Provedení
voleb do sloučených výborů dám
na denní pořad příští
schůze; do provedené nové volby budou zasedati
všecky výbory v dosavadním svém složení,
tedy až do příští schůze.
Přistupuji k dalšímu
odstavci denního pořádku, jímž
jest
2. zpráva výboru
státně-zřízeneckého o vládním
návrhu zákona
(tisk č. 910) o zařadění cestmistrů,
poříčních atd. do úřednických
tříd hodnostních a platových,
tisk čís. 1090. Zpravodajem jest dr. Matoušek,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Vážené Národní shromáždění!
Státně - zřízenecký
výbor přichází k Vám již
zase s jednou kategorií bídně placených
zřízenců státních, kteří
již za staré správy rakouské trpěli,
trpěli tím, že nejen nebyli placeni tak, jak
jejich práce, které vykonávali, to žádaly,
nýbrž postavení jejich bylo čím
dále tím více zhoršováno.
Jsou to cestmistři, poříční,
přístavní, nadjezní, zkrátka
nižší výkonný personál státní
stavební služby. Tito tak zvaní cestmistři
- abychom je nazvali jedním jménem - byli v té
zlé situaci, že ačkoliv byli do r. 1873 úředníky,
najednou zákonem z r. 1873 dostali se do kategorie sluhovské.
Zákon z roku 1873 totiž
zrušil XII. třídu dietní; následkem
toho tito lidé, kteří byli dříve
úředníky ve XII. dietní třídě,
dostali se do kategorie sluhovské. Nejen, že byl snížen
plat jejich, ale zbaveni byli všech výhod, které
by jim připadaly, kdyby zůstali ve statusu úřednickém,
a které by jim připadly při všech reformách
služební pragmatiky. Nejen toto: nespravedlivost vznikla
také tím, že oni jako státní
zřízenci byli hůře postaveni oproti
okresním cestmistrům, jichž postavení
bylo zlepšeno zemským zákonem ze dne 3. října
1907, č. 63 z. z., tak, že okresní cestmistři
jsou ve finančním ohledu mnohem lépe postaveni,
než empirikové státní. Takový
státní empirik dostává po 18 letech
2670 K, tak že odchází do pense s 2870 K. Tohoto
platu dosahuje po 56. roce svého věku a po úhrnné
33leté službě. Když jde do pense, nemá
příplatek aktivitní a dostává
vlastně jen 2000 K. Naproti tomu okresní cestmistr
má po 40leté službě 3570 K a do pense
dostává se s platem 4160 K. Nespravedlnosti tyto
byly tak očividné, že jsem podal s kol. Lukavským
návrh na zařazení těchto bídně
placených empiriků do XI.-IX. třídy.
Chtěli jsme je zařaditi
do skupiny C, avšak při jednání ve státně-zřízeneckém
výboru prohlásila státní správa,
že sama chystá zvláštní návrh
na zařazení těchto státních
empiriků do kategorie úřednické. Proto
byl návrh odročen. Já jako referent jsem
se přizpůsobil vládnímu návrhu.
Tento vládní návrh
zhoršuje potud návrh můj a Lukavského,
že nezařazuje cestmistry do kategorie C, nýbrž
E a zařazuje je pouze do třídy IX.-X., tedy
do kategorie E služební pragmatiky. Naproti tomu zlepšuje
návrh náš, že zařazuje do svého
návrhu všecky státní empiriky. Tím
se rozšiřuje náš návrh a my vzhledem
k tomu, že rozšířen byl vládní
návrh, přizpůsobili jsme se k vládnímu
návrhu a přijali jsme návrh na zařazení
cestmistrů do XI.-X. třídy dle skupiny E.
Z toho důvodu přistupujeme před slavné
Národní shromáždění, žádajíce,
aby Národní shromáždění
tomuto zákonu, tak jak byl přijat v základě
osnovy vládní, dalo ústavní schválení.
(Výborně!)
Předseda:
K slovu není nikdo hlášen. Debata jest skončena.
Přistupujeme k hlasování. Prosím
pány, aby zaujali svá místa.
Poněvadž zákon
sám jest rozsahem svým nepatrný - má
7 paragrafů - a materie jest jednotná a pozměňovacích
návrhů podáno nebylo, budeme hlasovati o
celém zákoně, o všech 7 paragrafech
i nadpisu najednou. Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme hlasovati, jak jsem právě
uvedl.
Kdo souhlasí se zákonem,
doporučeným právě panem zpravodajem,
s paragrafem 1., 2., 3., 4., 5., 6. a 7., jakož i s nadpisem
zákona o úvodní formulí ve smyslu
zprávy výborové, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Ne.
Předseda:
Není tomu tak. Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvním čtení,
také ve čtení druhém, prosím
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen také ve čtení druhém,
tím jest druhý odstavec denního pořadu
vyřízen.
Přistoupíme k dalšímu,
jímž jest
3. zpráva výboru
právního o vládním návrhu zákona
(tisk č. 415), kterým se zrušují
dvorní dekret ze dne 4. října 1833 č.
2633 sb. zák. a článek V. uvoz. zákona
k civilnímu soudnímu řádu ze dne 1.
srpna 1895, č. 112 ř. z. o likvidaci a vymáhání
advokátních platů (tisk č. 1096).
Zpravodajem jest pan kol. dr. Klouda. Uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr. Klouda:
Velectěné Národní shromáždění!
Advokátní řád
z r. 1868, který jsme přejali ze starého
zákonodárství rakouského, vyslovuje
ve svém §u 17. zásadu, že pro poplatky
a odměnu advokátů za právní
jich zastupování má zásadně
býti použito ustanovení o smlouvě námezdní,
pokud ovšem tarif zvláštní položky
neupravuje určitými sazbami. Při tom však
zachován byl v platnosti dvorní dekret ze 4. října
1833, který pro advokátní platy nařizuje
především, aby účet předložen
byl soudu a sice tomu soudu, před kterým dotyčné
právní úkony nebo zastupování
bylo předsevzato, a teprve když soud určil
odměnu advokátovi, nebo když ji strana uznala,
může býti přikročeno k vymáhání
platů advokátských pořadem práva.
Při zavedení nového
civilního řádu soudního byl článkem
V. uvozovacího zákona k civilnímu řádu
soudnímu z r. 1895 tento dvorní dekret z r. 1833
výslovně ponechán v platnosti a doplněn
ustanoveními, která se týkají způsobu
likvidace a vymáhání poplatků advokátních
pořadem práva. Jestliže však již
při projednání nového civilního
řádu soudního se jevila nutnost úpravy
ustanovení, týkajících se určování
a vymáhání platů advokátních,
pak potřeba tato tím více projevila se během
prakse, která se od nového civilního řádu
soudního ustálila. Bylyť pořadem práva
podávané žaloby soudy odmítány
potud, pokud nebyly předem poplatky advokátovy určeny
v nesporné cestě soudem, před kterým
dotyčné jednání bylo předsevzato.
To však znamená jednak zdražení právní
pomoci, kterou strana hledala, protože útraty návrhů
na určení a upravení útrat zpravidla
nese strana sama, která právní pomoci potřebuje,
a znamená to zdražení zejména tehdy,
když dotyčné jednání předsevzato
bylo před více soudy, u nichž u každého
sluší zvláštní návrh na
upravení poplatků podávati, avšak znamená
to nejednotnost při úpravě účtu
advokátova, a sice z toho důvodu, poněvadž
onen dekret týká se toliko jednání
před soudy, kdežto na jednání mimo soudy
a před jinými úřady zřetele
vůbec nebéře.
Jest tedy důtklivý
zájem jak veřejnosti, zejména té,
která právní pomoc hledá, aby tyto
nesrovnalosti byly odstraněny, ale jest také zájmem
právních zástupců, advokátů
samotných, aby na roveň byli postaveni ostatním
povoláním, pro která taková výminečná
ustanovení, jaká obsahuje dvorní dekret z
r. 1833, neplatí, a proto předložila vláda
návrh zákona, kterým se zrušují
jak dvorní dekret ze dne 4. října 1833, tak
i čl. V. uvozovacího zákona k novému
civilnímu řádu soudnímu, pokud se
týkají likvidace a vymáhání
advokátních platů.
Právní výbor,
uznávaje zcela závažnost a platnost důvodů,
které připojeny jsou k osnově vládní,
jednomyslně usnesl se doporučiti Národnímu
shromáždění, aby návrh zákona
schválilo, a to ve znění, jak jest k dnešní
zprávě připojeno. Znění to
proti vládnímu návrhu uchyluje se toliko
v tom směru, že stanoví lhůtu účinnosti
zákona teprve 15. dnem po jeho vyhlášení.
Doporučuji proto, aby Národní
shromáždění zákon schválilo.
(Výborně!)
Místopředseda dr. Hajn:
Není řečníků dalších,
přikročíme k hlasování. Račte
zaujmouti místa. (Děje se.) Budeme hlasovati
o celém zákone i nadpisu najednou, neboť má
jen 2 paragrafy. Není námitek proti tomu? (Nebylo.)
Není. Prosím, kdo je pro návrh v prvním
čtení, račiž povstati. (Děje
se.) To je většina. Návrh se přijímá
v prvním čtení.
Má pan zpravodaj nějaké
textové změny?
Zpravodaj dr. Klouda: Nemám.
Místopředseda dr. Hajn:
Budeme hlasovati ve druhém čtení. Kdo je
pro návrh ve druhém čtení, nechť
povstane. (Děje se.) To jest většina.
Návrh je přijat i ve druhém čtení.
Dále jest na denním
pořádku zpráva ústavního
výboru o nařízení ministra obchodu
ze dne 20. ledna 1919, č. 32 sbírky zák.
a nař., o obchodních a živnostenských
komorách (tisk č. 1082). Zpravodajem jest pan
dr. Dolanský.
Jest přítomen pan dr.
Dolanský? Měl by tedy podle jednacího řádu
jako předseda referovati pan dr. Meissner. Je zde
přítomen? Není. Tedy to prozatím snímám
s denního pořádku.
Dalším odstavcem denního
pořadu je zpráva ústavního výboru
o nařízení veškerého ministerstva
ze dne 18. prosince 1918, kterým zřízen byl
úřad spojené správy v obvodě
ostravsko-slezském (tisk č. 1083). Zpravodajem
je zase pan dr. Dolanský. Není zde. Pan předseda
také není tady. Zase to prozatím snímám
s denního pořádku.
Podle dohody konference klubovních
předsedů sejmu s denního pořádku
odst. 6. a 7. Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)
Nejsou. Tedy se to schvaluje.
Přejdeme ke zprávě:
I. výboru právního,
II. sociálně-politického
o vládním návrhu (tisk č. 636), jímž
se zřizuji lidové soudy cenové (tisk
č. 1095). Zpravodaji jsou p. dr. Černý
a p. Josef Špaček. Jako zástupce vlády
jest zde pan odborový přednosta dr. Polák.
Jsou zde přítomni páni referenti? (Nebyli.)
Nejsou. Přerušuji schůzi na půl hodiny.
(Schůze přerušena
ve 12 hod. 5 min.)
(Opětné zahájení
schůze v 1 hod. 38 min.)
Předseda
(zvoní): Zahajuji opět schůzi a nebude-li
proti tomu námitek, přistoupíme k vyřízení
dvou odložených odstavců denního pořádku
a sice nejprve k odstavci
6. zpráva ústavního
výboru o nařízení ministra obchodu
ze dne 20. ledna 1919, č.
32. sb. zák. a nař., o obchodních a živnostenských
komorách (Tisk 1082.)
Zpravodajem jest pan dr. Dolanský.
Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není tomu tak, uděluji
panu zpravodaji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský:
Vážené Národní shromáždění!
Pan ministr obchodu vydal dne 20. ledna 1919 nařízení,
kterým až do nové úpravy právních
poměrů obchodních a živnostenských
komor mohou ministerstvem obchodu učiněna býti
různá přechodná opatření,
směřující k tomu, aby změněna
byla správa komor, jejich složení a po případě,
aby vypršené mandáty mohly býti prodlouženy.
Nařízení toto bylo vydáno na základě
zmocňovacího zákona ze dne 24. července
1917 čís. 307. ř. z. Podle téhož
zmocňovacího zákona mají ministerstva
a vlády povinnost, takováto nařízení
na základě onoho zmocňovacího zákona
vydaná, jakmile se sejde zákonodárný
sbor, tomuto předložiti buď ke schválení
anebo k novému usnesení.
Ústavní výbor,
uváživ veškeré okolnosti, hlavně
však skutečnost, že příčiny
nařízení ministerstva obchodu trvají,
že se opravy a přechodná opatření
v různých obchodních komorách udržují,
že některá se provádějí
a doplňují, uznal za nezbytné doporučiti,
aby toto nařízení ministerstva obchodu po
rozumu zmocňovacího zákona bylo Národním
shromážděním vzato na vědomí
a doporučuje, abyste svým hlasováním
trvání nařízení toho schválili.
(Souhlas.)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata je skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Hlasovati budeme o návrhu
pana zpravodaje v celku. Kdo souhlasí s návrhem
ústavního výboru, aby nařízení
ministerstva obchodu ze dne 20. ledna 1919 č. 32. sb. zák.
a nař. o obchodních a živnostenských
komorách bylo podle § 3. zákona ze dne 24.
července 1917 č. 307. ř. z. vzato na vědomí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Návrh p. zpravodaje, resp.
ústavního výboru jest schválen.
Tím jest tento odstavec denního
pořádku vyřízen a přistoupíme
k dalšímu:
7. Zpráva ústavního
výboru o nařízení veškerého
ministerstva ze dne 18. prosince 1918, kterým zřízen
byl úřad spojené správy v obvodě
ostravsko-slezském.
(Tisk 1093.) Zpravodajem jest opět p. dr. Dolanský.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský:
Vážené Národní shromáždění!
Ústavní výbor přichází
s obdobným návrhem, o to ve příčině
nařízení veškerého ministerstva.
Vláda totiž zřídila dne 18. prosince
1918 úřad spojené správy v obvodu
ostravsko-slezském. Zřízení ústavu
toho mělo a má dosud za účel jednak
podporu hospodářského života v obvodu
ostravském a přilehlých krajích a
za druhé ochranu před případnými
škodami, které by hrozily krajům těm
z dosavadní nejednotnosti správy obvodu toho.
Úřad nazývá
se "úřad spojené správy".
Do obvodu toho jsou zařazeny tyto obce: Mor. Ostrava, Nová
Ves, Přívoz, Mariánské Hory, Vítkovice,
Zábřeh, Hrabová, Hrabůvka, Polská
Ostrava, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Heřmanice,
Radvanice, Malé a Velké Kunčice, Vrbice,
Bohumín, Kopytov, Šunychl, Záblatí,
Petřvald, Poremba, Rychvald, Lazy, Dombrová, Orlová,
Ratimov, Dolní, Horní a Prostřední
Suchá, Bártovice, Šenov, Šumberk, Karvín
a Svinov. Veškeré tyto obce práve vyjmenované
účastní se spojené správy ve
zřízeném úřadě tím
způsobem, že tam vysílají své
delegáty a sice vždy na 5000 obyvatel nejméně
jednoho zástupce. Kde jest v obci méně obyvatel,
posílají obce po jednom delegátu.
Úřad ten řídí
a spravuje 18ti členný výbor, jehož
předsedu a místopředsedu jmenuje vláda.
Kompetence, příslušnost a působnost
tohoto úřadu jest dvojí: jednak vlastní,
obstarává totiž veškeré záležitosti,
které vyřizovaly obce k jeho obvodu náležející
ve vlastním oboru působnosti, vyjma správu
obecního jmění, záležitosti,
vztahující se na členství v obecním
svazku, správu školskou a policii stavební.
Pokud se týče stavební
policie, jest oprávněn úřad spojené
správy činiti dotyčné projekty ve
smyslu platného stavebního řádu. Zároveň
jest oprávněn, převzíti správu
ústavů a zařízení, které
obce jeho obvodu při obstarávání úkolů
shora vytčených vybudovaly.
Vedle toho má druhou působnost,
jaksi přenesenou, kde mohou nejvyšší úřady
státní správy na základě zmocnění
jim daného svěřovati úřadu
tomu této společné správy obstarávání
jiných záležitostí, jmenovitě
těch, které spojeny jsou s průvozem a vývozem
právě v kraji, který je tak eminentně
hospodářsky důležitý a podruhé
mají právo, urovnávati spory pracovní,
řešiti otázky týkající
se nezaměstnanosti, krátce otázky souvisící
s nerušeným chodem závodů v krajinách
těch. Tuto přenesenou působnost mohou nejvyšší
úřady stání správy této
korporaci přenésti. Místní příslušnost
státních úřadů zůstává
nezměněna. Pokud se týče nákladů,
stanoví se nařízením v § 7. zvláštní
klíč. Dohled nad úřadem spojené
správy vykonává ministerstvo vnitra prostřednictvím
příslušných zemských vlád.