Schůze zahájena ve 2 hod. 20 min.
odpol.
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr.
Bella, dr. Hajn, Konečný, Udržal.
Zapisovatelé: Pik, dr.
Veverka.
Větší počet členů
N. S.
Zástupcové vlády: Členové
vlády: Habrman, dr. Hruban, Klofáč,
Prášek, dr. Rašín, Staněk,
dr. Soukup, dr. Stránský, Stříbrný,
Švehla, dr. Winter, dr. Vrbenský,
dr. Zahradník.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník
sněmovní, zástupce jeho JUDr. Trmal.
1. Zpravodaj Ing. Bečka. Zpráva
technického výboru o rychlém provedení
nouzových staveb silničních, (tisk
520).
2. Zpravodaj F. V. Krejčí. Zpráva
kulturního výboru o návrhu dra F.
Veselého a soudruhů na lidové vydání
spisů Masarykových, (tisk 536).
3. Zpravodaj dr. Bouček. Zpráva
ústavního výboru o vládním
návrhu zákona, jak vyhlašovati zákony
a nařízení, (tisk 537).
4. Zpravodaj Dr. Srdínko. Zpráva
školského výboru o návrhu členů
N. S. Landové-Štychové, dr. Masarykové,
Ecksteinové, Vikové-Kunětické a soudr.,
aby učení o zhoubných účincích
alkoholismu a nikotinismu vřazeno bylo do učebných
osnov škol obecných, měšťanských
i středních, (tisk 524).
5. Zpravodaj dr. Hajn. Zpráva výboru
na zodpovědění poselství presidentova
s návrhem odpovědi na toto poselství.
6. Volba kontrolní komise finanční
dle § 17. zákona ze dne 25. února 1919. č.
84. Sb.
Předseda: (zvoní):
Národní shromáždění jest
schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili se:
Churavostí: Chaloupka (do 31. března),
Dula (na neurčito), Šabata (na neurčito),
Frant. Navrátil (na neurčito), Vochoč,
Boh. Jakubka (též na minulou schůzi);
zaměstnáním: Horváth
(na delší dobu), Prokeš (na delší
dobu), Chlebounová (za minulou schůzi);
účastí při mírovém
jednání v Paříži: Dušek,
Hudec, Laube, Mečíř, dr. Rambousek,
Tayerle;
trvalým úředním zaměstnáním;
ze slovenského klubu: dr. Dérer, dr. Hálek,
Houdek, dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký,
Stodola, ministr dr. Šrobár, Štefánek.
Do dnešní schůze dostavil se člen
Nár. shromáždění dr. Vanovič.
Vykoná dnes slib.
Žádám pana zapisovatele dra Slávika,
aby přečetl příslušnou formuli,
a nového člena, aby povstal a pronesl: "Slibuji".
Zapisovatel posl. dr. Slávik (čte):
Slubujete ako člen Národného shromaždenia
Československého, že budete záchovávať
zákony štátu československého
a že svoj úrad budete zastávať podľa
svojho najlepšiho vedomia a svedomia.
Předseda: Pan kolega
dr. Vanovič.
Posl. dr. Vanovič: Slubujem. (potlesk).
Předseda: Z předsednictva
přikazuje se:
Výboru právnímu:
Tisk č. 599. Vládní návrh
zákona, aby byly odstraněny nedůvodné
zákazy tiskopisů, vyslovené podle §u
493.
V předloze činí se návrh,
aby výbor o tomto návrhu podal zprávu do
týdne.
Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly).
Není jich.
Lhůta jest přijata.
Předseda výboru železničního,
člen N. S. Č. Buříval požádal,
aby osnova vládní o pojišťování
dělnictva proti úrazům, tisk 491, byla přikázána
také železničnímu výboru.
Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není jich. Bude tedy přikázána
také železničnímu výboru.
Z předsednictva byla přikázána
jednotlivým výborům tato nařízení:
žádám, aby byla přečtena.
Náměstek sněmovního tajemníka
dr. Trmal (čte):
Výboru zásobovacímu:
Podle §u 3. zákona ze dne 24. července
1917 č. 307 ř. z. předsednictvem ministerské
rady předložené 9. března 1919 pod čís.
4091, 4094:
nařízení vlády
republiky československé ze dne 19. února
1919 o cenách a úpravě obchodu surovými
kožemi a usněmi hovězími, telecími
a koňskými a výtažky tříslovin
- čís. 94 sb. z.
Podle §u 3. zákona ze dne 24. července
1917 č. 307 ř. z. předsednictvem ministerské
rady předložené dne 8. resp. 11. března
1919 č. 4043 resp. 4275 nařízení
ministra zemědělství ze dne 20. prosince
o dopravě semene podsevkův a odpadků červeného
jetele, jež uveřejněno bylo ve sbírce
zákonů a nařízení pod č.
97.
Výboru právnímu:
Vládní návrh zákona,
kterým se snižuje věk nezletilosti. Tisk 590.
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 597. Návrh člena Národního
shromáždění Gustava Navrátila
a soudruhů na úpravu služebních
poměrů, okresních lesní a lesních
příručí při politické
správě.
a to nejprve k prvnímu odstavci, jímž
jest
1. zpráva výboru technického
o rychlém provedení nouzových staveb silničních,
aby byla odstraněna nezaměstnanost dělnictva.
Tisk 520.
Zpravodajem jest p. kol. inž. Bečka.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj inž. Bečka: Slavné
Národní shromáždění!
Můj úkol referentský, abych
zdůvodnil potřebu povolení většího
nákladu na práce nouzové, myslím,
že je ulehčen tím, že s místa
tohoto již dříve mnoho a mnoho pánů
předřečníků dožadovalo
se toho, aby nastávající nezaměstnanosti
řádně bylo čeleno. A stalo se tak
nejen zástupci stran dělnických, nýbrž
i zástupci stran druhých, ba i z řad
pánů ministrů. Zvláště
pan ministr financí kladl nám všem při
různých příležitostech na srdce
důležitost jakéhokoliv - jen když produktivního
podnikání. (Výborně.)
Ovšem, abychom čekali, že toto podnikání
nějak vzroste, bude-li za dnešních těžkých
dob ponecháno pouze jednotlivcům, to nemyslím,
a bude tu zajisté na příslušných
korporacích veřejných a zvláště
pak na vládě samotné, aby zaujala, z veliké
části, aspoň v prvních dobách,
v počátcích obrození našeho
života průmyslového a výrobního,
roli podnikatele sama. Musí se tak ovšem státi
a jsem přesvědčen, že se tak stane,
nejen s náležitou rozvahou, nýbrž
i - a na to kladu důraz - s náležitou
odvahou. Jest v tom směru zajisté správná
zásada, kterou projevil pan ministr financí při
projednávání této předlohy
ve výboru technickém, že totiž on, jako
ministr financí, může podporovati jen práce
takové, které v budoucnosti budou prospěšné,
že však by se nemohl postavit za to, aby z prostředků
státních byly podporovány práce, které
by v budoucnosti byly snad hladovými zdmi.
Dovoluji si k tomu jen poznamenávati,
že podle mého soudu v daném případě
ovšem i práce, které zdánlivě
by byly takovými hladovými zdmi, ve skutečnosti
v této době jimi jistě nebudou, poněvadž
každá veřejná práce bude mít
alespoň pro svůj nejbližší okrsek
ten důsledek, že bude bráněno vyplácení
podpor nouzových, které snad v některých
případech vlastně jsou podporami za lenošení.
Naproti tomu bude to vážným důkazem
a průkazem těm, kteří skutečně
práce se domáhají a chtějí
jedině za svou práci dostávati náležitou
odměnu, nikoli snad nějakou almužnu nebo dary
z milosrdenství.
Pracemi nouzovými, jež by těmto
podmínkám v první řadě
a v dnešních dobách zvláště
vyhovovaly, jsou jistě práce silniční.
Práce silniční také již v dřívějších
dobách byly všeobecně uznávány
za nejvhodnější práce nouzové
a také i vláda rakouská v posledních
letech, r. 1913 a 1914, celou řadu takových prací
započala a subvencovala, když chtěla čeliti
vznikající nezaměstnanosti. Bohužel,
značná část těchto prací
nebyla dokončena jednak následkem nedostatku dělnictva,
ale hlavně, myslím, také z důvodu
toho, že náklad na ně vzrůstal nepoměrně
proti nákladu rozpočtenému.
Technický výbor ve své úvaze
považuje za první a nejnaléhavější,
aby tyto započaté práce byly dokončeny,
neboť byl do nich uložen značný náklad
a zbývá již poměrně málo,
- u některých jen 20 až 30 procent - aby byly
dokončeny a aby z celého toho nákladu,
který do nich byl již vložen, byl náležitý
užitek získán. (Výborně!)
Vedle toho práce ty jsou skutečně
nouzovými, poněvadž v dílech těch
je cena práce daleko větší, nežli
je cena materialií, čemuž nebývá
u jiných prací a jiného druhu. Vedle toho
musíme zdůrazniti, že mamaterialie, potřebné
k těmto dílům, jako je kámen,
štěrk i písek, bývají ve velké
časti získávány již během
tohoto díla anebo v jeho nejbližší
blízkosti, a v této práci, v této
materialii ovšem největší položkou
zase je práce samotná.
Vedle toho mají výhodu práce
ty, že může být ihned bez dlouhých
příprav s nimi započato a že rozděleny
jsou téměř po celém okrsku zemí
českých, že tedy jednotlivé kraje mohou
skutečně práce tyto jako nouzové prováděti.
Je nesporno, že práce tyto jsou důležity,
neboť každá silnice, každá komunikace
řádná jistě je výhodou pro
kraj celý, kterého se týče, neboť
kraj tento nejen sbližuje i s nejvzdálenějším
okolím, ale začasté umožní i
získávání přírodního
bohatství, v takových vzdálených
končinách často ukrytého.
Ovšem musíme tu uvážiti,
že práce tyto v době nynější
nebudou se moci konat za ty ceny, jaké byly na ně
rozpočteny, že tento náklad je daleko větší.
A je tu otázka, kdo náklad tento na sebe vzíti
má. Jistě správě ohražoval se
ministr financí, že nebylo by tak plně správné,
aby celý náklad bral na sebe jenom stát,
a že je také potřebí, aby stavebníci,
kterými zde většinou jsou korporace veřejné,
obce, okresy, alespoň část potřebných
nákladů na sebe vzali.
Technickému výboru bylo dáno
za úlohu, aby nalezl jaksi poměr, v jaké
výši má přispívati stavebník
a v jaké výši stát. Vycházel
pak technický výbor z toho stanoviska, že
práce, která zde jest hlavní složkou
nákladu celého, resp. mzdy dělnické
v době předválečné, byly
asi v poměru 1:4. Vedle toho technický výbor
béře za samozřejmo, že i při
nejlepší vůli dělnictva přece
jenom jeho výkonnost částečně
klesla - důsledek bídných národohospodářských
poměrů nynější doby.
Z toho důvodu pak přichází
technický výbor k poměru celkovému
na 1:5 a z té příčiny má
za to, že je správným, když dvě
pětiny převezme na sebe korporace práci podnikající
a když tři pětiny hrazeny budou státem.
Ovšem stát, resp. Ministerstvo financí, chce
dostáti jen s jistými klausulemi této
podmínce: předně, aby práce ty byly
skutečně jako nouzové prováděny,
aby se tak stalo co možná rychle, případně
ihned. Za druhé je zde potřebí upozorniti,
že jednou z nectností, která tak dost
sevšedněla v bývalém Rakousku,
bylo, že při těch pracích subvencovaných
byly předkládány za účelem
zvýšení státní subvence rozpočty
daleko vyšší, nežli skutečné
náklady byly.
Proti tomu chrání se ministerstvo financí
doložkou zákona, jak je v § 4. zřejmo.
Avšak v době této velice vážné
jde nejen o nezaměstnanost dělnictva, ale běží
také o nezaměstnanost živnostnictva.
A můžeme říci, že
jedním z nejtíže stižených
stavů jistě byly živnosti stavební,
a je tedy potřebí, aby těmito pracemi také
těmto živnostníkům alespoň částečně
bylo ulehčeno. Proto navrhuje technický výbor,
aby práce ty byly konány ne, jak namnoze se dálo,
v režii okresu nebo obcí, nýbrž aby
práce tyto byly prováděny zodpovědnými
živnostníky. Tím Zajisté dojde i zaměstnání
celá řada sil pomocných u těchto živnostníků,
tedy taktéž dělníků, řekl
bych, obecných. Vedle prací, které právě
jsem uvedl, totiž prací subvencovaných, máme
také ještě řadu prací, které
provádí sám stát a prováděti
může, jestliže mu k tomu budou poskytnuty
prostředky Národním shromážděním,
které by se taktéž jako práce nouzové
provésti měly; jsou to práce udržovací
na veřejných silnicích, které také
jest nutno co nejrychleji prováděti, jestliže
tyto státní objekty na své trvanlivosti nemají
bráti značných úhon.