno uzákoněním
nového volebního práva do obcí,
takže jednání o něm stává
se bezpředmětným. Návrh v odstavci
2. jest zahrnut v resolučním návrhu ústavního
výboru k řádu volení do obcí;
návrh v odst. 3. stává se stanovením
lhůty do 1. ledna 1919 bezpředmětným
a o návrhu v bodě 4. přísluší
rozhodovati úřadům ministerstva vnitra
od případu k případu.
Národní shromáždění
nechť se usnese:
"O žádosti se přechází
k dennímu pořádku."
Předseda:
Pan referent navrhuje, aby přes žádost, obsaženou
v pamětním spise okresního národního
výboru v Hořovicích se přešlo
k dennímu pořádku.
Žádám pány,
aby zaujali svá místa. (Děje se).
Kdo souhlasí s návrhem,
obsaženým ve zprávě výboru petičního,
doporučeným panem zpravodajem, prosím, by
povstal se svého místa (Děje se).
To jest většina. Návrh
jest přijat.
Žádám pana kolegu
Cingra, aby referoval o druhé petici.
Není přítomen.
Žádám pana předsedu Jonáše,
aby přejal referát.
Zpravodaj, posl. Jonáš:
Místní představenstvo v Plešovicích
žádá o rozloučení ze svazku politické
obce Příšemnické a o utvoření
samostatné obce Plešovické.
Vzhledem k ustanovení zákona
ze dne 7. února 1919 čís. 76 odstupuje
se žádost ministerstvu vnitra ku vyřízení.
Předseda:
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
Prosím pány, kteří souhlasí
s návrhem petičního výboru, doporučeným
p. zpravodajem, aby se žádost místního
představenstva v Plešovicích odstoupila ministerstvu
vnitra k vyřízení, aby povstali se svého
místa. (Děje se). To je většina.
Tímto je tato část zprávy vyřízena.
V dalších peticích
a sice č. 41, 43, 46, 63, 65 a 104 referuje p. koll. dr.
Kubíček. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubíček:
Místní odbor Nár. Jednoty pošumavské
pro Květinov a okolí okresu německo-brodského
navrhuje všeobecné zásady pro rozdělení
latifundií a žádá, aby velkostatek Květinov
s Kvaseticemi byl místním občanům
rozdělen.
Slavné Národní
shromáždění! Případ Jednoty
pošumavské v Květinově, z okresu německo-brodského
je ukázkou, jak veliký interess budí na našem
venkově otázka rozdělení latifundií
a zajisté mohu zde mluviti také jménem své
strany, když prohlašuji, že vřelým
přáním našeho lidu je, aby s otázkou
půdy bylo co nejdříve hnuto, aby ty sliby,
kterých slyšel již náš lid z Národního
shromáždění mnoho, byly realisovány
co nejrychleji zřízením úřadu
pozemkového. Navrhuji, aby tato petice prozatím
byla postoupena ministerstvu zemědělství
do evidence - bohužel pouze do evidence, poněvadž
ani ministerstvo zemědělství nemá
dnes kompetence, aby v tomto směru zastupovalo pozemkový
úřad.