Proti tomu se postavil zástupce
ministerstva obchodu, a sice z důvodu, že by snad
výrobci stavebních hmot byli poškozeni a ministr
sociální péče odvolal tedy dodatečně
ustanovení, kterým měly býti stavební
hmoty zabrány. Ale myslím, že je přec
nutno i lichvaření stavebními hmotami nějakým
způsobem čeliti a musíme si býti vědomi,
že když ne zákon, musí se nalézti
jiný prostředek, aby se stala náprava.
Maximální ceny cihel,
které otiskly "Nár. Listy", praví,
že se mají prodávati cihly mezi 215 a 546 K,
dlaždice mezi 215 a 225 K, tašky mezi 337 a 625 K -
vždy za 1000 kusů. Musíme si býti vědomi,
že tato cena, ač maximální, ještě
znemožňuje rychlejší postup zejména
levných bytů, a tu bych chtěl jenom zdůrazniti,
že otázka, aby se podniky stavební mohly setkati
s příznivým výsledkem, souvisí
s otázkou, aby někdo jiný, než soukromníci,
stavební hmoty, zejména cihly vyráběl.
Jest zjištěno, že
jako s jinými věcmi, lichvaří se stejně
i se stavebními hmotami a zvláště i
s hmotami, které byly vyrobeny před válkou,
ať jsou to cihly, železo či jiné hmoty.
Máme zkušenost, že se tyto věci dnes prodávají
za ceny vysoké, a tu je nutno, aby i státní
orgány a povolaní činitelé, jako ministerstvo
veřejných prací, uvažovali, jak této
lichvě zabrániti, stejně jako lichvě
u šatstva, potravin, jejíž důsledky vidíme
dnes na pražských ulicích. Ostatně zjevy,
které se staly při stavbě průmyslové
školy v Plzni firmou Müler a Kapsa, jsou nejlepší
výstrahou, ukazující, jak jest nutný
se stanoviska správy státní dohled nad prováděním
staveb, zejména veřejných, a mohl bych vypravovati
litanie, co my zkusíme jako dělnický spolek
("Humanita"), když stavíme sanatorium v
Prvočenici u Jílového, kde firma Štětkova
na Vinohradech, ač práci měla zadanou již
roku 1906 a opatřila si na ni materiál, i jiným
firmám jej prodávala, diktuje nám nyní
ceny až o 100% zvýšené a když lichvářské
ceny nezaplatíme, prostě práci neprovádí.
Jest viděti, že soukromí zbohatlíci
- podnikatelé, i když materiál mají,
zvyšují ceny a znemožňují tím,
aby se mohlo ve stavbách i humanních ústavů
pokračovat.
Osnova, kterou sociálně-politický
výbor projednal, neuspokojuje jistě ve všem
a byla proti ní vznesena již celá řada
námitek, výboru jest tato okolnost také dosti
dobře známa, ale při obtížích
finančních, které stát má,
musíme si býti vědomi, že návrh
tohoto zákona jest aspoň novým pokusem, aby
se se strany státu přispívalo a ulehčovalo
stavební podnikání, zejména stavba
bytů malých. Prosím v zastoupení výboru,
aby osnova tato byla schválena.
Konečně navrhuje výbor
tuto resoluci:
"Ministerstvo veřejných
prací a obchodu vyzývá se, aby neprodleně
zavedlo zkoumání hmot a způsobů stavebních,
kterými by se provádění staveb pokud
možno ulehčilo a zlevnilo. Zkušební výsledky
buďte v zájmu prospěchu všeobecného
uveřejňovány."
Prosím v zastoupení
výboru, aby i tato resoluce byla schválena.
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata
je skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Hlasovati budeme, poněvadž
také při tomto zákoně není
podáno žádných pozměňovacích
návrhů, o celém zákoně najednou,
totiž o všech sedmi jeho paragrafech i nadpisu.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s návrhem
zákona ve smyslu správy výborové s
paragrafem 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7, jakož i s nadpisem zákona,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Zákon je schválen v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. Johanis: Nikoli.
Předseda:
Kdo souhlasí se zákonem právě v prvním
čtení přijatým, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest přijat i ve druhém čtení.
Kdo souhlasí s navrženou
resolucí výborovou, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina, resoluce
je schválena. Tím tento odstavec denního
pořádku jest vyčerpán a přistoupíme
k dalšímu, jímž jest:
5. Zpráva I. výboru
školského, ll. výboru státně-zřízeneckého
a Ill. výboru finančního o návrhu
členův N. S. Udržala, Bechyně, Smrtky,
Housera, Konečného a soudruhů, jakož
i o návrhu členů N. S. dra Budínského,
dra Lukavského, Nohela (tisk
392) na úpravu hmotných poměrů
učitelstva škol obecných a občanských.
Uděluji zpravodaji panu kol.
Smrtkovi slovo.
Posl. Smrtka: Vážené
Národní shromáždění!
Koho bohové nenáviděli,
pedagogem jej učinili. Nevím, měl-li tento
výrok starořímského předchůdce
učitelského stavu na mysli, jak těžko
vštěpovati jest do dětské hlavy prvky
vědomostí, nebo to, jak bědné bylo
postavení tehdejších pedagogů, kteří
byli vybíráni z řad otroků. Klasický
výrok ten, bohužel, nepozbyl své platnosti
ani v době nynější.
Nebudu Vás, velectění
pánové, unavovati líčením situace,
v jaké učitelstvo se nalézá. Slova,
kterými promlouval přede mnou pan prof. dr. Srdínko
o suplentech, jsou nejlepším toho důkazem,
jakou situaci mají všichni, kdo jsou povolání
k úřadu učitelskému. Jsou-li poměry
tak bědné, jak je líčil ve stavu středoškolského
učitelstva, jakž teprve bědně to vypadá
v řadách učitelstva škol národních!
Dotknu se jen krátce toho,
co učitelstvo ze všeho nejtíže a nejtrpčeji
neslo, to jest, že po všechnu dobu bylo mezi inteligencí
diskvalifikováno tak, že nebylo svými služebními
příjmy stavěno ani na roveň úřednictvu
s rovnocenným předběžným vzděláním,
úřednictvu, které vykonává
pouze práce kancelářské. Já
sám ocitám se ve velmi pro mne nemilé situaci,
že ještě dnes, 7 měsíců
po převratu, jsem nucen předstoupiti před
Vás, ne abych zde odůvodňoval návrhy,
nesoucí se k reformě školství, k reformě
výchovy, k reformě vzdělání
našeho dorostu, nýbrž že je to zase otázka
chlebová.
Návrh, který Vám
byl, velectění pánové, předložen,
spočívá na zásadách, aby učitelstvo
škol národních, učitelstvo škol
obecných a občanských bylo svým služebním
příjmem postaveno na roveň státnímu
úřednictvu s rovnocenným vzděláním.
Je to jistě nejskrovnější požadavek,
který v této době vůbec mohl býti
přednesen, neboť z toho, co zde bylo již pronášeno
panem drem Srdínkem a panem kol. Brodeckým, co jsme
měli příležitost sledovati při
včerejších demonstracích, z toho všeho
jde na jevo, že ani to úřednictvo státní
není tak situováno, aby jeho služební
příjmy odpovídaly potřebám
nynější doby.
Nebudu rozbírati ani motivy
návrhu školského výboru, ježto
nejdůležitější jsou uvedeny ve
zprávě, která Vám byla tiskem rozdána.
Dotknu se jen některých věcí, které
potřebují ještě vyzdvižení
a zdůraznění.
Školský výbor
měl, pokud se týče upravení příjmů
učitelstva, situaci velmi nesnadnou. Již otázka
kompetence - jak se pamatujete z debaty, která byla konána
dne 1. dubna - tvořila velký kámen úrazu.
Proto školský výbor, nemoha a nechtěje
praejudikovati budoucí úpravě ústavních
poměrů a kompetence zemí, případně
krajů, okresů a státu, postavit se na zásadu,
aby nový návrh zákona byl vybudován
na tom podkladě, na kterém spočívá
školství posud, a nedotýkat se práv
žádného z dosavadních konkurenčních
činitelů. Tím odstraněna byla nejzávažnější
námitka, která byla po této stránce
činěna a ohrožovala celou otázku, tak
že se zdálo, že nebude moci ani k jejímu
řešení v tomto shromáždění
dojíti. Druhou, těžko řešitelnou
otázkou byla právě z této příčiny
otázka úhrady. I tu jest mi s povděkem konstatovat,
že se podařilo toto úskalí obeplouti
a že vláda dala souhlas k tomu, aby se zemím
poskytla potřebná záloha z důchodů
státních na úhradu zvýšené
potřeby.
Učitelstvo dožadovalo
se, aby nový zákon byl upraven tak, by služební
příjmy státního úřednictva
byly prostě applikovány na jeho služební
poměry. Ani ta otázka nebyla otázkou nejsnadnější,
poněvadž služební poměry učitelstva
jsou přece jenom po mnohých stránkách
odchylny od služebních poměrů státního
úřednictva. Nicméně i tuto otázku
podařilo se školskému výboru šťastně
rozluštiti tak, že v navržené formě
bude zjednán podklad pro to, aby jakákoliv změna,
která nastane ve služebních příjmech
státního úřednictva, mohla býti
prostě applikována na poměry učitelstva
škol národních, aniž by bylo třeba
o tom se v Národním shromáždění
usnášeti. Právě v tom spatřuji
a rovněž celý školský výbor
a také veškeré učitelstvo tu největší
přednost celého navrženého zákona,
že učitelstvo bude zhostěno těch nepříjemných
a trapných zápasů o vymáhání
nové, poměrům přiměřené
úpravy příjmů, ježto každá
změna, která nastane po této stránce
u státních úředníků,
vstoupí podle navrženého zákona automaticky
v platnost také pro učitelstvo.
Školský výbor,
uvažuje o osnově zákona, dospěl k tomu,
že vymožeností, kterých těžkými
zápasy dosáhlo učitelstvo v jednotlivých
zemích našeho státu, musí učitelstvu
tomu býti také zachovány. Po té stránce
jsou neobyčejně důležitý §§
13., 37., a 38. navrženého zákona.
Pokud se týče §
13., konstatuji výslovně, že školský
výbor byl jedné mysli, že výhody ty
mají býti zachovány nejenom těm, kteří
jich již až dosud nabyli a užívají,
ale že mají býti výslovně zachovány
i těm, kdož v úřad učitelský
budou nově dosazeni. Výjimka z tohoto ustanovení
byla připuštěna toliko v paragrafech, které
jsou v osnově zákona taxativně uvedeny. Doslovné
znění textu tohoto §u 13. nepřipouští
pochybností o tom, z čeho měli značné
obavy právě učitelé škol měšťanských.
Pravidla pro státní úředníky,
jimž učitelstvo škol měšťanských
má podle norem platných pro státní
úředníky býti postavena na roveň,
- jsou to příjmy státních úředníků
skupiny B - obsahují ustanovení, že učitelé
ti mají býti po prvá 3 léta v XI.
hodnostní třídě s příjmem
1600 K. Ale podle dosud platných zákonů zemských
má učitel škol měšťanských
základní příjem 2.200 K, tedy příjem,
který se rovná začátečnímu
platu X. třídy hodnostní. Konstatuji to zde
výslovně, - aby nebylo pochybností, že
tento smysl je výslovně obsažen v ustanovení
textu §u 13.
Nemilým nedopatřením
stalo se, že v § 38. vypuštěn byl odst.
1. textu zákona, který byl ve školském
výboru schválen a má zejména velkou
důležitost pro zvláštní učitele
náboženství. Odstavec ten zní: "Požíval-li
učitel v činné službě vyšších
služebních příjmů nebo výhod,
než-li které by mu podle předpisů tohoto
zákona příslušely, podrží
výhody i rozdíl mezi zákonitými dřívějšími
a novými úhrnnými požitky jako osobní
přídavek do doby, než do vyššího
služného (odměny) a jinakých platů
postoupí, načež se přídavek o
příslušnou částku zmenší
až do postupného zániku. To se však nesmí
nikterak státi na újmu ostatních ustanovení
tohoto zákona". Prosím, vážené
shromáždění, abyste vzali tuto opravu
na vědomí a dodatečně při schválení
zákona ji přijali.
Podotýkám dále
výslovně, že článek ll. navrženého
zákona obsahuje ustanovení, podle kterého
náležejí učitelům všechny
příjmy státních úředníků
příslušných hodnostních tříd
a také všechny jejich výhody. Aby o tom nebylo
pochybnosti, konstatuji, že školský výbor
výslovně mezi tyto výhody počítá
také výhody, kterých požívá
úřednictvo na drahách, což má
pro školství veliký dosah, jelikož tím
bude učitelstvu umožněno, aby mohlo konati
cesty, ze kterých zajisté vzejde i prospěch
školství.
Těžkou a bolestnou a
těžko řešitelnou otázkou byla otázka
pensistů, otázka vdov a sirotků z doby před
1. listopadem 1918. Po té stránce bylo vysloveno
přání, aby tito pensisté, vdovy a
sirotci, požívali těchže výhod,
těchže příjmů jako pensisté,
vdovy a sirotci na základě nového zákona.
Bohužel nemohl školský výbor tento požadavek
uplatniti, poněvadž právě zrovnoprávnění
se státním úřednictvem nutkalo, aby
byly přijaty, i co se těchto osob týče,
normy platné pro státní úředníky.
A tu, jak pan kol. Brodecký zde konstatoval, jsou poměry
tak zvaných staropensistů, vdov a sirotků,
z doby před převratem, u státního
úřednictva na mnoze ještě trudnější
nežli poměry pensistů, vdov a sirotků
učitelských. Nicméně přece
doufám, že stylisace §. 36 přinese zejména
těm, kteří na tom byli nejhůře,
značné zlepšení.
Pokládám za nutné
u příležitosti této appelovati na vládu,
aby prováděcí předpisy k tomuto zákonu
byly vydány neodkladně. Bohužel musí
si učitelstvo zase stýskati do toho, že po
této stránce vždycky pochodilo zle. Vy jste,
velectění pánové, odhlasovali 29.
ledna zákon, kterým se uděluje učitelstvu
drahotní přídavek, a dnes, 23. května,
nemá na Moravě tento drahotní přídavek
ještě vyplacen! (Hlasy: Slyšte! Jak je to
možné?) To byla pomoc, která se měla
státi okamžitě z nouze! Takovým způsobem
věc praktikována býti nemůže,
a proto vidím nutnost žádati, aby se stala
taková opatření v prováděcích
předpisech a aby nový zákon byl uveden ve
skutek co nejdříve. Zdržením výplaty
drahotního přídavku na Moravě jest
vinna administrativa zemská a jest tím vinen byrokratický
systém (Posl. Kadlčák: "Pan referent
v zemském výboru!), který může
býti snadno opraven, když se zmocní již
první instance, aby to, co zákon striktně
nařizuje, mohlo býti jimi provedeno.
Žádám tudíž,
aby se tak stalo, i pokud se týče zákona,
který bude v dnešním shromáždění
přijat.
Na konec svého referátu
považuji za svou povinnost, konstatovati s povděkem
a s plným uznáním, že v poradě
předsedů klubů bylo usneseno přijmouti
návrh, který se vám předkládá,
bez debaty, a že to bylo odůvodněno slovy:
"Učitelstvo již nepotřebuje slov, učitelstvo
potřebuje skutků." S díkem konstatuji
jednomyslnost všech stran v tomto váženém
shromáždění, se kterou požadavky
učitelstva podporovaly, s povděkem konstatuji, že
v školském výboru zástupcové
všech politických stran s horlivostí všech
požadavků učitelstva se ujímali. Mám
za svou povinnost vyzvednouti, že i vláda učinila,
seč byla, aby překonány byly obtíže
a překážky, o kterých jsem se zmínil,
a že vděčím zástupci ministerského
předsedy panu ministru Švehlovi za to, že se
postaral, aby překážky, které se osnově
zákona stavěly v cestu, byly odstraněny,
i vděčím za účinnou podporu,
které se mi dostalo od pana ministra školství
Gustava Habermana. Musím konstatovati, že i pan ministr
financí dr. Rašín přes to, že ze
své povinnosti kladl značné překážky
z důvodů věcných, přenesl se
i přes to, jak se k němu zachovala jistá
část učitelstva v době, kdy byl žalářován,
i přes to, že v době projednávání
předložené osnovy byl nešetrně
z řad učitelstva napadán a že přes
to přese všecko vůči osnově samotné
zaujal stanovisko, které splnění tužeb
umožnilo. Musím s povděkem konstatovati, že
se stalo tentokráte to, čemu při projednávání
podobných zákonů u nás není
příkladu, že totiž požadavky učitelstva
došly ve svém meritu nejen plného uplatnění,
ale že učitelstvo dosáhlo všeho, čeho
se dožadovalo. Jsem povinen to zde objektivně konstatovati.
Vzhledem k tomu dovoluji si váženému
shromáždění doporučiti, abyste
odpověď ministra financí na dotaz členů
Národního shromáždění
kol. Konečného a druhů, která byla
předmětem debaty dne 1. dubna, vzali na vědomí.
Nemáme toužebnějšího
přání, než aby zákon, který
se vám předkládá, splnil tužby,
které do něho skládají všichni
přátelé naší národní
školy, všichni, jimž jde o rozvoj školství
a o zvýšení úrovně stavu učitelského.
Doufám pevně, že po zdolání obtíží,
spojených s nynější drahotou, brzy dostaví
se doba, kdy učitelstvo bude se moci věnovati s
klidem své práci na roli národní,
kde je čekají úkoly velice těžké
a zodpovědné. Jsou to úkoly, kterých
se dotkl ministerský předseda pan dr. Kramář,
když mluvil o tom, že nás čeká
veliký úkol, napravovati morální úhony
způsobené válkou, a já k tomu dodávám:
že učitelstvu připadá ještě
úkol také přivésti obrodu pokud se
týče vyproštění z toho všeho,
co nám jako neblahé dědictví zůstalo
z éry habsburské. (Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata
jest skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Hlasovati míním dát
tímto způsobem. Dám nejprve hlasovati o článku
I., Il., III., IV., V., VI., Vll., tedy o úvodu zákona,
pak o prvním oddílu zákona, t. j. o ustanoveních
všeobecných (§§ 1.-14.). Potom o druhém
oddílu, t. j. o pravidelných příjmech
učitelstva v činné službě (§§
15.-25.).
Potom o třetím oddílu,
t. j. o výslužném a zaopatřovacích
požitcích (§§ 26.-36.).
O čtvrtém oddílu
dám hlasovati rozděleně a sice o § 37.
zvláště. Potom o § 38., při němž
jest učiněn dodatečný návrh
pana zpravodaje, a o §§ 39.-40., jakož i nadpisu
zákona a úvodní formuli rovněž.
Jest proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není tomu tak, budeme hlasovati, jak jsem právě
uvedl.
Kdo souhlasí s článkem
I., ll., III., IV., V., VI. a VII. zákona podle zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina. Článek I.,
II., llI., lV., V., Vl., Vll. jsou schváleny.