V dalším doporučuji
slavnému Národnímu shromáždění,
aby návrh zákona, jak byl předložen,
laskavě ráčilo schváliti. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda:
Byla mně podána k tomuto odstavci denního
pořádku tato
"Vláda se vyzývá,
by do organisačního statutu o poválečném
úvěru živnostenském pojala ustanovení,
dle kterého vyhražuje se žadateli, jehož
žádost za poskytnutí úvěru byla
zamítnuta, odvolací právo ke komitétu
zemskému."
Vilém Votruba, v.
r.,
20 podpisů.
Resoluce tato nese dostatečný
počet podpisův a je předmětem jednání.
Ke slovu v této věci
není nikdo přihlášen. Debata jest skončena.
Přeje si pan zpravodaj ještě slova?
Zpravodaj posl. Fischer: Souhlasím
úplně s navrženou resolucí, aby byla
schválena.
Předseda:
Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovati
nejprve o čl. I.-VI., jednajících o úvěru
a jeho velikosti, podmínkách a záruce, a
potom o článcích VIl.-XI., t. j. o výhodách
úvěru a ustanovení závěrečná,
dále o nadpisu a úvodní formuli. Jsou snad
proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme hlasovati,
jak bylo uvedeno.
Kdo souhlasí s čl.
I., II., lII., IV., V. a VI. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
čl. I. až VI. jsou schváleny podle zprávy
výborové.
Kdo souhlasí s čl.
VII., VIII., IX., X. a XI., jakož i s nadpisem zákona
a úvodní formulí ve smyslu zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina, čl. VlI. až
XI., jakož i nadpis zákona a úvodní
formule jsou schváleny. Přeje si pan zpravodaj
k druhému čtení slova?
Zpravodaj Fischer: Ty opravy,
pane presidente!
I. V čl. II. budiž odst.
b) změněn takto: "Vdovám a dětem
po těchto živnostnících k dalšímu
provozování živnosti."
ll. Ve čl. IV. budiž
vložen nový (třetí) odstavec: "Nařízením
bude ustanoveno, zdali pro obvody měst se zvláštními
statuty podíl v záruce, jenž připadá
dle všeobecného pravidla odst. 1. lit. c) na okres,
přechází na obec, nebo na zemi."
Předseda
(zvoní): Přistoupíme k druhému
čtení. Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení
také v druhém čtení, a sice
se změnami, navrženými panem zpravodajem v
čl. II., jakož i v čl. IV., prosím,
aby povstal ze svého místa. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest přijat
také v druhém čtení se změnami
doporučenými panem zpravodajem.
Je zde ještě resoluční
návrh. Přeje si pan zpravodaj slova k němu?
Zpravodaj posl. Fischer: Ne.
Předseda:
Pan zpravodaj doporučuje jeho přijetí. Kdo
souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby byl schválen
tento resoluční návrh, prosím, aby
povstal. (Děje se.) To jest většina,
návrh resoluční je schválen.
Tím jest tento odstavec denního pořádku
vyčerpán. (Zvoní.)
Přistoupíme k dalšímu
odstavci, kterým jest:
7. zpráva výboru
právního o vládním návrhu zákona
o sestavování seznamu porotců, tisk
č. 979. Zpravodajem je pan kol. dr. Matoušek,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Vážené Národní shromáždění!
I tak demokratické zřízení,
jako jsou poroty, lidový soud nese na sobě zbytek
starého předrevolučního řádu.
Census a vyloučení žen jsou zbytky, které
nelze dále držeti. Z toho hlediska vychází
také vládní návrh, který v
podstatě nemění na zákonu o sdělávání
seznamů porotčích ze dne 23. května
1873 vlastně ničeho, nechává jej v
základní struktuře nedotčen, jen v
těchto podstatných bodech uchyluje se a mění
dosavadní zřízení, dosavadní
sdělávání seznamu porotců.
1. Upouští od systému
censového, dle něhož za porotce připuštěn
byl jen ten, kdo platil minimální daň. Dle
vládního návrhu může býti
za porotce povolán každý, kdo umí čísti
a psáti, má domovské právo v některé
obci státu československého, v obci aspoň
rok bydlí a dokonal 35. rok svého věku. Vyloučeny
jsou osoby, které berou pro sebe, anebo své rodiny
chudinskou podporu a jež neznají jednací řeč
porotního soudu.
2. Dle návrhu vlády
povolána jest i žena k úřadu porotčímu
a dává se ženám proto i místo
v komisích, jež sestavují seznamy. Ženy
dle vládního návrhu jsou připuštěny
pouze do jedné třetiny do lavice porotců,
nikoliv úplně.
3. Místo starosty sdělává
porotní seznam komise, složená ze starosty
a 4 osob k úřadu porotčímu způsobilých,
volených obecním zastupitelstvem.
4. Vedle cestovného dává
ještě ušlý výdělek a sice
těm, kteří jsou živi od mzdy denní
nebo týdenní, ostatním, nebydlícím
v místě soudu, cestné, za přenocování
a stravné.
Zpráva výborová
přijala v podstatě vládní návrh,
avšak uchýlila se od vládního návrhu
v těchto směrech. Vládní návrh
stanovil, že lavice porotců může býti
obsazena ženami, avšak připouští
je jen do jedné třetiny. Právní výbor
uvažuje o té věci, řekl, že by
to nebylo rozšíření práv ženy,
nýbrž že by to znamenalo diskvalifikaci žen,
kdyby byly připuštěny do určité
výše a určitého počtu a nedáno
jí bylo právo, zasedati v porotách vůbec.
Tyto námitky, že žena jest citovější,
že spíše podléhá výmluvám
obhájců, dají se vyvrátiti tím,
že má dosti času, že jak obhájce
tak veřejný žalobce může odmítnutím
způsobiti takovou neb onakou lavici porotčí,
a mimo to z důvodů zásadních sluší
zamítnouti náhled, že žena je jiná
nežli muž; pak tím důvodněji žena
má býti připuštěna za soudce,
má-li to vůbec býti zřízení
demokratické.
Za § 4. připojil právní
výbor § 5., v němž dává
předsedovi soudu právo, aby osoby, zaměstnané
při zemědělství, sprostil úřadu
porotčího pro jednotlivá období. Zvláště
za nynější doby pokládá právní
výbor zemědělství za tak důležité,
že i zde vidí odůvodněným, aby
povolání za porotce neohrozilo veřejné
zásobování.
V § 2., odst. 3., omezil právní
výbor nezpůsobilost k úřadu porotce
potud, že vyloučil pouze ty, kdož jsou ve vyhledávání
nebo ve vyšetřování pro zločin,
ježto podle mínění právního
výboru jen takové osoby jsou nezpůsobilé
k úřadu soudcovskému. Mezi osobami, které
nemají k úřadu porotčímu býti
povolány, přidal právní výbor
v § 3., odst. 5. i ty, kdo jsou zaměstnáni
při provozování vodovodů, poněvadž
i tyto podniky obstarávají tak důležité
zájmy veřejné, že nemohou býti
v provozování rušeny. Konečně
právní výbor ušlý výdělek
nedává pouze dělníkům, nýbrž
také živnostníkům, těm nejnižším,
kteří jsou zařazení do IV. třídy
výdělkové. Právní výbor
byl toho náhledu, že takový živnostník
jistě trpí újmu na výdělku
právě tak, jako dělník.
Tyto změny přijal právní
výbor proti znění vládní osnovy,
v ostatním připojit se k vládní osnově
a já jako referent navrhuji, aby Národní
shromáždění této osnově,
jak byla přijata právním výborem,
dal ústavní schválení.
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen. Debata
jest skončena. Přistoupíme k hlasování.
Žádám pány, aby zaujali svá místa.
Hlasovati budeme tímto způsobem.
Poněvadž není podán ani jeden pozměňovací
návrh, myslím, že budeme moci hlasovati o zákonu
v celku -najednou, - jakož i o nadpisu zákona (Námitky
nebyly.) Námitek proti tomu není.
Kdo souhlasí se zákonem
o sestavování seznamu porotců dle zprávy
výborové a sice s § 1.-28., jakož i nadpisem
zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.) To
jest většina. Zpráva výboru právního
o vládním návrhu zákona o sestavování
seznamu porotců jest schválena v prvém
čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke
druhému čtení slova?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Nikoliv.
Předseda:
Není tomu tak. Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení,
také ve čtení druhém, prosím,
by povstal. (Děje se.) To jest většina.
Zákon jest schválen také ve druhém
čtení.
Tím jest tento odstavec denního
pořadu vyčerpán a přistoupíme
k dalšímu, jímž jest
8. zpráva technického
výboru o vládní osnově zákona
(Tisk 912.), kterou se povoluje další náklad
na práce nouzové k stavbě silnic. (Tisk
998.)
Zpravodajem jest pan kolega Bečka.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Slavné Národní shromáždění!
Měl jsem tu čest, již
prvou polovici tohoto zákona na tomto místě
hájiti a zdůvodňovati a trvám, že
tehdy uváděné důvody platí
plně i pro tuto část. Ráčilo
tehdy Národní shromáždění
technickému výboru uložiti za úkol,
jestliže některé z prací nouzových
v zákoně ze 13. března nejsou pojaty v tento,
aby dodatečně dožadovat se technický
výbor nákladu pro tyto práce tehdy opomenuté.
Činím tak tímto návrhem a prosím,
byste laskavě návrh tento v plném rozsahu
ráčili schváliti. Jest pravda, že v
tomto zákoně z 13. března část
silnic některých scházela, naproti tomu jest
správné, že jiná část
silnic, tehdy tam uvedených byla již dokončena,
takže ze zákona ze dne 13. března jeví
se ušetřený obnos 1,145.634 K, na nové
silnice pak dožaduje se vládní osnova zákona
dnešního doplatku, resp. celkového nákladu
9,285.720 K, takže by bylo potřeba dnešním
rozhodnutím slavného Národního shromáždění
schváliti na dokončení staveb silničních
obnos 8,140.086 K.
Dále ukázalo se, že
zejména ve Slezsku a na Slovensku nejsou stavby, které
by byly prováděny tím způsobem, jako
se to dělo při stavbách silničních
v Čechách a na Moravě. Silnice tyto zahrnuty
jsou pod oddílem B. dnešního zákona
a vyžadují nákladu 3,910.345 K, tedy pro tento
první oddíl těchto staveb dožaduje se
vládní osnova nákladu 12,050.431 K.
Tím vyčerpány
by byly jaksi stavby, které byly dožadovány,
jichž prvá část byla povolena zákonem
ze dne 13. března.
Při zavedeném šetření
na základě resoluce tehdy slavným Národním
shromážděním přijaté,
přišlo se k tomu, že tyto stavby nejsou stejnoměrně
rozděleny, jak v obvodech pohraničních, tak
zejména ve středních Čechách
a na Moravě, a že jest potřebí - má-li
býti účinku zákona tehdy zavedeného
skutečně dosaženo, aby totiž práce
nouzové byly rozděleny stejnoměrně
a aby tím, pokud možno, odpadly přílišné
podpory v nezaměstnanosti, - aby provedeny byly ještě
jiné práce. A těchto prací jest celá
řada a jest celá řada projektů již
hotových i předložených jak před
válkou, tak i během doby válečné
a pro tyto silnice doporučuje technický výbor,
aby bylo taktéž pamatováno na úhradu,
aby mohly býti započaty. Dovoluji si ještě
připomenouti, že k této položce, která
jest dožadována obnosem 15 mil. kor. a zařaděna
do § 7. tohoto zákona, jest souhlas ministerstva financí
také již docílen a že pan ministr financí
nenamítá ničeho, aby tato položka byla
taktéž Národním shromážděním
schválena. Celkový tento náklad činil
by 27,050.431 K a prosím slavné Národní
shromáždění, aby z důvodů,
které již při prvé části
jsou uvedeny a jež nechci opětně opakovat,
tuto částku v plném obnosu schválilo.
(Výborně!)
Předseda:
Ke slovu není přihlášen nikdo. Debata
je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Hlasovati budeme, poněvadž nebyl podán žádný
pozměňovací návrh, o celém
zákoně, jakož i o integrující
součásti jeho o šesti tabulkách, které
k němu jsou přiloženy, najednou. Námitek
proti tomu není? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s předlohou
ve smyslu zprávy výborové a sice s §
1.-9., jakož i s nadpisem zákona a úvodní
formulí a se šesti přílohami, tvořícími
integrující součást zákona,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Zákon jest schválen v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj inž. Bečka:
V § 3. prosil bych, kdybyste ráčili schváliti
textovou změnu a sice aby v druhém oddílu
téhož paragrafu,stálo: "...v tom oznámení
hned po zahájení prací zemské správě
- místo vládě - politické, která
zároveň jest zmocněna, aby vykonávala
odborný dohled na prováděné práce
v každém jednotlivém případu"
a aby byla konečná slova: "buď státním
nebo zemským technikem" vynechána.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvním čtení a sice se změnou
v § 3. právě teď uvedenou p. zpravodajem,
aby místo slova "vládě" bylo uvedeno
"správa" a aby vynechán byl poslední
řádek § 3., také ve druhém čtení,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon
je schválen také ve druhém čtení.
Tím je také tento odstavec
denního pořádku vyřízen a přistoupíme
k odstavci dalšímu, jímž je
9. Zpráva technického
výboru o vládním návrhu
(tisk č. 913) na vydání zákona
o stavebních úlevách, kterým se doplňují
nebo mění ustanovení některých
paragrafů nynějšího stavebního
řádu pro zemské hlavní město
Brno, pro král. hlav. město Olomouc, pro král.
města Jihlavu a Znojmo a pro jejich místa předměstská,
daného zákonem ze dne 16. června 1894, č.
63 z. z., a změněného a doplněného
zákonem ze dne 16. června 1914, č. 39 z.
z. (tisk č. 1019).
Zpravodajem jest p. kol. Rotnágl.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj inž. Rotnágl:
Slavné shromáždění!
Technický výbor projednal
a nyní ke schválení předkládá
vládní osnovu zákona o stavebních
úlevách, kterou se doplňuje, případně
mění ustanovení některých paragrafů
nyní platného stavebního řádu
pro zemské hlavní město Brno, král.
hlav. město Olomouc a král. města Znojmo
a Jihlavu a jich místa předměstská.
Jako obdobným zákonem, schváleným
15. dubna pro Prahu a okolí, tak i tímto zákonem
má býti umožňován a podporován
stavební ruch ve jmenovaných moravských místech.
Konečným cílem jeho jest, aby alespoň
částečně byla zmírněna
velice krutá nynější bytová nouze.
Zákon o rekvisici bytů
i zákon obmezující právo stěhovací
nesplnily nadějí do nich kladených. Jsou
četné případy, kdy se posléze
jmenovaného zákona ani použíti nedá.
Či nemá na př. Brno dovoliti, aby německé
podniky, které mají své továrny na
Moravě, překládaly svá sídla
z Vídně do Brna? Vždyť tu jde o značné
finanční zájmy města i republiky.
A jest možno, aby hlavní město Moravy protestovalo
proti zřízení nových státních
úřadů, třeba tyto měly značný
počet úřednictva a zřízenců?
Poznáváme stále jasněji, že veliký
problém bytový nutno řešiti rychlou
výstavbou nových obytných domů a to
za nejúčinnější podpory státu.
Dnešní bytové poměry ve větších
městech jsou prostě neudržitelny. Dovolte,
dámy a pánové, abych ze získaných
informací sdělil s vámi alespoň toto: