Neváhám také
konstatovat výslovně, že z prostého
pouhého fakta, že se snad určitá materie
projednává současně v zákonodárném
sboru, nemůže a nesmí býti ještě
usuzováno, že snad kněz, který na kazatelně
o téže materii, ale s nepolitického stanoviska,
se stanoviska mravního, církevního nebo dogmatického
pojedná, snad tím politisuje nebo provozuje politiku
vůbec. Ty věci jsou jasné a doufám,
že také jasnými zůstanou.
Na konec si dovoluji s díkem
kvitovati prohlášení pánů z oposiční
strany, že nehodlají, že ani není v jejich
úmyslu, politisování na kazatelny zatahovati,
naopak, že hodlají sami svým stoupencům,
pokud jsou kněžími, doporučovati, aby
se veškeré politiky v kostelích zdržovali
a vzdalovali. My béřeme toto prohlášení
všichni ještě k vědomosti jako slib a
béřeme je na vědomost s radostí a
doufáme - ne se zřetelem k autoritě zákonů
československé republiky, nýbrž také
se zřetelem k tomuto prohlášení pánů,
že zákon, o kterém se zde dnes usnášíme,
zůstane zákonem, který bude působiti
vždy pouhým příkazem, jenž jest
v něm obsažen a který nikdy nevyvolá
situaci, ve které by se ona hrozba, kterou ten zákon
obsahuje - musila státi skutkem.
Já vám doporučuji
jménem právního výboru, velectění
pánové a dámy, abyste toto znění,
které nyní právní výbor navrhuje,
i s těmi změnami přijali a návrh dra
Boučka učinili zákonem. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Přistoupíme k hlasování.
Žádám pány, aby zaujali svá místa
(zvoní).
Při hlasování
míním postupovati takto: Nejprve budeme hlasovati
o odstavci 1., čl. I., podle zprávy výborové,
pak o odstavci 2., čl. I., podle návrhu p. dra Dolanského,
aby totiž byla vynechána slova: 1. "při
úkonu náboženském, zejména",
2. "při posluhování svátostmi",
3. "buďsi přímo, nebo nepřímo";
dále, aby vložena byla slova: "vládou"
mezi slova: "nebo... navrhované zákony".
Bude-li tento návrh zamítnut,
pak dám o odstavci 2. hlasovati ve smyslu návrhu
p. zpravodaje, aby odstavec 2., čl. I., byl přijat
ve znění zprávy výborové s
vynecháním slov 1. "při přisluhování
svátostmi", 2. "buďsi přímo,
nebo nepřímo". Pak dám hlasovati o čl.
II. a III. a o nadpisu zákona podle zprávy výborové.
Jsou snad námitky proti tomuto
způsobu hlasování? (Nebyly.) Není
jich, tedy přistoupíme k vlastnímu hlasování.
Kdo souhlasí s odstavcem 1.,
čl. I. podle zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Odstavec 1. je schválen.
Kdo souhlasí s odstavcem 2.,
čl. I. podle návrhu dra Dolanského
a sice s vynecháním slov:
a)
"při úkonu náboženském,
zejména",
b)
"při přisluhování svátostmi",
c)
"buďsi přímo nebo nepřímo";
a s vložením slov "vládou"
mezi slova: "nebo... navrhované zákony"?
- kdo souhlasí s tímto návrhem pana dra Dolanského,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina, návrh
je zamítnut.
Kdo souhlasí s odst. 2. podle
návrhu zpravodajova, aby tento článek byl
přijat ve znění zprávy výborové
s vynecháním slov:
a)
"při přisluhování svátostmi",
b)
"buďsi přímo nebo nepřímo",
- prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Odst.
2., článku I. je ve smyslu právě uvedeného
návrhu pana zpravodaje přijat.
Kdo souhlasí se čl.
II. a III., jakož i s nadpisem zákona podle zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Čl.
II. a III., jakož i nadpis zákona jsou podle zprávy
výborové schváleny.
Tím je první čtení
vykonáno.
Má snad p. zpravodaj některé
textové změny?
Zpravodaj posl. dr. Stránský:
Nikoliv.
Předseda:
Není tomu tak. Přistupujeme ke druhému
čtení.
Kdo souhlasí s osnovou, přijatou
právě v prvém čtení, také
ve druhém čtení, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To je většina. Předloha
je schválena také ve druhém čtení.
(Bouřlivý potlesk.)
Tím je tento odstavec denního
pořadu vyčerpán a přistoupíme
k odstavci dalšímu:
2. Zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona
o celním území, o tom, aby byla zavedena
franková měna k placení cla za dovoz zboží
určitého druhu a aby byly stanoveny celní
úlevy pro některé druhy zboží.
(Tisk 495.)
Jako zmocněnec ministerstva
financí dle čl. 22. jedn. ř. je přítomen
odborový přednosta p. dr. Karel Hunka.
Zpravodajem jest p. poslanec dr.
Engliš. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Engliš:
Slavné Národní shromáždění!
Z politického osvobození
českého národa nebyly dosud provedeny hospodářské
důsledky. Za politickým osvobozením musí
následovati ještě i osamostatnění
hospodářské. Toto osamostatnění
hospodářské bude záležeti především
v tom, že se osamostatníme měnově -
a to stane se v nejkratší době - a dále
v tom, že se osamostatníme také celně,
neboť jakkoliv tvoříme samostatný stát,
netvoříme dosud samostatného celního
území. Nuže, vládní osnova č.
t. 442 provádí právě tento důsledek
a prohlašuje, že území českoslovanského
státu je samostatným celním územím
a že československý stát má výhradní
právo, pro toto celní území podrobovati
veškeré zboží dovážené,
vyvážené a provážené řízení
celnímu a celním dávkám. S touto zásadou
bylo by souhlasiti a také výbor ji přijal.
Výbor uchýlil se od vládní osnovy
pouze v tom směru, že vypustil popis hranic, poněvadž
dnes není zajisté vhodno, abychom mocenské
nebo právní hranice jakkoli do zákona pojímali.
To je otázkou výkladu,
co jsou hranice československého státu. Dnes
jsou to hranice mocenské, po definitivní mírové
konferenci budou to hranice právní.
Jakmile máme utvořeno
vlastní celní území, tážeme
se, jak vlastně clo má se vybírati. Jestliže
zákonem 28. října 1918 byly zachovány
staré právní řády, byly také
zachovány v příčině celních
poměrů. Platí tudíž ohledně
řízení celního předpisy celního
řádu z r. 1835 se všemi pozdějšími
doplňky a položky celního tarifu a smlouvy,
které nebyly zrušeny.
Dostáváme se tu do
jistého rozporu. Na jedné straně je v platnosti
bývalý smluvní poměr mezi Německem
a Rakouskem, mezi Tureckem a Bulharskem a mezi neutrálními
státy, na druhé straně obchodní smlouvy
vůči ententě, jejímž spojencem
my dnes jsme, jsou vypovězeny. Bylo by tudíž
sporno, jak nynější stav vykládati,
arciť vznik státu českého připouštěl
by výklad ten, že nejsme smlouvami Rakouska-Uherska
vázáni. Ale mohl by někdo říci,
že jsme nástupci Rakouska a že tudíž
stojíme vůči Německu na stanovisku
klausule o maximálních výhodách, po
případě i s neutrální cizinou
na stanovisku platných obchodních smluv, avšak
vůči ententě že bychom stáli
na stanovisku autonomního celního tarifu. Ježto
nemůžeme jednostranně obnoviti obchodních
smluv s ententou a jelikož nemůžeme státi
v nepříznivějším poměru
vůči ententě nežli vůči
neutrálům, nebo bývalým spojencům
Rakouska-Uherska, nezbývá, než postaviti se
vůči veškeré celní cizině
do té doby, než budou uzavřeny nové
obchodní smlouvy, na stanovisko autonomního celního
tarifu (Tak jest!). A tuto dobu považoval výbor
za vhodnou, aby výslovně k vůli odstranění
každého nedorozumění do zákona
výslovně tuto zásadu pojal, a tedy pojal
do zákona zvláštní paragraf, dle něhož
platí všechny platné předpisy celního
území a autonomní celní tarif. Finanční
výbor však opomenul něco, co si dovolím
poopraviti dodatečně v dohodě s finančním
výborem a vládou. Zachoval totiž v platnosti
celní řízení z r. 1835, avšak
v tomto celním řízení v § 65.
se upravuje jazyková otázka v duchu naprosto německém.
Tedy tento paragraf 65. třeba jest z platnosti vyloučiti.
Navrhoval bych změnu paragrafu 2. a to na místě
slov "celní řád" aby bylo řečeno:
"Dosavadní předpisy o celním řízení,
vyjímaje § 65. celního řádu"
atd. (Zcela správně!) Máme-li autonomní
celní tarif, potřebuje vláda, aby byl dostatečně
pružným, aby mohla celní sazby regulovati.
Vláda si proto vyžádala zmocnění
zvláštním paragrafem, aby mohla určiti
druhy zboží, zvláště určené,
pro které by mohl ministr financí v dohodě
s ministerstvem zemědělství a obchodu celní
sazby snížiti, anebo vůbec zrušiti. Patrně
myslí se na potřeby denní, potřeby
širokých vrstev a zvláště potraviny.
Toto opatření jest schváliti.
Clo vyměřeno jest v
korunách a vyměřuje se v korunách
celních, a to vzhledem k znehodnocení koruny s 200%ní
přirážkou. Vláda žádá,
aby mohla pro určité druhy zboží, které
opět stanoví ministr financí v dohodě
s ministerstvem zemědělství a obchodu, vyměřiti
clo ve francích. Neběží o to, aby bylo
inkaso cla větší, aby byl větší
výnos cla, neběží o opatření
fiskální, nýbrž jde o opatření
valutové. Vládě záleží
na tom, aby co možno získala mnoho zahraničních
platidel a zvláště franků. Tedy aby
se importéři tuzemští snažili získati
platidla tuzemská anebo cizozemská a vládě
je odváděli. Finanční výbor
uznal zajisté potřebu takového opatření,
aby se koncentrovala zahraniční platidla u vlády.
Za ně můžeme získati zboží,
kterého z ciziny potřebujeme.
Ale na druhé straně
dlužno uvážiti, že kdyby bylo clo bezpodmínečně
vybíráno při těchto druzích
zboží pouze ve francích, že bychom mohli
přijíti do situace, za které by poptávka
po francích tak stoupla, že by kurs franků
byl všeobecně zvyšován a vice versa, že
by kurs korun následkem toho klesl, čímž
by import ostatního zboží byl zdražen.
Odporučovalo by se voliti jinou cestu střední,
dopustiti, aby importéři mohli clo platiti také
v korunách, ale dle kursu, nikoliv na trhu, nýbrž
dle kursu, který stanoví ministr financí.
Jestliže by ministr financí stanovil kurs, dle kterého
se může platiti našimi korunami, ovšem okolkovanými,
o něco výše, vytvoří tím
způsobem lákadlo, aby lidé raději
platili ve francích než v korunách, ale současně
vytvoří mez tak, že nemůže poptávka
po francích vystupňovati kurs franku nad onen bod,
který ministr financí zvolí. Dále
bylo uvažováno o tom, že může časem
záležeti vládě na tom, aby inkasovala
nejen franky, nýbrž i jiná platidla zahraniční,
jako dollary, libry, liry, anebo jiná zahraniční
platidla. Finanční výbor stanovil za tím
účelem, že budou zníti celní
sazby na franky, avšak že importéři mohou
zaplatiti clo v jiných cizích valutách, které
připouští ministr financí dle toho,
na kterých mu bude záležeti, ale opět
dle kursu, který stanoví ministr. Stanoví
ho s určitými odchylkami proti trhu a utvoří
tím umělé lákadlo a budou připlývati
cizí platidla podle toho, jak jich bude vláda potřebovati.
Pro určité druhy zboží má dle
toho zníti clo, které nyní zní na
koruny, stejným obnosem na franky. Ve vládní
osnově se mluví o frankové měně
vůbec, a to tak, že lidé mohou platiti zlatem
anebo papírem. Ustanoviti, že importeři mohou
platiti zlatem nebo papírem v době, kdy jest ažio
na zlato, jest to zbytečné, neboť nikdo nebude
platiti zlatem, nýbrž papírem. Kdyby to ažio
na zlato zmizelo, je to lhostejné, platí-li se zlatem
nebo papírem. Z té příčiny
finanční výbor škrtnul elektivní
výběr placení zlatem a přistoupil
na papírové franky.
Vládní osnova mluví
všeobecně o frankové měně. Vlastně
dnes žádné frankové obecné měny
nemáme. Měli jsme měnu latinské mince,
která byla stejná ve Francii, Švýcarsku,
Italii a balkánských státech. Dnes ale jest
kurs franku švýcarského jiný než
francouzského. Jestliže jsme mluvili všeobecně
o frankové měně, pak by se platilo frankem,
který jest méně hodnotný. Kurs se
časem může přesunouti. Je nutno říci,
jaký frank se míní. Bude vhodno, abychom
řekli, že míníme frank francouzský,
neboť právě s Francií budeme v nejintimnějších
stycích politických a v čilejších
hospodářských, než se Švýcarskem.
Proto se doporučuje ustanoviti, že má clo se
sazbou zníti na franky francouzské. Mimo to výbor
finanční provedl některé stylistické
změny v zákoně.
Finanční výbor
jednal v této souvislosti ještě o některých
otázkách souvislých. Naše dovozní
a vývozní komise jest vlastně celním
orgánem, neboť dovoluje dovoz a vývoz a vybírá
za povolený export a import poplatek, který se rovná
1/2% hodnoty dotyčného zboží.
Je to poplatek za povolení dle jména, ale je zřejmo,
že povolení, které zní na zboží
za 1000 K, nedá více práce, než povolení
na zboží za 1 milion K, a jestliže poplatek je
odstupňován dle hodnoty zboží, je to
praktické clo. Měli bychom dvě celní
sazby, jednu hodnotnou, která by byla uvnitř země
předpisována, a druhou autonomní a absolutní,
která by byla vybírána na hranicích
státu. Bude třeba, aby toto dvojí vyclení
uvedeno bylo v soulad. To vyjádřil finanční
výbor ve zvláštní resoluci, dle níž
se vládě ukládá, aby uvedla v soulad
s tímto novým zákonem o celním řízení
dosavadní postup dovozní a vývozní
komise.
Autonomní celní tarif
nám zdražuje import. Právě jako při
celním tarifu jest zmocněna vláda, aby pro
ony druhy zboží, kterých nutně potřebujeme,
zvláště potraviny, clo snížila.
Bylo by žádoucno, z téhož důvodu,
aby poplatky dovozní pro tyto druhy zboží mohly
býti též sníženy. V té příčině
přijal finanční výbor resoluci druhou.
Podotýkám konečně,
že bude vyžadovati uskutečnění
toho zákona, aby byly naše celní hranice vybudovány;
celní hranice proti Německu máme hotové,
převzali jsme je ze starého Rakouska, ale proti
oněm národním státům, které
vznikly na půdě bývalého Rakouska,
celní stráže a celních úřadů
nemáme. To bude nutno v nejkratší době
dobudovati, to bude úkolem finanční správy.
Finanční výbor
přijal následující usnesení:
Národní shromáždění
račiž udělit přiložené
osnově zákona ve znění přijatém
finančním výborem ústavní
sankci.
Národní shromáždění
račiž přijmouti tyto resoluce:
I. Vláda se vyzývá,
aby uvedla řízení dovozní a vývozní
v soulad s ustanoveními tohoto zákona.
II. Vláda se vyzývá,
aby snížila dovozní poplatek hodnotný
při dovozu statků denní potřeby
širokých vrstev lidových, zvláště
potravin.
Prosím o přijetí
těchto návrhů. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, by zaujali svá místa.
Hlasovati míním tímto
způsobem: nejprve hlasovati budeme o § 1. ve smyslu
zprávy výborové; potom o § 2., a sice
pozměněném podle návrhu pana zpravodaje,
že místo slov "celní řád"
mají býti vložena slova "dosavadní
předpisy o celním řízení, vyjímaje
§ 65. celního řádu"; pak budeme
hlasovati o §§ 3. až 8., jakož i nadpisu zákona.
Jest snad proti tomu nějaká
námitka? (Nečiní se.) Není
tomu tak. Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s § 1. ve
smyslu zprávy výborové, prosím, by
povstal. (Děje se.) To jest většina.
§ 1. jest přijat.
Kdo souhlasí s § 2. po
opravě pana zpravodaje a sice s vložením slov:
"dosavadní předpisy v celním řízení,
vyjímaje § 65. celního řádu"
na místě slov "celní řád"?
Kdo souhlasí s § 2. v tomto znění, prosím,
by povstal. (Děje se.) To jest většina.
§ 2. jest přijat.
Kdo souhlasí s §§
3., 4., 5., 6., 7. a 8., jakož i s nadpisem zákona
ve smyslu zprávy výborové, prosím,
by povstal. (Děje se.) To jest většina.
Paragrafy ty, jakož i nadpis zákona jsou schváleny.
Přistoupíme k druhému
čtení. Má pan zpravodaj nějaké
změny textové?
Zpravodaj posl. dr. Engliš:
Žádné.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatou právě osnovou
zákona, která byla přijata v prvém
čtení, také ve druhém čtení,
prosím, by povstal. (Děje se.) To je většina.
Zákon jest přijat také ve druhém
čtení.