Tedy, pánové, tolik
k vývodům, které byly v debatě o změně
nemocenského zákona proneseny.
Kolega Benda ze Slovenského
klubu však právem vyzvedl, jak oni na Slovensku budou
chápati, dá-li Národní shromáždění
dnes souhlas té změně nemocenského
zákona. Správně vystihl, že u dělníků
na Slovensku bude změna nemocenského zákona,
poněvadž ona rozšiřuje nemocenské
pojištění, jakousi zbraní zejména
proti osobám, které na Slovensku chtějí
z politických důvodů dělníky
proti naší republice štváti. Opakoval
bych jen jako zpravodaj vývody kolegy Bendy také
i pro poměry v našich zemích českých
ať v Čechách, ať na Moravě, ať
ve Slezsku. Zemědělské dělnictvo bude
jistě vděčno tomuto slavnému sboru,
když se mu dá možnost, aby bylo pojištěno
v dobách, kdy nejvíce pomoci potřebuje, totiž
v nemoci. Dělnictvo, jak jsem řekl při jiných
příležitostech, neprávem bylo 30 let
odstrkováno z ochrany, pro případ nemoci
bylo odkázáno dost často na milodary. Kdo
přišel na př. o ruku u stroje v zemědělství,
musil velmi často jít a prosit svého zaměstnavatele,
aby mu dal milodar. To má dnes odpadnouti, poněvadž
bude míti nejen nárok v případě
úrazu na nemocenskou rentu, ale zlepší se i
otázka úrazového pojišťování
zemědělských zaměstnanců; a
tu možno říci, že to, co tvrdil kol. Benda
o Slovensku, platí stejně i o našich zemích,
a já prosím, abyste z těchto vývodů
uvážili, že děláme sociálně
a humánně důležitý zákon,
který bude dobrý, když dáte jednomyslným
hlasováním svůj souhlas a vyslovíte
své stanovisko, že trváte na tom, aby tříštění
nemocenských pojišťoven v zájmu pojištěnců
příště nebylo prováděno.
Návrhy do debaty přišly
jenom ty, které mají povahu resoluční,
a tu tedy se přimlouvám jako zpravodaj, aby byla
schválena resoluce na které se usnese sociálně
politický výbor dále, aby byla schválena
resoluce, pana prof. Srdínka ohledně lékařů
a aby byla také schválena současně
resoluce kol. Čuříka ohledně
toho, aby při příští reformě
nemocenského zákona se bral ohled na požadavky
ohledně provádění voleb na zásadě
poměrného zastoupení. Pokud jde o návrhy
pana dra Matouška, doporučuji jejich zamítnutí
z důvodu, že ony neodpovídají modernosti,
kterou hájíme v nemocenském pojištění
a v pojišťování vůbec, a za druhé,
že by značně pojištěnce poškozovaly.
Nemáme vůbec příčiny, abychom
v německých továrnách závodní
pokladny nechávali. Končím a prosím
ještě jednou, aby návrhy pana kol. Matouška
byly zamítnuty.
Předseda
(zvoní): Debata je skončena. Přistoupíme
k hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Hlasovati budeme tímto způsobem:
Nejprve budeme hlasovati o článku
I., jímž se pozměňují ustanovení
zákona z 30. března 1888 č. 33. ř.
z., (§§ 1-4), podle zprávy výborové,
potom o článku II-VI, jímž se pozměňují
ustanovení zákona z 20. listopadu 1917 č.
457 ř. z., zase podle zprávy výborové,
pak o článku VII, odst.1., 2. a 3. podle zprávy
výborové; odst. 4. a 5 dám odhlasovati podle
pozměňovacího návrhu dra. Matouška,
Rebše a Hatláka a to: "závodní
pokladny nemocenské, které dne 31. prosince 1913
měly aspoň 400 členů." Kdyby
tento návrh byl zamítnut, dám hlasovati o
těchto odstavcích podle zprávy výborové.
Při 5. odstavci dám hlasovati ve smyslu návrhu
pana Matouška o slovech "společenstevní
pokladny nemocenské, které dnem 31. prosince 1913
měly alespoň 300 členů."
Odstavec 6. dám odhlasovati
podle zprávy výborové.
Odst. 7. podle zprávy výborové
s vynecháním počtu členů.
Pak dám hlasovati o počtu
členů podle pozměňovacího návrhu
pana dra. Matouška: "400 členů,"
a kdyby byl zamítnut, podle zprávy výborové:
"1000 členů".
Odst. 8. a 9., jakož i čl.
VIII. až X. § 16d dám odhlasovati podle zprávy
výborové, poněvadž není pozměňovacích
návrhů.
Pak článek X. §
16e odst. 1. a 2. podle zprávy výborové.
Odst. 3. a 4. podle pozměňovacího návrhu
pana dra. Matouška ve znění: "Volby provádějí
se podle zásady poměrného práva volebního
obdobně podle zásad platných pro volby do
obcí. Ministerstvo sociální péče
nařízením vydá bližší
ustanovení o řádu volebním."
Kdyby byl zamítnut tento návrh,
budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O čl. X. § 17. - čl.
XVIII budeme hlasovat pak podle zprávy výborové.
(Článkem VII. až
XVIII. pozměňují se ustanovení zákona
ze dne 30. března 1888 č. 33 ř. zák.)
O čl. XIX. a XX., jímž
se pozměňuje ustanovení zákona ze
dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř., z. dám
hlasovati podle zprávy výborové, čl.
XXI. odst. 1. rovněž podle zprávy výborové,
odst. 2. odhlasujeme podle zprávy výborové
s vynecháním data a počtu členů.
Pak dám odhlasovati počet členů podle
pozměňovacího návrhu dra. Matouška,
kdyby byl zamítnut, podle zprávy výborové.
Odstavec 3. podle zprávy výborové
s vynecháním předposlední a poslední
řádky. Pak dám hlasovati o předposlední
a poslední řádce podle pozměňovacího
návrhu dra. Matouška: "jenom, neměla-li
dne 31. prosince 1913 alespoň 400 členů."
Kdyby byl zamítnut, bude se hlasovati podle zprávy
výborové.
Odst. 4. jakož i články
XXII. až XVIII. i nadpis zákona pak odhlasujeme podle
zprávy výborové.
Článek XXI. až
XXVIII. obsahuje ustanovení nová a závěrečná.
Jsou snad proti způsobu hlasování
nějaké námitky? Není jich, tedy budeme
si vésti takovým způsobem, jak jsem právě
naznačil.
Kdo souhlasí s článkem
I. zprávy výborové a sice podle zprávy
výborové, jak navrhl pan zpravodaj, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
čl. I. jest přijat.
Kdo souhlasí s čl.
II., III., IV., V. a VI. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. To je většina. Čl.
II., III., IV., V. a VI. jsou přijaty.
Kdo souhlasí s odst. 1., 2.,
3. čl. VII. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, odst. 1., 2. a 3. čl. VII.
jsou schváleny.
Kdo souhlasí s odst. 4. a
5. ve smyslu pozměňovacího návrhu
pana kolegy dra. Matouška a sice aby zněly: "2)
Závodní pokladny nemocenské, které
dne 31. prosince 1913 měly aspoň 400 členů"
a "3) společenstevní pokladny nemocenské,
které dne 31. prosince 1913 měly aspoň 400
členů."
Kdo souhlasí s tímto
pozměňovacím návrhem pana kolegy dra
Matouška, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest menšina, návrh jest
zamítnut. Budeme hlasovati o odstavci 4. a 5. ve smyslu
zprávy výborové. Kdo souhlasí s odstavci
těmito ve smyslu zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Odstavec 4. a 5. ve smyslu zprávy
výborové jsou schváleny. Kdo souhlasí
s odst. 6. čl. VII. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Odstavec 6. podle zprávy
výborové je schválen.
Kdo souhlasí s odstavcem 7.
podle zprávy výborové s vynecháním
počtu členů, prosím, aby povstal.
(Děje se.) To je většina,
odstavec 7. s vynecháním počtu členů
je schválen.
Nyní dám odhlasovati
počet členů ve smyslu pozměňovacího
návrhu p. dra Matouška, a sice, aby tam bylo
uvedeno číslo "400". Kdo souhlasí
s tímto pozměňovacím návrhem,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Budeme nyní hlasovati o číslici
"1000" ve smyslu zprávy výborové.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina,
odstavec 7. s číslicí "1000" je
přijat ve smyslu zprávy výborové.
Kdo souhlasí s odstavcem 8.
a 9. článku VII., jakož i o článku
VIII. až X. § 16 d, podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, odstavec 8. a 9. článku
VII., jakož i článek VIII. až X. §
16 d, jsou podle zprávy výborové přijaty.
Kdo souhlasí s článkem
X. § 16 e, odstavec 1. a 2. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, článek X. § 16 e,
odstavec 1. a 2. podle zprávy výborové jsou
přijaty.
Kdo souhlasí s odstavcem 3.
a 4. dle pozměňovacího návrhu p. kol.
dra Matouška, a sice ve znění: "Volby
provádějí se podle zásady poměrného
práva volebního obdobně podle zásad
platných pro volby do obcí."
"Ministerstvo sociální
péče nařízením vydá
bližší stanovení o řádu
volebním."
Kdo souhlasí s tímto
pozměňovacím návrhem p. dra Matouška,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Nyní budeme hlasovati o odstavci
3. a 4. podle zprávy výborové. Kdo s nimi
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Odstavec 3. a 4. jsou schváleny
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s čl.
X. a sice s § 17., jakož i s článkem XVIII.
podle zprávy výborové, prosím, aby
povstal. (Děje se.) To je většina.
Čl. X. § 17. až článek XVIII. jsou
podle zprávy výborové přijaty.
Kdo souhlasí s články
XIX. a XX. podle zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.) Články
XIX. až XX. jsou přijaty.
Článek XXI. odst. 1.
odhlasujeme podle zprávy výborové. Kdo s
ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.) Odstavec 1. článek XXI. podle zprávy
výborové je schválen.
Odstavec 2. článku
XXI. odhlasujeme podle zprávy výborové s
vynecháním data a počtu členů.
Kdo s ním souhlasí, s vynecháním data
a počtu členů prosím, aby povstal.
(Děje se.) To je většina, je
schválen.
Nyní budeme hlasovati o tom
datu, - jakož i o čísle podle pozměňovacího
návrhu p. dra Matouška a sice datum uvádí
"31. prosince 1913" - a číslo "400".
Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím
návrhem, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s datem "31.
prosince 1918" a s číslem "1000"
ve smyslu zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Přijato.
Budeme hlasovati dále o odstavci
3. podle zprávy výborové zase s vynecháním
předposlední a poslední řádky.
Kdo souhlasí s odstavcem 3.
s vynecháním předposlední a poslední
řádky, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina. Odstavec 3. s vynecháním
předposlední a poslední řádky
je přijat.
O poslední a předposlední
řádce budeme hlasovati podle pozměňovacího
návrhu pana dra Matouška, a sice ve znění
"jenom neměla-li dnem 31. prosince 1913 alespoň
400 členů".
Kdo souhlasí s tímto
návrhem pana kolegy dra Matouška, prosím,
aby povstal. (Stalo se.) To jest menšina,
návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí s předposledním
a posledním řádkem podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Stalo se) To jest většina,
oba řádky ve smyslu zprávy výborové
jsou schváleny.
O odstavci 4., jakož i o článcích
XXII, XXIII, XXIV, XXV, XXVI, XXVII, XXVIII, jakož i nadpisu
zákona budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Stalo
se.) To jest většina. Odstavec 4. článek
XXI, jakož i článek XXII až XXVIII. a
nadpis zákona podle zprávy výborové
jsou schváleny.
Tím jest zákon schválen
v prvém čtení.
Přistoupíme k čtení
druhému. Přeje si pan zpravodaj slova, anebo
některé textové změny?
Zpravodaj Johanis: V článku
XIV. při § 34. se vloudila tisková chyba, schází
"a", prosím, aby bylo vzato na vědomí,
že to jest § 34. a.
Předseda:
(Zvoní.) Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení
také ve čtení druhém, a sice
se změnou, kterou teď právě doporučil
pan zpravodaj, aby v článku XlV při §34.
byla ještě doplněna písmena "a",
prosím, aby povstal. (Stalo se.) To jest
většina, zákon je schválen také
ve druhém čtení. (Potlesk.)
Přistoupíme k hlasování o resolucích.
Nejprve jest resoluce sociál.-politického výboru,
žádám pana sekretáře, aby ji
přečetl.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Sociálně-politický
výbor "Národního shromáždění",
schváliv návrh zákona o reformě nemocenského
pojištění dělníků, má
za svou povinnost poukázati k tomu, že následkem
podvýživy a těžkých hospodářských
podmínek, zdravotní stav rodin pojištěnců
dospěl do té neutěšené míry,
že jest potřebí veřejného zákroku
na ochranu zdraví příštích generací.
Vzhledem k tomu, že nemocenské
pokladny jen z části zavedly pojištění
rodin, žádá sociálně-pojišťovací
výbor, aby ministr pro sociální péči
užil svého práva, daného mu zákonem
ze dne 20. listopadu 1918 č. ř. z. 457. § 9.
odst. a, a zavedl pro všechny pokladny obvodu československé
republiky půl roku po sloučení pokladen obligatornost
rodinného pojištění a nařídil
pro rodinné pojištění stejnou a pevnou
kvotu dávek peněžitých.
Sociálně-politický
výbor projevuje dále přání,
aby ministr sociální péče, shodnuv
se se zástupci "Svazů pokladenských"
a delegátů pokladenského úřednictva
a zřízenectva, vypracoval a v platnost uvedl "Služební
smlouvu" pro nad uvedené zaměstnance, upravující
jich právní a hmotné poměry, závaznou
pro "Svazy pokladenské".
Předseda:
Dále jest resoluční návrh pana
kolegy dra Srdínka a resoluční návrh
pana kolegy Čuříka. Myslím,
že mohu o všech těch třech dáti
hlasovati najednou, poněvadž pan zpravodaj stejně
vyslovil se pro všechny tři.
Námitek proti tom není.
Kdo souhlasí se všemi třemi resolucemi, prosím,
aby povstal. (Stalo se.) To jest většina,
všecky tři resoluce jsou přijaty.
Tím jest tento odstavec denního
pořádku vyčerpán a přistoupíme
k dalšímu, jímž jest
2. zpráva ústavního
výboru o výkonu volebního práva vojínů
a státních zaměstnanců, tisk.
č. 950. Zpravodajem jest pan kolega dr. Meissner,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj dr. Meissner: Vážené
Národní shromáždění! Ústavní
výbor.... (Hluk. Předseda zvoní.)
předlohou, o které máme jednati, podává
Vám zákon v pravém slova smyslu nouzový.
(Hluk.)
Předseda
(zvoní). Pánové, prosil bych o klid.
Také teď se jedná o otázku veliké
důležitosti.
Zprav. posl. Dr. Meissner
(pokračuje): Ústavní výbor
zavádí totiž tímto zákonem pro
volení instituci, které se chtěl při
projednávání volebního řádu
do obcí za každou cenu vyhnouti. Zavádí
totiž volbu plnými mocemi, avšak k tomuto svému
návrhu byl nucen mimořádnými poměry,
v jakých se ještě dnes nacházíme,
chtěl-li zachrániti volební právo
vojínů a některých zaměstnanců
státních. Národní shromáždění
dalo výraz svému jednomyslnému názoru,
že vojínům má příslušeti
volební právo do veřejných sborů
za stejných podmínek, jako osobám občanským,
že nemá býti činěn rozdíl,
jaký byl činěn v dřívějších
volebních řádech ani pokud jde o aktivní
právo volební, ani pokud jde o volitelnost, a že
vojín má býti postaven na roveň osobám
občanským. Avšak bylo nebezpečí,
že volební právo, vyslovené ve volebním
řádu, zůstane právem papírovým,
že nebude moci býti v praxi vykonáno prostě
z toho důvodu, poněvadž vojenská správa
vzhledem k mimořádným poměrům
v obsazeném území, zejména na Slovensku,
nebyla by mohla v den voleb, které se mají konati
v jediný den v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku, dáti všem vojínům voličům
volno. Tím by snad více než 100.000 vojínů
bylo připraveno o své volební právo
a z toho důvodu na popud ministerstva Národní
Obrany ústavní výbor hledal východisko,
jak by zachránil volební právo vojínů,
aniž by vojenská správa byla nucena, každému
vojínu poskytnouti v den voleb volno. Jedno východisko
by bývalo to, že by vojíni nebyli odevzdali
hlasovací lístky před volební komisi
obecní, nýbrž že by je poslali poštou.
Proti tomuto způsobu byly však námitky technického
rázu téměř nepřekonatelné,
a byly zde překážky a obtíže takové,
že ústavní výbor sáhl raději
k druhému východisku, totiž k volbě
plnými mocemi, při čemž dal v zákoně
výraz svému názoru, že tu jde o zařízení
výjimečné, že takové zařízení
má platiti pro první volby, které se budou
konati dle tohoto řádu, a dal výraz svému
názoru, že toto výjimečné nařízení
nemusí platiti pro příští volby
Národního shromáždění,
že tam bude možno upraviti volební právo
vojínů jiným způsobem, aniž by
bylo znemožněno osobní odevzdání
hlasovacích lístků.