Vážení pánové!
Prosím, není to ustanoveni § 5. stejného
druhu, jako ustanovení § 6.? Není, prosím,
tento příbuzenský nebo švakrovský
poměr stejně významný jako - řekl
bych - poměr úřední, ten vztah úřední,
ve kterém je někdo, kdo je úředníkem
nebo zřízencem v malé obci a kdo má
býti současně členem obecního
zastupitelstva? Možno, že třeba poměr
mezi takovýmito příbuznými, anebo
sešvakřenými bude napjatější
a bude méně důvodů podezření,
že by zneužívali svého postavení,
než ku př. u některého, kdo má
nějakou úřední funkci. Tedy prosím
vážené Národní shromáždění,
aby ustanovení § 5. bylo pojímáno jako
ustanovení, které má sloužiti tomu,
by vyloučeny byly případy inkompatibility.
Prosím tudíž, aby návrh pana kolegy
Síse, aby ustanovení § 5. bylo škrtnuto,
byl zamítnut a aby § 5. byl přijat v nezměněném
znění, jak ústavní výbor ho
navrhuje. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): Přistoupíme k hlasování.
Žádám pány členy Národního
shromáždění, aby se odebrali na svá
místa. Hlasování provedeme tímto způsobem:
budeme hlasovati o hlavě první, tedy o §§
1. - 8. (ve zprávě str. 26. - 29.)
K § 1. předložen
jest dodatečný návrh ing. Pospíšila.
Dám nejprve hlasovati o prvých třech odstavcích.
§ 1. podle návrhu výboru ústavního
a pak teprve zvláště o dodatku pana ing. Pospíšila.
(Zvoní.)
O §§ 2. - 4., u nichž
nebyl podán návrh pozměňovací,
budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Člen Národního
shromáždění pan Sís navrhl,
aby § 5. byl škrtnut. To jest návrh širší.
Dám tedy nejprve hlasovati o návrhu pana kol. Síse
a pak po případě teprve o znění
§ 5. podle návrhu výboru ústavního.
K §§ 6. - 7. nebyly podány
pozměňovací návrhy, budeme hlasovati
tudíž o návrhu výboru ústavního.
Rovněž tak o § 8.
Jsou snad námitky proti tomuto
mému návrhu? Není jich, budeme hlasovati
tedy podle návrhu, jak jsem jej právě přednesl.
(Zvoní.)
Kdo souhlasí se zněním
tří prvých odstavců § 1. podle
zprávy výboru ústavního, prosím,
aby povstal. To jest většina, jsou přijaty.
Doplňovací návrh
ing. Pospíšila by tento paragraf doplněn
byl odstavcem čtvrtým, zní:
"Voliči, kteří
mají volební právo ve svém stálém
bydlišti, ale svým zaměstnáním
jsou nuceni přechodně bydleti v obci jiné,
mají volnou jízdu všemi dopravními prostředky
státními do místa, kde mají své
voličské povinnosti zadost učiniti, i zpět."
Kdo souhlasí s dodatkem člena
Nár. shromáždění ing. Pospíšila,
prosím, aby povstal.
To jest menšina, návrh
je zamítnut.
Žádám pány
členy, kteří souhlasí s § 2.
- 4. podle návrhu výboru ústavního,
aby povstali se svého místa. To jest většina,
§§ 2., 3, a 4. jsou přijaty.
Žádám pány
členy, kteří souhlasí s návrhem
člena Národního shromáždění
Síse, aby § 5. byl škrtnut, aby povstali se svého
místa. To jest menšina, návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí s § 5. podle
zprávy výborové, prosím,
aby povstal. To jest většina, návrh jest přijat.
Kdo souhlasí s § 6. až
8. podle zprávy výborové, prosím,
aby povstal. To jest většina, §§ 6., 7.
a 8. podle zprávy výborové jsou schváleny.
Tím jest skupina I., §§ 1. - 8. vyřízena
a přistupujeme ke II. skupině paragrafů a
to k hlavě II. (o počtu členů) §
9. - 10., k hlavě III. (o přípravném
řízení volebním) §§11. -
26., konečně k hlavě IV. (vyhlášení
výsledků volby) § 27.
K této skupině paragrafů
byl podán pozměňovací návrh
p. inž. Pospíšila, aby § 10. první
odstavec byl pozměněn. Žádám
pana sekretáře, aby tento návrh přečetl.
Sněm. tajemník dr.
Haasz. (čte):
§ 10., první odstavec,
budiž pozměněn: "Obecní zastupitelstvo
volí se při prvních volbách podle
tohoto volebního řádu provedených
na dobu 3 let, později na dobu 5 let, počínajíc
ode dne, když volba obecní rady stala se právoplatnou".
§ 19. budiž škrtnut
a znějž: "Volby obecního zastupitelstva
dějí se ve všech obcích bez výjimky
dle zásady poměrného zastoupení".
§ 20. druhý odstavec
znějž: "Kandidátní listina musí
býti podepsána nejméně tolika voliči,
z kolika členů obecní zastupitelstvo podle
§ 9. má se skládati".
§ 26. první odstavec
znějž: "Zmocněnci volebních skupin
u obecního úřadu mohou předložiti
společné prohlášení, že
listiny navzájem sdružují".
Pozměňovací
návrh Františka Síse:
Obecní zastupitelstvo volí
se při prvních volbách podle tohoto řádu
provedených na dobu 2 let, později na dobu 4 let,
počítajíc ode dne, kdy volba obecní
rady stala se právoplatnou.
Předseda:
Oba dva návrhy jsou dostatečně podepsány
a jsou předmětem jednání.
Dále podal člen Národního
shromáždění František Lukavský
návrh k § 13. Žádám, aby byl přečten.
Sněm. tajemník dr.
Haasz (čte): § 13., druhá věta,
druhý odstavec: "Pro každý z těchto
obvodů sestaví se zvláštní seznam
voličský a to podle abecedního pořadu
ulic a náměstí do obvodu pojatých,
v ulicích a náměstích podle čísel
popisných a v domech podle abecedního pořadu
voličů."
Předseda:
Návrh tento je opatřen dostatečným
počtem podpisů, jest tudíž předmětem
jednání.
V této časti rozpravy
přihlásil se ke slovu p. inž. Pospíšil
proti a člen Národního shromáždění
Novák Antonín pro.
Uděluji nejprve slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj dr. Meissner: Vážené
Národní shromáždění!
K § 10. jsou podány dva
pozměňovací návrhy. Jednomu návrhu
jest období volební příliš krátké
a podle druhého návrhu jest volební období
alespoň pro první volby příliš
dlouhé. Ustavní výbor rozhodl se ve své
schůzi, setrvati na původním svém
návrhu, aby volební období nebylo 5leté,
nýbrž 4leté a aby první volební
období bylo nikoliv, jak navrhuje pan kolega Sís
2leté, nýbrž 3leté.
Jsou sice velmi vážné
důvody, které mluví pro to, aby první
volební období nebylo tak příliš
dlouhé, jako volební období ostatní,
avšak příliš krátké volební
období, jakým by bylo volební období
toliko. 2leté, nemohlo by prospěti věci.
Okolnost, že vyžaduje zaučení se určité
doby, vedla právě ústavní výbor
k tomu, že zvětšil, prodloužil volební
období, které dosud bylo 3leté, na 4 roky.
Proto ústavní výbor jest toho názoru,
že volební období 2leté by bylo příliš
krátké, a navrhuje, aby pozměňovací
návrhy byly zamítnuty.
K § 13. jest podán pozměňovací
návrh p. kolegy Lukavského. Tomuto pozměňovacímu
návrhu se ústavní výbor přizpůsobuje
tím způsobem, že navrhuje, aby v II. odst.
slova uvedená v závorkách "popisních
i orientačních" byla škrtnuta, takže
by dotčený odstavec zněl:
"Pro každý z těchto
obvodů sestaví se zvláštní seznam
voličský a to dle pořadu ulic a náměstí
do obvodů pojatých, v ulicích a náměstích
dle čísel domovních a v domech dle abecedního
pořadu voličů".
K § 19. je podán pozměňovací
návrh pana kolegy Pospíšila.
Pozměňovací
návrh tento týká ve velice závažné
věci. Jde tu o to, rozhodnouti, jestli volba podle soustavy
poměrného zastoupení má býti
povinná, či zda má býti fakultativní.
Ustavní výbor navrhuje ve své předloze,
aby volba podle této zásady byla toliko fakultativní
a aby byla volba v určitých obcích fakultativní
a volba v těchto obcích se dála podle zásad
poměrného zastoupení toliko tehdy, když
o to zažádá určitý počet
voličů, zapsaný v seznamech voličských.
Vážené Národní
shromáždění! Správnější
zásadou jest volba obligatorní a také téměř
všechny volební řády v zemích,
ve kterých poměrná volba jest zavedena, zavádějí
volbu tu obligatorně. Také theorie vyslovuje se
v podstatě proti fakultativní volbě a my
shledáváme se s fakultativní volbou dle zásad
poměrného zastoupení toliko v některých
malých obcích, které jsem v písemné
zprávě vypočítal.
Jestli ústavní výbor
přes tento názor v theorii hájený
a přes to, že v praksi pravidelně zavedena
jest volba obligatorní, doporučuje volbu fakultativní
v určitých obcích menších, pak
stalo se to vzhledem k poměrům, které zde
panují, vzhledem k tomu, že zavádíme
něco zcela nového, že zavádíme
způsob volby, na který naši obecní funkcionáři
a členové volebních kommisí nebudou
míti dosti průpravy, že zavádíme
něco, co v praksi bude narážeti na dosti značné
obtíže.
Ovšem v poslední době
vyskytl se hlas z našich menšinových korporací,
který poukazuje k tomu, že počet obyvatelstva
700 jest příliš vysoký, že, jestli
je volba dle zásady poměrného zastoupení
závislá na žádosti jedné desetiny
voličů, že to může míti
za následek, že v některých obcích
nebudou voliti dle této zásady a že se znemožní,
aby menšina, která čítá méně
než 10% - čítá 6 nebo 8% - a která
má nárok na jednoho zástupce, aby taková
menšina mohla takového zástupce prosaditi.
S tímto podnětem našich
menšinových korporací se ústavní
výbor zabýval a přišel po všech
úvahách přece k tomu předsvědčení,
že má býti zachováno původní
znění, totiž, že volba v obcích,
čítajících méně než
700 obyvatel, má býti fakultativní a má
býti závislá od žádosti nejméně
jedné desetiny voličů.
Pokud jde o Slovensko, je v předloze
úchylka. Tam totiž podle původního přání
pánů ze Slovenského klubu byla volba fakultativní
stanovena do 1. ledna 1928 pro obce, které čítají
více než 1500 obyvatel. Podle zmíněného
přání pánů ze Slovenského
klubu navrhuje ústavní výbor změnu
§u 19., a to, že má zníti § 19. odst.
2. pokud jde o Slovensko."Na Slovensku do 1. ledna 1928 viac
než 1000 obyvatel" místo 1500.
K §u 20. je tu návrh
pozměňovací p. kol. Pospíšila.
Ustavní výbor navrhuje, aby tento návrh nebyl
přijat. Naproti tomu však navrhuje, aby odstavec 2.
první věta byl změněn takto: "Kandidátní
listina musí v obcích do 1000 obyvatelů (místo
500) býti podepsána nejméně 10
voliči."
Pokud jde o návrh pana kolegy
Pospíšila, dovoluji si upozorniti na to, že návrh
ten neznamená snad v praksi příliš veliké
změny, neboť jde tu někde toliko o počet
dvou až pěti voličů atd. V praksi to
tedy nemá významu naprosto žádného.
Proto ústavní výbor navrhuje, aby návrh
pozměňovací pana kolegy Pospíšila
byl zamítnut.
Posléze jest tu ještě
návrh p. kolegy Pospíšila k § 26. Návrh
tento souvisí s § 9. Bude-li návrh p. kolegy
Pospíšila na změnu § 19. zamítnut,
odpadá hlasování o pozměňovacím
návrhu p. kolegy Pospíšila k ustanovení
§ 26., poněvadž jest to jenom důsledek
jeho pozměňovacího návrhu k §
19.
Místopředseda Udržal:
K této části přihlásil se k
slovu pan inž. Pospíšil proti, p. Novák
Antonín pro. K slovu přichází řečník
proti p. inž. Pospíšil. Prosím,
aby se ujal slova.
Posl. inž. Pospíšil:
Slavné shromáždění!
Náš klub dovolil si navrhnouti
v § 10. zcela nepatrnou změnu, která spočívá
v tom, že bychom si přáli, aby volební
období druhé a další bylo pětileté.
Pro tuto změnu, pánové, mám zvláštní
důvod, překvapující snad svou novostí
a také zvláštností, ale myslím,
že ten důvod je tak důležitý, že
zaslouží, aby byl vzat v úvahu. Předpokládám
totiž jedno a sice to, že ty zásady, které
zde přijímáme pro volební řád
do obcí, že tytéž zásady přijmeme
také do ostatních sborů, do nichž voličstvo
posílá volbou své zástupce, tedy ne
pouze do sborů obecních, ale také do sborů
krajských, případně župních,
zemských a také zákonodárných,
říšských.
A tu v tomto případě
pak by bylo možno zavésti novinku, která neobyčejně
by zjednodušila náš veřejný život
a tato novinka by spočívala, pánové,
v tom, že bychom jedněmi jedinými volbami obsadili
všechny ony sbory, o nichž jsem mluvil, ať obecní,
neb okresní, župní, zemské, říšské,
jak naše ústava je vytvoří. Tato myšlenka
ovšem by se mohla státi skutkem pouze tenkráte,
když by ono volební období bylo stejné
pro všechny tyto sbory. A aby mohlo býti stejné,
z toho důvodu, pánové, navrhujeme období
- pětileté.
Odůvodňovati tento
návrh pro jeho samozřejmé výhody pokládám
skoro za zbytečné, ale přes to dovoltež
mi, abych aspoň několika slovy objasnil a odůvodnil
tento návrh.
Je to novinka pro nás, ale
nikoliv novinka pro některé státy jiné.
Jak, pánové, sledujete zprávy z ciziny, mohli
jste zajisté pozorovati, že na příklad
ve Španělsku s rozpuštěním parlamentu
se rozpouštějí všechna obecní zastupitelstva
a s volbou do parlamentu obsazují se všechna obecní
zastupitelstva také. To je novinka pro nás, ale
tato novinka zaslouží povšimnutí a zaslouží
uvážení.
Namítne snad někdo,
že volby do obcí nesou se docela jiným směrem,
docela jinými hesly, než volby do parlamentu. Možná,
že volby do obcí dnes snad, zvláště
do obcí menších, byly určovány
docela jinými motivy, že byly to docela jiné
pohnutky, které vedly voliče ve volbách obecních,
a docela jiné pohnutky, které vedly voliče
při volbách - do říšské
rady, ale každý znatel politického života
mne zajisté přisvědčí, že
přirozený vývoj v této věci
směřuje k tomu, že i do obcí bude se
voliti na základě těchže hesel, dle
kterých v minulosti volilo se do sborů zákonodárných,
ať již zemského nebo říšského
sněmu. A to byly směrnice politické, směrnice
sociální a směrnice kulturní.
Ty ohledy familiární,
rodinné, osobní a místní, podle kterých
se do obce volilo, ty v budoucnosti jistě přestanou.
(Výborně!) Tento přirozený
vývoj uspíší a dovrší právě
toto demokratické právo volební s poměrným
zastoupením, neboť již nyní lze pozorovati
v obcích, které volily již za toho demokratičtějšího
snad zřízení, radikální převrat,
že není již možno mluviti tam o nějakých
dynastiích určitých vládnoucích
rodin, že nelze již mluviti tam o výsadách
nebo zájmech určitých osob a rodin, nýbrž
že i tam pronikají ta volební hesla politická,
sociální a kulturní, kterými jsme
se řídili při volbách na příklad
do říšské rady vídeňské.
A proto, že lze očekávati
tento převrat, že se bude voliti také podle
těchto hesel příště šmahem
také do obecního zastupitelstva, právě
proto tyto obecní volby možno položiti jako základ
pro volby do všech ostatních sborů.