V Praze, městě českém,
v kraji českém, hlavním městě
československého státu, trvá německá
universita! Tak by se podivil, kdyby nic jiného nevěděl,
co předcházelo a ptal by se třebas: "Kde
pak je německá universita v Černovicích?
Kde pak je německá universita v Štrasburku?
Kde pak je vlámská universita v Gentu?" To
všechno neublížilo těm pánům
před mírovou konferencí.
Dále Němci v Čechách
odmítají československý stát,
ano, jak jsem vám uvedl, teď se zapřísáhli,
abych tak řekl, že základy toho státu
musí otřásti. Ale svou državu v tomto
státě i v Praze samé chtějí
míti nedotknutou, na tu se nesmí sáhnout.
Oni odmítají zákony všechny, ale jejich
dobrodiní užívají. Kdybychom to všechno
řekli před mírovou konferencí, snad
by se tam našel jeden člen, který by řekl:
(Posl. dr. Dyk: To jsou oslové!) Ne snad to, ale
něco vážnějšího. On by mohl
pronésti pochybnost, dovedou-li Čechové vůbec
vládnouti, a to je mnohem povážlivější.
(Posl. Nekvasil: Takové pochybnosti již tam jsou!)
Všechno to, co zde pravím,
jsou pouhé domněnky, poněvadž já
nevím, jak to stojí s námi před mírovou
konferencí. Bylo by právě velmi dobře,
kdyby naše vláda, místo aby nás varovala,
abychom si neškodili před mírovou konferencí,
když konáme spravedlnost na svých vlastních
institucích, nám vyjasnila, jak si vlastně
teď stojíme. (Souhlas.) Nejlepší
rada je, že smíme spoléhati jen na sebe. Je
nepochybno, že my od vítězů nedostaneme
nic zadarmo. Je nepochybno, že jsme se osvobodili my sami,
a to tím způsobem, že z trosek Rakouska národ
sám prohlásil svou samostatnost. Nikdo jiný
nás za svobodné neprohlásil. Od nikoho nic
nedostaneme zadarmo. A to je pro nás dobře, poněvadž
to jedině zaručuje naši svobodu. (Posl.
dr. Dyk: Výborně!)
Nyní ten základ těch
německých protestů - abych se vrátil
k naší otázce - jsem již uvedl. Dokazuje
totéž o tom zákoně z r. 1882, co jsem
dokazoval já, co dokazoval školský výbor
v té zprávě, a dokazuje to mnohem důkladněji.
Tedy nepotřebuji se o tom dále šířit.
Proti spisu akademického senátu německého
podal český akademický senát odpověď,
která co nejdříve bude také publikována.
Dovolím si zde s vaším
svolením přečísti závěrečná
slova tohoto spisu akademického senátu české
university, který je psán na obranu práv
české university a je sepsán od odborníků
na základě historických dokumentů.
Tedy jsou zde všechny originály. (Posl. dr. Dyk:
Kdy byl sepsán?) Byl sepsán před dvěma
nebo třemi dny.
Tedy já čtu takto:
Vyslovuje-li na konec projev akademického senátu
mínění, že podal dostatečný
důkaz, jak se státní i akademické
úřady přičinily, nalézti správnou
cestu, mýlí se velice a nikdo jiný než
on sám nepodal výmluvnějšího
důkazu o opaku, který v doslově jen ještě
stupňuje. I kdyby bylo pravda, že jest universita
německá nesporně právní nástupkyní
staré, nerozdělené university, bylo by tím
již vyvráceno tvrzení projevu o řádek
výše pronesené, že nepovstala na útraty
českého národa, poněvadž právě
stará universita byla zřízena českým
králem především pro český
národ, a netřeba opakovati, co českých
peněz vyplynulo na vydržování i university
jen německé. Ale věc sama jest úplně
nesprávnou a pokus o důkaz musil končiti
usvědčením celého německého
postupu z neloyálnosti a nesprávnosti. Hrdé
tvrzení, že stojí na bezpečné
právní půdě a že musí
svých dobře nabytých práv hájiti,
vyvrátil akademický senát svým projevem
nejpádněji sám, ukázav, a lépe,
než by dovedl kdo jiný, jaký ten právní
základ jest. Mluviti o porušení práva
po tom, co sám vylíčil, akademický
senát německé university jest nejméně
oprávněn: zajisté bylo právo porušeno,
ale nikoliv universitě německé, nýbrž
nám a v její prospěch. (Výborně!)
Nyní k závěru.
Akademický senát německé university
- abychom vyslechli všechny hlasy, i druhé strany
- zakončuje svůj spis větou, že německá
universita jest državou německého lidu v Čechách,
která nesmí býti vydána v šanc.
Pozor! Německá universita bez dalšího
určení. Nikdo z nás nechce německému
lidu brát jeho universitu. (Výborně!)
Otázka jest, zdali tato universita jest universitou "Karlovou."
Němci dostali se v držení university Karlovy,
ale jakým způsobem? Všechno právní
postavení německé university na universitě
Karlově zakládá se na monarchistické
moci Habsburské (Posl. Dyk: A na Bílé
Hoře!) a na Bílé Hoře. Tedy začíná
to r. 1622, kdy začíná Habsburské
násilí na universitě Karlově. Pak
přijde rok 1784, kdy monarcha absolutistický Josef
II. nařídil zavedení němčiny
- třebas to byla germanisace jen administrativní
a ne německo-nacionální germanisace. Ale
to konečně vyjde na jedno.
Konečně právní
postavení nynější zakládá
se na cís. nařízení z r. 1881, ku
kterému byl ten zákon sdělán jako
prováděcí nařízení;
tedy právní postavení jejich se zakládá
na čistě absolutistické moci habsburských
monarchů. (Výborně!)
Nyní tato monarchistická
moc se shroutila vlastní vinou a s ní také
vlastní vinou se shroutila nadvláda němectví
nad českým národem. Český národ
se ujal své moci sám. První zákon,
který prohlásil Národní výbor,
byla prozatímní platnost všech dosavadních
zákonů. Mezi nimi je tedy také ten zákon
z r. 1882. Co to znamená? - že si vyhražuje národ
český plné právo, kterýkoliv
z těch zákonů, jež uznal prozatímní
zákon platnými, kdykoliv měniti podle práva
a spravedlnosti. (Výborně!)
A z těch zákonů,
které bude třeba změniti, jest tento nejfalešnější,
jak jste se mohli přesvědčiti, poněvadž
povstal bezděčným vplížením
se falešného pojetí do zásady zákona,
který hlásal rovnoprávnost. Akademický
senát německé university v prvním
svém protestu uznal sám, že založení
československého státu nemůže
zůstati bez vlivu na postavení - německé
university v Praze. Ano, 14. prosince byla velká úřední
schůze ve Vídni vysokých škol, a tam
zástupci německé university v Praze prohlásili
před státním úřadem, že
setrvání německé university v Praze
je vyloučeno, a že tedy ona navrhuje, aby byla přeložena
do některého města německých
Čech. A nyní, kdy chceme pouze změniti právní
stav, který je nespravedlivý, kdy chceme německou
universitu v Praze zůstaviti netknutou, protestují,
co nejvíce mohou. Tedy oni mluví jednou tak, po
druhé onak. Oni si odporují od začátku
do konce. To je buď zmatené nebo je to dobrý
úmysl a aspoň je v tom methoda. (Posl. Malkus:
Inu, kdo je nezná, koupil by je!) Ve svém protestu
z 23. prosince akademický senát německé
university v Praze prohlásil tu možnost, kdyby německá
část Čech byla přidělena k
cizímu státu, že by musila také pražská
universita změniti své místo. Co to znamená?
To znamená, že akademický senát německé
university v Praze neuznal právní stav tohoto státu,
poněvadž připouští možnost,
že by ta universita mohla býti přenesena do
státu cizího, že tedy německá
universita v Praze není, abych tak řekl, majetkem
nebo statkem československé republiky. Tohleto znamená
postavení se mimo zákon a naše vláda
by byla bývala úplně oprávněna,
kdyby byla tuto revoltující universitu ihned suspendovala.
(Výborně!) Jsem tomu rád, že
tak neučinila, je tak lépe, ale upozorňuji
jen na to, že oni dovolávají se stavu právního,
který sami ustavičně ruší a popírají.
Nechci raditi, bychom tuto universitu
zrušili. My přejeme německému lidu jeho
universitu, ale já bych tu otázku formuloval tak:
ať zůstane ta německá universita i v
Praze ve všem svém držení - to může
administrativa vypořádat, ty ústavy, tím
se nebudeme zde zabývati, - ale my bychom mohli vším
právem provésti úplné odloučení
německé university od university Karlovy (Výborně!
Potlesk) tak, aby ten spor byl navždy už učiněn
nemožným, universita Karlova aby byla jen českou
(Výborně!), německá universita
nechť si nese jméno jakékoliv, jaké
si dá (Hlas: Wolfova! Veselost.)
Tak daleko náš návrh,
který vám předložil školský
výbor, ovšem nejde. Návrh ten ponechává
ještě německou universitu ve spojení
s universitou Karlovou (Hlas: Hýčká ji
zase, hýčká!). Ten návrh však
mnohým rozhodujícím činitelům
zdál se příliš tvrdým. Jak pak,
kdybychom byli přišli s takovýmhle návrhem,
že to chceme vůbec odloučiti? My chtěli
v tomto zákoně pouze české universitě
zaručiti její prvenství jako pravé
dědičce university Karlovy, ačkoli jsme měli
plné právo, aniž bychom Němcům
v Čechách křivdili, německou universitu
úplně zachovati, ale odloučiti ji právně
vůbec od university Karlovy. O podrobnostech tohoto zákona
nebudu se šířiti, učinil bych tak snad
při podrobné rozpravě, kde pak bych bližší
vysvětlení podal. (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Předseda
(zvoní): Zahajuji debatu. Jsou zapsáni proti
předloze dr. Srdínko, prof. Krejčí
a Houser, pro předlohu prof. Syllaba.
Uděluji prvnímu řečníku proti
předloze dru Srdínkovi slovo. (Hluk. Předseda
zvoní.)
Posl. prof. dr. Srdínko:
Vážené Národní shromáždění!
Atmosfera v této slavné
sněmovně po úterku není zrovna nejvhodnější
pro debatu toho druhu a obsahu, která se právě
začíná. Rovněž i jiné
věci ztrpčují pocity pánů členů
Národního shromáždění.
Míním tím případ těšínský.
(Výborně!) Byli jsme raněni v tomto
směru do srdce (Hlasy: A co vláda? Souhlas.).
Já myslím ale, že budoucnost ukáže,
že přece jen spravedlnosti bude učiněno
zadost, že tato naše bolest jest dočasná,
chvilková a že bude učiněno právu
zadost i v otázce této, co se týče
Těšínska. (Posl. Dyk: Budeme to draze platiti!
Jiný hlas: Kde jsou ministři?)
Já použiji dnešní
příležitosti, abych slavnému Národnímu
shromáždění nakreslil obraz, jak vypadalo
školství vůbec a hlavně školství
vysoké české a slovanské v bývalém
Rakousku a jak o našem školství vysokém
píší a psali Němci, hlavně němečtí
profesoři vysokoškolští, a podám
důkazy naprosté nespravedlnosti německých
článků i brožur, třeba pocházely
od učenců německých a akademického
senátu. Přidržím před očima
Němcům zrcadlo, kterým budou jejich vlastní
spisy, které dýší nesnášenlivostí,
panovačností, nadutou drzostí a násilnickými
plány, které měli uchystány pro dobu
poválečnou v tom případě, že
vyhrají. (Výborně!) A naopak si dovolím
poukázati na to, zda směrnice politiky naší
vlády, vůči Němcům až
dosud provozované, jest správná, zda snad
není potřebí korekce v této politice
vládní vůči našim Němcům.
Předně prosím
o dovolení, abych směl v následujícím
užívati častěji citátů
německých, poněvadž nelze dobře
vystihnouti mnohdy to, co v němčině spisovatel
míní, a pak by se mi mohlo vytýkati, že
jsem nesprávně překládal. Tedy použiji
orginálů. Vy víte z minulosti, co profesoři
německých pražských vysokých
škol vyčítali české universitě,
tak na př. prof. Sauer nazval ji zhýčkanou
universitou proti universitě německé. Kdo
by chtěl věřiti, že rakouská
vláda německá, vídeňská,
hýčkala naši českou universitu proti
universitě německé? Druhý byl profesor
Kosch ze švýcarského Freiburku, ale
rodilý z Brna; ten nazval dokonce vládu rakouskou
macechou německé university v Praze a pravil ve
své knize, kterou o tom vydal: "Seit Jahrzenten ist
die deutsche Universität in Prag zu Gunsten der Tschechen
stefmütterlich behandelt worden." A na jiném
místě píše, že Čechové,
kteří vedli boj původně za zřízení
české university v Praze, chtějí již
dokonce druhou universitu v Brně. A chtějí,
píše, jedinou německou universitu v Praze podle
plánu zničiti - "und suchen die einzige deutsche
Umversität in Prag planmässig zu vernichten." Jiný
doklad: Prof. pražské německé university
Hueppe dokonce objevil v Rakousku zhýčkané
Slovanstvo, pravil, že vídeňská vláda
dělá všecko na úkor Němců
a tak rozdmychuje další chuť po vládě
a panovačnosti zhýčkaného Slovanstva.
Ať předstoupí všichni před soud
světa, Slovinci, Srbové, Chorvaté, Ukrajinci,
Slováci i Čechové, kteří s
Poláky a ostatními Neněmci tvořili
dvě třetiny státu bývalého
Rakouska, a ať žalují před světem
jak bylo školství naše od obecného až
k vysokému vybudováno! Ostatně to dokáži.
To jsou doklady článků
německých z doby předválečné.
Němci prohráli a my jsme vítězi. Myslíte,
že obrátili? Dále tisknou články
v tomtéž duchu a směru proti Českému
národu a hlavně českým školám
vysokým. Jmenuji vám jen za posledních 14
dní článek prof. Rauchberga v "Tagblattu,"
dále projev německého akademického
senátu, o němž pan referent mluvil, dále
projev prof. Czermaka. Tu již vidíte v nadpisu:
žije v Praze, nechá se platit našimi penězi,
ale zákonů našich neuznává, zákona
o zrušení šlechtictví také neuznává,
neboť v titulu si dá šlechtictví uváděti.
Ten napsal minulý týden článek, kde
znova a znova tvrdí, že o nějakém dosavadním
nadržování německé universitě
v Praze nemůže býti řeči. Pánové,
to jsou úmyslná, očividná tvrzení
nepravdy, poněvadž pánové vědí,
že to bylo obráceně.
Přistoupím k dokladům,
které uvedou do patřičného světla
ty německé články předválečné
i nynější poválečné. Malý
doklad o slovanském, českém a německém
studenstvu. Němci vždy tvrdili, že Čechové
a Slované zbytečně studují ve velkém
počtu na vysokých školách a tím
že se rozmnožuje proletariát studovaného
Slovanstva, že nevíme pak co s nimi a chceme vytlačiti
Němce z míst v úřadech. Zde jest statistika
z roku předválečného, ze které
vysvítá, že Němců na universitách
před válkou v r. 1913 bylo o 6%, Poláků
o 5% více, Čechů o 7% méně
než činí percentuelní účast
toho kterého národa na počtu obyvatelstva
bývalého Rakouska. Tedy nikoliv nás, nýbrž
Němců studovalo nadbytek, více než jich
připadalo na jejich poměrný počet.
Odtud jejich snaha, nepropustiti slovanské studenstvo na
vysoké školy, aby je nevytlačovalo z úřadů.
Jiný doklad je statistika
profesorů. Vezmeme-li celkem, jak stát rozdělil
pracovní místa vysokoškolská mezi národy,
vidíme, že českých profesorů
bylo pouze 18% místo 23% - jak nás bylo v bývalém
Rakousku - polských 22% a německých 60% ze
všech pracovních míst vysokoškolských.
Vzhledem k počtu národností jest viděti,
že Čechům, kteří tvořili
23% obyvatelstva, chybělo 5% z daného počtu
učitelských míst t. j. 56 profesůr.
Němci při 36% obyvatelstva měli o 24% více
profesur, t. j. o 249 na vysokých školách.
Pánové, s tím
číslem bychom obsadili 3 university. Oni měli
německých universit 5 a ještě měli
tak rozmnožená místa profesorská, že
kromě 5 universit měli na 3 university do zásoby
jmenovaných profesorů. (Slyšte!)
Nyní, jak to vypadalo vůbec
s českou vědou a českými vysokými
školami ve státních rozpočtech rakouských?
Dám doklady jen některé: předně
s Českou Akademií v Praze. Vídeňská
akademie měla na př. r. 1912 v rozpočtu řádném
185.000 K česká jen 40.000 K, tedy o 145.000 K méně.
V mimořádném rozpočtu měla
vídeňská 229.000 K, česká 50.000
K; tedy o 180.000 K méně. Pánové,
když jsme na to poukazovali, řeklo se nám:
"Ano, ale vídeňská akademie jest representační,
jest pro všechny národy v Rakousku." Teď
právě přišla doba, kdy je za to slovo
můžeme chytiti. Byla-li vídeňská
akademie representační, že se proto musilo
na ni tolik vynakládati, tedy jest předmětem
likvidačního řízení. (Výborně!)
Nám z ní patří část!
Jak to vypadalo s universitami? Na
českou universitu řádný náklad
byl okrouhle 2,000.000 K, na polské university 31/2
mil. K, na německé university 111/2
mil. K; rovněž tak bylo tomu s technikami. Když
shrneme veškeré položky v rozpočtu ministerstva
vyučování a ostatních ministerstev
v bývalém Rakousku, shledáme, že na
české vysoké školství se vynakládaly
4 miliony ročně, na polské 41/2
mil., na německé 161/2 milionů
ročně; tedy zase na vysoké školství
Němců, kteří tvořili 36% obyvatelstva
(Hlas: Podle rakouského sčítání!)
podle rakouského sčítání, ano,
vynakládalo se 65% celého nákladu vysokoškolského,
kdežto pro 61% obyvatelstva slovanského vynakládalo
se pouhých 34% vysokoškolského nákladu.
Tedy úplně obráceně.
Prosím, slavné shromáždění,
ještě jednu ukázku z rozpočtu vídeňské
university. Na tu byl náklad přes 6 milionů
ročně, takže jediná vídeňská
universita měla rozpočet řádný
o 1/2 milionu větší než
všechny tři slovanské university, ve Lvově,
Krakově a v Praze. (Slyšte!) Když jsme
na to zase ukazovali veřejně, řeklo se nám
opětně: "Vídeňská universita
jest representační universitou pro všechny
národnosti v Rakousku." (Posl. Mattuš: Proto
tam bylo tolik slovanských profesorů!) Nuže,
pánové, přišel okamžik; jestli
to byla representační universita, máme likvidaci
bývalého státu, nuže budeme se děliti,
musí přijíti objekty vídeňské
university a jmění do likvidační massy.
(Zcela správně! Hlas: Jen bude-li tam ještě
něco!)
Jiná námitka Němců
byla, že vždy jen uvádíme rozpočty,
ale ty se nedodržují, ty se zvrátí v
neprospěch Němců a ve skutečnosti
pak závěrky vypadají ve prospěch Slovanů.
Tedy to se jen tak všeobecně namítalo. Dal
jsem si jednou práci a vzal jsem uzávěrky
státní za jeden rok a to 1910 a shledal jsem, že
vídeňská universita překročila
řádný rozpočet o 221.000 K a mimořádný
rozpočet o 362.000 K za jeden rok; tedy to jest zase přes
1/2 milionu. Pak jsem shledal, že také
česká universita ten rok překročila
rozpočet, ohledně řádného to
tam nelze zjistiti, poněvadž je to vedeno zároveň
s německou v jednom čísle, ale mimořádný
rozpočet v roce 1911 při české universitě
byl překročen o 16 hal. (To je báječné!
Slyšte!)
Přihlédneme-li k pražským
universitám, což jsem zjistil přesně
jednotlivými úředními doklady, od
rozdělení university jednotné do roku 1910
činilo absolutní zkrácení české
university proti německé 3,704.000 K, co potom,
vzácné shromáždění, relativní
zkrácení, kdybychom vzali za podklad počet
posluchačů! My se nesmíme vzdávati
hned tak předem toho významného pro nás
momentu, že větší škola má
také větší potřeby. Má-li
universita, na př. lékařská fakulta
dvakrát nebo třikrát tolik posluchačů
českých jako německých, přece
má přirozeně také větší
potřeby, a to potřeby věcné i potřeby
na profesorech a asistentech, sluzích a pod. A tu, pánové,
platí dodnes - já vám to číslo
později uvedu - to faktum, že od rozdělení
university až do dnešního dne česká
fakulta lékařská v Praze měla a má
vždycky menší rozpočet o tisíce,
než německá, která má třetinu
posluchačů než naše. To ještě
není všechno, pánové. V rozpočtech
našich jest také položka vždycky uvedena,
jako by nám měla prospívati, položka
na nájemném, a to dělá u české
university ročně 70-90.000 více než
u německé, poněvadž Němci nepotřebují
najímati tolik, mají paláce, budovy a to
v rozpočtu se neuvádí jako plus, jako něco,
co se jim každoročně dává. A
nám se to uvádělo každoročně
v rozpočtu, takže náš rozpočet
každoročně byl zase menší. Pak
je ještě jedna položka, která to všechno
zhoršuje v náš neprospěch, to jest položka
kolejného, kterou stát bere do své pokladny.
Ta položka dala ročně 70-100.000 korun více
na kolejném, které zaplatí čeští
studenti proti studentům německým. To je
zase velká položka, která dělá
za desítiletí veliké peníze.