Předseda výboru finančního
požádal, aby vládní osnova zákona,
jímž se upravuje další vybírání
některých zemských a obecních dávek
a přirážek, byla odevzdána výboru
ústavnímu vzhledem k ústavním
námitkám proti navrženému substituování
zemských sněmův a panovnické sankce.
Jsou snad proti tomu nějaké
námitky? (Nebyly). Není jich, návrh
jest tedy přikázán výboru ústavnímu.
Vládní návrh
zákona o úvěru pro živnostníky
válkou poškozené (Tisk 856) přikázal
jsem výborům živnostenskému, finančnímu
a právnímu. Vláda žádá,
aby výborům dána byla lhůta 3denní.
Návrh člena N. S. Ant.
Sládka a spol., aby byl změněn §
3. nařízení Národního výboru
ze dne 31. října 1919 o hospodaření
cukrem (Tisk 860), přikázal jsem výboru zásobovacímu.
Navrhovatelé žádají,
aby výbor podal zprávu do 8dnů.
Vládní návrh
zákona o příslušnosti ve věcech
staveb vodních cest přikázal jsem výboru
pro vodní hospodářství (Tisk 891).
Vláda žádá, aby výbor návrh
projednal během 3neděl.
Vládní návrh
zákona, kterým se mění působnost
ministerstev zemědělství a veřejných
prací ve věcech vodního práva (Tisk
892), přikázal jsem výboru pro vodní
hospodářství. V návrhu se žádá,
aby výbor podal zprávu do 8dnů.
Vládní návrh
zákona o propouštění státních
úředníků a zřízenců
(Tisk 893) přikázán byl výborům
ústavnímu a státně-zřízeneckému.
Žádá se, aby výbory podaly zprávu
do 8dnů.
Vládní návrh
zákona, jímž se zakazuje káceti dříví
v obecních a některých soukromých
lesích (Tisk 894), přikázal jsem výborům
ústavnímu a zemědělskému. V
návrhu se žádá, aby se tak stalo vždy
se lhůtou 14denní.
Vládní návrh
zákona, týkajícího se zatímních
opatření k ochraně vzorků (Tisk 895),
přikázán byl výboru právnímu.
Vláda navrhuje, aby výbor podal zprávu ve
lhůtě 3 dnů.
Vládní návrh
zákona o prozatímní úpravě
studia a státních zkoušek na fakultách
věd právních a státních (Tisk
902) přikázán byl výboru školskému.
Vláda navrhuje, aby výboru
dána byla k podání zprávy lhůta
14denní.
Vládní návrh
zákona o vymáhání náhrady škody,
způsobené nepokoji na Slovensku po státním
převratu, přikázán byl výboru
právnímu. (Tisk 903.)
V návrhu se žádá,
aby výboru dána byla k projednání
lhůta 8denní.
Vládní návrh
zákona o změně platnosti předpisů
o středních školách na Slovensku (tisk
905) přikázán byl výboru školskému.
Ministerstvo navrhuje, aby výboru
školskému určena byla k podání
zprávy lhůta 24hodiny.
Vládní návrh
zákona o zabírání budov nebo jejich
částí pro účely veřejné
přikazuje se výborům právnímu
a sociálně-politickému. (Tisk 908.)
Vláda ve svém přípisu,
kterým návrh předkládá, žádá,
aby výbory podaly zprávu do 8dnů.
Vládní návrh
zákona o převodu drobně pachtovaných
pozemků velkostatkářských do vlastnictví
pachtýřů, přikázán byl
výborům právnímu a pro reformu pozemkovou.
(Tisk 909.)
Vláda navrhuje stanovení
lhůty 8denní.
Vládní návrh
zákona o zařadění cestmistrů,
poříčních atd. do úřednických
tříd hodnostních a platových (tisk
910) přikázán byl výboru státně-zřízeneckému.
Vláda žádá,
aby výbor návrh ten projednal ihned, t. j., jak
v předkládací zprávě vládní
se uvádí, do 3dnů.
Vládní návrh
zákona, jímž se mění výměra
poplatků z dolových a povrchových měr
a z výhradních kutisk (tisk 911), přikázán
byl výboru finančnímu.
Ministerstvo navrhuje, aby zpráva
výboru podána byla ve lhůtě 8denní.
Vládní návrh
zákona, kterým se povoluje další náklad
na nouzové práce silniční (tisk 912)
přikázal jsem výboru technickému.
V návrhu se žádá, aby výboru
uložena byla k podání zprávy lhůta
8denní.
Vládní návrh
zákona o stavebních úlevách pro Brno,
Olomouc, Jihlavu a Znojmo (tisk 913) přikázán
byl výboru technickému.
Ve zprávě, kterou vláda
návrh provází, žádá, aby
výboru uložena byla lhůta k projednání
8 dnů.
Návrh dra Horáčka
a soudr., aby byly prohlášeny živnosti knihtiskařská
a knihkupecká za živnosti volné, přikázal
jsem výboru kulturnímu a živnostenskému.
Navrhovatelé žádají, aby výbory
podaly zprávu do 14dnů.
Jsou proti navrženým
lhůtám námitky? (Nebyly.)
Není jich - lhůty
jsou schváleny.
Výbor pro věci legionářů
požádal Národní shromáždění,
aby byla stanovená lhůta k projednání
návrhu člena Národního shromáždění
dra Ivana Markoviče a soudr. (tisk 819) prodloužena
o 14 dnů, t. j. do 24. května
t. r.
Jsou snad proti tomu námitky?
(Nebyly.)
Není jich prodloužená
lhůta se povoluje.
Imunitnímu výboru přikázány
žádosti okresního soudu pro přestupky
v Praze za svolení k trestnímu stíhání
člena N. S. Josefa Svozila pro přestupek §
488. tr. z. k žalobě B. Kunstáta a člena
N. S. Josefa Kouši pro přestupek § 19. a 21.
tisk. zákona. (Zvoní.)
Před přechodem k dennímu
pořádku vyžádal si slovo ministr financí
pan dr. Rašín; uděluji mu je.
Ministr financí dr. Rašín:
Slavné shromáždění!
Slíbil jsem, že do konce
dubna podám rozpočet příjmů
a vydání československé republiky
na rok 1919. Tomuto slibu jsem tím, že jsem dnešního
dne v první schůzi, která po konci dubna
nastala, tento rozpočet předložil, dostál.
Slíbil jsem Národnímu shromáždění,
že rozpočet zařídím tím
způsobem, aby byly příjmy i vydání
rozděleny na příjmy a vydání
řádná a mimořádná, abychom
aspoň přibližně viděli, jak bude
naše hospodářství vypadati, když
nastanou normální poměry a abychom odlišili
to, co mimořádné poměry vyvolaly,
od toho, co bude nákladem i co bude příjmem
za dob řádných. Také tomuto svému
slibu jsem dostál a rozpočet tím způsobem
sdělal. A tu, pokud jde o řádný rozpočet,
obnášejí řádná vydání
2.124,849.145 K a řádné příjmy
2.306,620.802 K, čili řádný rozpočet
jest aktivní 181 miliony korun.
Bylo by to skutečně
radostné, kdybychom si mohli říci, že
pro budoucnost, za normálních poměrů,
budeme moci vystačiti se všemi těmi příjmy
a že vystačíme se všemi vydáními,
která až dosud sluší pokládati
za řádná. Já ovšem musím
do této radosti kápnouti trochu pelyňku,
a sice musím upozorniti docela otevřeně,
že ve státním dluhu Československé
republiky, odst. VII., neuvádím žádné
zúročení, žádné úrokové
břemeno z dluhů, které eventuelně
naše republika bude museti převzíti z předválečných
dluhů rakouských. Uvésti jsem tam nemohl
nic a sice proto, poněvadž bych tím praejudikoval
eventuelně rozhodnutí mírové konference.
Následkem toho toto ocenění zde schází
a přirozeně bude míti svůj určitý
vliv na to, zdali ten sufficit zůstane čili zmizí.
Ale mimo to ještě musím upozorniti, že
v mimořádných vydáních státních
dluhů uvádím obnos 92 milionů, které
však, jak dále ukáží, přemění
se povlovně na řádné zatížení.
A toto zatížení vzroste ještě tím,
jestliže budeme musiti deficit mimořádný
krýti nějakou výpůjčkou.
Mimo to musím upozorniti,
že v ministerstvu Národní obrany počítám
jako řádný výdaj obnos 211 mil. ovšem
nevím, zdali s tímto obnosem i při řádném
rozpočtu za normálních dob vystačíme.
Pokud jde o ministerstvo železnic,
počítá se se řádným
výdajem v obnose 739 mil., a také zde vzhledem k
stavu železničního parku, vrchní stavby
a všeho ostatního, při nutnosti nových
investicí myslím, že s tímto obnosem
řádných výdajů, leč
bychom se při železnicích skutečně
naučili šetřiti, sotva dovedeme vystačiti.
Teď, prosím, pokud se
týče příjmů, tu ovšem
eventuelní zvýšení těchto příjmů
v dobách normálních může nastati
a sice tím, že dosavadní malý výnos
daně z piva a dosavadní daně z lihu vzhledem
k tomu, že veškerý ječmen a veškeré
brambory musejí býti věnovány výživě
lidu a nemohou býti ani sesladovány ani přeměněny
v líh, poskytly by nám trochu větší
výnos.
Ale jinak, až přehlédneme
mimořádný rozpočet, přesvědčíme
se, že z tohoto mimořádného rozpočtu
přejde ještě celá řada věcí
i do mírového hospodářství,
takže nemůžeme býti obzvláště
nějak hrdi na to, že končíme v řádném
rozpočtu sufficitem 181 mil.
Já, velectění
pánové, přejdu však k rozpočtu
mimořádnému. A tu v mimořádném
rozpočtu obnášejí mimořádné
výdaje 3.829,164.404 K a mimořádné
příjmy 505,762.698 K čili pánové,
končíme v mimořádném rozpočtu
deficitem 3 milliardy 300 mil. Velice bychom si mohli přáti,
kdyby tento mimořádný deficit byt skutečně
mimořádný a poslední. Jestliže
pátráme po příčinách,
proč takovýto veliký mimořádný
deficit vznikl, tu musíme příčiny
hledati v různých směrech. V prvé
řadě jde ještě až dosud o rok ve
skutečnosti válečný. My jsme byli
povoláni - nebo, chcete-li, povolali jsme se - k utvoření
samostatného státu, ale dostali jsme stát,
který byl od Rakouska vyrabován, zbaven prostředků
pro živobytí lidu, zbaven dobytka, zbaven veškerých
surovin a veškerých prostředků k tomu,
aby zde mohlo nastati řádné hospodářství.
Naši spojenci vedli válku blokádou, a chtíce
nechtíce také nás touto blokádou trefovali,
poněvadž naše geografické položení
bylo takové, že jsme byli v Rakousku. Tato blokáda
měla za následek, že veškeren náš
průmysl byl zbaven jakýchkoliv surovin a že
dovoz všeho byl úplně znemožněn,
a jest zajisté, vzácní pánové,
krásné, že, když nastalo příměří,
ti naši přátelé za hranicemi pokládali
za svoji první povinnost, aby pomohli českému
národu. (Výborně! Sláva jim!)
V prvé řadě byla to veliká republika
americká (Výborně! Potlesk), která
přišla s velikým úvěrem potravinovým,
přišla s úvěrem, poněvadž
velice dobře ví, že my nečekáme
na dary, nýbrž, že čekáme jen na
pomoc, (Výborně!) že tak jako ve válce
si naši za hranicemi nedali nic darovati, i my tvoříce
stát nechceme býti obdarováni, nýbrž
chceme jen, aby nám bylo pomáháno. (Výborně!
Potlesk.)
Za tuto velikou pomoc, kterou poskytla
nám republika severoamerická, zůstaneme vždy
zajisté vděční, a ti, kteří
se starají o dovoz potravin k nám, jako ministr
Hoover a prof. Hutchinson, zůstanou jistě na věčné
časy zapsáni v knize, ve které bude jednou
líčeno, jak český národ po
třistaleté nesvobodě dopracoval se svobody.
(Výborně! Potlesk.)
My zajisté musíme býti
vděčni Francii a Italii, že přišly
nám na pomoc, abychom mohli brániti vojensky svoji
tvořící se republiku proti úkladům
svých sousedů. (Výborně!) Musíme
býti obzvláště vděčni
Francii, poněvadž ta sama v této válce
utrpěla rány přímo smrtelné.
A my musíme býti jistě také vděčni
Anglii (Výborně!), že nás přiblížila
k moři (Potlesk), že nám umožnila
to, aby tento středoevropský stát mohl se
dostati k Černému moři i k moři Baltickému.
A my věříme, že tento největší
námořský národ, až naše
republika bude konat pod vlastní vlajkou první kroky
po moři a první jízdy ve volnosti a svobodě,
že nás svými zkušenostmi a vším
tím, co mu jest k disposici, dovede podpořit. (Výborně!
Potlesk.)
Ale jisto jest, že jedno od
nás mají všichni právo očekávati:
že my dovedeme si pomoci sami, když první výpomoc
nám poskytnou. A tu ovšem my chystáme se k
této práci. Překáží nám
a překážela nám v tom ovšem jedna
věc. My rozešli se v této říši
s ostatními státy a měli jsme nárok
na to, abychom dostali to, co po Rakousku zde zbylo. My jsme měli
nárok, abychom všechno to veliké jmění,
které v centrále zůstalo, dostali v čas.
A tu musím výslovně konstatovati, že
ti, kteří vládnou v těch státech,
v nichž byly dříve centrály obou států,
se ve svém poměru k nám, v hospodářském
poměru nijakým způsobem nezměnili,
že zůstávali i nadále vůči
nám stejným způsobem nepřátelskými,
jako byli dříve. A já doufám, že
při jednání mírovém bude uváženo,
že není potřebí, aby nějaká
země byla zničena zbraněmi, aby byla rozstřílena
kanony, aby bylo děláno příkoří
ženám a dívkám, že není
potřebí, aby bylo organisováno vojenské
lupičství, jak jsme viděli v této
válce, nýbrž že stačí, aby
rafinovaným způsobem byla ochuzena jedna část
státu na útraty států ostatních.
Doufám, že všechna tato příkoří,
která jsme za Rakouska utrpěli v této válce,
dojdou ocenění v mírových jednáních.
Ale ani na to nemáme ve skutečnosti práva
spoléhati, my můžeme v tom spoléhati
jen sami na sebe.
A jestliže tedy oceňujeme,
proč vznikl náš tak veliký deficit,
tu některé položky musíme připočísti
na vrub těchto věcí válečných.
Jest tu hned jedna položka takových válečných
opatření, totiž vyživovací příspěvky
v obnosu 1081 milionů. Připočteme-li k tomu
ostatní podpory, které jsou udělovány
z důvodů vojenských, obnáší
tento výdaj 1200 milionů. My tento výdaj
neseme, a sice neseme ho s jistou hořkostí.
Tyto válečné
vyživovací příspěvky a všechna
opatření, která byla na říšské
radě právě pro válku konána,
jsme my podporovali, naši poslanci na říšské
radě o zvýšení všech těch
věcí a všech takových nákladů
se namáhali. Namáhali se proto, poněvadž
chtěli velkým zatížením rakouského
státu seslabiti válečnou stranu rakouskou,
poněvadž chtěli tím, že finance
rakouské rozvrátí, způsobiti rychlejší
porážku sobě nepřátelského
státu. Bohužel, tyto důsledky své politiky
musíme dnes také nésti. A musíme je
nésti ještě po jedné stránce.
Všechny tyto příspěvky byly jistě
velmi ochotně povolovány tam, kde jsme měli
vliv, poněvadž platilo mínění,
že z cizího krev neteče. Ale dnes ta krev teče
z vlastního, a kdybychom skutečně u nás
byli dospěli již tak daleko, že každý
občan by se ohlédl, co ty věci stojí,
tedy zajisté všichni občané by si bývali
provedli revisi, zda-li neberou tyto vyživovací příspěvky
lidé, kterým po právu a zákonu nenáležejí.
A já jsem přesvědčen, že kdyby
všichni občané - jen úředníci
to dělati nemohou, to by bylo příliš
málo - ale kdyby všichni občané si tuto
revisi provedli, že bychom na těchto příspěvcích
ušetřili dobrých 300 milionů. (Souhlas).
Není žádné pochyby, že tento obnos
vzhledem k tak veliké demobilisaci, kterou jsme v nejstarších
ročnících provedli, vypadá příliš
vysoký. Ale to, velectění pánové,
jsou důsledky naší, řekl bych ještě
příliš mladé občanské
statečnosti, poněvadž k občanské
statečnosti náleží a náležeti
musí, že křivdu, nesprávnost snášeti
nesmíme ani u druhých, když ji někdo
páše.
Druhá velká položka,
ze které se skládá náš mimořádný
deficit, je položka usnadnění živobytí.
Drahota, která následkem devalvované měny
nastala a která nastala také následkem toho,
že zde bylo příliš málo věcí,
příliš málo statků a potřeb,
vedla stát k tomu, že poskytoval celou řadu
úlev a podpor na zlevnění potravin, na zlevnění
chleba a na zlevnění masa.
Tyto obnosy dělají
cifru 220 milionů. Mimo to nedostatek veškerých
surovin následkem právě boykotu a následkem
blokády vedl k tomu, že po demobilisaci nastala veliká
nezaměstnanost. Za 2 měsíce v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku bylo vyplaceno na podporách
v nezaměstnanosti 58 milionů. Do rozpočtu
dáváme obnos 216 milionů, předpokládajíce,
že tato nezaměstnanost bude povlovně klesati,
poněvadž snad neplyne z toho důvodu, že
by lidé pracovati nechtěli.
Doufám, že tato příležitost
k práci se bude množiti, poroste, a že tento
obnos 216 milionů snad ani nevyčerpáme. Nevyčerpáme
ho ovšem tenkrát, jestliže zase občané
- nejenom úřady - beze všeho milosrdenství
budou hleděti na správné provádění
zákona, kterýžto není určen pro
to, aby z něho brali podpory lenoši, nýbrž
jenom ti, kteří příležitosti
k práci nemají. (Výborně!)
Tu ještě má naše
občanstvo příležitost, aby zmenšilo
tento deficit. Při obou položkách: při
vyživovacích příspěvcích
i při položce na nezaměstnanost musí
býti spolučinno všechno obyvatelstvo, neboť,
velectěné shromáždění,
za tento rozpočet a za jeho schodek nejsem zodpověděn
já, není zodpovědna vláda, není
samo zodpovědno Nár. shromáždění,
nýbrž do valné míry je za výsledky
tohoto hospodářství zodpovědna celá
veřejnost. Já snad ze všech těch zodpovědných
jsem za výsledky rozpočtové zodpověděn
nejméně a to proto, poněvadž já
jsem se nejvíce namáhal o to, aby náš
deficit byl co možná nejmenší.