Čtvrtek 27. února 1919

V Praze, městě českém, v kraji českém, hlavním městě československého státu, trvá německá universita! Tak by se podivil, kdyby nic jiného nevěděl, co předcházelo a ptal by se třebas: "Kde pak je německá universita v Černovicích? Kde pak je německá universita v Štrasburku? Kde pak je vlámská universita v Gentu?" To všechno neublížilo těm pánům před mírovou konferencí.

Dále Němci v Čechách odmítají československý stát, ano, jak jsem vám uvedl, teď se zapřísáhli, abych tak řekl, že základy toho státu musí otřásti. Ale svou državu v tomto státě i v Praze samé chtějí míti nedotknutou, na tu se nesmí sáhnout. Oni odmítají zákony všechny, ale jejich dobrodiní užívají. Kdybychom to všechno řekli před mírovou konferencí, snad by se tam našel jeden člen, který by řekl: (Posl. dr. Dyk: To jsou oslové!) Ne snad to, ale něco vážnějšího. On by mohl pronésti pochybnost, dovedou-li Čechové vůbec vládnouti, a to je mnohem povážlivější. (Posl. Nekvasil: Takové pochybnosti již tam jsou!)

Všechno to, co zde pravím, jsou pouhé domněnky, poněvadž já nevím, jak to stojí s námi před mírovou konferencí. Bylo by právě velmi dobře, kdyby naše vláda, místo aby nás varovala, abychom si neškodili před mírovou konferencí, když konáme spravedlnost na svých vlastních institucích, nám vyjasnila, jak si vlastně teď stojíme. (Souhlas.) Nejlepší rada je, že smíme spoléhati jen na sebe. Je nepochybno, že my od vítězů nedostaneme nic zadarmo. Je nepochybno, že jsme se osvobodili my sami, a to tím způsobem, že z trosek Rakouska národ sám prohlásil svou samostatnost. Nikdo jiný nás za svobodné neprohlásil. Od nikoho nic nedostaneme zadarmo. A to je pro nás dobře, poněvadž to jedině zaručuje naši svobodu. (Posl. dr. Dyk: Výborně!)

Nyní ten základ těch německých protestů - abych se vrátil k naší otázce - jsem již uvedl. Dokazuje totéž o tom zákoně z r. 1882, co jsem dokazoval já, co dokazoval školský výbor v té zprávě, a dokazuje to mnohem důkladněji. Tedy nepotřebuji se o tom dále šířit. Proti spisu akademického senátu německého podal český akademický senát odpověď, která co nejdříve bude také publikována.

Dovolím si zde s vaším svolením přečísti závěrečná slova tohoto spisu akademického senátu české university, který je psán na obranu práv české university a je sepsán od odborníků na základě historických dokumentů. Tedy jsou zde všechny originály. (Posl. dr. Dyk: Kdy byl sepsán?) Byl sepsán před dvěma nebo třemi dny.

Tedy já čtu takto: Vyslovuje-li na konec projev akademického senátu mínění, že podal dostatečný důkaz, jak se státní i akademické úřady přičinily, nalézti správnou cestu, mýlí se velice a nikdo jiný než on sám nepodal výmluvnějšího důkazu o opaku, který v doslově jen ještě stupňuje. I kdyby bylo pravda, že jest universita německá nesporně právní nástupkyní staré, nerozdělené university, bylo by tím již vyvráceno tvrzení projevu o řádek výše pronesené, že nepovstala na útraty českého národa, poněvadž právě stará universita byla zřízena českým králem především pro český národ, a netřeba opakovati, co českých peněz vyplynulo na vydržování i university jen německé. Ale věc sama jest úplně nesprávnou a pokus o důkaz musil končiti usvědčením celého německého postupu z neloyálnosti a nesprávnosti. Hrdé tvrzení, že stojí na bezpečné právní půdě a že musí svých dobře nabytých práv hájiti, vyvrátil akademický senát svým projevem nejpádněji sám, ukázav, a lépe, než by dovedl kdo jiný, jaký ten právní základ jest. Mluviti o porušení práva po tom, co sám vylíčil, akademický senát německé university jest nejméně oprávněn: zajisté bylo právo porušeno, ale nikoliv universitě německé, nýbrž nám a v její prospěch. (Výborně!)

Nyní k závěru. Akademický senát německé university - abychom vyslechli všechny hlasy, i druhé strany - zakončuje svůj spis větou, že německá universita jest državou německého lidu v Čechách, která nesmí býti vydána v šanc. Pozor! Německá universita bez dalšího určení. Nikdo z nás nechce německému lidu brát jeho universitu. (Výborně!) Otázka jest, zdali tato universita jest universitou "Karlovou." Němci dostali se v držení university Karlovy, ale jakým způsobem? Všechno právní postavení německé university na universitě Karlově zakládá se na monarchistické moci Habsburské (Posl. Dyk: A na Bílé Hoře!) a na Bílé Hoře. Tedy začíná to r. 1622, kdy začíná Habsburské násilí na universitě Karlově. Pak přijde rok 1784, kdy monarcha absolutistický Josef II. nařídil zavedení němčiny - třebas to byla germanisace jen administrativní a ne německo-nacionální germanisace. Ale to konečně vyjde na jedno.

Konečně právní postavení nynější zakládá se na cís. nařízení z r. 1881, ku kterému byl ten zákon sdělán jako prováděcí nařízení; tedy právní postavení jejich se zakládá na čistě absolutistické moci habsburských monarchů. (Výborně!)

Nyní tato monarchistická moc se shroutila vlastní vinou a s ní také vlastní vinou se shroutila nadvláda němectví nad českým národem. Český národ se ujal své moci sám. První zákon, který prohlásil Národní výbor, byla prozatímní platnost všech dosavadních zákonů. Mezi nimi je tedy také ten zákon z r. 1882. Co to znamená? - že si vyhražuje národ český plné právo, kterýkoliv z těch zákonů, jež uznal prozatímní zákon platnými, kdykoliv měniti podle práva a spravedlnosti. (Výborně!)

A z těch zákonů, které bude třeba změniti, jest tento nejfalešnější, jak jste se mohli přesvědčiti, poněvadž povstal bezděčným vplížením se falešného pojetí do zásady zákona, který hlásal rovnoprávnost. Akademický senát německé university v prvním svém protestu uznal sám, že založení československého státu nemůže zůstati bez vlivu na postavení - německé university v Praze. Ano, 14. prosince byla velká úřední schůze ve Vídni vysokých škol, a tam zástupci německé university v Praze prohlásili před státním úřadem, že setrvání německé university v Praze je vyloučeno, a že tedy ona navrhuje, aby byla přeložena do některého města německých Čech. A nyní, kdy chceme pouze změniti právní stav, který je nespravedlivý, kdy chceme německou universitu v Praze zůstaviti netknutou, protestují, co nejvíce mohou. Tedy oni mluví jednou tak, po druhé onak. Oni si odporují od začátku do konce. To je buď zmatené nebo je to dobrý úmysl a aspoň je v tom methoda. (Posl. Malkus: Inu, kdo je nezná, koupil by je!) Ve svém protestu z 23. prosince akademický senát německé university v Praze prohlásil tu možnost, kdyby německá část Čech byla přidělena k cizímu státu, že by musila také pražská universita změniti své místo. Co to znamená? To znamená, že akademický senát německé university v Praze neuznal právní stav tohoto státu, poněvadž připouští možnost, že by ta universita mohla býti přenesena do státu cizího, že tedy německá universita v Praze není, abych tak řekl, majetkem nebo statkem československé republiky. Tohleto znamená postavení se mimo zákon a naše vláda by byla bývala úplně oprávněna, kdyby byla tuto revoltující universitu ihned suspendovala. (Výborně!) Jsem tomu rád, že tak neučinila, je tak lépe, ale upozorňuji jen na to, že oni dovolávají se stavu právního, který sami ustavičně ruší a popírají.

Nechci raditi, bychom tuto universitu zrušili. My přejeme německému lidu jeho universitu, ale já bych tu otázku formuloval tak: ať zůstane ta německá universita i v Praze ve všem svém držení - to může administrativa vypořádat, ty ústavy, tím se nebudeme zde zabývati, - ale my bychom mohli vším právem provésti úplné odloučení německé university od university Karlovy (Výborně! Potlesk) tak, aby ten spor byl navždy už učiněn nemožným, universita Karlova aby byla jen českou (Výborně!), německá universita nechť si nese jméno jakékoliv, jaké si dá (Hlas: Wolfova! Veselost.)

Tak daleko náš návrh, který vám předložil školský výbor, ovšem nejde. Návrh ten ponechává ještě německou universitu ve spojení s universitou Karlovou (Hlas: Hýčká ji zase, hýčká!). Ten návrh však mnohým rozhodujícím činitelům zdál se příliš tvrdým. Jak pak, kdybychom byli přišli s takovýmhle návrhem, že to chceme vůbec odloučiti? My chtěli v tomto zákoně pouze české universitě zaručiti její prvenství jako pravé dědičce university Karlovy, ačkoli jsme měli plné právo, aniž bychom Němcům v Čechách křivdili, německou universitu úplně zachovati, ale odloučiti ji právně vůbec od university Karlovy. O podrobnostech tohoto zákona nebudu se šířiti, učinil bych tak snad při podrobné rozpravě, kde pak bych bližší vysvětlení podal. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Jsou zapsáni proti předloze dr. Srdínko, prof. Krejčí a Houser, pro předlohu prof. Syllaba. Uděluji prvnímu řečníku proti předloze dru Srdínkovi slovo. (Hluk. Předseda zvoní.)

Posl. prof. dr. Srdínko: Vážené Národní shromáždění!

Atmosfera v této slavné sněmovně po úterku není zrovna nejvhodnější pro debatu toho druhu a obsahu, která se právě začíná. Rovněž i jiné věci ztrpčují pocity pánů členů Národního shromáždění. Míním tím případ těšínský. (Výborně!) Byli jsme raněni v tomto směru do srdce (Hlasy: A co vláda? Souhlas.). Já myslím ale, že budoucnost ukáže, že přece jen spravedlnosti bude učiněno zadost, že tato naše bolest jest dočasná, chvilková a že bude učiněno právu zadost i v otázce této, co se týče Těšínska. (Posl. Dyk: Budeme to draze platiti! Jiný hlas: Kde jsou ministři?)

Já použiji dnešní příležitosti, abych slavnému Národnímu shromáždění nakreslil obraz, jak vypadalo školství vůbec a hlavně školství vysoké české a slovanské v bývalém Rakousku a jak o našem školství vysokém píší a psali Němci, hlavně němečtí profesoři vysokoškolští, a podám důkazy naprosté nespravedlnosti německých článků i brožur, třeba pocházely od učenců německých a akademického senátu. Přidržím před očima Němcům zrcadlo, kterým budou jejich vlastní spisy, které dýší nesnášenlivostí, panovačností, nadutou drzostí a násilnickými plány, které měli uchystány pro dobu poválečnou v tom případě, že vyhrají. (Výborně!) A naopak si dovolím poukázati na to, zda směrnice politiky naší vlády, vůči Němcům až dosud provozované, jest správná, zda snad není potřebí korekce v této politice vládní vůči našim Němcům.

Předně prosím o dovolení, abych směl v následujícím užívati častěji citátů německých, poněvadž nelze dobře vystihnouti mnohdy to, co v němčině spisovatel míní, a pak by se mi mohlo vytýkati, že jsem nesprávně překládal. Tedy použiji orginálů. Vy víte z minulosti, co profesoři německých pražských vysokých škol vyčítali české universitě, tak na př. prof. Sauer nazval ji zhýčkanou universitou proti universitě německé. Kdo by chtěl věřiti, že rakouská vláda německá, vídeňská, hýčkala naši českou universitu proti universitě německé? Druhý byl profesor Kosch ze švýcarského Freiburku, ale rodilý z Brna; ten nazval dokonce vládu rakouskou macechou německé university v Praze a pravil ve své knize, kterou o tom vydal: "Seit Jahrzenten ist die deutsche Universität in Prag zu Gunsten der Tschechen stefmütterlich behandelt worden." A na jiném místě píše, že Čechové, kteří vedli boj původně za zřízení české university v Praze, chtějí již dokonce druhou universitu v Brně. A chtějí, píše, jedinou německou universitu v Praze podle plánu zničiti - "und suchen die einzige deutsche Umversität in Prag planmässig zu vernichten." Jiný doklad: Prof. pražské německé university Hueppe dokonce objevil v Rakousku zhýčkané Slovanstvo, pravil, že vídeňská vláda dělá všecko na úkor Němců a tak rozdmychuje další chuť po vládě a panovačnosti zhýčkaného Slovanstva. Ať předstoupí všichni před soud světa, Slovinci, Srbové, Chorvaté, Ukrajinci, Slováci i Čechové, kteří s Poláky a ostatními Neněmci tvořili dvě třetiny státu bývalého Rakouska, a ať žalují před světem jak bylo školství naše od obecného až k vysokému vybudováno! Ostatně to dokáži.

To jsou doklady článků německých z doby předválečné. Němci prohráli a my jsme vítězi. Myslíte, že obrátili? Dále tisknou články v tomtéž duchu a směru proti Českému národu a hlavně českým školám vysokým. Jmenuji vám jen za posledních 14 dní článek prof. Rauchberga v "Tagblattu," dále projev německého akademického senátu, o němž pan referent mluvil, dále projev prof. Czermaka. Tu již vidíte v nadpisu: žije v Praze, nechá se platit našimi penězi, ale zákonů našich neuznává, zákona o zrušení šlechtictví také neuznává, neboť v titulu si dá šlechtictví uváděti. Ten napsal minulý týden článek, kde znova a znova tvrdí, že o nějakém dosavadním nadržování německé universitě v Praze nemůže býti řeči. Pánové, to jsou úmyslná, očividná tvrzení nepravdy, poněvadž pánové vědí, že to bylo obráceně.

Přistoupím k dokladům, které uvedou do patřičného světla ty německé články předválečné i nynější poválečné. Malý doklad o slovanském, českém a německém studenstvu. Němci vždy tvrdili, že Čechové a Slované zbytečně studují ve velkém počtu na vysokých školách a tím že se rozmnožuje proletariát studovaného Slovanstva, že nevíme pak co s nimi a chceme vytlačiti Němce z míst v úřadech. Zde jest statistika z roku předválečného, ze které vysvítá, že Němců na universitách před válkou v r. 1913 bylo o 6%, Poláků o 5% více, Čechů o 7% méně než činí percentuelní účast toho kterého národa na počtu obyvatelstva bývalého Rakouska. Tedy nikoliv nás, nýbrž Němců studovalo nadbytek, více než jich připadalo na jejich poměrný počet. Odtud jejich snaha, nepropustiti slovanské studenstvo na vysoké školy, aby je nevytlačovalo z úřadů.

Jiný doklad je statistika profesorů. Vezmeme-li celkem, jak stát rozdělil pracovní místa vysokoškolská mezi národy, vidíme, že českých profesorů bylo pouze 18% místo 23% - jak nás bylo v bývalém Rakousku - polských 22% a německých 60% ze všech pracovních míst vysokoškolských. Vzhledem k počtu národností jest viděti, že Čechům, kteří tvořili 23% obyvatelstva, chybělo 5% z daného počtu učitelských míst t. j. 56 profesůr. Němci při 36% obyvatelstva měli o 24% více profesur, t. j. o 249 na vysokých školách.

Pánové, s tím číslem bychom obsadili 3 university. Oni měli německých universit 5 a ještě měli tak rozmnožená místa profesorská, že kromě 5 universit měli na 3 university do zásoby jmenovaných profesorů. (Slyšte!)

Nyní, jak to vypadalo vůbec s českou vědou a českými vysokými školami ve státních rozpočtech rakouských? Dám doklady jen některé: předně s Českou Akademií v Praze. Vídeňská akademie měla na př. r. 1912 v rozpočtu řádném 185.000 K česká jen 40.000 K, tedy o 145.000 K méně. V mimořádném rozpočtu měla vídeňská 229.000 K, česká 50.000 K; tedy o 180.000 K méně. Pánové, když jsme na to poukazovali, řeklo se nám: "Ano, ale vídeňská akademie jest representační, jest pro všechny národy v Rakousku." Teď právě přišla doba, kdy je za to slovo můžeme chytiti. Byla-li vídeňská akademie representační, že se proto musilo na ni tolik vynakládati, tedy jest předmětem likvidačního řízení. (Výborně!) Nám z ní patří část!

Jak to vypadalo s universitami? Na českou universitu řádný náklad byl okrouhle 2,000.000 K, na polské university 31/2 mil. K, na německé university 111/2 mil. K; rovněž tak bylo tomu s technikami. Když shrneme veškeré položky v rozpočtu ministerstva vyučování a ostatních ministerstev v bývalém Rakousku, shledáme, že na české vysoké školství se vynakládaly 4 miliony ročně, na polské 41/2 mil., na německé 161/2 milionů ročně; tedy zase na vysoké školství Němců, kteří tvořili 36% obyvatelstva (Hlas: Podle rakouského sčítání!) podle rakouského sčítání, ano, vynakládalo se 65% celého nákladu vysokoškolského, kdežto pro 61% obyvatelstva slovanského vynakládalo se pouhých 34% vysokoškolského nákladu. Tedy úplně obráceně.

Prosím, slavné shromáždění, ještě jednu ukázku z rozpočtu vídeňské university. Na tu byl náklad přes 6 milionů ročně, takže jediná vídeňská universita měla rozpočet řádný o 1/2 milionu větší než všechny tři slovanské university, ve Lvově, Krakově a v Praze. (Slyšte!) Když jsme na to zase ukazovali veřejně, řeklo se nám opětně: "Vídeňská universita jest representační universitou pro všechny národnosti v Rakousku." (Posl. Mattuš: Proto tam bylo tolik slovanských profesorů!) Nuže, pánové, přišel okamžik; jestli to byla representační universita, máme likvidaci bývalého státu, nuže budeme se děliti, musí přijíti objekty vídeňské university a jmění do likvidační massy. (Zcela správně! Hlas: Jen bude-li tam ještě něco!)

Jiná námitka Němců byla, že vždy jen uvádíme rozpočty, ale ty se nedodržují, ty se zvrátí v neprospěch Němců a ve skutečnosti pak závěrky vypadají ve prospěch Slovanů. Tedy to se jen tak všeobecně namítalo. Dal jsem si jednou práci a vzal jsem uzávěrky státní za jeden rok a to 1910 a shledal jsem, že vídeňská universita překročila řádný rozpočet o 221.000 K a mimořádný rozpočet o 362.000 K za jeden rok; tedy to jest zase přes 1/2 milionu. Pak jsem shledal, že také česká universita ten rok překročila rozpočet, ohledně řádného to tam nelze zjistiti, poněvadž je to vedeno zároveň s německou v jednom čísle, ale mimořádný rozpočet v roce 1911 při české universitě byl překročen o 16 hal. (To je báječné! Slyšte!)

Přihlédneme-li k pražským universitám, což jsem zjistil přesně jednotlivými úředními doklady, od rozdělení university jednotné do roku 1910 činilo absolutní zkrácení české university proti německé 3,704.000 K, co potom, vzácné shromáždění, relativní zkrácení, kdybychom vzali za podklad počet posluchačů! My se nesmíme vzdávati hned tak předem toho významného pro nás momentu, že větší škola má také větší potřeby. Má-li universita, na př. lékařská fakulta dvakrát nebo třikrát tolik posluchačů českých jako německých, přece má přirozeně také větší potřeby, a to potřeby věcné i potřeby na profesorech a asistentech, sluzích a pod. A tu, pánové, platí dodnes - já vám to číslo později uvedu - to faktum, že od rozdělení university až do dnešního dne česká fakulta lékařská v Praze měla a má vždycky menší rozpočet o tisíce, než německá, která má třetinu posluchačů než naše. To ještě není všechno, pánové. V rozpočtech našich jest také položka vždycky uvedena, jako by nám měla prospívati, položka na nájemném, a to dělá u české university ročně 70-90.000 více než u německé, poněvadž Němci nepotřebují najímati tolik, mají paláce, budovy a to v rozpočtu se neuvádí jako plus, jako něco, co se jim každoročně dává. A nám se to uvádělo každoročně v rozpočtu, takže náš rozpočet každoročně byl zase menší. Pak je ještě jedna položka, která to všechno zhoršuje v náš neprospěch, to jest položka kolejného, kterou stát bere do své pokladny. Ta položka dala ročně 70-100.000 korun více na kolejném, které zaplatí čeští studenti proti studentům německým. To je zase velká položka, která dělá za desítiletí veliké peníze.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP