A nyní, velectění,
aniž bych chtěl nějakým způsobem
polemisovat, budiž mi dovoleno, několika slovy odpověděti
na vývody pana předřečníka.
Já nepochybuji o tom, že
intence jsou jistě u všech společné
a dobré. Ale bylo by to klamné, podezřívati,
že kterákoli ze stran v této slavné
sněmovně zastoupených a zastoupených
v ústavním výboru měla na mysli, vytvořiti
ve finančních komisích nějakou panskou
sněmovnu.
Skutečně bylo zcela
věcně uvažováno tak, jak již jsem
to vylíčil v předešlých svých
projevech, byly tu jen ty věcné důvody, chrániti
obecní hospodářství před marnými
vydáními. Já jsem jist, že pánové
ze stran socialistických byli by jistě i proti takovým
vydáním pozvedli svého hlasu, byli by řekli:
není nám zapotřebí takového
representačního domu a pod., neb nějakého
podniku, který se setkává s naprostým
deficitem; takový podnik nemůže žádným
způsobem sloužiti celkovému prospěchu
ani obce, ani všech občanů v obci bydlících.
Ale klamným jest názor, že by právě
pánové ze strany agrární byli zaujímali
v té věci nějaké stanovisko nepříznivé.
Naopak, mohu prozraditi a konstatovati, že to byl člen
strany agrární, - račte mi prominouti, já
jsem členem československé státoprávní
demokracie, že se zde ujímám jaksi příslušníka
strany jiné - já jsem přesvědčen,
že by bylo dosti výmluvných úst, která
by to dovedla, ale ten, kdo by to mohl říci, ten
by musel mluviti sám o sobě a proto budu mluviti
o tom já. Právě to byl člen agrární
strany p. profesor dr. Horáček, který - a
já to zase otevřeně doznávám
- proti mému odporu původně zkonformoval
se návrhu kol. Kloudy, aby to bylo rozšířeno
na všechny obce. Prosím, tedy to jest velký
a tak zřejmý důkaz naprosté loyality
a naprosté nestrannosti v jednání ústavního
výboru, že by to skutečně bylo škodou,
abychom takové podezření, vržené
na kteroukoliv z našich politických stran, v čas,
přímo a otevřeně nedesavouovali. To
budiž, prosím, přijato na vědomí.
Dále si dovolím ještě uvésti:
Mluveno zde o maření projektů z ohledů
čistě fiskálních. Velectění
pánové, obec jako každé jiné
hospodářství, jako soukromník, jako
země a stát musí míti jistou rovnováhu
mezi příjmy a vydáními. Finanční
komise má nad touto rovnováhou bdíti. Když
ta finanční komise poukáže k tomu, že
na vydání, které se navrhuje, nenajde obec
přiměřené úhrady v řádných
příjmech, že by na to musila zciziti kmenový
statek, nebo že by musela uvaliti na obec dluh značnějšího
rozsahu, který by se nedal amortisovati v běžných
příjmech, možno zde mluviti o fiskálních
důvodech. Důvody ty jsou věcně založeny
v podstatě toho obecního hospodářství.
I těm, kteří jsou pro ty nejširší
reformy sociální, pro ten největší
kulturní pokrok, musí záležeti na tom,
aby ta obec se udržela finančně, protože,
dostaneme-li ji do rozvratu, pak nám veškeré
úmysly po sociálních reformách a sociálně
kulturním pokroku nebudou nic platny, poněvadž
se nám pod rukama ztratí také základ,
kterým bychom to prováděli.
Tedy prosím, velectění
pánové a dámy, račte laskavě
s tohoto hlediska na tu celou záležitost finančních
komisí pohlížeti. O tuto věc jde, o
nic jiného; nikomu nenapadlo a také žádným
způsobem nebylo tak debatováno, že by šlo
o institut, mířící proti některé
politické skupině, nebo některé třídě
občanstva, nýbrž skutečně o institut
hospodářsky, finančně a věcně
odůvodněný.
Co se týče dalších
vývodů pana předřečníka,
většinou se pohybují v takovém směru,
že vlastně úzce s tím předmětem
nesouvisí, ač jsou zajisté zajímavé.
Já se dotknu jen ještě jedné věci
a tím skončím. Bylo zde řečeno,
že státoprávní demokracie jest také
pro sociální reformy. Já, velectění
pánové, vycházím z toho stanoviska,
že každý podle svých poměrů
životních, podle toho, z jaké vrstvy vyšel,
podle toho, v jakých poměrech žil, nemá
možnost býti organisovaným socialistou, ale
proto každý může míti otevřené
oči pro sociální bídu a pro sociální
reformy, a to, myslím, velectění pánové,
je nejen právem, nýbrž i povinností
každého z nás, ať přináleží
ke straně té či oné, a proto, třeba
někdo řekl "já nemohu býti organisovaným
socialistou", není ještě člověkem,
který by byl zaujat proti sociálním reformám.
To jsou zkrátka určité požadavky, určité
potřeby, které jsou lidstvu společné
bez rozdílu politických stran a ke kterým
každý pokrokový člověk se hlásí.
Tím jistě není činěna žádná
neloyální konkurence jedné politické
strany proti straně druhé, tím prostě
jenom vykonáváme každý svoji povinnost
se stanoviska člověka. Domluvil jsem. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Debata o této skupině je
skončena, přistoupíme k hlasování.
Hlasovat budeme tímto způsobem, a činím
v tom smyslu návrh:
K § 13. jsou podány návrhy
pp. kolegů Lukavského a Kloudy. Oba
návrhy jsou odvolány, budeme tedy hlasovat
o předloze ve znění uzpůsobeném
p. zpravodajem.
K § 14. odst. 1. a 2. nebyl
podán žádný pozměňovací
návrh, budeme tedy o § 14. odst. 1. a 2. hlasovati
ve smyslu zprávy výborové, pozměněné
podle doplňovacích návrhů pana zpravodaje.
Při odst. třetím
§ 14. je pozměňovací návrh p.
kol. dr. Mazance a sice na vsunutí slov "a
povinnost." Budeme hlasovati o tomto odstavci nejprve
ve znění, navrženém p. zpravodajem a
teprve potom o vsuvce slov "a povinnost."
O odstavcích čtvrtém, pátém,
a šestém budeme hlasovati ve smyslu zprávy
výborové, ale ve znění, navrženém
p. zpravodajem s některými dodatky jím navrženými.
§ 15. K tomu není podán
žádný pozměňující
návrh z plena. Budeme hlasovati ve smyslu zprávy
výborové se změnami, navrženými
p. zpravodajem.
Podobně při §
16. budeme hlasovati ve smyslu návrhu p. zpravodaje.
§ § 17. a 18. jsou beze
změny. Budeme hlasovati o nich ve smyslu zprávy
výborové.
§ 19. K tomu byl podán
návrh p. kol. dr. Lukavského, jenž jej
odvolal, a budeme hlasovati ve smyslu návrhu p. zpravodaje
s příslušnými doplňky. (Posl.
dr. Lukavský: Já svého návrhu neodvolal!)
Poněvadž s tímto návrhem pan zpravodaj
se konformoval, budeme hlasovati ve smyslu návrhu p. zpravodaje.
§ 20. K tomu jest podán
doplňovací návrh p. kol. Stivína,
aby místo slova "Státní správa
převezme," byla uvedena slova "Širší
sbory samosprávné, po případě
státní správa, převezmou."
Tomuto návrhu konformuje se pan zpravodaj. Dám hlasovati
o tomto návrhu, jak jej pan zpravodaj doporučuje.
§ 21. K tomu je podán
návrh p. kol. Mazance. Dám nejprve hlasovati
o tomto paragrafu ve smyslu návrhu p. kol. Mazance,
a kdyby nebyl přijat, ve smyslu návrhu ústavního
výboru.
Podobně při §
22. byl podán k odstavci třetímu návrh
p. kol. Mazance, aby místo slova "odstavec
čtvrtý" byla vsunuta slova "odstavec
třetí až pátý." Dám
předem hlasovati o zprávě výborové
s vynecháním tohoto čísla, na to dám
hlasovati nejprve o širším návrhu p. kol.
Mazance, a kdyby tento byl zamítnut, dám
hlasovati o zprávě výborové.
Jest proti tomuto způsobu
hlasování nějaká námitka? (Nebyla.)
Není; přistoupíme k hlasování.
Nejprve budeme hlasovati o
§ 13. Poněvadž jsou odvolány návrhy
p. kol. Lukavského a Kloudy, budeme hlasovati
o znění, navrženém panem zpravodajem.
Kdo souhlasí s § 13. v tomto smyslu, prosím,
aby povstal se svého místa. (Stalo se.) To
jest většina, § 13. jest přijat.
§ 14. Budeme hlasovati nejprve
o odstavci prvém a druhém ve smyslu návrhu
pana zpravodaje. Kdo souhlasí s odstavci prvým
a druhým § 14., prosím, aby povstal se svého
místa. (Stalo se.) To jest většina,
jsou přijaty.
Při odstavci třetím
jest dodatečný návrh p. kol. Mazance,
a sice, aby za slovo "právo" byla vsunuta slova
"a povinnost." Dám hlasovati nejprve o
návrhu ve smyslu zprávy výborové.
Kdo souhlasí s odstavcem třetím ve
smyslu zprávy výboru, prosím, aby povstal
s místa. (Stalo se.) To jest většina,
jest přijato.
Kdo souhlasí s tím,
aby byla vsunuta za slovo "právo" také
slova "a povinnost," prosím, aby povstal s místa.
(Stalo se.) To jest menšina, návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s odstavcem
čtvrtým, pátým a šestým,
novým odstavcem, který doporučil pan
zpravodaj, prosím, aby povstal se svého místa.
(Stalo se.) To jest většina, odstavce 4., 5.,
6., navržené panem zpravodajem, jsou schváleny.
Přistupujeme k § 15.-18.
Kdo souhlasí s § 15., 16., 17. a 18., ve smyslu návrhů
pana zpravodaje, prosím, aby povstal se svého
místa. (Stalo se.) To jest většina,
paragrafy 15.-18. jsou přijaty.
K § 19. byl podán doplňovací
návrh p. kol. dr. Lukavského, jemuž
se přizpůsobil pan zpravodaj. Kdo
souhlasí s § 19., prvním odstavcem,
jak se pan zpravodaj přizpůsobil návrhu
p. kol. Lukavského, prosím, aby povstal se
svého místa. (Stalo se.) Jest přijat.
Kdo souhlasí s odstavcem
druhým a sice s doplňky, navrženými
panem zpravodajem, prosím, aby povstal se svého
místa. (Stalo se.) To jest většina,
také odstavec druhý jest schválen.
K § 20. jest podán pozměňovací
návrh p. kol. Stivína, jemuž se přizpůsobil
také pan zpravodaj, a sice, aby začáteční
slova zněla: Širší sbory samosprávné,
po případě státní správa
převezmou" atd. Kdo souhlasí s § 20.,
upraveným ve smyslu návrhu p. kol. Stivína,
jemuž se přizpůsobil pan zpravodaj,
prosím, aby povstal. (Stalo se.) To jest většina,
§ 20. jest schválen.
Při § 21. jest podán
návrh p. kol. Mazance a sice má zníti
takto: "Ku provedení změn, podle § 20.
zamýšlených, budou vydány zákony
zvláštní nejdéle do doby, kdy převezmou
správu obcí dle nového volebního řádu
do obcí volená obecní zastupitelstva."
Dám nejprve hlasovati o tomto
návrhu p. kolegy Mazance, kdyby nebyl přijat,
teprve o návrhu ústavního výboru.
Kdo souhlasí s právě přečteným
návrhem p. kol. Mazance, prosím aby povstal.
(Stalo se.) To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí s § 21.
dle znění, navrženého ústavním
výborem, prosím, aby povstal. (Stalo se.)
To jest většina. § 21. ve smyslu zprávy
výborové jest schválen.
V § 22. zůstávají
odst. první a druhý beze změny. Kdo souhlasí
s odstavci prvním a druhým §u 22. ve smyslu
zprávy výborové, prosím, aby povstal.
(Stalo se.) To jest většina, odstavce první
a druhý jsou schváleny.
K odstavci třetímu
podán jest návrh p. kolegy Mazance a sice,
aby v posledním odstavci místo §§ 13.
a 14. odst. 4. byly uvedeny "odst. 3. až 5." Dám
hlasovati nejprve s vynecháním slova "odst.
4.", kdo souhlasí s odst. třetím, s
vynecháním slova "odst. 4.", prosím,
aby povstal se svého místa. (Nepokoj.)
Znovu sdělím, jakým
způsobem byl navržen mnou a pak schválen způsob
hlasování při tomto odstavci třetím,
aby bylo možno rozhodnouti se buď pro "odst. 4."
aneb, jak to navrhl p. kol. Mazanec "odst. 3.-5."
Dám hlasovati nejdříve
s vynecháním té číslice o celém
tom odstavci. Až bude odstavec ten schválen, dám
hlasovati nejprve o návrhu p. kolegy Mazance, aby
tam byla vsunuta slova "odst. 3.-5."; kdyby byl návrh
ten zamítnut, dám hlasovati ve smyslu zprávy
výborové o číslici "odst. 4."
Budeme hlasovati znovu. Kdo souhlasí
s odst. třetím §u 22. podle zprávy výborové
s vynecháním slov "odst. 4.", prosím,
aby povstal. (Stalo se.) To jest většina. Odstavec
třetí jest schválen s vynecháním
té číslice.
Kdo souhlasí, aby byl přijat
návrh pana kol. Mazance, aby na tom místě
vsunuta byla číslice "odst. 3.-5.", prosím,
aby povstal. (Stalo se.) To jest menšina. Zamítá
se.
Kdo souhlasí ve smyslu zprávy
výborové, aby tam bylo vloženo "odst.
4.", prosím, aby povstal. (Stalo se.) To jest
většina. Odst. třetí jest tím
schválen.
Tím jest vyčerpána
skupina druhá a přistupujeme ke skupině
třetí a sice "Hlava III. o ustanoveních
přechodných a závěrečných";
jsou to §§ 23-28, str. 10. zprávy výborové.
Uděluji slovo k zahájení
debaty panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Brabec:
Slavné Národní shromáždění,
poslední oddíl novely o obecním zřízení
obsahuje ustanovení přechodná a závěrečná.
Zachovám tentýž postup, jako při projednávání
předcházejících oddílů
a dotknu se jen toho, co se má oproti tiskopisu ve vašich
rukou se nalézajícímu měniti. Jest
to § 23., obsahující zmocnění
vlády, který byl podroben pronikavé kritice
a ohledně kterého ústavní výbor
se usnesl na určité změně. Zde totiž
předně stojí, že vláda se zmocňuje,
aby v přechodné době do konce r. 1919 slučovala
nebo rozlučovala obce a za tím účelem
měnila hranice obcí a okresů.
Bylo uvažováno a také
namítnuto arciť, že někde bude zapotřebí
upraviti hranice obcí i bez sloučení a bez
jejich rozloučení. Takové případy
se stávají, že u některé obce
jest nějaký pozemek, na kterém se nalézá
i důležitý podnik průmyslový
- mám na zřeteli docela určitou, konkretní
obec - a tam jsou zaměstnáni a bydlí lidé,
kteří mají do své obce hodinu a půldruhé
hodiny cesty. Ti lidé, zejména v dnešní
době, to těžce pociťují, poněvadž
nemohli dostati své alimentační doklady a
potřebné věci. Byli vydáni vlastně
na pospas, byli bez chleba, bez mouky a beze vší podpory
své vlastní obce. V takovém případě
se jistě doporučuje, aby byly hranice přiměřeně
upraveny, a to by nebylo možno, kdyby tam stála slova:
"za tím účelem". Navrhuje
tudíž ústavní výbor, aby - s
mým souhlasem arciť - slova "za tím
účelem" byla vynechána, takže
bude znění: "a měnila hranice obcí
a okresů".
Mimo to se navrhuje, aby k témuž
paragrafu byl dán ještě dodatek. Byla zde totiž
projevena pochybnost, že by se snad mohlo státi sloučení
a rozloučení obcí na základě
úředního jednání, aniž
by ty obce o tom věděly nebo byly slyšeny.
Proto, aby se tomu vyvarovalo - ačkoliv nemám snad
v té míře tu obavu, poněvadž
si nedovedu představiti, jak by vláda, aniž
by si zjednala příslušný věcný
materiál, aniž by se dotázala súčastněných
korporací, obce slučovala nebo rozlučovala
- přesto však, jelikož ve světě
jest možno leccos a snad všechno, tedy navrhuji následující
dodatek: "Vláda však jest povinna, zamýšlené
sloučení, rozloučení nebo změnu
hranic uveřejniti po dobu osmi dnů vyhláškou
v sučastněných obcích. V dalších
osmi dnech má každý právo, podati u
ministerstva vnitra připomínky". Tedy tím
jest zachována aspoň veřejnost té
věci. Arciť na vládu nemůže to
vykonávati nějaký zvláštní
vliv, ale přece jen věc již je zde, a není
při poněkud rozšafném počínání
možno očekávati, že by se přes
takovou věc přecházelo k dennímu pořádku,
aniž by byla náležitě uvážena
a vyřízena.
Dále, velectění
pánové, jest zapotřebí změny
§ 27. a to jednak stylistické, totiž místo
slova: "působnost" - "účinnost",
jednak změny meritorní, ale přece jen změny
malé. Tam totiž stojí: "Zároveň
pozbývají platnosti všechna starší
nařízení, pokud zákonu odporují".
Má tam státi: "Všechny zákony,
pokud tomuto zákonu odporují..., protože
nařízení pozbývají takovým
způsobem účinnosti, resp. platnosti samozřejmě,
a nemohou proti zákonům býti vydávána.
Konečně dovoluji si
k celku té předlohy uvésti, že páni
kolegové Slováci mne požádali za stylistickou
změnu. V zákoně se totiž několikrát
promiscue objevuje termín "dohlédací
úřad" a "dozorčí
úřad". Nám je to celkem zřejmé
a běžné, ale Slovákům to není
tak zcela běžné. On ten "dozorčí
úřad" jest jim poněkud cizí termín,
ten "dohlédací" jest jaksi běžnější
a žádají za unifikaci. Já se tomu komformuji
a navrhuji, aby všude bylo užíváno terminologie
"dohlédací úřad".
Jest to tak snad správnější,
to už také cit dá, že oni Slováci
toto znění volí, že to bude asi správnější
terminologie, než "úřad dozorčí".
Tím jsem, velectění pánové,
skončil a prosím jenom, abyste oddíl laskavě
schválili tak, jak podle usnesení ústavního
výboru vám jej předkládám (Potlesk.).