Pokud se týče prací prvých
i druhých, dlužno poznamenati, velevážení,
že nejsou všecky ve vyznačených přílohách
1, 1a, jakož i v příloze 2 obsaženy.
Vinen tím, prosím, technický výbor
nebyl, (Slyšte!) vina ležela na jiných
stranách a sice ležela ve stranách, na těch,
kteří později, při předložení
této předlohy počali proti této předloze
jaksi vésti odpor, ovšem nejsouce náležitě
informováni, domnívajíce se, že na práce
tyto má býti zapomenuto. Technický výbor
však nezapomněl, v tom směru je již
připravena resoluce, kterou měl na starosti pan
kol. Pospíšil, - doufám, že je přítomen.
Jsou to zejména práce, týkající
se Moravy a Slezska. Tedy i tyto práce jsou pojaty a technický
výbor ve své resoluci žádá, aby
slavné Národní shromáždění
jemu udělilo povolení, aby tyto práce jako
dodatek k dnešnímu zákonu mohl v době
nejkratší ještě přiložiti.
Mám za to, že nebude proti tomu se žádné
strany vážného odporu. Vedle toho bych prosil,
aby v seznamu 1, položka č. 126 byla vyřazena;
týká se to silnic krasských na Moravě,
které náležely do skupiny prací druhých
a přišly by tedy do seznamu čís. 2.
pod číslem 24. Celkový obnos dožadovaných
nákladů, jenž byl sjednán také
se souhlasem ministerstva financí, 22,200.000 K a
15,000.000 K, se tím nemění. Tím vlastně,
vážení, jen zběžně byl bych
hotov s důvody, které technický výbor
má, aby těmto pracem vyhražena byla přednost,
a prosím, abyste celý návrh technického
výboru i s příslušným zákonem
v osnově obsaženým laskavě schváliti
ráčili. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Byl mi k tomuto předmětu
denního pořadu podán resoluční
návrh technického výboru ke zprávě
téhož výboru o rychlém provedení
nouzových staveb silničních, aby odstraněna
byla nezaměstnanost dělnictva. (Tisk č. 520.)
(Čte):
"Přes to, že v seznamu čís.
1, 1a a 2. jmenované zprávy nejsou pojaty všechny
projekty rozestavěných silnic na Moravě,
ve Slezsku a na Slovensku, ježto výkazy jejich, jakož
i výkazy udržovacích prací silničních
nebyly technickému výboru včas dodány,
usnesl se technický výbor předložiti
slavnému Národnímu shromáždění
dnešní návrh zákona o nouzových
stavbách silničních, aby aspoň s některými
z těchto prací mohlo býti ihned započato.
Pokud se týče později předložených
návrhů těchto prací, ukládá
se technickému výboru, aby ty, které právě
předloženému zákonu vyhovují,
v dorozumění s ministerstvem financí
a veřejných prací jako dodatek ku dnešnímu
zákonu předložil Národnímu shromáždění
v době co nejkratší."
Resoluční návrh tento je dostatečným
počtem poslanců podepsán a jest tudíž
předmětem jednání.
Ke slovu se přihlásil pan ministr veřejných
prací Staněk. Uděluji mu slovo.
Ministr veř. prací Staněk:
Vážené Národní shromáždění!
Předloha byla panem referentem a předsedou technického
výboru tak odůvodněna, že není
pochyby, že bude jednomyslně přijata.
Ujal-li jsem se přes to slova, činím
tak jenom proto, abych krátce objasnil, co ministerstvem
veřejných prací před vydáním
tohoto zákona pro nouzové stavby, pro nouzové
práce bylo vykonáno.
Ministerstvo veřejných prací,
přihlížejíc k dnešní
všeobecné nezaměstnanosti lidu a majíc
na zřeteli účelnější a
hospodárnější upotřebení
peněžních prostředků, státem
poskytovaných a vyplácených osobám
nezaměstnaným, zahájilo hned na začátku
svojí působnosti kroky, aby se v době
co nejkratší, a to dle možnosti ještě
v nynějším období zimním
prováděly stavby nouzové.
K tomu se hodily zvláště
silniční stavby, a to předně, aby
dokončeny byly stavby, které dřívější
starou rakouskou vládou byly povoleny nebo započaty.
K dosažení vytčeného cíle
uznány byly především veškeré
státní příspěvky, povolené
na začátku války bývalou vládou
rakouskou ku stavbám nouzových silnic v Čechách
a na Moravě, a to bez ohledu na to, bylo-li již s dotyčnou
stavbou začato nebo nikoliv, v předpokladu,
že dokončení těchto staveb jest nutné
ku zmírnění nezaměstnanosti. Ježto
ve Slezsku podobné stavby nouzové nebyly svého
času vůbec navrženy, byla vyzvána současně
zemská politická správa v Opavě
ku podání návrhu a k působení
v tom směru, aby byly dodatečně označeny
vhodné práce nouzové.
Ku posouzení významu dokončení
neb provedení nouzových staveb, již dříve
subvencovaných, pro zmírnění nezaměstnanosti,
uvádím následující:
V Čechách jest tou dobou subvencovaných
staveb nouzových na státních silnicích
23, k jichž dokončení nutno vyplatiti
z povolených státních příspěvků
- tedy dle původních rozpočtů - ještě
částku 1,801.417 K, a 176 nouzových staveb
na silnicích okresních se zbývajícími
splátkami státních příspěvků
v částce 3,269.505 K.
Na Moravě jest subvencovaných staveb
nouzových na státních silnicích 13,
k jichž dokončení nutno vyplatiti z povolených
státních příspěvků ještě
částku 883.450 K, a 36 nouzových staveb na
silnicích okresních se zbývajícími
splátkami státních příspěvků
v částce 402.330 K. Obnáší
tudíž úhrnná potřeba pro zbývající
státní splátky v Čechách
i na Moravě 6,356.702 K, totiž na jeden správní
rok. Zde zákon stanoví stavby, které v r.
1919, po případě 1920 nebudou dokončeny,
poněvadž jsou to silnice větší.
Připomínám zejména stavbu krasových
silnic, o nichž léta a léta se vyjednávalo
za staré rakouské vlády, která nechtěla
uznati jich potřebu a chudému kraji moravskému
nevěnovala ani část toho, co věnovala
na nákladné stavby v Tyrolsku, považujíc
povznesení cizineckého ruchu na Moravě za
zbytečné. Teprve v poslední době
před samou válkou podařilo se přinutiti
rakouského ministra veřejných prací,
aby krasové silnice byly postaveny za státní
podpory, poněvadž tamnější chudý
kraj žádného velkého nákladu
věnovati nemůže.
Dle zpráv došlých ministerstva
veřejných prací bylo na počátku
mírné zimy se stavbami těmito započato,
a následujícím okresům byly již
vyplaceny další splátky státních
příspěvků: Benešov (Benešov-Neveklov
a Soběhrady, Žíňany-Čerčany),
Ústí n. Orl. (Dl. Třebová-Přívat),
Ústí n. L. (vydláždění
státní silnice v městě), Nové
Město n. Met., Český Dub (Sychrov-Libič),
Liberec (Habendorf-Schöborn), Železný Brod, Žamberk
(souvlastní), Náchod.
Mimo to byly státní subvence, povolené
bývalou rakouskou vládou, na žádost
zvýšeny těmto okresním výborům:
Ústí nad Orlicí, Opočno, Zbraslav,
Nové Město nad Metují, Sedlčany, Náchod,
Železný Brod, Habry, Semily, Německý
Brod, Landškroun, Jílové, Soběslav,
Ledeč, Světlá n. S. atd.
V druhé řadě byly vyzvány
veškeré okresní výbory v Čechách
a okresní silniční výbory na Moravě
a ve Slezsku, aby prováděly ihned opravy okresních
silnic, zanedbaných a poškozených během
války, anebo zahájily k nim alespoň
práce přípravné. Dle došlých
dosud zpráv se tak ve většině případů
již stalo. Nutno ovšem uvážiti, že
stavby silniční mohly se prováděti
dosud jen v krajinách níže, aneb příznivěji
položených, kde nebylo sněhu a zámrazků.
Veškeré téměř okresní
výbory mají různá přání
a stížnosti zejména na nedostatek pracovních
sil pro tu nejprimitivnější, nejobyčejnější
práci, jako tlučení štěrku atd.
Proto ministerstvo veřejných prací zakročilo,
aby dodány byly drtiče štěrku a parní
válce silniční, dále nákladní
automobily a různé nářadí.
Tak opatřeno již 10 silničních válců
benzínových od První Českomoravské
továrny v Praze, dále 4 parní válce
silniční od Moravskoslezské železářské
společnosti, objednané rakouskou správou
vojenskou, které nyní se souhlasem finančního
ministerstva byly zakoupeny a dle potřeby budou přiděleny
správám silničním. (Posl. Špaček:
"Co dělají válce, které byly
rakousko-uherskou správou zabrány a dosud nebyly
vráceny?) O ty jsme se již přihlásili
u likvidační massy býv. Rakousko-uherského
státu a nařídili našemu zmocněnci
ve Vídni, aby vydání jich urgoval. Dosud
ale nebyla, bohužel, záležitost tato příznivě,
vyřízena, ačkoli jest to věc velmi
naléhavá.
Za příčinou zjištění
počtu potřebných válců a jich
rozvržení, byly vyžádány zprávy
a návrhy od zemských politických správ
a Praze, Brně a Opavě a od prozatímní
vlády slovenské v Bratislavi.
Pro dobývání kamene v lomech
k stavbám nouzovým bylo ministerstvem Národní
obrany na návrh ministerstva veřejných prací
povoleno potřebné množství dynamitu
a třaskavin vůbec, kterých před tím
- jak víte - byl ohromný nedostatek. Tím
bude postaráno též o zaměstnání
dělnictva v lomech a kameníků. Uvedené
práce - dokončení staveb nouzových
již dříve subvencovaných a úprava
okresních silnic - měly poskytnouti zaměstnání
dělnictvu pro první období, než budou
navrženy, schváleny a subvencovány stavby nových
silnic.
Mimo stavby silniční jsou zde stavby
mostní na různých silnicích, jichž
jest v Čechách projektováno 9, na Moravě
3 a jejichž náklad se páčí na
6 milionů korun. Předválečné
rozpočty činily úhrnem asi 1,500.000 K.
Zemské správy politické v Praze
a v Brně byly vyzvány, by provedly všechna
opatřením, aby i tyto mostní stavby byly
zadány, aby továrny, které dnes trpí
částečně nedostatkem objednávek,
byly zaměstnány. K této předloze,
o které se právě jedná, přijde
dodatek z Moravy, Slezska a Slovenska, - poněvadž
jsme pro tyto země neměli materiál po ruce.
Vůbec i k této předloze nebyl potřebný
materiál a pan referent a předseda technického
výboru inž. Bečka musel si jej sháněti
sám, neboť akta zůstala u starého ministerstva
veřejných prací ve Vídni a přes
veškeré kroky dosud, bohužel, nedošla.
Na dotyčné mosty byl stejně
jako na zmíněné stavby silniční
vzat zřetel v návrhu státního
rozpočtu pro r. 1919 zařazením částečných
mimořádných úvěrů, a
to: pro Čechy celkem 9,000.000 K. pro Moravu 4,131.700
K. pro Slezsko 954.910 K. úhrnem 14,086.610 K. Pro Slovensko,
rozumí se samo sebou, bude rozpočet zvláštní;
práce ta jest v plném proudu.
Vedle toho jest ovšem zařazena v rozpočtu
celá řada staveb silničních a mostních,
takže celkový obnos, zařazený pro mimořádnou
silniční dotaci, obnáší K 15,440.849.
Ovšem, že předloha není tak dokonalá,
jak by měla býti, má různé
vady, které referent zcela přiznává,
poněvadž na základě těch předpokladů,
které zde jsou, nebylo lze nic dokonalejšího
stvořiti. Podotýkám, že byl i odpor
proti této předloze. - Mám zde různé
protesty - neboť ten příspěvek 3:5 zdá
se býti mnohým ovšem malým, a také
skutečně je pro některé okresy. Tu
však vítán jest námět zemského
výboru moravského, že by byl ochoten na akci
súčastniti se obnosem asi 500.000 K a snad
i více. Zde jsou právě otevřené
dvéře této akci, aby zemský výbor
zaskočil tam, kde v chudých okresích
ten poměr 3:5 se bude zdáti málo, a aby z těchto
obnosů podpořil okresy chudé, kde by ty práce
jinak nemohly býti dostavěny. Připomínám
zde, že v technickém výboru za předsednictví
p. inž. Bečky bylo konstatováno, že
tato předloha týká se jen staveb, které
jsou k dokončení, a nikterak neprejudikuje
dalším novostavbám, taktéž třeba
nouzovým, které jistě jako nutné budou
uznány a které dle přání p.
finančního ministra budou zkoumány co do
jejich potřeby a účelnosti.
Tím končím své vývody
a doufám, že se netřeba přimlouvati
za jednomyslné přijetí této předlohy.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda: K slovu
není nikdo přihlášen Debata jest skončena.
Přeje si pan zpravodaj závěrečné
slovo?
Zpravodaj poslanec inž. Bečka: Prosi
bych jen členy Národního shromáždění,
aby laskavě přiznali dožadované změny
totiž aby pošinuli čísla pol. 126, čímž
změn se ovšem také konečná cifra
součtu. a v první tabulce na místě
5,961.454 K 01 h vyřazením položky 220.000
K, bude tato suma jen 5,741.454 K 01 h. Naproti tomu ovšem
v tabelce druhé o tento plus 220.000 K stoupne
konečný součet na 3,029.156 K 09 h. Tím
nemění se však celková suma 37,200.000
K, jež Národnímu shromáždění
předkládá se ku schválení.
Předseda: Přistoupíme
k hlasování. Prosím, aby páni
zaujali svá místa. (Zvoní.) Hlasovati
budeme tímto způsobem: Ježto jest to předloha,
obsahující jednotnou materii a není příliš
obsáhlá, budeme hlasovati o všech 7 paragrafech,
jakož i o nadpisu zákona i o třech přiložených
seznamech, které tvoří integrující
součástky §§ 1. až 6., najednou.
Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly). Nejsou.
Tedy budeme hlasovati způsobem, který jsem právě
uvedl.
Kdo souhlasí s §§ 1. až 7.,
jakož i s nadpisem zákona i se třemi přiloženými
seznamy, a sice se změnami, které uvedl pan zpravodaj,
prosím, by povstal ze svého místa. (Děje
se.) To jest většina.
§§ 1. až 7., jakož i tři
přiložené seznamy i nadpis zákona jsou
schváleny.
Přistupujeme ke druhému čtení.
Přeje si pan zpravodaj slovo ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. inž. Bečka: Nemám,
prosím, co podotknouti.
Předseda (Zvoní):
Sděluji ještě dodatečně, že
také číselně staly se změny
tím, že v tom seznamu prvém číslo
1. na straně 10. byla vyřaděna položka
126. týkající se Moravy a silnic krasských.
Tím přesunuje se číslování
a to číslo 127., které se týká
Čáslavi, stává se číslem
126. a t. d. a zase na druhé straně v příloze
č. 2. po 23. položce vsunuje se 24. položka,
která byla vyřaděna z prvního
seznamu.
Kdo souhlasí se zákonem, přijatým
v prvém čtení, také ve druhém
čtení, se změnami právě
uvedenými, prosím, by povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákona jest schválen
také ve druhém čtení.
Přistoupíme ještě k resolučnímu
návrhu, který jsem před tím přečetl.
Pan zpravodaj navrhl…
Zpravodaj posl. ing. Bečka: Navrhuji,
aby byla dotyčná resoluce přikázána
technickému výboru.
Předseda (Zvoní):
Návrh jest na přikázání resoluce
této technickému výboru.
Kdo souhlasí s přikázáním
resoluce technickému výboru, prosím, by povstal.
(Děje se) Resoluce jest odkázána
technickému výboru.
Tím jest tento odstavec denního
pořádku vyčerpán a přistupujeme
k dalšímu odstavci, kterým jest
2. zpráva kulturního
výboru o návrhu dr a F. Veselého a soudruhů
na lidové vydání spisů Masarykových,
(tisk 536).
Zpravodajem je posl. F. V. Krejčí.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec F. V. Krejčí:
Slavné Národní shromážděni!
Naše republika může
se oproti jiným státům honositi tím,
že má ve svém čele nejen vynikajícího
politika, ale muže, jenž je současně jedním
z vůdčích duchů svého národa.
Tomáš Masaryk v dobách předválečných
jako professor filosofie na universitě pražské
dobyl si předního místa mezi českými
mysliteli současného poko- lení našeho
a jeho osobnost byla po dlouhá léta ohniskem nejintensivnějšího
ideového kvasu a nových podnětů jak
na poli kulturním, filosofickém, náboženském,
tak i politickém. A tak zvykli jsme si již v dobách
předválečných, viděti v Masarykovi
jaksi dědice nejlepších našich buditelů,
ducha širokého, obsáhlého, který
v sobě slučoval všechny kulturní a politické
snahy našeho národa a ukazoval našemu po- kolení
cestu do lepší budoucnosti.
Zvláštní osud
historický pak chtěl tomu, že právě
tento muž, již sám sebou zastávající
v národě místo tak významné
v jeho životě duševním, že právě
tento muž byl povolán, aby dokonal svoji životní
dráhu a vyvrcholil ji velikým činem osvoboditelským:
vůdčím úkolem, jejž hrál
v naší zahraniční akci, směřující
k informaci dohody o postavení našeho národa,
k propagandě našich snah a zájmů, na
konec pak dokonce k organisaci práce osvobozovací
v cizině a dokonce i k sešikování šiků
legionářských, jimž v první řadě
děkujeme za své osvobození. (Výborně!
Potlesk.)
Vidíme tedy, vážené
Nár. shromáždění, v historickém
postavení Masarykově dvojí: nejen muže,
. . . . (Hluk.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj F. V. Krejčí:
. . . jenž stál v čele našeho osvobozovacího
boje za hranicemi, a nejen prvního presidenta naší
republiky, nýbrž my jsme nuceni stále vidět
v něm současně onoho Masaryka z dob
předválečných, onoho ducha, jenž
tak plodným a podnětným způsobem zasahoval
do duševního a kulturního života našeho
národa. A proto kulturní výbor uvítal
jednomyslně návrh dra Františka Veselého,
dra Václava Boučka, Cyrila Duška, dra Otakara
Krouského, dra Ant. Uhlíře, Otakara Vochoče
a soudruhů na lidové vydání spisů
Masarykových. Návrh tento ve své původní
formě žádal, aby státním nákladem
byl vydán a pokud možno každé české
rodině rozdán výbor ze spisů Masarykových,
pořízený za jeho souhlasu, po výkupu
soukromých práv autorských a nakladatelských,
redakcí nejlepších znalců za spolupůsobení
nejlepších odborníků typografických
v dokonalé umělecké úpravě.
Kulturní výbor - jak
pravím - jednomyslně uvítal tento návrh.
Viděl v něm splátku na ten veliký
dluh, jejž má dnes celý národ vůči
svému prvnímu presidentovi, a pojednav zevrubně
o tomto návrhu, dospěl k přesvědčení,
že jest ovšem dnes nutno, aby spisy Masarykovy ve stručné
úpravě, v jakési své tresti a výboru
staly se pokud možno majetkem celého národa
a jeho nejširších vrstev, ale vedle toho, že
jest zároveň hned nutno, aby širokým
massám lidu českého byla podána vykreslená
dějinná postava Masarykova v celé souvislosti
mezi myšlénkou a činem, mezi dílem myslitele
a spisovatele a vůdcem politickým, tedy zkrátka,
aby současně s tím, že širokým
massám českého lidu se stlumočí
myšlénky a literární díla Masarykova
v jistém stručném výběru, že
zároveň se jím hned podá celá
jeho postava, pokud může dnes býti vystižena
a dokonale v svém významu oceněna, zejména
ve svém významu pro naše osvobození.