Úterý 28. ledna 1919

A, pánové, také technicky jest to docela proveditelné a snadné. Strany, na příklad, a směry přihlásí se na patřičných místech svými kandidátními listinami do obcí, do sborů krajských, župních, po případě zemského sněmu a říšské rady, nebo říšského parlamentu. Volič odevzdá při volbách pouze jednu kandidátní listinu, ať již zní na jména kandidátů do obce nebo do říšské rady. Pouze ty kandidátní listiny bylo by potřeba tedy rozmnožiti, ty ostatní ne. Hlasy se sčítají podle těchto listin v obcích, okresích, župách i v celé říši. Jestliže by některá politická strana - také se to státi může - postavila v určité obci na příklad dvě kandidátní listiny, na příklad selskou a domkářskou nebo dělnickou, mohlo by se dle toho voliti do obcí, ale pro říšskou radu by se tyto dvě kandidátní listiny jedné politické strany mohly sdružiti právě dle onoho ustanovení o kandidátních listinách sdružených, které máme v tom dalším paragrafu.

O výhodách takového sdružení, pánové, myslím, že netřeba mnoho mluviti, ty mluví samy sebou. Již pan referent zde řekl, že není zdrávo, aby volebními agitacemi, volebním bojem se rozviřoval neustále náš veřejný život, a zde, pánové, právě by bylo to neobyčejné zjednodušení, když bychom jedněmi volbami obsadili všechny tyto obce, když by se neopakovaly ty zjevy, že by na příklad v jednom roku se volilo dokonce třikrát, jak to někde také bývalo, do obcí, do zemského sněmu a do říšské rady.

Je dost takových voleb jedněch, aby obec nebo kraj, celá země nebo říše byla rozvířena na dobu dosti dlouhou. A jistě nejenom tento morální zisk, který by z tohoto volení jistě vyplynul, ale také finanční ohledy doporučují tento způsob volby, neboť jistě tím způsobem by se tyto náklady na volby redukovaly na nejmenší míru.

Bylo by to tedy, jak jsem řekl, mravním ziskem, když by ty bouře v našem politickém veřejném životě se opětovaly za sebou v intervalech pokud možno nejdelších. A proto, aby to bylo možno, pánové, dovolím si navrhnouti onu maličkou změnu v § 10., dle níž budiž zavedeno ve všech obcích volební období pětileté. Věcně se na té věci skutečně mnoho nezmění.

Vy, pánové, víte, že různými machinacemi ona tříletá období, ve kterých jsme volili nyní dosud do obcí, byla prodlužována zákonně i nezákonně, že málokterá obec mohla říci, že hned po skončení tříletého období byly vypsány volby. Uměle a z jiných snad příčin byly tyto volby oddalovány, že se opravdu mnohdy stalo již také faktem, že toto volební období bylo již nyní skutečně čtyřleté a pětileté.

Ale poněvadž ustanovení našeho zákona stanoví a zabraňuje, aby nemohlo se v budoucnosti toto prodlužování díti, jak je o to postaráno v návrhu, proto bych tím vřeleji doporučil k úvaze slavného Národního shromáždění tuto naši maličkou změnu.

K § 19. dovolujeme si opravdu zásadní změnu navrhnouti, a ta zní zcela stručně: aby volby obecního zastupitelstva se děly ve všech obcích bez výjimky dle zásady poměrného zastoupení.

Pánové, tuto zásadu poměrného zastoupení jsme stanovili jako zásadu stěžejní, která jako zlatá nit - ne červená, ale zlatá nit - táhne se celým tímto obecným řádem. Na tuto zásadu můžeme býti opravdu hrdi. Tato zásada je páteří celého našeho díla a je a byla uznána vymožeností, ba dobrodiním, takže opravdu nechápu, proč o tuto vymoženost, o toto dobrodiní má býti oloupeno v Čechách celých 73% obcí, na Moravě celých 67% a ve Slezsku celých 44% obcí. Jest to tím nepochopitelnější, uvážíme-li, že v těchto obcích bydlí aspoň 40, snad i více procent veškerého voličstva. Tu nechápu, proč těchto snad 40% československého voličstva má býti oloupeno o toto dobrodiní, za které jest prohlašováno právě poměrné zastoupení.

Přípravy, pánové, přece jsou stejné na ty volby s poměrným zastoupením, jako na ty podle starého způsobu.

Také zde bylo docela správně panem referentem poukázáno na to, že jde také o naše národní menšiny, že i tam jest nesmírně důležito, aby bylo v těch obcích menších, národně ohrožených, anebo s národními velkými menšinami, aby tam bylo také toto právo hlasovací s poměrným zastoupením přijato. Myslím však, že také ten samozřejmý důvod musí k tomu vésti, když řeknu, že nevím proč z tohoto práva poměrného zastoupení mají býti vyloučeny obce pod 700 obyvatelů a proč již obce s obyvatel sedmi sty a jedním mají tohoto dobrodiní požívati.

Myslím, že občané těch dvou obci, snad docela sousedních, jsou při nejmenším jistě stejně politicky zralí a vyspělí, a že tedy nesmí jim býti upíráno to, co druhým jest přiznáváno. To jest opravdu zařízení nedemokratické, které v demokratické československé republice místa míti nesmí a nemá míti, a proto je docela klidně s docela klidným svědomím zkrátka zrušme, zvláště, když sami znalci přiznávají, že přirozeným vývojem dojdeme právě onoho všeobecného zavedení poměrného hlasovacího práva do všech obcí.

Jestliže zde pan referent řekl, že snad proto se to neděje, poněvadž jest to novinkou, inu, jest-li to novinkou pro ty velké obce, pak jest to také novinkou pro ty malé obce. Tento důvod tedy padá, zvláště když cizina sama této naší novinky se nelekla a docela obligatorní poměrné zastoupení všude zavedla.

Proto prosím, abychom toto ustanovení jako nedemokratické zrušili, aby se nezdálo, že snad nějaké jiné důvody jsou toho příčinou, snad důvody politické, že by byly potom snad silnější než důvody věcné. (Posl. Ševčík: Aby nebyli pokládáni za občany druhého řádu!) Ano.

Pokud se týče Slovenska, přišlo mi prohlášení pana posl. Devečky neobyčejně vhod, poněvadž celý zákon v plném rozsahu může platiti také pro Slovensko, ovšem, když se přizná výhrada v § 67., jak ji pan kol. Devečka formuloval. S tím úplně souhlasím.

V §u 20tém navrhujeme maličkou změnu, která docela správně, jak pan referent zde řekl, jest malou. Konečně já ani na ní trvati nemusím a také snad trvati nebudu.

Jednalo se mi však pouze o jakousi uniformitu v té věci, když v §u - tuším 9tém - jsou určitá data udávána, myslím, aby pro mnohé a mnohé funkcionáře obecní zbytečné nějaké takové pletení nevzniklo, že by táž data mohla býti udána též v §u 20tém. Ale pravím sám, že tuto změnu uznávám celkem za malichernou, bez níž také se můžeme obejíti a případně se jí i vzdáti.

V § 26 jest pouze slohová změna navržena, která souvisí právě s tím, bude-li § 19 přijat, když by paragraf ten byl přijat, pak ovšem musí se v důsledku toho provésti změny v § 26, stejně jako v některých paragrafech dalších, jak ještě o tom se zmíním.

V § 26 mluví se o "sdružených kandidátních listinách". Já, pánové, osobně s tím paragrafem bych nesouhlasil. Myslím, že hlavní výhodou tohoto volebního řádu je, že zamezuje nebo činí nepotřebnými jakékoli kompromisy. Já byl vždy proti jakýmkoli kompromisům a tento návrh zákona o volení skutečně činí jakékoli kompromisy bezpředmětnými. I na onen zbytek je docela dobře možno, obejíti se bez kompromisu, přijmeme-li zásadu, že těmi chybícími mandáty budou poděleny ony nejvyšší zbytky. Ale poněvadž jsem mluvil o tom, že může nastati případ, že někde třeba táž strana v téže obci postaví kandidátky dvě, připouštím ten § 26. v tom původním jeho podstatném znění: ze je možno listiny sdružovat právě v oněch zbytcích a v tom ohledu nečiním tedy žádného návrhu.

Prosím slavné shromáždění, aby tyto návrhy, které jistě aspoň v §§ 10. a 19. jsou neobyčejné důležitosti, právě na základě oněch důvodů, o nichž jsem mluvil, podrobilo zralé úvaze a aby příslušně hlasovalo (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Udržal: Ke slovu přichází kolega Novák. Prosím, aby ujal se slova

Poslanec Novák: Slavné Národní shromáždění!

Chápu-li se slova pro, nečiním tak zajisté z toho důvodu, že bych podrobně, do detailu souhlasil s předlohou tak, jak je nám podána, ale vzhledem k tomu, že je nejvýš nutno, aby předloha nebyla vrácena výboru, nýbrž aby stala se v době pokud možná nejkratší skutkem. Mluvím pro předlohu, čímž ovšem není řečeno, že bych při jednotlivých paragrafech nepronesl určité obavy a po případě určitých přání. Tak na příklad § 12. Stanoví: "Komise sestává z obecního starosty nebo jeho zástupce, jím jmenovaného a ze 4 - 6 přísedících." Tu řeknu upřímně, - snad je to ode mne ostré slovo - že po zkušenostech z posledních let více než k 50% starostů české samosprávy nemám důvěry a přál bych si, aby v tom směru starosta neměl naprosto žádné pravomoci. Já jsem poslouchal pana posl. Mattuše, když zde ironisoval tužby a přání tlumočené zástupcem československé strany socialistické a nazval to "Čtenářskou besedou" (Posl. Mattuš: To ne, to čtení!) Ano, to čtení. Pane doktore Mattuši! Kdybychom měli my zde přednášeti své oprávněné stížnosti do dnešního dne, možná, i že by mnohým z pánů ta "Čtenářská beseda" byla nepohodlná (Souhlas).

Velectění pánové a dámy! Pokud se týká samosprávy, právě my jakožto mluvčí širokých vrstev lidových, jako mluvčí těch vrstev doposud vyloučených máme také oprávněné stížnosti, máme také veliké stížnosti, že také neshledáváme správným, když zde bylo ústy několika pánů mluveno, že měli spoluúčast na té předloze, že je to jejich snaha a jejich práce. Pravda, ale já v tom nevidím nic více a nic méně, než že je to prostě splacený dluh, který již dávno byl splatný, bez úroků a bez úroků z úroků.

Slavné Národní shromáždění, my dnes rozhodujeme o předloze, která učiní naprostou změnu v samosprávě. My bychom měli přání, aby tato předloha dala také podnět k organisaci samosprávy. Na př. zde ve Veliké Praze pánové zde přítomní velmi dobře znají, jakým způsobem zde ve Veliké Praze tyto otázky byly pojímány, jakým způsobem tyto otázky byly řešeny a jest charakteristické, že jedním z prvých činů bývalého Národního výboru byla otázka rozpuštění zastupitelstva města Prahy a dosazení správní komise a kde ústy povolanějšími bylo řečeno, že dnešní správní komise spravuje konkursní podstatu. A, velectění pánové, my jsme toho sobě plně vědomi, že, až zákon tento vstoupí v platnost, ti, kteří ujmou se vlády v obcích, ne v jednom, ale v celé řadě míst budou prostě spravovati konkursní podstatu. Když jsem řekl, že nemám důvěry k starostům, projevuji přání, aby komise vládní byly postaveny mimo dosavadní rámec, byly složeny ze zástupců politických stran, kde by ale vliv starostů nemohl a nesměl se uplatňovati. Velectění pánové, jistě máme k tomu oprávněné důvody. Já nebudu zde mluviti o době válečné, jakým způsobem české obce - a budiž žalováno, že právě v českých obcích se to muselo vyskytnouti - vystupovaly proti těm, kteří šli do služby vojenské, oproti jejich rodinám v otázkách aprovisačních, jakým způsobem vystupují do dnešního dne v otázkách vyživovacích podpor.

A tu, velectění pánové, jsem toho názoru, že ani ustanovení následující, kde přísedící a náhradníky za každého přísedícího jmenuje dohlédací úřad, nemůže pro nás býti naprosto postačitelné a že máme určité obavy. Já s povděkem přijal jsem zprávu, že již konečně bude přikročeno k tomu, aby u nás úřady dohlédací v tomto slova smyslu byly zřízeny nad úřady, komise, které vlastně budou dohlédacími.

Velectění pánové! Úřady dohlédací, hejtmanství, jakým způsobem chovají a chovaly se po celou dobu předcházející? Jakým způsobem chovali se různí ti Hejdové, jakým způsobem chovali se různí ti Bayerové, Nováčkové, atd.? Jest pochopitelno nejen po stránce této, ale i se strany druhé, že ani v tomto směru nemáme naprosto dostatečné důvěry a přáli bychom sobě, aby opravdu v příštích dobách takové zjevy, jakých byli jsme svědky, se neopakovaly.

Pánové, mám zde z posledních dob řadu křiklavých dokladů z venkova a nejen z venkova, ale z měst také. Když se podíváme na Velkou Prahu, podívejte se na Žižkov, jak to tam vypadá. Tam se nehlásí nikdo k těm pánům, kteří tam jsou představiteli samosprávy. Ve Vršovicích není to o mnoho lepší, v Nuslích totéž a v Košířích také. Jedině snad čestná výjimka by se mohla udělati v Karlíně, kde do určité míry bylo snad pochopení pro zájmy malého lidu. Na venkove již dnes připravují se volby, již dnes začínají se dělati volby způsobem, který svědčí o tom, že to, čeho jsme byli svědky před válkou, znovu se má opakovati.

Pánové, mám zde a dostávám denně poštou řadu dokladů, jakým způsobem v otázkách aprovisačních jednají starostové, ku př. dnes dostal jsem správu ze Stiřína u Jílového, kde starosta společně se správcem aprovisačního výboru podržel sobě cukr ještě v nynější době a povolal cukráře, který pekl jeho rodině cukroví, a děti neobdržely cukru a rodiny dělnické také ne.

Pánové, jakým způsobem jedná se a bylo jednáno v otázkách, týkajících se invalidů, týkajících se válečných poškozenců, to by byla opravdu dlouhá kapitola. Přál bych si mluviti v tom ohledu z okna ke všem těm obcím, do všech těch míst, kde již dnes s válečnými poškozenci i invalidy se jedná způsobem, který se charakterisovati nedá. I pro to mám řadu dokladů. Ovšem jest pravda, že zde snad nemohl bych činiti zodpovědnými výhradně obce, poněvadž vláda příliš pomalu pracuje, aby ti nejubožší dosáhli toho, čeho dosáhnouti mají.

Pánové, mám jedno přání další. Přál bych si, aby záležitosti, týkající se voleb vůbec, nejen voleb do obcí a nejen snad do příštího zákonodárného sboru, zejména v každém případě schválení jejich a rozhodování o nich, bylo podřízeno zvláštnímu soudu volebnímu. Mluví se o tom ostatně v předmluvě. Vzpomínám si na bývalou říšskou radu, že právě volby, které byly paskvilem volebního zákona, volby, které prostě takřka ani nesnesly světla denního, po celou dobu měsíců, po celou dobu roků nebyly zamítnuty a na konec se z toho staly vzájemné konce se politické a vzájemné ústupky i jedné i druhé i třetí strany, a přirozeno, že jest na nejvýš nebezpečno, aby tento režim, tento způsob ujal se také v republice. A tu jsem toho názoru, že v příštích dobách k tomu poznání přijdeme, a že se jistě stane to, aby otázka voleb byla skutečně z toho hlediska rozhodována, by nebyly to jen zásady určitých politických stran, nýbrž skutečně výraz vůle veškerého voličstva.

Velectění pánové! Já jsem řekl, že mám v úmyslu přirozeně v každém směru mluviti pro, aby předloha v době nejkratší stala se skutkem. Při odhlasovaných již paragrafech jedna otázka mne zajímala Pánové se strany státoprávní činili určité pozměňovací návrhy, pokud se jedná o § 5. Pánové se strany státoprávní, když my jsme v tomto směru do správního sboru města Prahy navrhovali zaměstnance obecní, byli to oni právě, kteří se postavili proti tomu, a kteří toto zmařili.

Zdá se mi i při dalších přípravných změnách, zdali zde nepadá na váhu otázka, aby volební řád byl oddálen, aby volby, pokud možno, byly oddáleny. A přirozeně tu nám velice záleží na tom, aby volby provedeny byly v době pokud možno nejkratší. (Výborně!) O tom není dnes sporu na žádné straně. A vážené shromáždění, velectění pánové, vy velice dobře víte, že téměř v 60% obcí občanstvo žádá, aby obecní zastupitelstva byla rozpuštěna, aby byly dosazeny správní komise. O tom by nám mohl podati velice podrobnou zprávu pan ministr vnitra, kde den ze dne řada deputací podává sobě dvéře, den ze dne přichází a stejnou žádost podává: Rozpusťte zde, rozpusťte onde zastupitelstva! a kde ptají se, kdy se budou konati volby.

Čím dříve budou volby provedeny, tím lépe bude v zájmu republiky, tím lepe bude v zájmu veškerých vrstev občanských. Na všech místech na to čekají, na všech místech toho žádají. My přirozeně máme jedinou povinnost, umožniti, aby v době nejkratší - pokud možno nejkratší - volby byly konány.

Já všude tam, kde jsem měl příležitost a v každém případě pracuji k tomu, aby v obcích byl klid, aby v obcích poměry klidným způsobem se vyvíjely. Ale, pánové, v poslední době, v posledních dnech začíná agitace způsobem, který přesahuje veškeré meze, a já chtěj nechtěj musím se vrátiti zpět, poněvadž právě s naší strany nám záleží na tom, aby byl klid, aby klidným způsobem se poměry vyvíjely.

Nedávno při debatě poslední byl to pan kolega Šrámek, který zde žádal, abychom dokazovali, kde a jakým způsobem příslušníci jeho strany v obcích činí rozruch způsobem, který je odsouzeníhodný. Já jsem ochoten dnes panu kolegovi Šrámkovi posloužiti, jakým způsobem že dnes v obcích pracuje, jakým způsobem se v obcích zanáší do vrstev rozruch, který přirozeně v určitém směru má býti využit. (Poslanec dr. Šrámek: Pane kolego, takového něco já jsem netvrdil!) Tak vaši páni kolegové se dovolávali toho: Jmenovat!

Já jsem právě případy, o kterých jsem věděl, na místě vyšetřil a dnes vám je budu jmenovat. Jmenuji je z toho důvodu, abych působil, pokud možno, ke klidu v obcích, abychom se klidným způsobem připravovali k volbám.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP