Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Zvoní.)
Také o tomto zákonu,
ježto má pouze 6 paragrafů a jelikož nebyly
podány žádné pozměňovací
návrhy, budeme hlasovati najednou, v celku (Námitky
nebyly.) Námitek proti tomu není, budeme hlasovati
o všech šesti paragrafech, jakož i nadpisu zákona
najednou. Kdo souhlasí s paragrafy 1., 2., 3., 4., 5. a
6., jakož i s nadpisem zákona podle zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Stalo
se.)
To jest většina, paragrafy
1., 2., 3., 4., 5. a 6., jakož i nadpis zákona ve
smyslu zprávy výborové v prvém čtení
jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj něčeho
k druhému čtení? Není žádná
textová změna? (Zpravodaj: Není.)
Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení,
také ve druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Stalo se.)
To jest většina, zákon
jest schválen také ve druhém čtení.
Tím tento odstavec denního pořádku
jest vyřízen a přistoupíme k dalšímu,
jímž jest
11. zpráva výboru
školského o vládním návrhu zákona
(tisk č.905) o změně platnosti ustanovení
o středních školách na Slovensku,
(tisk č. 978).
Zpravodajem jest pan kol. dr. Srdínko,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko:
Slavné Národní shromáždění!
Vláda podala osnovu zákona,
která se obírá ustanoveními ohledně
středního školství na Slovensku. Na
Slovensku jsou totiž dosud docela odlišné předpisy,
co se týče učebních osnov, školních
knih, přijímání žáků,
zkoušení žáků, klasifikace, školních
prázdnin, zkoušek dospělosti a služebního
poměru učitelstva na obecních i středních
školách, a tu bylo třeba uvésti tyto
nesrovnalosti ve shodu s poměry, které jsou v ostatní
republice. Proto ministerstvo školství předložilo
osnovu zákona velice krátkou a stručnou,
která obsahuje pouze 1 paragraf, aby na středních
školách na Slovensku a na školách jim
na roveň postavených, totiž obchodních
a průmyslových, platily v zásadě tytéž
předpisy, jako na středních školách
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Věc jest naléhavá
z toho důvodu, že na Slovensku začnou se co
nejdříve maturity; proto bylo školskému
výboru uloženo, aby do 24 hodin podal zprávu
o této vládní osnově, což školský
výbor učinil a navrhl nezměněné
přijetí vládního návrhu.
Při té příležitosti
dovolil bych si upozorniti na to, že jest velice důležito
veřejně položiti váhu na to, jaké
lidi na obecné a střední školy na Slovensko
posíláme. Zde jest potřeba vybírati
velmi pečlivě a posílati tam síly
nejlepší charakterně i co do vzdělání,
protože podle toho, jaké učitele středních
a obecních škol na Slovensko posíláme,
bude nás Slovensko poznávati, a bude podle jednotlivců,
ať působí v obci nebo v malém městě,
říkati: Tak vypadají Čechové!
Každý neopatrný výrok, každý
neopatrný krok učitele a profesora bude míti
dalekosáhlé špatné následky,
poněvadž celá obec a celý kraj bude
nás podle toho posuzovati. Při té příležitosti
dovoluji si tento požadavek veřejně vytknouti
a poprositi všecky činitele, kteří vysílají
jakékoliv učitelské osoby a jiné úředníky
na Slovensko, aby se podle těchto zásad řídili.
Ale i s druhé strany budiž
mi dovolena jedna maličká poznámka, která
se týká příhod, které skutečně
byly zaznamenány v žurnalistice veřejně,
aby zase úřady, které vybírají
jednotlivce, posílaly je do úřadů
a škol na Slovensko jen za tím účelem,
který jim ukládá úřad, a aby
je neposílaly za účelem jednotlivých
politických stran. V "Kraji Havlíčkově"
- to jest žurnál, který vychází
v Čáslavi - byl jeden takový případ
zaznamenán a kromě toho nezaznamenaných veřejně,
ale ústně tradovaných jest veliké
množství, že úředníci z
jednotlivých resortů a učitelské síly
jsou posíláni na Slovensko nejen do škol, ale
s určitým politickým příkazem.
Bylo by dobře, od toho upustiti. Nechci tvrditi, že
jest do posledního písmene pravda, co v "Kraji
Havlíčkově" bylo vytištěno
od jednoho učitele, který měl na Slovensko
jíti s určitým uložením pro určitou
stranu socialistickou, ale je-li veřejně taková
výtka možná, snad přece něco
za tím stojí.
Od toho budiž tedy upuštěno
jak se stran socialistických, tak i se strany pánů
ministrů, aby se síly učitelské a
úřednické posílaly na Slovensko k
vůli politické agitaci. Buďtež tam poslány
osoby nejkvalifikovanější odborně a
nejpevnějšího charakteru, aby Slovensko nás
podle těchto emisarů našich poznalo a také
cenilo. V opačném případě by
byla škoda veliká a nesmírná způsobena,
kdyby se těchto zásad nešetřilo.
Předloha vládní
jest stručná, obsahuje jen jeden paragraf; doporučuji
ji k přijetí slavnému Národnímu
shromáždění. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata
je skončena, přistoupíme k hlasování.
Také o tomto zákoně,
poněvadž obsahuje pouze dva paragrafy, a žádný
návrh pozměňovací nebyl podán,
budeme hlasovati v celku. (Námitky nebyly.) Námitek
proti tomu není.
Kdo souhlasí se zákonem
o změně platnosti ustanovení o středních
školách na Slovensku, a sice s paragrafem 1. a 2.,
jakož i jeho nadpisem podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Paragraf
1. a 2., jakož i nadpis zákona jsou ve smyslu zprávy
výborové schváleny.
Ke druhému čtení
nepřeje si pan zpravodaj slova?
Zpravodaj posl. dr. Srdínko:
Ne!
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvém čtení, také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen také ve druhém čtení
a tím jest tento odstavec denního pořadu
vyřízen.
Přistoupíme k dalšímu,
jímž jest
12. Zpráva výboru
právního o vládním návrhu zákona
(tisk č. 505), který se týče prozatímních
opatření na ochranu vynálezů (tisk
č. 1020).
Zpravodajem jest pan kolega dr. Bouček.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Bouček:
Slavné Národní shromáždění!
Na původním návrhu
vládním předsevzali jsme jenom dvě
změny. Jedna byla způsobena tím, že
nejvyšší soud přeložen byl do Brna
a proto do patentního soudu budou přivzati členové
nejvyššího správního soudu, nikoli
členové nejvyššího soudu.
Druhá změna týká
se poplatků, které mají býti placeny.
Poněvadž by podle dosavadního práva
musily býti placeny poplatky pro Slovensko uherské
a pro ostatní části toho státu poplatky
podle rakouského zákona, ustanoveno bylo, že
má býti poplatek placen jen jeden a sice ten, který
podle rakouského zákona by byl placen.
Prosím, aby slavné
Národní shromážděni ráčilo
dáti tomuto návrhu ústavní schválení.
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata
je skončena. Přistoupíme k hlasovaní.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
Hlasovati budeme o celém zákonu, který obsahuje
šest článků, poněvadž k
němu nebyl učiněn žádný
pozměňující návrh, najednou.
Námitek proti tomu není.
Kdo souhlasí s čl. 1., 2., 3., 4., 5. a 6. zákona,
jakož i s jeho nadpisem podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Čl.
1., 2., 3., 4., 5. a 6., jakož i nadpis zákona podle
zprávy výborové jsou schváleny.
Přejete si, pane zpravodaji,
slova ke druhému čtení?
Zpravodaj dr. Bouček:
Nemám žádných textových změn.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým pravě zákonem
v prvním čtení, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Zákon
je schválen také ve druhém čtení
a tím tento odstavec denního pořádku
je vyřízen.
Přistoupíme k dalšímu,
jímž jest:
13. Zpráva imunitního
výboru o žádosti, aby bylo povoleno stíhání
člena Národního shromáždění
Josefa Kouši k žalobě Jar. Horáka v Praze
(tisk č. 1069).
Zpravodajem je pan kolega dr. Witt.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Witt:
Slavné Národní shromáždění!
Pan Jaroslav Horák, řezník
v Praze, podal proti kolegovi Josefu Koušovi, redaktoru "Práva
Lidu" v Praze, žalobu pro přestupek proti bezpečnosti
cti a sice z důvodu toho, že prý kolega Josef
Kouša dne 5. března 1919 v Praze v radničním
shromáždění, kde bylo dle žalobce
přítomno asi 5 dam a asi 20 pánů,
z nichž většina byli funkcionáři
approvisačních ústavů, soukromému
žalobci vytknul, že kupoval hovězí jazyky
1 kg za 9 K, a že je pak prodával za 24 K. Tím
prý ho obvinil veřejně z lichvy.
Kolega Kouša, byv vyslechnut
imunitním výborem, doznal tento výrok a prohlašuje,
že ho učinil jenom v obraně proti útokům,
které podnikl soukromý žalobce proti approvisačnímu
úřadu městskému, jehož členem
jest kolega Kouša. Vědomosti o tom, co vytýkal
soukromému žalobci, nabyl ze svého úředního
postavení a imunitní výbor právě
z důvodu toho, že šlo kolegovi Koušovi toliko
o obranu proti instituci, jejíž jest členem
a že měl o tomto vytknutém faktu vědomost
ze svého úředního postavení,
navrhuje Národnímu shromáždění,
aby nebyl udělen souhlas ke stíhání
kolegy Kouši. (Posl. Kouša: Já jsem ale žádal
o vydání.) Konstatuji, že kol. Kouša
žádal o vydání, ale imunitní
výbor z vytknutých důvodů tomu souhlasu
nedal.
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem
imunitního výboru obsaženým ve zprávě
právě doporučené panem zpravodajem,
aby totiž člen Nár. shromáždění
Josef Kouša vydán nebyl, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To je většina. Návrh
imunitního výboru na nevydání Josefa
Kouši byl přijat.
Přistoupíme k odstavci
dalšímu, jímž jest:
14. Zpráva imunitního
výboru o žádosti, aby bylo povoleno stíhání
člena Nár. shromáždění
Josefa Kouši k žalobě Antonína Hurta v
Nuslích (tisk č.
1070.).
Zpravodajem je p. kol. dr. Witt.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Witt:
Proti kolegovi Josefu Koušovi, jako odpovědnému
redaktoru časopisu "Pražský Kraj",
byla podána žaloba pro přestupek podle §
19. a 31. tiskového zákona, jehož prý
se dopustil kolega Kouša tím, že neuveřejnil
opravu článku, která mu byla žalobcem
zaslána.
Imunitní výbor vyslechl
kol. Koušu a týž prohlásil, že
jemu oprava žádná vůbec dodána
nebyla a že by ji jistě byl ochotně uveřejnil,
kdyby mu dodána byla. Z aktu jest ostatně patrno,
že pošta pokoušela se obsílku dodati třikráte
kol. Koušovi, a že ho nikdy nezastihla. Pak jistě
již jest věrohodně prokázáno,
že pošta ani tuto opravu jemu skutečně
nedodala.
Vzhledem k tomu navrhuje imunitní
výbor, aby kol. Kouša vydán nebyl.
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata jest skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem
imunitního výboru, aby žádosti za povolení
stíhání člena Nár. shromáždění
Josefa Kouši k žalobě Antonína
Hurta v Nuslích vyhověno nebylo, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh
imunitního výboru jest schválen. Tím
tento odstavec denního pořádku jest vyčerpán.
Přerušuji
projednávání denního pořádku
a přistoupím k ukončení schůze.
Dodatečně pro dnešní
schůzí nepřítomnost svou omluvil zaměstnáním
člen Národního shromáždění
Edmund Burian.
Se strany pana ministra veřejných
prací byla mi zaslána další informace
o výbuchu třaskavých plynů na Nové
jámě v Lazech.
Žádám p. sekretáře,
aby ji přečetl.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
"Ministr veřejných
prací zaslal tuto
další informaci o výbuchu třaskavých
plynů v Nové jámě v Lazech.
Revírní báňský
úřad telegrafoval dne 22. a 23. května 1919
o postupu uzavíracích prací na požářišti
v Nové jámě a podal dále tuto podrobnou
zprávu o situaci dne 23. května 1919 odpoledne.
Po výbuchu dne 20. května 1919 bylo z Nové
jámy vyvezeno 32 mrtvých a 33 raněných.
Zachránění byli vesměs pouze nadýcháním
otravných plynů omámeni a neutrpěli
mimo odřeniny žádných jiných
zranění. Z oznámených na dole zachráněných
33 horníků bylo odvezeno 26 do nemocnice a 7 odevzdáno
do domácího ošetřování.
Pohřešováno je 64 mužů osazenstva.
Celý jižní díl Nové jámy,
sloje Milan, Kazimír I. a II. a Jaroslav byly hrázemi
uzavřeny. Toto uzavírání jest spojeno
s obtížemi, poněvadž skála je rozpukána
a propouští větry.
Na nejdůležitějších
místech je uzavření proti větrné
jámě již provedeno a jak možno z výstupu
plynů na výdušní jámě
souditi, onen asi se zmírnil. V noci z 23. na 24. květen
1919 uzavřou se i méně důležitá
místa proti větrní jámě a připravuje
se uzavření větrní jámy. Na
uzavření větrní jámy počalo
se dnes ráno pracovati a očekávám,
že bude také dnes provedeno.
Dle telegramu ze dne 21. května
t. r. došlého 26. byla větrní jáma
uzavřena a tím isolace požářiště
skončena. Uzavírací práce byly provedeny
dosud bez nejmenší příhody. Pohřeb
obětí katastrofy do společných hrobů
konal se dne 22. května 1919 odpoledne za velké
účasti a měl klidný průběh.
Pohřbeno bylo 14 mrtvol na katolickém a 4 mrtvoly
na evangelickém hřbitově v Orlové.
Mrtvoly ostatních 14 horníků byly vydány
příbuzným a pohřbeny v okolních
obcích.
Spisy o vyšetřování
doposavad předloženy nebyly, poněvadž
vyšetřování skončeno není.
Podle dosavadních zpráv bylo stříleno
na překopu do sloje Kazimír II. bezpečnostním
dynamitem, tedy třaskavinou, která je chemicky tak
složena, aby nevyvinovala pokud možná plamen,
jímž by plyny mohly býti zapáleny.