Místopředseda Konečný:
K slovu přihlásil se ještě občan
dr. Meissner. Uděluji mu slovo.
Posl. dr. Meissner: Vážené
Národní shromáždění! Nejprve
chci vysloviti podiv nad tím, že strana národně-demokratická
přišla k názoru, že ustanovení
§ 3., jehož škrtnutí navrhuje, jest tak
škodlivé, že z důvodů zásadních
je třeba proti němu se postaviti. Zákon tento
byl předmětem jednání v četných
schůzích právního a sociálně-politického
výboru a v těchto četných schůzích
žádný ze zástupců strany národně
demokratické neprojevil názoru (Slyšte!),
že by toto ustanovení bylo v rozporu s jejich zásadním
nazíráním na soudnictví. Zdá
se tedy, že důvody, které vedly k pozměňovacímu
návrhu, jsou teprve novějšího data a
že tedy nelze je hledati tam, kde je uvádí
dnes pan zástupce národně-demokratického
klubu. A nyní, vážení pánové,
dovolte mi, abych reagoval na vývody samé.
Navrhuje se zřízení
lidových soudů cenových. Jest velmi důležito,
jakým způsobem se tento soud zřizuje, z kterých
osob se skládá. Dáme-li do libovůle
soudce, aby si určil své přísedící,
pak to znamená, že vlastně jediným rozhodčím,
jediným soudcem v těchto věcech bude soudce
z povolání sám. Pánové, my
máme v tom směru své zkušenosti ze soudů
živnostenských.
Dle zákona o živnostenských
soudech jest předepsán pořad, v jakém
mají býti přibíráni přísedící
z řad zaměstnavatelských a dělnických.
A stávalo se velmi často, že předseda
povolával přísedící nikoli
dle pořadí, nýbrž dle toho, jak se mu
právě hodilo, dle toho, jestli přísedící
hlasoval v poradě dle jeho názoru čili nic.
A jestliže některý z přísedících
dělnických nebyl vhod předsedovi senátu,
pak to znamenalo, že byl svého úřadu
fakticky zbaven, poněvadž k úřadu svému
nebyl povoláván.
My jsme se proto domáhali
toho, aby zákon o živnostenských soudech byl
změněn, aby nebylo dáváno do libovůle
předsedy senátu, koho chce či koho nechce
povolati. Také v zákoně o složení
listin porotců jsme se vyhnuli tomu, aby dáno bylo
do libovůle některého úředníka,
ať správního ať soudcovského, který
z porotců má býti povoláván
k vykonávání svého úřadu.
To, co navrhuje strana národně demokratická,
jest vlastně návrat k poměrům, proti
kterým jsme se stavěli.
Máme veškerou úctu
k stavu soudcovskému, ale nemůžeme zavírati
oči před faktem, že tu a tam může
býti soudce, který se na otázku, o které
se před lidovým soudem cenovým bude jednati,
dívati bude z hlediska čistě jednostranného.
Když pak ponecháváme mu na vůli, aby
sestavoval senát a jmenoval přísedící
z té či oné strany podle své libovůle,
pak to znamená, že může si sestaviti senát
jednostranným způsobem, jednou ve prospěch
konsumenta, podruhé pak ve prospěch toho, který
prodává. Jest tu vážné nebezpečí,
že takové obsazování mohlo by mnohdy
býti jednostranné.
Správnější
ovšem by bylo, aby sestavování lidových
soudů cenových, pokud jde o živel laický,
dálo se snad po způsobu sestavování
soudů poroteckých. Snad by bylo správné,
abychom měli dříve seznam oněch osob,
které mohou býti členy těchto senátů,
a aby se osoby vybíraly losem a strany měly po případě
právo zamítati, tedy obdobu zákona o sestavování
listin a lavice porotců. Ale na to není dostatek
času. Tímto zákonem se mají rychle
upraviti právní vztahy, vzniklé poměry
válečnými, proto jsou k vymáhání
nároků stanoveny krátké lhůty;
než by mohl býti sestaven seznam soudců laikův,
provedeno býti losování a celý ten
aparát uveden v činnost, pak by uplynula dlouhá
doba a my bychom neznemožnili to, co chceme tímto
zákonem odstraniti, totiž anarchii a jisté
hospodářské otřesy.
Jedná-li se nám o to,
aby zákon tento svému účelu vyhověl,
pak dle mého mínění nelze se vysloviti
pro návrh, který byl vysloven panem kolegou Matouškem.
Jediným korektivem proti často jednostrannému
názoru jediného soudce jest, když ponecháváme
korporacím odborovým, aby vysílaly své
zástupce do senátů cenových. Nejde
tu jen o odborové organisace dělnické, nýbrž
i o organisace živnostenské. A ty chce strana národně-demokratická
z vlivů při obsazování cenových
soudů vyloučiti, tak že by odborné spolky
obchodní, živnostenské a rolnické nemohly
jmenovati své soudce a důvěrníky,
kteří by pronášeli jejich názory
v senátě.
Mám proto za to, že návrh
strany národně-demokratické nejen přišel
poněkud opozděně, nýbrž také
že věcně není odůvodněn
a dle mého názoru, že jest přímo
proti zájmům těch stavů, o které
se zde bude jednati, proti zájmům nejen dělnictva,
konsumentstva, ale také proti zájmům obchodnictva
a živnostnictva, že se tu přímo staví
stranou všechny odborové organisace maloživnostníků
a malorolníků a že se tu všechna moc dává
do rukou jednoho stavu, soudcovského.
Proto vyslovuji se proti pozměňovacímu
návrhu a prosím ctěné Národní
shromáždění, aby hlasovalo proti návrhu.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Konečný:
Debata je vyčerpána. Přeje si snad slova
p. zpravodaj?
Zpravodaj dr. Černý:
Nepřeji.
Místopředseda Konečný:
Poněvadž si pan zpravodaj slova nepřeje, přistoupíme
k hlasování. Prosím pány, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Dovolím si naznačiti
způsob a postup při hlasování. (Zvoní.)
Nejdříve dám hlasovati o §u 1., 2. a
prvním odstavci §u 3. podle zprávy výborové.
Na to dám hlasovati o odst. 2. §u 3. podle návrhu
pozměňovacího p. dra Stránského.
Bude-li zamítnut, pak dám hlasovati podle zprávy
výborové. Při odst. 3., 4. a 5. tohoto §u
3. není pozměňovacích návrhů,
tedy dám hlasovati podle zprávy výborové,
pak o §u 4. až 12. osnovy projednávané,
při nichž také není podáno žádného
pozměňovacího návrhu, tedy dám
hlasovati podle zprávy výborové. Při
§u 13. je podán návrh pozměňovací
člena Nár. shromáždění
Václava Němečka, dám také napřed
hlasovati o pozměňovacím návrhu tomto
a bude-li zamítnut, podle zprávy výborové,
avšak s vynecháním slov "14 dnů".
Poněvadž je zde pozměňovací návrh
dra Kloudy, který žádá lhůtu
7 dnů a poněvadž pan zpravodaj současně
prohlašuje, že pozměňovací návrh
dra Kloudy bere za svůj, tedy to bude zároveň
podle zprávy výborové. Konečně
pak přistoupíme k odhlasování §§
14. a 15., jakož i nadpisu zákona podle zprávy
výborové.
Jest proti tomuto naznačenému
způsobu hlasování snad nějaká
námitka? (Nebyla.) Není. Budeme tedy postupovati,
jak jsem naznačil.
Prosím ony pány, kteří
souhlasí se zněním §§ 1., 2. a
odstavce prvního § 3. podle zprávy výborové,
aby povstali se svého místa. (Děje se.)
To jest většina. §§ 1. a 2. a odstavec
první § 3. jsou přijaty.
K odstavci druhému §
3. podává člen Národního shromáždění
dr. Stránský pozměňovací
návrh tohoto znění: "Přísedící
jmenuje přednosta okresního soudu a sice 3 z kruhu
obchodníků a živnostníků, 3 ze
zemědělců, 3 z dělníkův
a 3 z osob s pevným platem, v obou posledních skupinách
po jedné ženě, a to podle vlastní znalosti
okresu za svědomitého výběru vhodných
osob." Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím
návrhem pana dra Stránského, prosím,
aby povstal. To jest menšina. Pozměňovací
návrh dra Stránského se zamítá.
Kdo souhlasí s odst. druhým
tohoto § 3., jakož i s odstavcem 4. a 5., jakož
i s dalšími paragrafy, totiž §§ 4.
až 12. podle zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Odstavec 4. a 5. §u 3. a paragrafy
4., 5., 6., 7., 8., 9., 10., 11. a 12. se přijímají.
K § 13. podal pozměňovací
návrh člen Národního shromáždění
Václav Němeček a soudr. v tomto znění
(čte):
"Ministr spravedlnosti, a pokud
se týče řízení před
úřady politickými, ministr vnitra, se zmocňují,
aby shodnouce se o stejných zásadách, v zájmu
úspěšného průběhu řízení
před lidovými soudy cenovými zařídili,
čeho třeba stran řízení trestního
pro činy, jež byly spáchány do 28. října
1918 proti ustanovením §§ 19. a 20. cís.
nař. ze dne 24. března 1917 č. 131 ř.
z., jakož i proti obdobným ustanovením císařského
nařízení z 1. srpna 1918 č. 261 ř.
z., jakož i stran výkonu rozsudků soudních
a nálezů trestních úřadů
politických sice již právoplatných,
ale v době vyhlášení tohoto zákona
dosud nevykonaných.
Řízení před
lidovými soudy cenovými, jakož i před
řádnými soudy civilními nebudiž
pro podezření, že spáchán byl
některý z uvedených trestních činů,
přerušováno (§ 190. c. ř. s.).
-
Prosím ony pány, kteří
souhlasí s právě přečteným
pozměňovacím návrhem člena
Národního shromáždění
Václava Němečka a soudr., aby povstali
se svého místa. (Děje se.)
To jest menšina.
Pozměňovací
návrh člena Národního shromáždění
Václava Němečka a soudr. se zamítá.
Dám tedy hlasovati o §u
13. podle zprávy výborové, avšak s vynecháním
slov "14 dnů."
Kdo souhlasí s § 13.
podle zprávy výborové s vynecháním
slov "14 dnů", prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina.
§ 13. se přijímá.
Nyní dám hlasovati
o stanovení lhůty a sice podle návrhu dra
Kloudy, se kterým vyslovil souhlas i zpravodaj,
aby byla stanovena lhůta 7 dnů.
Kdo souhlasí s tímto
ustanovením, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina.
Tato změna se přijímá
a odpadá tedy hlasování o lhůtě
14 dnů.
Konečně zbývá
nám odhlasovati §§ 14., 15. a nadpis zákona
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí se zněním
§§ 14. a 15., jakož i s nadpisem zákona
podle zprávy výborové, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
§§ 14. a 15., jakož
i nadpis zákona se schvalují.
Přistoupíme ihned ke
druhému čtení.
Přeje si pan zpravodaj nějaké
změny?
Zpravodaj posl. dr. Černý:
Nikoliv.
Předseda:
Poněvadž toho není, prosím ony pány,
kteří souhlasí s osnovou zákona, právě
v prvním čtení přijatou, i ve druhém
čtení, aby povstali se svého místa.
(Děje se.)
To jest většina.
Zákon tento přijímá
se i ve druhém čtení.
Tím jest tento odstavec denního
pořadu vyčerpán a přikročíme
k dalšímu odstavci, jímž jest
9. Zpráva ústavního
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Boh. Bradáče,
dra Karla Viškovského, dra Fr. Veselého, dra
E. Franke a soudr. (tisk 1109) na změnu zákona
ze dne 13. listopadu 1918 č. 37 sb. zák. a nař.
a ze dne 11. března 1919 č. 138 sb. zák.
a nař. (tisk 1114.)
Zpravodajem této zprávy
ústavního výboru jest občan dr. Hnídek.
Uděluji mu slovo.
Posl. dr. Franta: Navrhuji
odročení schůze.
Místopředseda Konečný:
To je formální návrh.
Člen N. S. občan dr.
Franta navrhuje odročení schůze. Já
o tomto návrhu jsem povinen dáti hlasovati. Proto
prosím, aby páni zaujali svá místa.
(Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem
pana dra Franty na odročení schůze,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Návrh
se zamítá. (Potlesk na levici.)
Prosím pana referenta, aby
se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek:
Slavné Národní shromáždění!
Členové N. S. dr. Bradáč, dr.
Viškovský, dr. Franke a dr. Veselý
podali návrh na změnu zákona o prozatímní
ústavě v tom smyslu, aby Nár. výbor
byl rozšířen na 272 členů.
Ústavní výbor
včerejšího dne podrobně rokoval o celé
této věci a po delší debatě se
usnesl doporučiti Národnímu shromáždění,
aby Nár. výbor se rozšířil na
272 členů způsobem a podle klíče,
jak vznikl Národní výbor. Prosím,
aby tento návrh ústavního výboru byl
schválen.
Místopředseda Konečný
(zvoní). Poněvadž není nikdo
již k slovu přihlášen, přistoupíme
k hlasování. Prosím pány,
aby zaujali svá místa (Děje se.)
Posl. Brabec: Já jsem
se hlásil o slovo u p. presidenta Tomáška.
Místopředseda Konečný
(zvoní): Já nechci, abych byl viněn
z nějakého strannictví. Konstatuji, že
na řečnické listině není nikdo
přihlášen. Jestli ale Nár. shromáždění
souhlasí ... (zvoní)
Já jsem upozorněn,
že snad pan dr. Brabec se přihlásil
u pana presidenta Tomáška. (Hluk.) Prosím
o poslech! Já jsem upozorněn, že pan dr. Brabec,
jakož i pan dr. Mazanec se hlásili u pana presidenta
Tomáška. Já nemohu být snad obviňován
z nějakého strannictví. Já upozorňuji
ještě jednou, že na řečnické
listině jako řečníka nikoho poznamenaného
nemám. Já tedy přijímám tuto
zprávu za fakt a uděluji slovo panu dru Brabcovi.
(Hluk.) Prosím o klid!
Posl. dr. Brabec: Vážené
Nár. shromáždění! Já upřímně
lituji toho intermezza které se odehrálo, než
mi bylo slovo uděleno. Ale jelikož pan vicepresident
měl tu myšlenku, že snad by to bylo proti jeho
osobě nějak namířeno, že by se
byl nějaké chyby dopustil, tedy konstatuji, než
budu mluviti k věci, že jsem se hlásil k slovu
u pana presidenta Tomáška a že tudíž
při dnešní napjaté situaci je to docela
pochopitelné, že nebylo hned to hlášení
panu vicepresidentovi sděleno. Já myslím,
velectění pánové, že my zde jeden
druhého znásilňovati a o slovo připravovati
zajisté nechceme, (Souhlas.) to že bychom v
našem N. S. podivný zaváděli zvyk.
Nyní co se týče
věci. Věc, o kterou se jedná ...
Místopředseda Konečný:
Pardon! Pánové, já neustanovil řečnickou
lhůtu pro řečníka, poněvadž,
jak jsem konstatoval, nebyl žádný řečník
k debatě přihlášen. Poněvadž
teď jsou 3 řečníci přihlášeni,
jsem nucen žádati vás, abyste si stanovili
lhůtu pro řečníka. K slovu se hlásí
pan kol. Bradáč. Uděluji mu slovo.
Posl. Bradáč.
Já prosím, aby lhůta vymezena byla na 30
minut.
Posl. Biňovec. Vzhledem
k tomu, že máme ještě příliš
obsáhlý denní pořádek, navrhuji
10 minutovou lhůtu.