Zpravodaj posl. dr. Viškovský.
Slavné Národní shromáždění!
Běží o osnovu
zákona, která jest pokračováním
práce, která vykonána byla prvním
zákonem o reformě pozemkové. Tímto
zákonem zabrány byly velkostatky ve značné
rozloze za tím účelem, aby jednak republice
získána byla suverenita nad půdou velkostatkářskou,
jednak za tím účelem, aby půdy dostalo
se širokým vrstvám lidu k rozdělení,
aby tím půda byla zlidověna, aby zabezpečena
byla nejširším kruhům, které touží
na této půdě se usaditi a ji zvelebovati.
(Výborně.)
Při usnesení slavného
Národního shromáždění
o této osnově byla zároveň dána
pozemkovému výboru úloha, aby jakožto
nejbližší osnovu připravil osnovu zákona
o převedení půdy pachtovní drobným
pachtýřům. Pozemkový výbor
zhostil se v krátké době tohoto úkolu.
Běží tedy o jistý zvláštní
výsek z celé materie půdní, který
má býti řešen ještě dříve,
nežli otázka půdní ve svém gros,
ve své velikosti bude rozřešována cestou
řádnou, t. j. pozemkovým úřadem.
Zde jedná se o celou řadu,
o tisíce případů, kde otázka
zajištění a přidělení
půdy jednotlivcům jest již naprosto zralá,
tak jako zralé ovoce, které lze již se stromu
vzíti a odevzdati spotřebě. Běží
o takové případy, kde již půda,
po které kdo touží, nachází se
po léta a desítiletí v úzké
souvislostí s určitými osobami. Podmínky,
za kterých může zabezpečena býti
půda pro pachtýře, jsou jednak ty, že
půda tato sama o sobě již dlouhou dobu nacházela
se v pachtovním poměru, jednak že týž
pachtýř buď sám nebo jeho předchůdcové
právní nacházeli se na téže půdě.
Jestliže tyto podmínky jsou zde splněny, pak
jest zde jistě velmi silný morální
nárok na to, aby dotyčný dlouholetý
pachtýř, který buď sám anebo
se svou rodinou pracoval na dotyčné půdě,
mohl tuto půdu také získati ve své
vlastnictví. Na druhé straně tím,
že půda po dlouhou dobu nebyla obdělávána
samotným majitelem, nýbrž že tato půda
byla přenechávána v trvalém pachtu,
jest dokázáno, že majitel nemá buďto
zájem anebo vůli, tuto půdu jako vlastní
obdělávati a proto že má tato půda
právem býti přenechána pachtýři.
O jakou půdu má zde
běžeti? Jde tu jednak o půdu ze zabrané
půdy velkostatků, dále běží
o půdu nadační a dále běží
o půdu církevní.
Termín, od kterého
má prokázána býti držba půdy
pachtované, stanoví se zákonem od 1. října
1901, při čemž, poněvadž během
války a také před převratem nastaly
četné případy, kde půda byla
odňata bezdůvodně pachtýři,
a tím by pachtýř byl skutečně
zkrácen, stanoví osnova zákona, že k
takovým změnám držby, které nastaly
od propuknutí války r. 1914, nemá se přihlížeti.
Také nemá se přihlížeti k porušení
držby, které netrvalo déle nežli jeden
rok.
Toto požadovací právo
má se vztahovati na pozemky jen do jisté míry.
Jakožto taková míra maximální
ustanovuje se zákonně 8 ha půdy a sice půdy
pachtovní včetně také půdy
vlastní. Tím jest míněna půda
zemědělská. Jestliže běží
o jinou půdu než zemědělskou, tedy na
př. lesní neb pastviny a pod., pak tato půda
nevčítá se do těchto 8 ha. Dále
však máme takové případy, kde
neběží pouze o zemědělskou půdu,
nýbrž kde běží také o půdu
stavební, na které sdělány byly budovy
buďto obytné, neb hospodářské
plně, nebo z části. Jsou to stará
emfyteutická práva, která způsobila
veliké rozpory tím,... (Hluk.)
Předseda
(zvoní): Prosím pány kolegy, aby zachovali
klid a nevyrušovali pana referenta.
Zpravodaj post. dr. Viškovský:
... že majitel budovy má tuto budovu postavenou
na pozemku cizím a následkem toho cítí
se ve svém právu vlastnickém obyčejně
nejistým. Aby těmto dlouholetým poměrům,
velmi neutěšeným, sociálně tíživým,
mohlo býti odpomoženo, ustanovuje zákon nyní
konečně, že jest možno, aby ten, kdo postavil
si s dovolením majitele na cizím pozemku budovu
obytnou neb hospodářskou, mohl vykoupiti si také
tento pozemek. (Hlasy: To jest správné!)
Pokud se týče náhrady,
ustanovuje osnova bližší podmínky o tom,
jak tato má býti vyměřena a jak má
býti placena. V té příčině
ustanovuje se, že náhradu stanoví soudce, vyslechnuv
dle potřeby znalce. V četných případech
nebude toho zapotřebí tam, kde poměry hodnoty
pozemků jsou velmi dobře známy, anebo kde
již celá řada podobných případů
bude na př. v téže obci rozřešena
a kde by nebylo třeba, aby poznovu byla cena odhadována.
Výplata náhrady bude
se díti po splátkách, avšak s tím,
že kupující pachtýř může
eventuelně také tyto splátky dříve
zaplatiti při kterémkoli platebním termínu
splátky.
Jsou případy, na které
zvláště bylo upozorněno při provádění
této osnovy, že pachtýř nebude snad
míti zájmu na tom, aby půda byla mu odevzdána
do vlastnictví, avšak že bude si přáti,
aby mu byl zabezpečen trvalý pacht. Případy,
vyplývající z našeho hospodářského
a sociálního cítění, převážně
směřují k zabezpečení vlastnictví,
avšak poněvadž mohou býti takové
případy, kde by někdo trval na tom, aby jen
pacht pro delší dobu mu byl trvale zabezpečen,
připouští osnova zákona, aby dlouholetý
pachtýř, který splňuje podmínky,
které jsou zákonem dány pro výkup
pozemků, mohl žádati přes to jen udržení
pachtu na dlouhou dobu. (Poslanec Sechtr: Těch bude
málo!) Jsem o tom přesvědčen,
ale chtěli jsme vyhověti i této možnosti.
Kromě toho má se pachtýřům
podle osnovy zákona dostati také zvláštní
ochrany zákonné vůbec. Osnova zákona,
kterou ráčíte mít v rukou, jest mimořádně
velmi komplikovaná a dosti obsáhlá. Myšlenka
sama, odevzdání drobného pachtu dlouholetým
pachtýřům, jest jistě neobyčejně
prostá a svojí prostotou tak přesvědčivá,
že jistě nebude nikoho, kdo by jí odporoval.
Zdá se mně to takřka něčím,
co odpovídá téměř evangelické
pravdě, evangelické spravedlnosti, avšak zákonně
technické provedení věci, nemá-li
dojíti k nejistotám a sporům, jest méně
jednoduché a jen to jest omluvou výboru, jestliže
předkládá pro vyjádření
této myšlenky osnovu zákona poněkud
delší, než by se zdálo býti potřebno.
Osnova obsahuje 32 paragrafů, ale přes to všechno
mohu ujistiti, že ani jediný z nich není zbytečný,
běží-li o to, aby nárok dlouholetého
pachtýře byl skutečně zabezpečen,
aby tento nárok byl jasný, aby nevznikly spory,
aby věc mohla cestou mimo spornou v nejkratší
době býti vyřešena.
Byly jisté pochybnosti o tom,
zdali jest správnější, aby dříve,
nežli pozemková reforma bude uvedena v pohyb, již
tato otázka byla řešena, a tu jsme si řekli,
že tato otázka, jak jsem pravil, jest naprosto zralá
a že by bylo téměř hříchem,
kdyby republika, je-li možno, aby tyto pozemky byly pachtýřům
odevzdány, zdržela tuto otázku ne snad o několik
měsíců, nýbrž i jen o týden.
Jest zde ohromná skupina lidí, kteří
nejen mají skutečně dlouholeté právo
na své pozemky, nýbrž kteří ukázali
také neobyčejnou schopnost půdu obdělávati,
kteří také ukázali neobyčejnou
vytrvalost trvati na své půdě.
A, velectění, nebylo
to vždycky malé umění, udržeti
se na té půdě! (Tak jest!)
S jakými obtížemi
pracovali, s jakými intrikami a s jakým často
záštím, zápasili, jak nesnadno museli
hájiti tu píď půdy, která jim
byla panstvím svěřena, a co vše musili
obětovati! Neběželo snad jen o ten malý
nebo větší pacht, který musili platiti,
nýbrž s těmito pozemky souvisela z velké
části úplná robota v nejpravějším
slova smyslu, jako robota před rokem 1848. (Výborně!)
A jestliže dnes, velevážení, se usnesete
na tomto zákoně, pak můžete si býti
vědomi také jedné věci, že totiž
splácíte - dodatečně a velmi opožděně
- jeden ohromný dluh, který tak zvaná revoluce
r. 1848 v ohledu půdním zůstala tomu nejzuboženějšímu
člověku dlužna. (Tak jest!)
Výbor byl si vědom
toho, že touto věcí není ještě
rozřešen celý jeho úkol, že musí
pokračovati také v dalších osnovách
zákona, které podle zákona o pozemkové
reformě a o zabrání statků velkých
mu byly uloženy. Jako jeden z prvních těchto
úkolů dlužno jmenovati aktivování
pozemkového úřadu. A v tom smyslu usnesl
se výbor na resoluci, kterou předkládá
slavnému Národnímu shromáždění,
ve kteréžto vyzývá se pozemkový
výbor, aby v nejkratší době předložil
osnovu zákona o pozemkovém úřadu.
Pak by bylo možno řešiti, na základě
tohoto úřadu pozemkového další
veliké úkoly, které pozemková osnova
o zabrání velkých pozemků uložila
tomuto úřadu. Je snad možno, že tento
zákon nebude s to, pro některé formálnosti
vyhověti v každém ohledu, a hlavně pro
tento případ chci konstatovat, že pak jako
doplněk přichází provádění
zákona o záboru půdy, kde bude pak možno
korigovat a doplnit ještě to, co tímto zákonem
splněno býti nemohlo. Přes to přese
všecko v té chvíli, kdy usnesete se na této
osnově zákona, vytvoříte desetitisíce
samostatných existencí, které oddechnou si
od tohoto pocitu nejistoty, který dnes je svírá
a které budou se cítit od té chvíle
šťastnými a uspokojenými občany.
A v tomto smyslu dovoluji si odporučiti osnovu k schválení.
(Výborně! Hlučný potlesk.)
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Hlasovati budeme tímto způsobem:
Nejprve o oddílu I., a to o §§ 1. až 7.,
ustanovujících, kdo a co může požadovati,
potom o oddílu II., §§ 8. až 11., o přejímací
ceně, pak o odd. III., o §§ 12. až 30.,
o řízení přejímacím
a konečně o odd. IV., §§ 31. a 32., to
jsou závěrečná ustanovení a
nadpis zákona.
Jsou snad nějaké námitky
proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme hlasovati, jak jsem právě
uvedl.
Kdo souhlasí s oddílem
I., a to §§ 1., 2., 3., 4., 5., 6. a 7. podle zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina, §§
1. až 7. jsou ve smyslu zprávy výborové
přijaty.
Kdo souhlasí s odd. II., a
to §§ 8., 9., 10. a 11., podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. §§
8. až 11. jsou podle zprávy výborové
schváleny.
Kdo souhlasí s odd. III. a
§§ 12. až 30. incl., podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, §§
12. až 30. incl. jsou přijaty ve smyslu zprávy
výborové.
Kdo konečně souhlasí
s §§ 31. a 32., jakož i s nadpisem zákona
podle zprávy výborové, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§
31. a 32. i nadpis zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj slovo
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Viškovský:
V § 15. šestá řádka zdola, prosím,
aby místo "sohlas" - což je tisková
chyba - se opravilo "souhlas".
Předseda
(zvoní): Kdo souhlasí se zákonem přijatým
právě v prvním čtení, také
ve druhém čtení, a sice s korekturou
v § 15., právě nyní doporučenou
panem zpravodajem v odst. 6., aby místo "sohlas"
stálo "souhlas", prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina, zákon
jest schválen také ve druhém čtení.
(Výborně! Potlesk.)
Přeje si pan zpravodaj slova
k resoluci?
Zpravodaj posl. dr. Viškovský:
Resoluci dovolil jsem si již doporučiti a prosím,
aby byla schválena.
Předseda:
Kdo souhlasí s resolucí, navrženou panem zpravodajem,
obsaženou ve zprávě výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také
resoluce výborová jest schválena a tím
jest tento odstavec denního pořadu vyčerpán.
Přistoupíme k dalšímu, jímž
jest:
3. Zpráva výboru
ústavního o návrhu člena Národního
shromáždění K. Vaňka, Konečného,
E. Buriána a soudr.
(tisk č. 222) na změnu zemského zřízení
pro Moravu (tisk č. 1085).
Zpravodajem jest pan kol. dr. Dolanský;
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl.dr. Dolanský:
Vážené Národní shromáždění!
Členy N. S. Vaňkem,
Buriánem a Konečným podán
byl dne 16. prosince 1918 návrh, kterým změněno
býti mělo zemské zřízení
pro Moravu a pro markrabství Moravské zřízen
býti měl zemský správní výbor.
Návrh ten obíral se některými zásadními,
hluboko jdoucími změnami zemského zřízení
moravského. Mezi jiným ustanovoval především,
že pro výkon prací zemského výboru
moravského zříditi se má zemská
komise správní. Složení této
komise mělo býti obdobné klíči,
podle kterého vzniklo Národní shromáždění.
Volba díti se měla toliko na jeden rok. Pro úřadování
zemského výboru podle návrhu kol. Vaňka
a soudr. platiti mělo zemské zřízení
dosavadní a instrukce dané pro zemský výbor.
Již v zásadě samé vzbuzoval návrh
pánů navrhovatelů velké pochybnosti
v ústavním výboru, jmenovitě potud,
pokud trval mezi stranami zásadní rozpor o otázce
zemské autonomie. Strany nezaujaly do té doby žádného
rozhodného stanoviska v otázce zemské autonomie,
až na jedinou stranu lidovou, která svým zástupcem
prohlásila, že nemůže ze zásadních
důvodů hlasovati pro návrh kol. Vaňka
a soudr. Návrh totiž pomíjel úplně
zákonodárnou činnost dosavadního
zemského výboru a omezoval se prostě
na agendu správní. Také klíč,
podle kterého měly zemský výbor moravský
a jej zastupující zemská správní
komise složeny býti, byl předmětem dlouhého
jednání mezi stranami. Své zásadní
stanovisko projevily později jednotlivé strany při
jiné příležitosti, když se totiž
jednalo o úpravu zemské samosprávy pro Slezsko.
Při této příležitosti byla nucena
také vláda zaujmouti k návrhu pp. navrhovatelů
stanovisko zásadní. Tím se také vysvětluje,
že až doposud návrhy přesné od
stran podány nebyly. Když dále ústavní
výbor nevyřizoval otázku zemské samosprávy
moravské, byly to strany dělnické, a sice
Československá sociálně-demokratická
strana dělnická, Česká strana socialistická
a Česká strana sociálně-demokratická,
které poháněly vyřízení
otázky autonomie moravské a otázky úpravy
zemského výboru, resp. správní komise,
Karlem Vaňkem a soudruhy navrhovaných, a
předložily také svým podáním
z 18. března 1919 klíč, dle kterého
si představovaly, že má býti zemský
výbor rekonstruován. Podání to a konečné
prohlášení vlády k návrhu Karla
Vaňka a soudr. mělo na následek, že
složil referát dr. Franta ze zásadních
důvodů a přivodilo za to jen postupnou dohodu
mezi stranami.
Při tom připomínám
výslovně, že dosud zasedali v zemském
výboru zástupcové velkostatku, poněvadž
moravský výbor zemský jako ostatní
zemské výbory, které zatím byly zrušeny
neb zanikly, zakládal se na systému kuriátním.
V moravském zemském výboru napříště
nemá zastoupen býti velkostatek a má zůstati
netknutou otázka zastoupení krajanů německých,
kteří dosud mají dva zástupce v zemském
výboru. Aby nemuselo dosavadnímu zemskému
zřízení jakýmkoli způsobem
zásadním býti prejudikováno prve,
než rozhodne Národní shromáždění
samo o ústavách říšských
i zemských, došlo k dohodě stran v tom smyslu,
že na místo tří dosavadních zástupců
velkostatku nastoupí do zemského výboru stávajícího,
tak, jak vyšel volbou z posledního zemského
sněmu, tři zástupcové stran dělnických.
(Výborně!)