Kdo souhlasí s prvním
oddílem osnovy zákona, t. j. s §§ 1.,
2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10., 11., 12., 13. a 14., prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
První oddíl zákona, §§ 1.-14. jsou
schváleny.
Kdo souhlasí s druhým
oddílem osnovy zákona podle zprávy výborové,
t. j. s §§ 15., 16., 17., 18., 19., 20., 21., 22., 23.,
24. a 25., prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Paragrafy 15. až 25. jsou přijaty.
Kdo souhlasí s třetím
oddílem osnovy zákona dle zprávy výborové,
to jest s §§ 26.-36., prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina. Třetí
oddíl, §§ 26.-36. jsou schváleny.
Kdo souhlasí se čtvrtým
oddílem, a sice s §em 37. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. §
37. je schválen.
Kdo souhlasí s §em 38.,
a sice s dodatečným návrhem p. zpravodaje,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Také
§ 38. s dodatečným návrhem p. zpravodaje
je schválen.
Kdo souhlasí s §em 39.
a 40., jakož i s nadpisem zákona a úvodní
formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. §§
39. a 40., jakož i nadpis zákona s úvodní
formulí jsou schváleny.
Přeje si p. zpravodaj slovo
k druhému čtení?
Zpravodaj posl. Smrtka: Nikoliv.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvém čtení, a sice také
s tou změnou v § 38. také ve druhém
čtení, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, zákon
jest schválen také ve druhém čtení.
(Potlesk.)
Přeje si pan zpravodaj slovo
k resoluci?
Zpravodaj posl. Smrtka: K
resoluci dovoluji si doporučiti, aby přijato bylo
usnesení, že odpověď ministra financí
na dotaz posl. Konečného a soudruhů
béře se na vědomí.
Předseda:
Dám hlasovati nejprve o osmi resolucích, navržených
výborem školským v celku a pak o vzetí
na vědomí odpovědi pana ministra financí
na dotaz posl. Konečného a soudruhů z 41.
schůze z 1. dubna. Námitek proti tomu není?
(Nebyly.)
Kdo souhlasí s osmi resolučními
návrhy, obsaženými ve zprávě
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina. Resoluční
návrhy navržené výborem jsou schváleny.
Kdo souhlasí s tím,
aby byla vzata odpověď pana ministra financí
ze 41. schůze, dne 1. dubna 1919 konané, na dotaz
pana kol. Konečného a soudruhů, na vědomí,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Také odpověď p. ministra financí
jest vzata tím na vědomí.
Tím tento odstavec denního
pořadu jest vyřízen a přistoupíme
k dalšímu, jímž jest:
6. zpráva I. výboru
živnostenského,
II. výboru právního,
III. výboru finančního
o vládním návrhu zákona (tisk č.
855) o úvěru pro živnostníky válkou
poškozené (tisk čís. 1010).
Ku projednání tohoto
odstavce denního pořadu dostavili se v zastoupení
ministerstva obchodu pan sekční chef Dokoupil a
p. min. tajemník dr. Hyška.
Uděluji slovo panu zpravodaji
kol. Fischerovi.
Zpravodaj posl. Fischer: Vážené
shromáždění!
Veliká doba dnešní,
kterou prožíváme, stává se mezníkem
nových vznětů u všech národů
celého světa, a to nejen v ohledu národním
a politickém, ale i ve směru hospodářském
a sociálním. Jako na počátku minulého
století války napoleonské přinesly
veliký obrat v dějinném vývoji Evropy,
tak zejména nynější ohromný válečný
žár světový stal se východiskem
nových svobodných ideí, nových poměrů
v celém světě.
Uvážíme-li jenom,
na jakém vývoji nalézaly se živnosti
a řemesla na počátku minulého století,
k jaké výši a významu zejména
dospěla výroba průmyslová a řemeslná
ke konci posledních let válečných,
vidíme jasně, že dnešní velký
boj za nové myšlenky, za nové uspořádání
světa přinese opět značný převrat
ve výrobních formách a v hospodářském
a sociálním postavení stavu živnostenského.
Ve středních vrstvách
živnostenských viděli jsme velikou hospodářskou
sílu a na jejich zdaru a povznesení lepší
budoucnost národa. Na tomto podkladě sebedůvěry
snažili jsme se vybudovat veliký kmen četné
rozvětvené rodiny živnostenské v tom
předpokladu, že dokonale vzdělaný a
dobře situovaný stav střední jest
nejlepším základem společnosti a nejjistější
zárukou pokoje a pořádku v zemi. K těm,
kteří válkou nejvíce utrpěli,
náležejí četní příslušníci
středního stavu živnostenského a proto
jest naší povinností jako zástupců
stavu živnostenského, abychom zde veřejně
řekli, co živnostnictvo vytrpělo za války,
plné běd, útrap a těžkého
strádání a abychom veřejnosti připomenuli,
co živnostnictvo pro budoucnost naší republiky
znamená, co našemu státu přinésti
chce, ale abychom také veřejně řekli,
co stát vůči živnostnictvu musí
splniti.
Všichni ještě úpíme
pod vyčerpávajícími následky
skoro pětileté války a proto potřebujeme
pomoci rychlé, abychom mohli uvésti naše živnosti
do pravidelného chodu, aby nám byla dána
možnost zaopatřiti si suroviny, stroje a tak přistoupiti
konečně k výrobě v našich závodech.
Musíme zachrániti živnostenský stav
za každou cenu i v zájmu celého státu
a proto žádáme od vlády, aby nás
v tomto směru vydatněji podporovala, nežli
dosud se dálo. Ale musíme také žádati,
aby nám se strany úřadů nebyly činěny
překážky ve příčině
dovozu surovin z ciziny.
Neméně vážnou
starostí, která na živnost doléhá,
jsou nynější neklidné poměry
sociální a konečný jejich vliv na
živnosti nelze dnes ani dohlédnouti. Jestliže
jsme strádali a hladověli po pět let pro
stát, který všechno rozvrátil, možno
přece žádati, aby pro náš stát,
jenž chce znovu stavěti, přineseny byly také
oběti. Dnes není umění organisovati
a činiti požadavky. Dnes umění je někde
jinde, dnes třeba se tázati, jak daleko smíme
jíti s našimi požadavky, abychom neohrozili novou
stavbu republiky a neotřásli základem našeho
hospodářského života. Musíme
jíti jinými cestami. Socialisace jest výroba
a ne stávka. Kde není výroby, musí
odumříti celý život. Dnešní
způsob celého našeho hnutí vede k hospodářskému
úpadku a následky pro náš stát
jsou nedozírné. Doufáme a pevně věříme,
že národ náš je ve svém jádru
tak zdravý a tak silný, že dovede v čas
odmítnouti nebezpečí, které mu hrozí.
Prohlašujeme, že živnostnictvo ochotně se
súčastnilo dosud všech sociálních
reforem a přineslo plnou měrou veliké oběti,
ale žádáme také, aby přihlíželo
se k tomu, aby existence jeho byla zachována. Znovuvybudování
středních stavů jest povinností všech
veřejných činitelů. Tam, kde válečné
vlivy tak mimořádnou měrou a s tak mohutnou
a pronikavou silou zasahují v osudy a poměry jednotlivce
a jeho rodiny, tam nelze postiženého odkazovati docela
a jenom na vlastní jeho pomoc, tam nezbytně zakročiti
musí celá společnost. Jenom včasné
a dostatečně vydatné přípravy
mohou zabrániti otřesům a poruchám,
které by jinak při přechodu z hospodaření
válečného do poměrů normálních
byty neodvratny. Kromě toho byla by nesnesitelna myšlenka,
že by snad celé řady těch, kdož
válkou byli postiženi a snad i celé řady
těch z nich, kteří pro národ tolik
obětovali, a všechno téměř nasaditi,
a kteří se ze služby vojenské domů
navrátiti sesláblí, avšak přece
jenom s pažemi schopnými práce a výdělku
a s vůlí a chutí k užitečné
a výdělečné činnosti, že
by všichni tito snad odkázáni byli na veřejnou
dobročinnost. Jakmile bylo se spřáteliti
s dlouhým trváním války a připraviti
se tudíž na ohromné škody a nesnaze tím
rozsáhlejší a citelnější,
ozvaly se ze zúčastněných kruhů
odborných důrazné hlasy, žádající,
aby v čas pamatováno bylo na pomocnou akci pro živnostnictvo.
Základním účelem
této akce je tudíž vzkřísiti
zase živnostenskou výrobu a podnikání,
zvýšiti výkonnost a výdělečnou
způsobilost. Jedná se tudíž v zásadě
o pomocnou živnostenskou akci úvěrní.
Otázka poválečného
úvěru není nová, neboť luštila
se v Německu již po válce německo-francouzské
v tom směru, že se dostávalo živnostnictvu
hlavně surovin a potřebných strojů.
Nejde tu však o opatření obyčejného
úvěru, kterého poskytují dosavadní
ústavy úvěrní za běžného
úroku a za obyčejných podmínek. Bude
nutno opatřiti úvěr co možno levný
a snadno přístupný tak, aby si jej žadatel
mohl opatřiti na základě veřejné
pomoci, při němž by nerozhodovaly u toho, jenž
úvěr poskytuje, momenty výdělečné,
nýbrž snahy všeužitečné.
Vedle těch, jichž živnosti
zanikly, anebo byly otřeseny důsledkem války,
nekonečná řada živnostníků,
kteří utrpěli vůbec poměry
válečnými, zejména několik
velice četných a vynikajících skupin
živností výrobních bylo válkou
velmi těžce ve své existenci dotčeno.
Jest otázka zásadní, zdali i těm,
kteří válkou vůbec utrpěli,
třeba by na válečné pole povoláni
nebyli, dlužno poskytnouti zvláštní ruky
pomocné. Mám za to, že jest nesporno, že
i těmto živnostníkům, zasluhují-li
zcela zvláštního ohledu, má se poskytnouti
úvěru. Dlužno pamatovati ovšem předem
na ty nejbližší rodinné příslušníky
těch, kdož ve službě válečné
padli, nebo zemřeli, tudíž jich pozůstalé
vdovy a osiřelé děti, na jichž účet
může živnost býti provozována.
Budiž předem prohlášeno, že tato
péče musí zásadně záležeti
v přiměřené, za snadných podmínek
a v dostatečné míře poskytované
pomocí úvěrní. Běží
tudíž v zásadě o pomocnou živnostenskou
akci úvěrní, běží o zaopatření
a organisaci živnostenského pomocného úvěru
poválečného. Možno s opravdovým
povděkem konstatovati, že v té příčině
není dnes vůbec žádného sporu
a že překonáno jest již nezdravé
a nevhodné stanovisko darů a podpor, jiných
nevrátitelných příspěvků
a subvencí, které dříve velmi často
byly považovány za nejvhodnější
prostředky mimořádných akcí
pomocných. Pro nedostatek příslušných
fondů nemohou takové nevratitelné příspěvky
nebo subvence zpravidla poskytovány býti dostatečnou
měrou, za to mívají neblahý vliv po
stránce morální. Řádný
a sebevědomý řemeslník odmítá
takových darů, on žádá jen, aby
mu dána byla možnost, zaopatřiti si snadným
způsobem levný, dostatečně vydatný
úvěr. A toto vědomí závazku
úvěrního bude, což nelze rovněž
podceňovati, živnostníku účinnou
vzpruhou, důraznou a vydatnou pobídkou ku pilné
a přičinlivé práci.
Po dlouhém otálení,
které již právem budilo netrpělivost
v živnostnictvu, přichází vládní
návrh zákona o úvěru pro živnostníky
do Národního shromáždění.
Návrh zákona sám nepodává úplného
obrazu pomocné akce úvěrové, jest
proto nutno přibrati též organisační
statuty, které budou na základě zákona
vydány pro jednotlivé země. Se staršími,
známými projekty ještě rakouskými,
rozchází se vládní návrh v
mnohém, zajisté na prospěch věcí.
Rakouský stát neupřímně honosil
se okázalou štědrostí k živnostnictvu,
projevuje ochotu ručiti za 75% úvěrových
ztrát, věda velmi dobře, že ve svém
zkrachovaném stavu nebude moci dodržeti daného
slibu. Náš návrh naproti tomu snižuje
podíl státu v zárukách a příplatcích
na pouhých 50%, ale rozšiřuje značnou
měrou kruh osob súčastněných,
zabíraje zejména vedle živnostníků
slouživších ve vojště, nebo konajících
úkony pro účely válečné,
též všechny živnostníky, kteří
utrpěli jen nepřímo všeobecnými
válečnými poměry; a vedle živnostníků
již dříve usedlých, také ty,
kdož před válkou byli ještě pomocníky.
Jest samozřejmo, že nestačí úvěry
výše malicherné, uváží-li
se dnešní mimořádné poměry
cenové, které pravděpodobně ještě
po delší dobu po ukončení války
potrvají. Návrhy živnostenského výboru
směřují k tomu, aby k uhájení
úvěrních potřeb živnostníků
válkou postižených přibrána byla
veškerá, pro účely toho druhu po ruce
jsoucí a již trvající zařízení
úvěrní se svými kapitálovými
prostředky Z těchto důvodů doporučuje
se, aby úvěr pohyboval se do výše 6.000
K, ve případech zvláště pozoruhodných
může býti usnesením zemského
komitétu povolen úvěr nad obnos 6,000 K.
Živnostenský úvěr nemůže
býti úvěrem krátkodobým. K
jeho zaplacení bude třeba poskytnouti přiměřenou
dobu a musí býti také dána možnost
pozvolného uplácení. Z těchto důvodů
má úvěr býti takto splacen postupně,
nejdéle do 11 let. Placení počíná
až po uplynutí prvého roku a splátky
kapitálové pro další první tři
léta mohou býti stanoveny částkami
nižšími.
Otázka, odkud mají
opatřeny býti kapitálové prostředky,
jichž bude třeba ku poskytování živnostenského
úvěru poválečného, byla v zásadě
zodpověděna v ten rozum, že dlužno o to
pracovati, aby k akci ve vhodné formě přibrány
byly veškeré, pro účely toho druhu po
ruce jsoucí volné kapitály. Potřebný
kapitál provozovací nechť poskytnou v první
řadě zemské svazy družstev a záložen
živnostenských, prostřednictvím záložen
místních, občanské záložny
a spořitelny, banky a zemský jubilejní úvěrní
fond ku podpoře malých živnostníků.
Cennou výhodou bylo by konečně získati
příspěvek od poštovní spořitelny,
která vládne peněžními prostředky
mimořádně levnými. Jest zodpověděti
otázku, jak uhraditi ztráty, které súčastněným
ústavům peněžním vzejdou provozováním
obchodů v živnostenském úvěru.
Jest samozřejmo, že nemožno uvalovati toto risiko
celé na bedra súčastněných
činitelů peněžních a nezbývá
proto, než postarati se o úhradní opatření
mimořádné, to jest, aby risiko ztrátové
bylo přiměřeně rozděleno mezi
súčastněné činitele. V tomto
ohledu navrhuje se následující úhrada:
Stát 50%, země 10%, obchodní a živnostenské
komory 10%, příslušný okres 10%, obec
10%, ústav úvěr poskytující
10%; na Moravě, kde není okresů, převezme
příslušný obnos na sebe země
ve výši 20%. Pro Slovensko budou vydány předpisy
zvláštní. Sluší zde upozorniti
na tu okolnost bezpodmínečného osvobození
od exekuce a nebude tudíž jiným věřitelům,
zejména věřitelům předválečným,
možno na úvěrech těchto v jakémkoli
způsobu se hojiti. Tím byla rozřešena
velmi důležitá otázka poměrů
ku věřitelům ostatním, zejména
předválečným, poněvadž
musí býti snahou těch, kdož pomocný
úvěr poskytují, aby tohoto úvěru
bylo použito výlučně ke znovuzřízení
a dalšímu provozování živnosti
a nikoliv k zaplacení starých dluhů.
Již z povšechného
nástinu organisace úvěru vyplývá,
že nutno poskytnouti přiměřený
vliv na průběh této akce všem činitelům,
kteří mají bráti účast
na ztrátách, s druhé strany zástupcům
oněch činitelů, kteří budou
akcí touto pověřeni. Úkolem místních
úvěrních komisí živnostenských
bude především sorganisovati a pak říditi
pomocnou akci v jednotlivých obvodech místních,
sebrati potřebný materiál statistický,
rozhodovati o žádostech a určovati bližší
podmínky platební. Zemská komise pro živnostenský
úvěr poválečný skládala
by se z přiměřeného počtu zástupců
všech činitelů na této akci význačným
způsobem súčastněných, tedy
státu, zemské správy, obce a okresu, obchodních
a živnostenských komor, svazu živnostenských
družstev úvěrních, spořitelen,
záložen a peněžních ústavů,
zemských jednot živnostenských i obchodních.
Zemská úvěrní
komise živnostenská bude především
pečovati o to, aby akce v obvodu celé země
řádně byla organisována, aby tedy
zemský obvod vhodně byl rozdělen. Bude dále
pečovati, aby z celého obvodu zemského sebrán
byl potřebný statistický materiál,
úkoly propagační a poučné,
zprostředkování mezi místními
činiteli a rozhodovati ve veškerých otázkách
závodních. Zemská úvěrní
komise bude dále pečovati o to, aby peněžní
prostředky, takto opatřené, byly řádně
a podIe svého určení zužitkovány
a rozděleny.
O poválečný
úvěr živnostenský může dostatečně
postaráno býti prostředky a zařízeními,
jež jsou již po ruce, avšak může se
to zdařiti jedině sdružením všech
súčastněných činitelů
ke společné vážné práci,
ale ovšem také ke společným obětem.
Těchto obětí nesmí se lekati, kdo
vůbec vážně chce ujati se věci
ve prospěch stavu živnostenského, a tyto oběti
nebudou přineseny nadarmo, setká-li se naše
práce se žádoucím zdarem.
A to jest zajisté i naším
opravdovým a upřímným přáním:
pomoci našemu živnostnictvu, jež nesnázemi
a trampotami válečnými těžce
bylo poškozeno.
K předloženému
vládnímu návrhu zákona navrhuji změny
v čl. lI. odst. b), který má zníti:
"Úvěru může se dostati vdovám
a dětem po těchto živnostnících
k dalšímu provozování živnosti."
Dále navrhuji k článku
IV., vložiti tento nový (třetí) odstavec:
"Nařízením
bude ustanoveno, zdali pro obvody měst se zvláštními
statuty podíl v záruce, jenž připadá
dle všeobecného pravidla odst. I. lit. c) na okres,
přechází na obec nebo na zemi."