Dovolte, velectěné
shromáždění, že musím se
také dotknouti otázky, která nepatří
sice těsně do rámce tohoto projednávání
denního pořádku, ale do jisté míry
týká se našeho pojištění
dělnického a týká se dělnictva
velmi hluboce a v jeho nitru je přímo uráží
a také jeho svobodu znemožňuje. Včera
dr. Dolanský v debatě rozpočtové
se poněkud dotkl otázky svobody našeho dělnictva
křesť. sociálního. A velectěné
shromáždění, když potom se stávají
případy, že i funkcionáři nemocenských
pokladen sami pomáhají k tomu, anebo trpí,
že se provádí teror na našem dělnictvu,
pak je to smutný úkaz humánního a
sociálního cítění těchto
lidí. Já nechci to zde tvrditi a také netvrdím,
poněvadž z rozhovoru s určitými pány
jsem pozoroval, že se neschvaluje zásadně teror,
který se provádí v továrnách
a dílnách způsobem opravdu až hrozným,
způsobem zločinným. Uvádím
případy obsažené v našem dotazu,
kde na př. v Brně ve větších
továrnách textilních našim dělníkům
byly shozeny řemeny se strojů, byli násilím
vytlačeni z práce, bylo jim spíláno.
(Hlas: Co jste učinili vy pro to dělnictvo?)
V tom, pane kolego snad jste zaostalý, že neznáte
naši práci, promiňte to poněkud ostré
vyjádření.
Velectěné shromáždění!
Tento úkaz není ojedinělý, děje
se to v Brně, na Ostravsku, v Holešově, severní
Moravě, na západu Moravy, děje se tak v Čechách
i na Slovensku. (Hlas: Tam to zapaluje P. Albín!)
Na severní Moravě váš Hais z Karlína...
Velectěné shromáždění!
(Hluk.)
Předseda Udržal:
Prosím, aby řečník nebyl rušen.
Posl. Čuřík
(pokračuje): Já se táži, je-li
tohle skutečně pojem demokracie, pojem svobody,
pojem lidskosti a bratrství našeho národního,
když několik agitátorů a jejich důvěrníků
osobuje si právo v továrnách diktovati, kdo
má býti v které organisaci? A já v
té věci vítám a kvituji zde prohlášení
kol. Tučného ve výboru sociálně-politickém,
který s dr. Viškovským odsoudil jako
zločinné jednání tento způsob
agitace socialistické. Velevážení pánové,
promiňte, já jsem příliš loyální
a příliš mírný, abych zde měl
úmysly strannické na zřeteli, pokud mne kolegové
znají jako tajemníka sdružení našeho
dělnického, vědí, že jsem v mnoha
případech, v desítkách případů
s vámi jednal při mzdovém boji solidárně,
slušně a společensky a nemáte příčiny
k tomu, abyste mohli jeden případ uvésti,
že jsme vás poškodili na vašem sociálním
cítění, (Posl. Bezděk volá:
Terciáře, členy to řádu sv.
Františka a Mariánské družiny, honí
do sociálně-demokratických organisací!)
anebo, že jsme snad někdy zájmů dělníků
špatně hájili.
Velevážené shromáždění,
nemám nic jiného na mysli, než tolik a varuji
pány a zvláště vás, vedoucí
kruhy z této skupiny, abyste v čas pochopili vážnost
doby, abyste v čas, pokud ještě výstřelky
se tak nehromadí, varovali své stoupence před
násilným jednáním a tím také
hájili svobodu, kterou jste také hlásali
aspoň na venek, abyste hlásali tuto svobodu také
v praxi a ne pouze na papíře. Varuji vás
před tím i v zájmu vaší strany,
poněvadž jest jisto, když budete trpěti
teror, že to znamená jisté pravidlo, které
se i vám může vymstíti na vašich
stoupencích. Naše celá veřejnost jistě
odsuzuje tento způsob jednání a postaví
se za námi. Doufám aspoň tolik, velectění
pánové, že bude míti odvahy, aby zakřikla
toto jednání proti příslušníkům
jiné strany a tím uhájila domokracii v naší
republice. (Posl. Aust: Dělnictvo se musí brániti
proti stávkokazům!)
Pane kolego, víte, kdo je
stávkokaz? To je ten člověk, který
nemá žádné organisace, nemá žádný
stávkový fond a který bez vedení vpadá
vzad dělnictvu organisovanému. Naše dělnictvo
jest organisováno, má za sebou zkušenosti 17leté
tuhé práce, sociální práce,
hospodářské a společenské.
Máme své stávkové
fondy, své účelné organisační
zřízení na moderním podkladě.
Chcete míti ještě něco lepšího.
Buďte ubezpečeni, když vaši agitátoři
vyštvou naše dělnictvo v továrnách
z práce, zítra přijdou na vás vlastní
soudruzi, kteří budou míti právo kritiky
odchylných názorů, přijdou na pány
z táboru kolegy Modráčka a Hudce
atd., na české socialisty a jiné stoupence,
a to se bude stupňovati. Když chcete tu zásadu
prováděti v praxi, pak ji provádějte,
ale je zločinná, nedělnická a nesprávná.
Musím také říci,
že nejsme spokojeni s postupem naší vlády.
Naše vláda v tom ohledu poněkud kolísá.
Máme ministra spravedlnosti, který je z řad
sociálních demokratů. Neříkám,
že on sám snad zdržuje do jisté míry
jednání, které se má vyvoditi vůči
násilníkům a vůči takovým
zločincům, kteří znemožňují
někomu práci, ale je zde trochu málo odvahy,
snad více strannické zaujatosti, a více zájmu
pro stranu než pro právo, a to je velká chyba.
Kdybychom měli míti vládu, která béře
ohled na program strany a ne celého národa a celé
republiky, na zákony a zásady lidskosti a spravedlnosti,
pak by to byla vláda nespravedlivá. Proto apeluji
i na vládu v té věci, aby při cítění
reformním a sociálním respektovala zájmy
všeho pracujícího lidu, všech jeho tříd
dělnických, ať kterékoliv strany. Mám
pouze to přání na konci svých vývodů,
aby Národní shromáždění
ve věci naší nás podporovalo, aby skutečně
humanní zřízení naší organisace
respektovalo jako zřízení dělnické,
praktické a prospěšné.
V otázce dělnického
pojištění budeme hlasovati pro návrh
usnesený výborem ale mimo to předkládáme
zde resoluci, která byla přečtena, a v níž
se navrhuje, aby bylo uloženo ministerstvu sociální
péče, aby při reformě nemocenského
pojišťování bralo ohled na poměrné
zastoupení všech pojištěnců v nemocenských
pokladnách.
Tím jsem krátce naznačil,
a znova opakuji, aby tento způsob mých vývodů
nebyl brán ve zlé, že jest řečen
od stoupence strany naší. Jest míněn
docela dobře a v zájmu všech pojištěnců
nemocenských pokladen. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Udržal:
Dalším řečníkem jest kolega Benda.
Prosím, by se ujal slova.
Posl. Benda: Veľavážené
Národné shromaždenie!
My Slováci zákon o
sociálnom poistení zemedelských robotníkov
s radosťou prijímame, poneváč znamená
u nás znovuobrodenie ľudu. Vy, ktorí viete,
že bár Slovensko bolo východisťom pracovných
síl zemedelských, predsa bolo bez všetkého
poistenia, to jest, že bolo vydané na milosť
a nemilosť veľkostatkárov buď židovských
alebo iných. Celé rodiny týchto zemedelcov
pracovaly ťažko a nikto sa o nich nestaral. Viete, že
medzi nimi boly veľmi často epidemické nemoci,
boli celkem vydaní na pospas ľubovôle iných
ľudí. Nikdo sa o nich nestaral. Viem, že títo
zemedelci, ktorí pracovali v Čechách, na
Morave, neboli na tom o mnoho lepšie než na Slovensku;
ved, veľactení, v Čechách, či
to už bol biskup lebo súkromník, sa o týchto
zemedelcov jednoducho nestaral. Títo zemedelci teraz už
budú pracovať u nás alebo v Čechách
a na Morave. Musia mať zaistené, že v prípade
nemoci bude sa niekdo o nich starať, že im bude daná
možnosť, aby si potrebný kúsok chleba
zaopatrili.
Mimo týchto zemedelcov, ktorých
máme skoro 200.000, máme tiež mnoho drevorubcov
a pltníkov. Títo sú jednoducho z poistenia
nemocenského celkom vylúčení. Parné
píly, ktoré jsú na Slovensku, zamestnávajú
mnoho drevorubcov, ktorí po celé leto pracujú
v lese, na nich ani zamestnavateľ, ani nikto neplatí
žiadneho príspevku, a títo jednoducho, ktorí
žijú v biede, v onemocnení dostávajú
sa do situácie nepopísateľnej.
Treba by tento zákon mal isté
nedostatky, tento zákon pozdraviť rozhodne musíme,
poneváč nám dáva záruku, že
tomu pracujúcemu chudobnému ľudu, chudobnému
z tých nejchudobnejších, aspoň v budúcnosti
sa jeho postavenie jak tak zlepší. Republika rozhodne
pre Slovensko niečo vykonať musí. Uznajte,
že slovenský ľud, ktorý bol utlačovaný,
bude v tom videt akú-takú lásku. Pravda,
zamestnavateľov to bude stáť peniaze, ale musíme
si úprímne a otvorene povedať: chceme-li ľudsky
a demokraticky pracovať, musíme týmto nízkym
vychádzať v ústrety, musíme im ukázať
dobré srdce, to jest veľkú lásku k republike.
Vy dobre viete, že Slovák je materialistický;
náš Slovák ešte vždy naťahuje
jednu ruku k Pešti a jednu k Prahe. Sme povolaní k
tomu, abysme jednu ruku tým urazili. My ako republika musíme
dokázať že nám záujem pracujúceho
ľudu slovenského leží na srdci, že
máme srdce na pravom mieste, že sa zaujímame
o túto prácu ľudu slovenského, že
sa o ľud tento chceme starať a že s tým
ľudom slovenským cítime.
Boly tu námietky o zrušení
tak zvaných malých pokladien. My na Slovensku musíme
stáť na tom stanovisku, aby tieto malé pokladne
boly zrušené preto, lebo z týchto malých
pokladien, ktoré sú väčšinou majetkom
veľkokapitálu, či už židovského,
kresťanského alebo slovenského, v týchto
pokladňách jednoducho sa prevádzala maďarisácia.
Robotníci neprišli ku právu. Tam rozhodovalo,
má-li smýšľanie maďarské alebo
iné. Na toho, kto ten príspevok platil, nikto nebral
ohľad. Aby nemocenské pokladne neslúžily
podobnej maďarisácii a snahám štátu
nášmu neosožným, musíme na Slovensku
malé pokladnice zrušiť a musíme pracovať
k tomu, aby sme mali na Slovensku pokladnice duchu času
odpovedajúce. Možno, že budú namietky,
že pokladnice tieto sa dostanú do rúk sociálnych
demokratov. To bude len žiadúce. Nebude to žiadnym
nešťastím, lebo sociálna demokracia dáva
Slovensku záruku, že tieto pokladne budú pracovať
skutočne pre pracujúci ľud. Vieme dobre, že
pracujúce občanstvo, živnostnictvo a obchodnictvo
slovenské nám podá k tomu svoju pomocnú
ruku a bude pracovať k tomu, aby tieto nemocenské
pokladnice pracovaly kultúrne a národohospodársky
pre vlasť a republiku. Máme na tom veľký
záujem.
V Čechách a na Morave,
po prípade v Sliezsku sú pomery celkom iné.
Preto by sme žiadali pánov zástupcov z Čiech,
Moravy a Sliezska, aby na tieto pomery mali ohľad. Presvedčia
sa, že pomery na Slovensku treba prispôsobiť,
lebo to budúcnosť Slovenska vyžaduje. Preto žiadame,
aby vláda ten o zákon rychle previedla. Máme
od vlády mnoho sľubov, ale bohužiaľ vláda
málo vykonala. A tu by som prosil, aby slávne Národné
shromáždenie pôsobilo k rýchlemu prevedeniu
zákona. Máme mnoho robotníkov, ktorí
chodili pracovať do Nemecka, do Budapešti atď,
tí sú zvyklí na nemocenské pokladne.
Na Slovensku nie sú dnes zamestnaní a sú
zvyklí na riadny život. A preto bude treba, aby tento
nemoc. zákon bol čo nejrýchlejšie uvedený
v život, aby sme tomu slovenskému ľudu ukázali,
že máme pochopenie pre jeho zájmy. Krome toho
je treba pohovoriť o tom, že nemeckému a maďarskému
delnictvu, ktoré bolo nespoľahlivým živlom,
musíme ukázať dobrú vôľu.
Vieme, že keď im aspoň trochu dobrej vôle
ukážeme, budú loyálnými proti
československej republike. Keď im trochu dobrého
srdca ukážeme, že máme porozumnenie pre
ich záujmy, štvanice proti československej
republike prestanú a docielime toho, že pomery na
Slovensku sa zkonsolidujú.
Nechcem snáď mandátu
Slovenského klubu zneužiť, ale pohovoril by som
ako slovenský sociálny demokrat. Máme-li
zájem na tom, aby československá republika
sa udržala, musíme na Slovensku inak pracovať.
Na Slovensku sú pomery iné než v Čechách.
Musíme počítať s tým, že
tam máme po prípade i štyri národnosti
a tie videly v československej republike svojho nepriateľa.
Takou reformou, ako je zákon o poisťovaní zemedelcov,
podkopeme staré základy maďarského režimu
a utvoríme si cestou volného vývoja cestu
k láske k republike. (Výborně!) Slovák
je materialistický, a toho využili Nemci a Maďari.
Vždy nám stavali pred oči: v Budapešti
stále to a to sa pre robotnictvo deje, ale vaša republika
pre robotnictvo nič nerobí. Som presvedčený,
uzákoníme-li túto reformu, že tá
antipátia k vám a láska k bývalej
Maďárii jednoducho prestane a tento proletariát
jednoducho pridá svoju pomocnú ruku k tomu, aby
sa na Slovensku pracovalo, bude sa starať o to, aby zavládla
chuť k práci, ten ľud a proletariát bude
v tej republike videť svoj symbol a my budeme uchránení
tých rozličných obáv, že by na
Slovensku mohly vypuknúť nepokoje, alebo že by
mohla byť nespokojenosť.
My máme záujem na tom,
aby na Slovensku nastaly lepšie pracovné pomery, máme
záujem na tom, aby na Slovensku nastal nový společenský
a lepší a zdravejší politický život,
a tu ja prohlasujem jak menom sociálno-demokratického
robotníctva, ktorého máme na Slovensku 60.000,
že budeme pracovať, aby táto československá
republika a jej zásady boly na Slovensku uplatnené
a tie kruhy, ktoré by snáď chcely jednotnosť
republiky rozbiť, ktoré by snáď na Slovensku
chcely vodu rozmútiť, jednoducho odmietame. Myslím,
že v tomto s nami všetci súhlasíte a žiadam,
aby slavné Národné shromaždenie vládu,
jak pražskú tak i našu expositúru na Slovensku,
pohnulo k tomu, aby tento zákon o sociálnom poisťovaní
zemedelského robotnictva čo najskôr bol uplatnený,
aby začal na Slovensku nový život. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Udržal:
Jako další řečník přichází
ku slovu ministr dr. Winter. Prosím, aby se ujal
slova.
Ministr sociální péče
dr. Winter: Slavné Národní shromáždění!
Dříve ještě,
nežli vláda byla ustavena a dříve nežli
ministerstvo sociální péče bylo s
to, aby vypracovalo osnovu zákona o nemocenském
pojištění zemědělského
dělnictva a o reorganisaci nemocenského pojištění,
vzešly z iniciativy členů tohoto slavného
sboru návrhy, které se zabývaly otázkami
nemocenského pojištění. Z hlavičky
zprávy výboru sociálně-politického
vyplývá, že návrhy mají čísla
2, 122 a 248. Již z těchto cifer je vidno, že
jsou to jedny z prvních návrhů, které
byly Národnímu shromáždění
předloženy. Tisk čís. 2 byl vlastně
předložen ještě starému Národnímu
výboru. Tyto návrhy pocházejí tedy
někdy z polovice listopadu, nejvýš z první
polovice prosince 1918 a výsledek porad sociálně-politického
výboru dochází k projednávání
v Národním shromáždění
zrovna v polovici května 1919, tedy skoro po půl
roce.
Výboru sociálně-politickému
jistě nemůže býti vytýkáno,
že by to byl výbor skládající
se z poslanců méně dbalých své
povinnosti a zejména ne, že by to byl výbor,
který koná málo schůzí, naopak
právě výbor sociálně-politický
slyne vlastností, že koná schůzí
velmi mnoho. A také při projednávání
této osnovy prokázal svoji neobyčejnou pracovitost.
Nemýlím-li se, bylo 26 schůzí sociálně-politického
výboru věnováno právě těmto
třem návrhům, z nichž pak vyplynula
osnova, která je slavnému Národnímu
shromáždění předložena.