Na základě shody tedy
navrhuje ústavní výbor, aby přijat
byl zákon tak, jak v rukou pánů členů
N. S. se nalézá, a sice v § 1., aby za členy
a náhradníky zemského výboru pro markrabství
moravské nastoupili vládou jmenovaní noví
členové a noví náhradníci,
a aby nastalo totéž při úmrtí
nebo při jinaké ztrátě jejich členství.
Návrh zákona praví: "Členové
noví za ty, kteří se vzdali nebo ještě
vzdají". Ve skutečnosti se vzdali tři
zástupcové velkostatku, ale není vyloučeno,
že i jiní zástupcové v nejbližší
době by se vzdáti mohli a proto ústavní
výbor pomýšlel na to, aby bylo možno i
za ty, kteří ještě po vydání
zákona členství svého pozbudou, povolati
nové zástupce. V ústavním výboru
rozcházela se mínění jen potud, zdali
má při doplnění zemského výboru
dle navrhované změny zemské ústavy
podle návrhu Karla Vaňka a soudr. stanoveno
býti také, kdo tyto nové členy zemského
výboru ustanovuje, poněvadž nová volba
zemským sněmem moravským možná
není a mohlo by se to provésti trojím způsobem:
buď, jak z jedné strany navrhováno bylo - jmenováním
presidentem republiky, nebo volbou Národního shromáždění,
nebo, jak vláda žádala, jmenováním
ministra vnitra. Ústavní výbor nesdílel
ani jednoho, ani druhého, ani třetího názoru,
nýbrž rozhodl, že správným jest,
poněvadž se jedná o opatření
přechodné, a řekl bych, nouzové,
aby tak učinila vláda ve své totalitě
a navrhuje tedy, aby došlo celou vládou k jmenovaní
členů na doplnění stávajícího
zemského výboru. § 2. pak ustanovuje, poněvadž
věc sama již dlouho se vleče, aby zákon
nabyl účinnosti hned dnem prohlášení
a pověřuje se v § 3. výkonem vláda.
Ústavní výbor
předkládá tento, dohodou stran vzniklý
zákon, váženému Národnímu
shromáždění, a žádá,
aby jednohlasným usnesením usnadnila doplnění
zemského výboru moravského a tím usnadnila
správu této nám milé tak země.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen,
debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím, aby pánové
zaujali svá místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati, poněvadž
zákon sám je malý - pouze 3 paragrafy má
- o celém zákoně najednou. Jsou snad proti
tomu námitky? (Nebyly.) Není jich, tedy budeme
hlasovati, jak jsem právě řekl.
Kdo souhlasí s §§
1., 2., 3., jakož i s nadpisem zákona ve smyslu zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Stalo
se.)
To jest většina, §§.
1., 2., 3., jakož i nadpis zákona ve smyslu zprávy
výborové jsou schváleny.
Přeje si snad pan zpravodaj
k druhému čtení slova?
Zpravodaj posl. dr. Dolanský:
Nikoli.
Předseda:
Není tomu tak, přistoupíme k druhému
čtení. Kdo hlasuje pro schválení
schváleného právě zákona v
prvém čtení, také ve druhém
čtení, prosím, aby povstal. (Stalo se.)
To je většina, zákon
jest schválen také ve druhém čtení
a tím tento odstavec denního pořádku
jest vyřízen.
Přistoupíme k dalšímu,
jímž jest
4. zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona,
kterým se upravuje správa obcí, o jichž
sloučení neb o rozloučení se jedná.
(Tisk 977.)
Zpravodajem jest pan kol. dr. Meissner,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Meissner:
Vážené Národní shromáždění!
Předloha, kterou podává
ústavní výbor, jest vlastně doplňkem
novely k obecnímu zřízení zákona
ze dne 7. února 1919 č. 76. Podle této novely
má vláda právo do konce letošního
roku, aniž by si vyžádala souhlasu súčastněných
obcí anebo jiných samosprávných sborů
zákonodárných, slučovati anebo rozlučovati
obce. Aby toto slučování anebo rozlučování
obcí mohlo býti snadno provedeno, a aby v obcích,
které se sloučiti anebo rozloučiti mají,
mohly provedeny býti volby, k tomu slouží navrhovaná
předloha zákona. V § 1. se vláda zmocňuje,
aby v obcích, které zamýšlí sloučiti
anebo rozloučiti, jmenovala zvláštní
správní komise, které převezmou správu
těchto obcí, ať sloučených anebo
rozloučených, tedy částí obcí,
které budou také pověřeny provedením
voleb. Toto ustanovení sleduje účel, aby
tyto správy obcí nahradily obecní zastupitelstva,
která by již nebyla příslušná
pro to, aby připravovala volby a spravovala záležitosti
oněch obcí, které mají přestati
existovati, tím, že se sloučí nebo rozloučí.
Ustanovení § 2. navrhovaného zákona
pak sleduje ten cíl, aby v obcích, které
se sloučí, při určování
podmínek volebního práva, při zjišťování
usedlostí čítala se usedlost ve všech
obcích, které se sloučí v jedinou
obec, jako usedlost jediná. Zda-li toto ustanovení
bude míti praktický význam, když ve
většině obcí seznamy voličské
byly vyloženy a reklamační lhůta již
uplynula, jest ovšem otázka jiná.
Zákon ten přichází
v tomto směru dle mého skromného názoru
poněkud pozdě. V § 3., aby byla vyloučena
každá pochybnost, jest vysloveno, že toto ustanovení
týká se toliko těch obcí, které
se sloučí neb rozloučí podle novely
obecních zřízení a nikoliv obcí
takových, kde jde o sloučení nebo rozloučení
na základě starých obecních zřízení.
Ježto jde o zákon sledující účel
čistě praktický, o zákon, kterým
se doplňuje vlastně obecní zřízení
a ježto jde o zákon, jehož rychlé provedení
jest samozřejmé, navrhuje ústavní
výbor, aby Národní shromáždění
zákon schválilo.
Předseda:
K slovu se přihlásil pan minist. rada dr. Bobek.
Uděluji mu slovo.
Minist. rada dr. Bobek: Vážené
Národní shromáždění!
Novelou k obecnímu zřízení
z února letošního roku stanoveny byly lehčí
podmínky pro slučování nebo rozlučování
obcí v území celé naší
republiky. Osnova zákona, kterou má nyní
čest předložiti ústavní výbor
Národnímu shromáždění
k projednání, má ulehčiti toto slučování
nebo rozlučování pokud jde o záležitosti
voleb. Stojíme totiž před eventualitou takovou,
že snad za týden nebo za 14 dní budou některé
obce sloučeny nebo rozloučeny, avšak následkem
ustanovení řádu volebního musely by
obce tu obtížnou práci, která spojena
jest s reklamacemi voličů a sestavováním
seznamů, počíti znovu. Abychom se této
práci vyhnuli, odporučuje z toho důvodu ústavní
výbor zákon ten, jak vážený pan
referent měl čest slavnému Národnímu
shromáždění předložiti.
Jménem vlády dovoluji si žádati vážené
Národní shromáždění právě
k tomu účelu, aby ještě dokonaleji ulehčeno
bylo starostům řízení záležitostí
volebních, aby v § 2. navržené osnovy
ústavního výboru dodatečně
byla schválena tato věta:
"Vláda má právo
naříditi, aby volby v obcích tímto
zákonem dotčených, provedly se na základě
sdělaných již seznamů volebních,
pokud volby se provedou do konce září 1919."
Lhůtu do konce září
bylo nutno dáti proto, poněvadž není
rozhodnuto, ve kterém okamžiku o podaných žádostech
bude rozhodnuto. K vůli informaci vážených
pánů poslanců mám čest sděliti,
že do dnešního dne podáno bylo ministerstvu
vnitra 150 - 180 žádostí za rozloučení
obcí. Přesnou cifru nemohu sděliti, poněvadž
některé žádosti jsou u místodržitelství
a některé u okresních hejtmanství,
ale nepřesahují počet 180 žádostí.
Za sloučení podáno bylo 50 - 70 žádostí,
za změnu hranic podáno pouze 40 žádostí.
Právě dnešního dne předkládá
se ministerské radě již první souhrn
návrhů za sloučení nebo rozloučení
a rozumí se, že nelze vyhověti všem žádostem,
které byly podány, poněvadž některé
žádosti nebyly dostatečně odůvodněny
ani věcně, ani těmi poměry jednotlivých
osad navzájem a jest patrno, že spíše
se jedná o různé záležitosti
osobní, které se snad vyřídí,
jakmile nová zastupitelstva nastoupí v úřad.
Dovoluji si jménem vlády
žádati za schválení dodatku v tom znění,
že vláda má právo naříditi,
aby volby v obcích, tímto zákonem dotčených,
provedly se na základě sdělaných již
seznamů volebních, pokud volby se provedou do konce
září 1919.
Předseda:
Přeje si pan zpravodaj slovo závěrečné?
Zpravodaj posl. Dr. Meissner:
Já bych prosil.
Slavné Národní
shromáždění! Jako zpravodaj prohlašuji,
že s návrhem vlády souhlasím a přejímám
tento návrh za svůj. K odůvodnění
uvádím toto.
Považuji tento návrh
za návrh rázu čistě výminečného.
Já bych za normálních poměrů
proti takovému návrhu se postavil, neboť odporuje
vlastně v podstatě volebnímu právu.
Volební právo, volební řád
obecní stojí na stanovisku tom, že jest volební
právo odvislé toliko od usedlosti nejvýše
tři měsíce, počítajíc
zpět ode dne vyložení seznamů voličských.
Tímto způsobem vlastně usedlost prodlužujeme,
neboť seznamy voličské byly z velké
části vyloženy v měsíci květnu
nebo v dubnu, tak že budou-li se konati volby v některé
obci, sloučené aneb rozloučené již
v měsíci září, značí
to usedlost někdy snad až šestiměsíční.
Avšak přípravné řízení
jest tak nákladné, sdělávání
seznamů voličských vyžadovalo tak velikou
práci, vyžadovalo tak velkého aparátu
technického, vyžadovalo velkých nákladů,
seznamy voličské stojí nejen obec, ale také
strany, které žádaly rozmnožené
vydání seznamů voličských,
takové náklady, že se doporučuje, aby
tam, kde řízení přípravné,
tedy reklamační řízení již
bylo provedeno, nebylo toto řízení opakováno,
nýbrž aby seznamy voličské, které
jsou již právoplatné, byly vzaty za základ
pro volby, které budou konány v nejbližší
době.
Proto také souhlasím,
aby byla určena lhůta a souhlasím se lhůtou
do konce září 1919.
Ovšem, mohla by ještě
povstati otázka, zdali snad v zákoně má
býti obligatorně nařízeno, že
za každých okolností v obcích sloučených
aneb rozloučených volby budou provedeny na základě
starých seznamů voličských, či
zda se to ponechává do rozhodnutí vlády,
zda mají býti provedeny, či se má
opakovati nové řízení přípravné
či reklamační. Souhlasím s tím,
aby ustanovení nebylo rázu obligatorního,
nýbrž fakultativního, totiž že se
to ponechává vládě. My totiž
musíme počítati s možností, že
budou prováděny volby do Národního
shromáždění již v měsíci
září, nikoliv teprve až v měsíci
říjnu, že události, které se
sběhnou v červnu, trošku urychlí běh
politických událostí v republice a že
přimějí nás k tomu, abychom hleděli,
aby volby provedeny byly co nejdříve. Když
již nemohou býti provedeny v měsíci
červnu, tož aby provedeny byly co nejdříve.
A tu pak budou volby vyžadovati zvláštního
řízení, budou vyžadovati zvláštních
seznamů voličských. Když pak budou sdělány
voličské seznamy pro volby do Národního
shromáždění, měly-li by se konati
volby do Národního shromáždění
v měsíci září nebo nejdéle
na počátku měsíce října,
pak dle mého názoru nemělo by významu,
aby při volbách do obecního zastupitelstva
v obcích, kde by se konaly také v měsíci
září, bylo použito starých voličských
seznamů, které by již neodpovídaly snad
stavu voličstva v té které obci. Proto souhlasím
s tímto zněním vládního návrhu
a doporučuji, aby i tento návrh byl přijat.
(Výborně!)
Předseda
(zvoní): Debata je ukončena. Přistoupíme
k hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Hlasovati budeme tímto způsobem:
nejprve o §u 1., pak o §u 2. a sice ve smyslu zprávy
výborové, potom o dodatku, který k tomu podal
pan zástupce vlády a který přijal
za svůj návrh pan zpravodaj, na to o §§
3. až 5., jakož i o nadpisu zákona.
Jsou snad nějaké námitky
proti tomu? (Nebyly.) Nejsou. Budeme hlasovati, jak jsem
právě uvedl.
Kdo souhlasí s §em 1.
zákona ve smyslu zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. §
1. ve smyslu zprávy výborové je schválen.
Kdo souhlasí s §em 2.
ve smyslu zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina. §
2. ve smyslu zprávy výborové je schválen.
Kdo souhlasí také s
dodatečným návrhem p. vládního
zástupce, jejž přijal za svůj p. zpravodaj,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Také
dodatečný návrh k §u 2. je schválen.
Kdo souhlasí s §em 3.,
4. a 5., jakož i s nadpisem zákona ve smyslu zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. §§
3., 4. a 5., jakož i nadpis zákona jsou schváleny.
Přeje si p. zpravodaj ke druhému
čtení slovo?
Zpravodaj posl. dr. Meissner:
Nemám ničeho.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvním čtení také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To je většina, zákon
jest schválen také ve druhém čtení
a tím tento odstavec denního pořádku
jest vyřízen.
Přistupujeme k dalšímu
odstavci, jímž jest
5. zpráva výboru
finančního o vládním návrhu
zákona (tisk č.
961), kterým se mění licenční
poplatek z dovezeného tabáku a tabákových
tovarů (tisk č. 1034).
Zpravodajem jest pan kolega dr. Veselý,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Veselý:
Vážené Národní shromáždění!
Licenční poplatek pro
dovoz cizozemských doutníků byl stanoven
zákonem z 23. ledna 1918. Od té doby však cena
tuzemských doutníků, domácích
výrobků, byla od 1. ledna 1919 zdražena, zvýšena
o 50 %. Tím nastal jakýsi nepoměr mezi cenou
doutníků domácí výroby a doutníků
cizozemských. Bylo by nebezpečí, že
doutníky cizozemské, tedy přivezené
výrobky cizí, budou u nás prodávány
levněji, než výrobky domácí.
Vláda, aby předešla nesrovnalostem, které
by z tohoto nepoměru vzešly, snaží se,
aby také přiměřeně upravením
licenčních poplatků z dovozu cizozemských
doutníků byla cena cizozemských doutníků
tak upravena, aby snesly konkurenci domácí výrobky
s nimi. Proto vláda navrhuje, aby také licenční
poplatek pro dovoz cizozemských doutníků
byl o 50 % zvýšen tak, aby poměr mezi cenou
doutníků cizozemských a domácích
byl udržen ve stejném asi rozsahu, jako byl dříve.
Finanční výbor
má tento návrh vládní za odůvodněný
a správný, poněvadž cizozemské
doutníky jsou hlavně předmětem spotřeby
luxusní, nejsou předmětem spotřeby
lidové a na požitky luxusní možno uložiti
zvýšený poplatek státní.
Kromě toho záleží
vládě na tom, aby výroba domácí
byla podporována a aby konsum domácích tovarů
netrpěl nezřízenou konkurencí cizích
tovarů.
Proto si dovolujeme doporučovati
jménem finančního výboru, aby Národním
shromážděním návrh zákona,
jak vláda jej předložila, byl schválen.
Finanční výbor navrhuje pouze, aby v §u
1. odst. druhý místo slov "zrušuje se"
byla dána slova "mění se". S těmito
změnami navrhuje finanční výbor, aby
předloha vládní byla schválena. (Souhlas.)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Hlasovati budeme, poněvadž
zákon sám jest obsahem nepříliš
velký - má 3 paragrafy - a žádných
pozměňovacích návrhů nebylo
podáno, o celém zákonu najednou.