Národní shromáždění československé 1918 – 1920

"Jak již podotknuto, máme 40.000 rodin legionářských, které nacházejí se v krutých životních poměrech. Nejen z důvodů sociálních, ale i z důvodů politických je nutno, aby rodinám legionářů vypláceny byly dle vyšetřených poměrů mimořádné podpory, aby naši hoši, až se navrátí ze Sibíře, viděli, že o jejich rodiny bylo alespoň poněkud postaráno. Kancelář Č. S. legií vyplácí už tyto podpory z peněz, které byly národem sebrány pro vdovy a sirotky. Peníze tyto naprosto nestačí. Potřebujeme nejméně 32 milionů korun, abychom mohli potřebné rodiny podpořiti až do návratu jejich živitelů, počítáme-li jen průměrně na jednu rodinu 800 K pro dobu 8 měsíců, ve které naše vojsko z Ruska má se vrátiti. Žádáme proto, aby pomocnému výboru legionářskému při ministerstvu Národní obrany dán byl k disposici obnos 50 milionů korun, kterýžto obnos uvolňoval by se dle předkládaných výkazů pomocného výboru. Obnos 50 milionů žádáme proto, poněvadž kromě podporování rodin mobilisovaných legionářů, budeme musiti vyplácet podpory invalidům, vdovám a sirotkům po padlých legionářích, jak dále odůvodňujeme: Dle našich záznamů máme asi 1500 legionářských invalidů, kteří z větší části jsou koncentrováni v záložní nemocnici v Karlíně. Aby jejich trpký osud byl poněkud zmírněn, vyplácí pomocný výbor legionářský k jejich dennímu žoldu příspěvek 2 K. Kromě toho však, aby nebyli na obtíž rodinám, vyplácí jim v případě dovolené 10 K denně, neboť jsme toho mínění, že pro ty, kteří ztratili své zdraví ve službách národa, není žádná oběť peněžní dosti velikou. Pro invalidy připravujeme řadu kursů, abychom je mohli umístiti, a přáli bychom si, aby při podrobném vypracování invalidního zákona přijati byli naši hoši invalidi ke spolupráci, jak v různých komisích, tak v úřadě, pro invalidy zřízeném."

Teraz čo sa týka vdôv a sirôt (čte):

"Dle našich záznamů máme 3500 padlých legionářů, o jichž pozůstalé se musíme starati, nežli zákonem budou upraveny jejich poměry. Poukazujeme každého měsíce rodinám těmto určitý důchod, na ženu 100.- K, na každé dítě po 50.- K, což representuje měsíčně obnos 700.000 K. K tomuto účelu má sloužiti také oněch 50 milionů, které od vlády žádáme."

Konečně hovorí sa tu o umiestení demobilizovaných a o živnostenskom úvere a tu legionársky výbor vraví (čte): "Poněvadž dle stávajících nařízení dnem demobilisování přestávají všechny zákonité požitky a podpory, je nutna v mnoha případech mimořádná podpora pro legionáře, kteří nemohli dostati zaměstnání. Poněvadž jedná se o individuelní poměry, vypláceli bychom podpory sami, kdyby nám vláda povolila žádaných 50 milionů."

A ďalej: "Poněvadž však vládní návrh zákona o úvěru pro živnostníky válkou poškozené je teprve v úvaze, potřebujeme nutně, abychom měli splnomocnění, potřebným živnostníkům-legionářům úvěr z našich peněz do výše 5 milionů poskytnouti."

Konečne (čte): "Urobili sme opatrenie, aby našim legionárom daná bola možnosť za nepatrný obnos zakúpiť si šaty, je však treba, aby sme mali zaručené, že vláda nám dá k dispozícii tých 50 millionov."

Týmto odôvodňuje legionárská kancelária pri ministerstve Nár. obrany svoju žiadosť, aby jej bol povolený tento 50milionový úver, a tieto dôvody stačily legionárskemu výboru k tomu, aby v podobe rezolučného návrhu předložil túto žiadosť legionárskej kancelárie k schváleniu.

Mnoho otázok predložili sme k upraveniu ministerstvu Nár. obrany v zprave parlamentných komisií pre Slovensko. Nebudem Vás citovaním tychto otázok zdržovať, lebo legionársky výbor bude mať v evidencii tieto záležitosti a predloží Vám svoje návrhy a žiadosti. Chcem len upozorniť na jeden moment. Je to starosť o legionárov časopisami a knihami. My sme mali mnoho ponôs na fronte, že naši ľudia sú bez četby. Vieme z Ruska, že náš český legionár, ktorý je zvyklý čítať, který bol vychovaný kulturným národom, po ničem tak netúži, ako po tom, aby mal čo čítať. Zistilo sa, že jedine redakcia a administrácia "Práva Lidu" mala dostatočné porozumenie pre túto otázku a posielala svôj časopis nielen jednotlivým plukom, ale i jednotlivým rotám. Ostatne redakcie a administrácie v tomto legionárov tak nepodporovaly. Preto sme navrhovali vzdelavaciemu odboru pri ministerstve Nár. obrany, aby vyzval všetky časopisy, aby primeraný počet exemplarov svojho časopisu legionárom zasielaly a aby žiadal jednotlivé nakladateľstvá, aby daly primeraný počet kníh do pohyblivých knižníc na fronte, z ktorých, až sa pomery opät urovnajú a nastane pokoj, budú utvorené veľmi pekné stále knihovny v posádkach.

Ďalej upozorňujem naše obecenstvo eště na jeden moment. Mám zkúsenosti z Ruska a z ltálie, že naše vojská - a to platí prave tak o legionárských ako o našich domácich, - tešia sa z každej pozornosti, ktorá sa ím so strany obecenstva prejavuje. Či už sú to návštevy u legionárov, alebo drobnými dárky. Keď prinesiete legionárom cigarety, alebo nejaký predmet k umývaniu, šitiu, alebo podobnú maličkosť, oni v tom vidia pozornosť, ktorá ich veľmi poteší a ktorá ich nadchne pre ďalšiu službu. Preto by som navrhoval, aby sme my ako poslanci uchopili sa iniciatívy, aby vo väčších centrách zriadily sa krúžky, ktoré by pamätaly na to, aby boly sbierané rozmanité dávky pre legionárov a potom aby dámy, alebo páni, alebo slečinky zašly na frontu a svojou pritomnosťou a dárkami způsobili našim vojakom, ktorí zo všetkých nás trpia a strádajú najviac, príjemné chvíle.

Bolo mi uložené z radov legionárských, aby som svoj referát nezakončil bez toho, že by som nepoukázal na to, že legionári nežiadaju žiadných privilegií, že nežiadaju žiadnej odmeny, ale že žiadaju, aby ím bolo dáno, čo ím patrí. Žiadaju, aby práva, ktoré patria i ostatným, boly dané legionárom, aby ím bola daná možnosť, keď opustia rady legií, stáť sa takými osožnými občanmi republiky, akými neohroženými vojakmi republiky boli v dobe zahraničného boja i v prvých mesiacoch její budovania.

Končím a sice slovami, ktorými je ukončená predmluva k "Albumu velezrádcov": "Dnes už se pomalu vracejí vítězně domů všichni poctiví bývalí "rakouští velezrádci", vracejí se ve vojenských uniformách. Ale je jim doma zatím smutno, protože u nás proces mravního přerodu, který se vykrystalisoval v legionářích s takovou intensitou a čistotou, se ještě nedovršil, zejména v těch vrchních desetitisících. Je to nepochopitelné.

Stopy válečné depresse a bývalého austriáctví - a ja by som priložil, - duševnej maďarisácie jsou pořád ještě u nás tak protivné a svěží, že tvoří v legionářích jeden z prvních a hlavních nepříjemných dojmů na půdě našeho státu. Ale doufám, že všichni naši zlatí chlapci pochopí to tělesné i duševní vydrancování české země a českých duší a že svými bohatými zkušenostmi budou působiti k tomu, aby strašné následky války zmizely co nejdříve."

A dúfám, dokladám ja, že československá verejnosť, úradná i neúradná, vláda a jej úrady, Národné shomáždenie, orgánizácie a jednotlivci ešte v čas pochopia, čím sú povinní voči našim legionárom a ích rodinám, že umožnia, aby ích život v štáte, na vybudovaní ktorého majú najväčšiu zásluhu, bol keď už nie príjemným - aspoň snesiteľným, aby nechodili po republike ako psanci, alebo aby sa mnohí z nich nevracali do skutočne demokratickej a slobodnej Ameriky, odkiaľ šli do československeho vojska s takou radosťou a nadšením a kam sa vracajú zklamaní roztrpčení a niektorí snaď i so slovami kliatby na rtech na vlasť, ktorá nemala pre nich toľko lásky a pochopenia, ako oni mali pre ňu. A nech zmiznú z verejného života našej republiky všetci, ktorí za války doma i v zahraničí tak svedomite pomáhali honbe rakúsko-uhorskej policie i vojenskej správy po "velezrádcoch", a dnes s bieločerveným odznakom, ale s čierno-žltou alebo červenobielozelenou dušou sedia vo vysokých úradoch republiky a keď ju už nemohli znemožniť, aspoň sa snažia ju oslabiť a ponižovať jej najlepších synov spôsobom, ktorý som charakterizoval v predošlých svojích vývodoch.

Až vtedy bude náš štát skutočnou demokratickou republikou, keď sa v ňom budú cítiť doma naši legionári, demokrati nie rečmi ale skutkami. Pričiňme sa k tomu, aby tomu tak bolo, kým je ešte čas. Kým naši legionári - praví revolucionári - neprijdu k presvedčeniu, že oslobodením vlasti od vonkajšieho nepriateľa nezakončili ešte svoje revolučné dielo, že treba oslobodiť vlasť od nepriateľov vnútorných a že ani k tomuto nestačí sila práva, ale nutno použiť práva sily. (Výborně! Dlouho trvající potlesk a pochvala.)

Předseda: Přerušuji projednávání tohoto odstavce denního pořadu; nebude-li proti tomu námitek, vyřídili bychom, poněvadž nebude debaty a tento předmět denního pořadu má vymezenou lhůtu, ještě:

3. Zprávu právního výboru o vládním návrhu zákona č. t. 974 o padělání peněz a cenných papírů.

Námitky proti tomu není, uděluji panu kol. dr. Matouškovi slovo. (Č. t. 1052)

Zpravodaj: posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění!

Finanční reformě ministra Rašína staví se různé překážky v cestu a jednou z těchto překážek je také také ta, že se falšují bankovky a že se falšují kolky, které byly přilepeny při změně valutové na naše bankovky. Toto falšování usnadňuje se také tím, že falšování je lehké pro technickou nedokonalost kolkovou a že máme nedokonalé zákonodárství. Na Slovensku pak není jinak, poněvadž tam jsou stanoveny velmi mírné tresty, které ještě vzhledem k tomu, že soudcové slovenští sympatisují s Maďary a velmi mírné pokuty ukládají, nestačí, aby preventivně chránily nás před falšováním. Z těchto důvodů přichází k nám vláda a žádá, abychom přijali zákon, který jednak unifikuje zákony naše se zákony uherskými a vedle této unifikace hledí přizpůsobiti slovenské zákony ty, dřívější zákony uherské, našim přísnějším, takže přijímáme přísnější ustanovení trestní. Tato přísnost není nic zvláštního. V zákonodárství moderním, na př. ve francouzském zákoně máme přísné tresty. Mírnost zákonů uherských byla příznačná. Tam, co u nás trestalo se jako zločin žalářem do 20 let, trestalo se pouze káznicí do 5 let.

To je důvod, který vedl státní správu k tomu, že předkládá nám návrh zákona, v němž jak jsem již pravil, unifikují se zákony v našich zemích se zákony v časti býv. uherské koruny a žádá nás, abychom přijali tento zákon. Já jako člen právního výboru žádám o to Národní shromáždění, odvolávaje se na důvody výborové zprávy o vládním návrhu a odvolávaje se na to, aby Národní shromáždění pamatovalo na to, že nepotřebujeme pouze policejní a právní bezpečnost, nýbrž, že potřebujeme také, abychom se bránili před nebezpečím, které nám hrozí útokem na finanční klidný vývoj naší republiky. Prosím, aby Národní shromáždění dalo návrhu ústavní schválení. (Výborně).

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena. Přikročíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Stalo se.)

Hlasovati budeme tímto způsobem: Nejprve

o článku l., zrušujícím příslušná ustanovení uherského a rakouského trestního zákona, pak

o článku II.-IV. (o příslušnosti poroty a závěrečných ustanoveních, jakož i nadpisu zákona.

Námitek proti tomu není, budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl:

Kdo souhlasí se článkem I. ve smyslu zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Stalo se.) To je většina, článek I. ve smyslu zprávy výborové je schválen.

Kdo souhlasí s článkem II., III. a IV. jakož i s nadpisem zákona ve smyslu zprávy výborové, prosím aby povstal. (Stalo se.)

To jest většina. Také čl. II. III. a IV. jakož i nadpis zákona jsou schváleny.

Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení? Není tomu tak. Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem v prvém čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Stalo se.)

To je většina, tedy zákon je schválen také ve druhém čtení a tím jest také tento odstavec denního pořádku vyčerpán.

Přistoupíme ještě k doplňovacím volbám, ovšem nebude-li námitek, do výboru finančního, do výboru pro jednací řad, do výboru železničního, do výboru branného (Námitek nebylo). Námitek proti tomu není.

Navržen je do výboru finančního za Donáta - dr. Viškovský, do výboru pro jednací řád za dra Lukavského, dra Budínského a dra Jurigu navrženi dr. Schiessl, dr. Matoušek a ing. Rotnágl, do výboru železničního za dra Fajfrlíka - Jaromír Špaček, do výboru branného za dra Jar. Stránského - Jaromír Špaček.

Kdo souhlasí s navrženými změnami, prosím, aby povstal. (Stalo se.) To je většina, změny tyto jsou schváleny.

Z předsednictva byly přikázány:

Výboru ústavnímu:

Tisk 1039. Návrh Hroudy, dra Kloudy, Sladkého, Biňovce a soudr. na úpravu služebních poměrů zřízenců při okresních výborech v republice československé. Navrhuje se lhůta 14denní.

Tisk 1040. Návrh Hroudy, dra Kloudy, Sladkého, Biňovce a soudr. na úpravu služebních poměrů zřízenců při obcích v republice československé. Navrhuje se lhůta 14denní.

Výboru finančnímu:

Tisk 1054. Vládní návrh zákona o zmocnění pro vyhlášení amnestie v oboru poplatkovém. Navrhuje se lhůta 3 dnů.

Tisk 1058. Vládní návrh zákona o ocenění předmětů bursovních obchodů. Navrhuje se lhůta 8 dnů.

Jsou snad proti žádaným lhůtám příslušným výborem nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich, lhůty tyto jsou schváleny.

Předseda finančního výboru požádal, aby lhůta 8denní stanovená k vyřízení vládních návrhů zákonů o zvýšení daně z lihu, (tisk 997), o přirážce k dani pozemkové (tisk 973), o všeobecné dávce nápojové (tisk 960), o dani z lahvového vína (tisk 990), o dani z uhlí (tisk 991), prodloužena byla ve smyslu § 33. jednacího řádu na dobu 3 neděl. Jsou snad proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.) Není tomu tak, prodloužení lhůty na 3 neděle jest schváleno.

Byl mi podán naléhavý dotaz členů Národního shromáždění Bradáče, Brodeckého, Čuříka, Duly, Němce B., Špatného a Veselého na veškerou vládu, zvláště na pány ministra výživy, ministra vnitra a ministra spravedlnosti v akci na zmírnění bídy působením vlády k okamžitému snížení cen veškerých předmětů denní spotřeby.

Žádám, aby naléhavý ten dotaz byl přečten.

Sněmovní tajemník JUDr. Haasz (čte):

členů Národního shromáždění Bradáče, Brodeckého, Čuříka, Duly, Němce B., Špatného a Veselého na veškerou vládu, zvláště na pány: ministra výživy, ministra vnitra a ministra spravedlnosti, v akci na zmírnění bídy působením vlády k okamžitému snížení cen veškerých

Situace širokých vrstev lidových stala se nesnesitelnou.

Dělnictvo, zřízenci i úředníci podniků soukromých i státních, všichni lidé, kteří odkázáni jsou na mzdu či plat za svoji práci, nebo jejichž příjem se nezvýšil úměrně se stoupající drahotou, hynou v pravém smyslu slova i se svými rodinami hladem, a nemají, čím zakrýti nahotu svých těl. Každý pokus zvýšením mezd či platů formou jakoukoliv tříští se o nesmyslnou výši cen veškerých potřeb životních. Několik tisíc lidí v republice zmocnilo a zmocňuje se veškerých pohotových zásob potravin, obleků, obuvi a druhých předmětů životní potřeby a spekulujíc bezohledně s bídou milionů, vyhání ceny životních potřeb do výší, lidem za mzdu či plat pracujícím naprosto nedostupných. Ukájení nejnutnějších potřeb života stalo se nedosažitelným cílem pracujícího lidu. Miliony zmírají v podvýživě, v bídě těla i ducha a štvány jsou do zoufalství. Náprava musí se státi hned, nemá-li býti pozdě.