Poněvadž stejné
okolnosti, které mluví pro mimořádnost
výkonu volebního práva u vojínů,
platí také pro některé státní
zaměstnance a zaměstnance státních
podniků, jako jsou pošty, telegrafy a železnice
a pod., kteří jsou dočasně komandováni
na Slovensko, navrhuje ústavní výbor, aby
možnost, vykonati volbu plnými mocemi, byla také
poskytnuta těmto zřízencům výminečně
pro první volby.
Pokud jde o specielní ustanovení,
upozorňuji na to, že v zákoně jest učiněno
opatření, aby tajnost voleb u vojínů
byla zachována tím, že jméno plnomocníka
nemusí býti v den podpisu a ověření
v plné moci obsaženo. Plná moc musí
býti sice ověřena, ale není třeba,
aby ten, kdo bude ověřovati plnou moc, věděl,
koho vojín vykonáním volebního práva
pověří.
Myslím, že není
třeba vykládati další podrobnosti předlohy.
Dotkl bych se zde ještě jedné věci.
Všichni měli jsme snahu, aby vojíni, zejména
ti, kteří se vrátili z ciziny, mohli vykonávati
při volbách obecních i při budoucích
volbách do Národního shromáždění
vliv, aby mohli hlasovacím lístkem projeviti svůj
názor, názor opřený o bohaté
zkušenosti, kterých si získali v létech
válečných a zejména za hranicemi.
Má-li všechno toto volební právo býti
skutečným volebním právem, nemá-li
to býti pouhým formálním odevzdáním
hlasovacího lístku, má-li volení býti
výrazem skutečného smýšlení
voliče-vojína, pak se k tomu předpokládá
také jedno: aby vojín měl všechna práva,
která má každý volič občanský,
aby vojín nebyl ve svém projevu politickém
nijakým způsobem omezován.
Mezi námi není snad
nikdo, kdo by chtěl zaváděti do našeho
vojska, kterému ještě jsou uloženy těžké
úkoly, nějakou nedisciplinu. My žádáme
také jistou kázeň, které vyžaduje
těžká služba vojenská. Ale jsme
toho názoru, že tato kázeň nijak neznamená,
že by vojín neměl prostě mysliti, a
zejména politicky, a jsem toho názoru, že vojín
musí býti také postaven, pokud jde o jiná
práva politická, na roveň osobám občanským.
V tomto směru nevyhovovala posud správa vojenská
plně tomuto požadavku. Správa vojenská
přiznala právo shromažďovací důstojníkům,
ale omezila právo shromažďovací prostým
vojínům, dovolivši jim, aby se shromažďovali
jen v občanském oděvu, ale současně
jim zakázala, aby v občanském oděvu
směli vycházeti. A proto ústavní výbor
ve vyjádření, které ovšem nepodává
tomuto Národnímu shromáždění,
totiž plenu jeho, nýbrž které podal brannému
výboru, dal výraz svému názoru, že
vojínům musí býti přiznána
a zabezpečena úplná svoboda shromažďovací
i v šatě vojenském i ve stejnokroji, neboť
jinak by to znamenalo, že ti vojíni, kteří
jsou na Slovensku, kteří jsou v nějakých
exponovaných místech, kteří nemají
u sebe občanských šatů, kterým
by se zakazovalo jinak, než v občanském šatě
se shromažďovati, nemohli by se súčastniti
žádných schůzí.
Dle našeho názoru není
možno vykonávati volební právo, aniž
by občan-volič dříve měl možnost
porokovati o tom, koho má voliti, pro kterou stranu má
se vysloviti, pro kterou stranu má odevzdati hlasy; tedy
jest nezbytnou součástkou volebního práva
také plná svoboda shromažďovací.
A já také s tohoto místa dovoluji si prohlásiti
za naprosto pochybený názor, kdyby snad vojenská
správa byla toho přesvědčení,
že by vojín měl býti toliko passivním
posluchačem na schůzích voličských,
ale že by neměl práva vystoupiti na schůzích
aktivně. Vojín má míti právo
nejen voliti, nýbrž býti volen do samosprávných
sborů; a co nejdříve budeme míti volby
do Národního shromáždění.
Nedovedu si mysliti, že by se
veliké části osob vojenských, zejména
těch, které se vrátily ze zahraničí,
kteří dokonce mají velikou část
práce za sebou a mohou se vykázati velice záslužnou
prací, možná větší než
mnozí z těch, kteří dnes kandidují
do obecních zastupitelstev nebo kandidovati budou do Národního
shromáždění, že by těmto
osobám se dovolovalo toliko býti passivním
posluchačem v nějaké voličské
schůzi a nesměli by vystoupiti aktivně jako
řečníci a kandidáti. My musíme
také již jednou s těmito zastaralými
názory na vojenskou službu a na vojíny úplně
súčtovati, musíme se na vojíny dívati
jako na politicky rovnoprávné občany a, když
jsme jim jednou v zákoně dali volební právo,
pak jim musíme také přiznat všechna
práva, která s tímto volebním právem
souvisí. Proto prosím, abyste přijali návrh
ústavního výboru. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hajn:
Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme
hlasovati o všech paragrafech zákona najednou i o
nadpisu zákona. Jest snad námitka proti tomu? (Nebyla.)
Není. Račte si, pánové, zasednouti,
abychom mohli hlasovati.
Kdo jest pro návrh zákona
ve všech paragrafech i s nadpisem, nechť povstane na
svém místě. (Děje se.)
To jest většina. Tím jest předloha
přijata.
Prosím pana referenta, přeje-li
si slova ke druhému čtení.
Zpravodaj dr. Meissner: Navrhuji,
aby byly provedeny tyto změny stylistického rázu:
V § 4. na konci za (§ 31),
ještě před konečnou závorku mají
přijíti slova: "řádu volení
do obcí" a závorka.
Pak v §u. 8. mezi slova: "přečinu
trestného" má přijití čárka
a mezi slova: "a nař." a "dopustí
se" také čárka.
Místopředseda dr. Hajn:
Budeme hlasovati s těmito navrhovanými změnami.
Pan referent navrhuje v § 4. za číslici 31
slova: "řádu volení do obcí"
a k §u 8., aby mezi slovy: "přečinu trestného"
byla čárka a za "nař." také
čárka.
Kdo hlasuje pro návrh, v prvním
čtení přijatý, také ve druhém
čtení s těmi dodatky a změnami? Přijímá
se. Tím jest ten odstavec vyřízen a přikročíme
k odstavci
3. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č.702) o zřízení aktuárských
úředníků ve službě politické
a policejní (tisk č. 914).
Pan dr. Weyr vyslovil totiž
žádost, aby mohl nastati přesun v tom smyslu,
že by jeho odstavec přišel na denní pořad
na místo třetí a návrh dra Kubíčka
na místo 4.
Není námitek proti
tomu? (Nebylo.) Není. Dávám
tudíž slovo p. referentovi.
Zpravodaj posl. dr. Weyr:
Velectění pánové!
Osnova, o které mám
čest referovati, zavádí novou kategorii úředníků
do služby politické a policejní. Jsou to t.
zv. aktuáři. Důvody, které vedly vládu
k předložení tohoto návrhu, jsou tyto:
V politické službě
se vyskýtá celá řada konceptních
prací nižšího druhu a jest škoda,
když se tím zatěžují konceptní
úředníci, kteří mají
zpravidla konati jinou práci, než tak šimlovitou,
která se velmi často vyskytuje v politické
a policejní službě. Kromě toho se tím
zdržuje služba při pomocných úřadech,
když se konceptní úředníci zabývají
podobnými pracemi. Konečně jeden z nejdůležitějších
důvodů vlády byl, že právě
v nynější době je zapotřebí
mnoho konceptních sil a úředníků
odchodem mnohých úředníků na
Slovensko, a jest tudíž třeba nahraditi tyto
úředníky jinými činiteli, kteří
stačí svou inteligencí pro obstarávání
takovýchto konceptních prací nižšího
druhu.
Proto zavádějí
se zákonem tím aktuáři. Není
to novotou úplnou, tato kategorie úředníků,
poněvadž u soudu něco podobného máme.
I u politických úřadů měla
býti již v bývalém Rakousku zavedena
úřednická kategorie tohoto druhu, nedošlo
ale k uzákonění příslušných
návrhů. Podotýkám jen, že pro
kvalifikaci aktuárů vyžaduje se maturita, tedy
odbyté s úspěchem studium na střední
škole: gymnasiu nebo reálce. Ústavní
výbor nepřičinil žádných
změn k vlastnímu návrhu, pouze jednu, a sice
chtěl zaručiti aktuárům možnost
postupu do VII. hodnostní třídy a sice již
zákonem. Proti tomu se ozvalo ministerstvo financí
a ústavní výbor dotčené usnesení
své reasumoval a mohl to učiniti tím spíše,
poněvadž vláda i ministr financí prohlásili,
že není překážek, aby se aktuárové
postupem času dle předpisů služební
pragmatiky přece do VII. třídy dostali a
tím se lišili od těch úředníků
s nižší kvalifikací, jako jsou úředníci
kancelářští.
Proto prosím, aby slavná
sněmovna zprávu ústavního výboru
vzala na vědomí a schválila. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hajn:
Nikdo není ke slovu přihlášen a přistoupíme
k hlasování.
Račte, pánové,
zaujmouti svá místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati o všech paragrafech
najednou, i o nadpisu zákona.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není tomu tak.
Kdo jest pro zákon ve všech
paragrafech i s nadpisem, nechať vstane. (Děje
se.).
To jest většina.
Zákon jest přijat
v prvním čtení.
Přikročíme k
druhému čtení. Prosím, pane
referente, přejete si slovo?
Zpravodaj posl. dr. Weyr:
Není žádných poznámek.
Místopředseda dr. Hajn:
Kdo je pro předlohu ve druhém čtení,
nechať povstane. (Děje se.)
To jest většina.
Návrh jest přijat
i ve druhém čtení a přikročíme
k dalšímu odstavci denního pořádku.
Jest to
4. Zpráva právního
výboru Národního shromáždění
o vládním návrhu zákona, kterým
se doplňuje trestní řád, hledíc
k výroku rozsudku o ztrátě volebního
práva ze dne 8. května 1919 (tisk 940).
Zpravodajem jest pan dr. Kubíček.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubíček:
Zákony, které Národní shromáždění
vyřizuje, zasahují hluboce do stávajícího
souboru právních řádů a z toho
důvodu jeví se potřeba od případu
k případu novelisovat, po případě
uzákoňovat doplňky, které by aspoň
tu dobu přechodu nám usnadnily, nežli nám
bude možno vydat řádné sbírky
zákonů a řádů, které
by nastoupily na místo těch, které jsme převzali
z éry předrevoluční. Zde čeká
ještě veliký úkol kruhy českých
právníků, také českou universitu
v Čechách, budoucí na Moravě, případně
i slovenskou, kterým také případně
veliký úkol pracovat na unifikaci bývalého
uherského zákona se zákonem rakouským.
Jedním z velikých zákonů,
které Národní shromáždění
přijalo, byl zákon, kterým se stanoví
nový řád volební do obcí naší
republiky. V odstavci čtvrtém paragrafu 3. byla
také již předem v samém zákoně
stanovena jistá trestní sankce, kterou bylo potřebí
doplnit trestním řádem. Úkol tento
byl svěřen právnímu výboru,
který se ho zhostil návrhem, o němž
mám čest referovati.
Paragraf 3. řádu volení
do obcí zavádí novum, týkající
se ztráty práva volebního. Dříve
ztráta volebního práva nastávala již
samým rozsudkem, nyní nastává pouze
tehdy, jestliže již v samém rozsudku byla ztráta
volebního práva také vyřčena.
Ovšem ta ztráta jest podmíněna, a sice
tím, že musí býti vyřčeno,
že trestní čin byl spáchán z
pohnutek nízkých a nečestných a pokud
se týče přečinů a zločinů,
musí býti podobný rozsudek o ztrátě
práva volebního vydán podruhé.
Poněvadž zákon
o řádu volení do obcí však nerozřešil
případ opravných prostředků,
kterými by se mohl postižený, případně
žalující dovolávati případné
nápravy rozsudku, byla vládou vypracována
osnova, která stanoví některé doplňky
trestního řádu.
Jest to především
doplněk §u 283., kde se stanoví možnost
odvolání z výroku, že čin byl
spáchán z pohnutek nízkých a nečestných
a že nastává ztráta práva volebního
v případě, kde by se žalující
ohražoval proti tomu, že takový rozsudek pronesen
byl.
Pokud se týká poroty
samotné, tedy zde platí staré ustanovení
o zmateční stížnosti. Nebylo potřebí
žádného zvláštního nařízení.
U poroty ovšem byl učiněn dodatek v tom směru,
že při otázce viny připojuje se ještě
otázka na porotce, zda čin byl spáchán
z pohnutek nízkých, nečestných, a
v tom případě se žádá
dvoutřetinová kvalifikovaná většina.
Mezi tou dobou, kdy vešel v platnost zákon o volebním
řádu do obcí a nežli se stal soupis,
byla vydána celá řada rozsudků, ve
kterých buď nebylo rozhodnuto o tom, že čin
byl spáchán z pohnutek zištných a nečestných,
anebo zase nebyla umožněna odsouzenému cesta
odvolací, a z toho důvodu také nařízení,
o němž referuji v článku II., zavádí
možnost, aby v tom případě, kdy rozhodnuto
nebylo, soud cestou úřední, a to k návrhu
veřejného žalobce, doplnil rozsudek, pokud
se týče poroty, aby v takovém případě
učinil to senát, aniž by snad šla věc
zpátky před porotu.
Poněvadž návrh
sám je povahy formální, není třeba
o něm déle se šířiti, a návrhu
i slavnému sněmu, aby zprávu tak, jak byla
podána právním výborem, přijal.
(Výborně!)
Místopředseda dr. Hajn:
Nikdo není k slovu přihlášen. Budeme
hlasovati ve 2 dílech, a to o čl. I., §§
1.-4. a o čl. II., III. a IV., jakož i o nadpisu zákona.
Není námitek? (Nebylo.) Není.
Tedy prosím, kdo je pro čl.
I., § 1., 2., 3. a 4., aby povstal. (Děje se.)
Návrh je přijat
většinou.
Dále budeme hlasovati o článku
II., III. a IV. a o nadpisu zákona. Kdo je pro, nechť
povstane. (Děje se.) Je přijat
v prvním čtení.
Nyní přikročíme
ke druhému čtení. Má pan referent
nějakých změn?
Zpravodaj posl. dr. Kubíček:
Ne.
Místopředseda dr. Hajn:
Kdo je pro to, aby návrh přijatý v čl.
I., II., III. a IV. i s nadpisem zákona byl přijat
i ve druhém čtení, nechť povstane.
(Děje se.)
Je přijat i ve druhém
čtení a
přikročíme k dalšímu bodu, kterýmž
je
5. Zpráva poštovního
výboru o návrhu člena N. S. Felixe Časného
a soudr. (tisk č. 368). aby byli přijati poštovní
postilioni do stálých služeb. (Tisk č.
871.)
Zpravodajem je pan posl. Felix Časný.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec Časný:
Vážené Nár. shromáždění!
Byl podán mnou a soudruhy
návrh v záležitosti postilionů, aby
byli převzati do stálých služeb československé
republiky a aby jejich poměr služební upraven
byl po způsobu poměru definitivních státních
zřízenců. Návrh se odůvodňuje
tím, že zpráva poštovní svěřuje
majetek občanstva k dopravě a tu že je zapotřebí,
aby ti, kteří do služeb pošt a telegrafů
jsou přijati, byli slušně placení a
tak také byli lidmi spolehlivými. Návrh tento
sám o sobě by postrádal jenom toho, že
postilioni nacházejí se ve službách
soukromoprávních. Ale jest třeba, abychom
slyšeli o poměrech jejich majetkových, abychom
slyšeli, za jakých poměrů oni u soukromých
podnikatelů pracují a jaké platy dostávají.
Vy dovolíte, abych vzhledem
k tomu, že poměry postilionů jsou tak drastické,
citoval, jmenoval a uvedl jejich platy.
Před válkou byli nejhůře
postaveni v naší společnosti ti, kteří
vyráběli nitěné knoflíky a
to bylo zejména na severní Moravě kolem Šumperka
a Zábřehu, dále byli za doby míru
nejhůře postaveni tkalci různí při
domácím průmyslu. Ti zhotovitelé nitěných
knoflíků obdrželi při dlouhé
době pracovní nejvýše výdělek
60 h za den. Tkadlec domácí při dlouhé
době pracovní vydělal nanejvýše
6 K za týden. Ovšem tedy to bylo za doby, kdy vyživovací
prostředky nestály na tom stupni, na kterém
stojí dnes. Lidé, kteří jsou zaměstnáni
ve státní službě, lidé, kteří
ke svému výkonu potřebují jistou sílu,
zdraví, lidé, kteří musí pracovati
v časných hodinách ranních u koní,
jak zde uvedeno, postilioni zaměstnaní u poštovního
a telegrafního úřadu v Olomouci II., t. j.
pošta nádražní, kudy mnozí z Moravy
projíždějí, obdrží za své
výkony po 18hodinné denní době pracovní
tyto platy: Engliš Jan bydlí v Hodolanech, nastoupit
1. března 1912, koná nepřetržitě
službu a má platu za těchto 18 hodin denně
99.50 K měsíčně a ředitelství
připlácí dotyčnému jako drahotní
přídavek 10 K, tudíž 109.50 K za celý
měsíc při 18hodinné službě
pracovní, kde jest dotyčným svěřena
doprava zboží, provoz, který mnohdy krutě
sahá do velkých tisíců, ba sta tisíců.