Tedy, vážené shromáždění,
zatím co ostatní politické strany pracovaly
a působily pro český stát, pánové
z tábora katolického mezi nimi nebyli. Zatím
co jinde řádila persekuce, tito pánové
vyhřívali se na výsluní rakouské
přízně. (Posl. Čuřík:
Dr. Stránský také!) A jestliže si
dnes pan prof. Šrámek stěžoval, že
se jim ve Vídni nic neříkalo o tom jízdním
řádu do československé republiky,
pak po tomto jejich životě za války bylo to
pochopitelno, že oni nemohli býti o tomto jízdním
řádu uvědomováni, poněvadž
oni to byli, kteří by nám byli mohli zkaziti
ten odjezd do té republiky. (Posl. Sedláček:
No, no! Tak zlé to nebylo!) A kdyby vedení českých
věcí bývalo spočívalo v rukou
katolické strany národní čili československé
strany lidové, pak je mým pevným přesvědčením,
že byli bychom dosud v Rakousku a do českého
státu bychom byli nedošli. (Potlesk u stran socialistických.)
Pan profesor Šrámek se tady
zastal Hlinky (Posl. Čuřík: To je správné!),
že prý pan Hlinka neštval. A přece zde
byly doklady o tom z katolického "Čecha",
ze schůze nepolitického sdružení, kde
pan Andrej Hlinka vykládal, že se zde bere katolíkům
náboženství. (Posl. Sedláček:
To není pravda! Posl. Čuřík: Pánové
volnost slova brali!)
A když to vše přibil kolega
Bechyně, je to vyloženým štvaním.
Ale z vašeho tábora katolicko-národního
to jako štvaní nevypadá, poněvadž
vy stejným způsobem pracujete: na kazatelnách,
v kostele docela veřejně a otevřeně.
A, vážené shromáždění,
tady je nutno, aby bylo zaujato jedno z dvojího: Buďto
vláda udělá pořádek a zakáže
tuto politickou agitaci v kostelích (Posl. Sedláček:
A dá policajty ...!), nebo použijeme své
immunity (Posl. Čuřík: Žandárů!)
a přistoupíme k vašim páterům
a s vašich kazatelen řekneme docela, co si myslíme.
Ukážeme na tu šalebnou farisejskou hru, kterou
vy s národem provádíte. (Hluk.)
Vy se, vážení pánové,
pořád odvoláváte na své voliče,
odvoláváte se na své massy lidové,
ale dejte pozor, až přijde k volbám! Oni dobře
vědí o vaší rakušácké
politice. (Posl. Zbořil: Všichni vojáci:
učitelé, úředníci provozovali
tutéž politiku a všichni invalidé poznamenaní
provozovali tutéž politiku!) To je velká
otázka! Já přiznávám, pane
kolego, že bylo mnoho bezcharakterních lidí,
ale na vedoucích místech v české politice
tito lidé nestáli, až na jednu politickou stranu,
a tou jste byli vy! (Posl. Zbořil: Pozor s tou zbraní!
Má-li kdo souditi, jsou to legionáři, ne
vy!) Tedy když mluvím o těch kazatelnách,
je dvojí možnost: buďto použijeme své
immunity a uvedeme vaše vývody v kostelích
na pravou míru, nebo se stane jiný krok, a sice:
Paragraf 29. našeho volebního řádu praví,
že v den volby a v den před volbou se zakazuje čepování
alkoholických nápojů. Já, vážené
shromáždění, byl bych pro to, aby také
čepování alkoholu jiného druhu (Posl.
Zeminová: Duševního!) právě
s těchto kazatelen se zakázalo alespoň 14
dní před volbou a upozorňuji pana ministra
vnitra na tento podnět, který by mohl dáti
do prováděcích nařízení.
(Veselost.)
Přátelé, že vy
jste pomáhali lidem z kriminálu za války,
tomu nebude věřiti ani pan msg. Šrámek.
(Posl. Pospíšil: Máme důkazy!)
Já ho podám. Byla to rána Bedřicha
Adlera (Výborně! Potlesk), která shroutila
celý ten rakouský systém, která otevřela
kriminály rakouské. (Posl. Johanis: V Radnicích
pomohl učitel celému zastupitelstvu do kriminálu!
Posl. Pospíšil: Jak to přijde, že rakouský
ministr Heinold prohlásil, že sociální
demokracie je nejloyálnější a nejspolehlivější
stranou rakouskou?) Já nejsem sociální
demokrat, já jsem zástupce české strany
sociální. (Posl. Pospíšil: Socialisté
jsou ta spolehlivá strana!) Naše strana českých
socialistů byla nejvíce za války persekvována.
Ti se chovali lépe než jiné strany. (Hlas:
Vám dávaly úřady vysvědčení
dobrých mravů!) Čtrnáctileté
těžké žaláře byly naše
vysvědčení a sinekury. (Posl. Čuřík:
Náš Odehnal byl zavřen také!)
Vážené shromáždění!
Nyní prosím, abyste mi dovolili, abych se dotkl
vlastního programu dnešního denního
pořadu. (Hluk.)
Předseda
(opětovně zvoní): Prosím o
klid. Slovo má pan kolega Špatný, pane kolego
Sedláčku a Prokeši!
Posl. Špatný (pokračuje):
Pracující lid s velkým nadšením
uvítal osnovu volebního řádu do obcí.
Konečně padá třídní
nadpráví, které tak dlouho udrželo se
v našich komunách. Dnešní naše předloha
vykazuje určité nedostatky, ale jest přece
znamenitým, nezadržitelným pokrokem proti všem
starým volebním řádům. My víme,
že této osnovy bylo dosaženo velikým bojem
a soustředěným postupem. Ještě
v roce 1917, po amnestii, nechtěli někteří
čeští političtí vůdcové
na turnovské schůzce ani slyšeti o všeobecném,
rovném hlasovacím právu do obcí. (Posl.
Dyk: To je lež!) Není to lež. (Posl. Dyk:
Vy jste tam nebyl, já tam byl!) Já se dovolávám
svědků! Ještě loni, vážené
shromáždění, při ustavení
Národního výboru, byl to pán z vaší
strany, který snil o tom, aby volební právo
bylo upraveno tak, aby zřízeny byly 3 zvláštní
skupiny volební. Jiní pánové snili
o tom, aby k dosavadnímu privilegovanému volebnímu
řádu byla přivěšena ještě
čtvrtá kurie.
Vážené shromáždění,
nemusí se pan kol. Dyk rozčilovati, můžeme
vzpomenouti jenom jednání v ústavním
výboru, kde se jednalo o tom, aby pracující
lid v novém volebním řádu byl pokud
možno nejvíce zatlačen, kde chtěli sice
přiznati proletariátu vliv na obecní zastupitelstva,
ale zříditi zároveň finanční
komisi zvláště jmenovaných osob dohlédacím
úřadem, kterážto finanční
komise v těchto obcích by vlastně vládla.
Dalo to mnoho, velmi mnoho práce,
nežli naši zástupcové v ústavní
komisi, zejména p. dr. Meissner a bratr Franke, probojovali
se tak daleko, že konečně bylo ustanoveno aktivní
volební právo pro 21leté muže i ženy
a pro 26leté právo pasivní.
V tom směru je volební předloha
velkým, dalekosáhlým pokrokem. Zásluhu
o to má český socialistický blok,
čeští socialisté, sociální
demokraté a česká strana pokroková.
50 let byly obce soustředěny
v rukou bohatých, mocných a privilegovaných
a 50 let se tu vládlo proti chudému pracujícímu
lidu a panství těchto bohatých, mocných
a privilegovaných obráželo se také v
obecní politice za války. Nebylo peněz na
chudobince, nebylo peněz na sirotčince (Hlas:
Ale za to bylo na válečné půjčky!)
Kapitola "chudinství" náleží
jistě k nejtrapnějším. Každý
chudák v našich obcích byl považován
za žebráka, ne-li přímo za zločince.
Ty obecní pastoušky, kde ubytováni byli starší,
ke práci neschopní spoluobčané, jejich
zaopatření, strava, atd. - to vše svědčí
o malém sociálním pochopení vládců
našich radnic. Nemusili bychom choditi na venkov - i ve městech
byly takové případy. U nás na Král.
Vinohradech, kde obec dovedla opatřiti nádherné
místnosti pro spolek hořejších desetitisíc
"Měšťanskou besedu", je chudobinec
umístěn ve staré, schátralé
budově dohromady s hnaneckou stanicí. A podobných
případů s obecní samoprávou,
kde jevila se naprostá bezcitnost k chudým a pracujícím,
mohl bych uvésti dlouhou řadu. Kdybych chtěl
se zmíniti ještě o aprovisační
otázce za války, jak zde právě byli
pronásledování ti drobní obyvatelé,
došli bychom k zajímavým obrazům. Mám
zde celou řadu případů, které
bych mohl přednésti, ale mám za to, že
čas pokročil a přecházím k
další otázce.
Mluviti o otázce bytové, znamená
v našich obcích pravý skandál. Uspořádána
byla řada anket, stohy papíru popsány, mnoho
tiskařské černě vyplýtváno
a náprava se nestala. Reforma bytové otázky,
stavba domů s levnými byty, úprava stavebního
řádu narážela zejména ve Velké
Praze na tvrdošíjný odpor našich obecních
samospráv. Spekulace pozemková, lichva s pozemky
zmařila v zárodku mnohý zdravý podnět.
Za privilegovaného volebního řádu
byly naše předměstské obce ovládány
koteriemi pozemkových lichvářů, kteří
z pozemkové lichvy zbohatli a v nenasytné touze
po nových pozemkových výdělcích
bránili, aby obec postavila se vydatnými skutky
v čelo blahodárné akce ke zlevnění
bytů a stavbě nových, zdravých a levných
obydlí. A kde jednotlivci v obecní samosprávě
nestáli v čele pozemkové lichvy, tam nastrčili
peněžní ústavy, banky a předměstské
záložny.
V mnohých obcích vlivuplní
jednotlivci městských rad a výbory peněžních
ústavů jsou jedni a titíž lidé.
Jak potom mohla obec vystoupiti proti nesmírné spekulaci
pozemkové, když její representanti stáli
v čele lichvy, byli jejími tvůrci, pomocníky
a podílníky na čistém zisku? (Souhlas.)
A na vzrůst Velké Prahy se
tito upíři svědomitě připravovali.
Ještě před válkou v okolí Velké
Prahy nakoupila Vinohradská záložna velkou
řadu pozemků, a stejně učinila vršovická
Občanská záložna i Pozemková
banka, aby v době nouze o byty provedly výhodnou
spekulaci.
Mluví-li se zde o potrestání
lichvy, mluví-li se o tom, že na venkově jsou
keťasové, pak nesmí se zapomenouti, že
i městské obyvatelstvo má své lichváře
a že i zde musí býti učiněn náležitý
pořádek. (Souhlas.)
Byl zde podán návrh, aby všem
jednotlivcům, kteří uschovali předměty
denní spotřeby, potraviny a oděv za účelem
lichvářským, byly tyto předměty
zabaveny. Totéž platí o této pozemkové
spekulaci, to je stejná lichva, to je stejné keťasství,
i tyto pozemky, které byly za účelem spekulace
zakoupeny, i toto jmění, se kterým se spekulovalo,
musí býti zabaveno.
Novým volebním řádem
dostávají se obce konečně do rukou
lidu.
My vítáme ten okamžik!
Systém vázaných kandidátních
listin a zdravá konkurence politických stran bude
pobídkou politickým organisacím, aby své
nejlepší a nejdokonalejší příslušníky
posílaly do správy obcí, kde budou pod stálou
kontrolou odpůrců. To povede jistě k posílení
smyslu pro zodpovědnost. Tím budou vymýceny
mnohé lokální kliky, které ovládaly
radnici a které se ve skutečnosti nehlásily
k žádné politické straně a které
zavinily mnohé ze zlořádů, o nichž
jsem zde mluvil.
Naši menšinoví pracovníci
podali nám návrh, abychom se postavili proti volbě
starostů a abychom se dožadovali, aby starostové
byli vládou jmenováni. Já přiznávám
jistou oprávněnost tomuto přání.
Menšinové pracovníky vedl strach a obava o
život našich menšin, které tolik za války
i před válkou utrpěly. Ale, vážené
shromáždění, nesmí se zapomenouti,
že v starém Rakousku byly české menšiny,
ale v českém státě že české
menšiny neexistují. Zde se může mluviti
o menšinách německých, maďarských
a polských, ale ne o menšinách českých,
poněvadž Čechoslováci si tento stát
utvořili a Čechoslováci také zde vládnou.
(Souhlas.)
Demokracie se nesmí zastaviti ani
u obecních starostů. I ti musí býti
voleni, poněvadž kdyby zde bylo jmenování
obecních starostů, toho mohlo by se použíti
nejen proti našim národním odpůrcům,
ale po případě také proti nepohodlným
politickým stranám. Přátelé!
Jestliže někdo myslí, že při zvolených
obecních starostech jest věc republiky v nebezpečí,
tedy jsou zde dohlédací úřady, které
musí konati svoji povinnost a potom konečně
i zde by byla cesta, o které se v určitých
kruzích mluví: že by se mohly sestátniti
obecní úřady a tím ten vliv obce postaviti
na pevnější základ, když je známo,
že ne starosta, ale obecní úředníci
jsou hlavními faktory našich radnic.
Několikráte zde bylo řečeno,
že my stojíme na zásadách naprosté
rovnoprávnosti. My chceme rovnost pro všechny, rovná
práva všem. Toto stanovisko bylo zdůvodněno
také i v řeči presidenta Masaryka. Chceme
tedy rovnoprávnost pro všechny obyvatele tohoto státu,
ať se hlásí k jakékoliv národnosti.
(Hlas: Pro sebe nejvíce!) My nechceme, vážené
shromáždění, žádného
nového Rakouska se šibenicemi a kriminály,
politickou a sociální porobou, nýbrž
chceme svobodu a demokracii pro všechny.
Byli bychom povděčni, kdyby
i naši spoluobčané druhého jazyka přišli
k jiné orientaci a kdyby i u nich proniklo vědomí
a přesvědčení, že tento stát
jest i jejich státem, a že i o ni musí na jeho
zbudování pracovati. Některé takové
příznaky se již jeví. Němečtí
průmyslníci, němečtí obchodníci
již tento náš stát uznávají.
Jsou zajímavými různé ty projevy,
které se v poslední době staly. V obecním
zastupitelstvu vítkovickém řiditel vítkovických
závodů, Němec, vyslovil se pro český
stát, ale ovšem při tom prozradil tajemství
své velkokapitalistické duše, že si přeje
jen v zájmu průmyslu, aby hranice státu byly
pokud možno největší. Jestliže chtějí
s námi spolupracovati, mohou také s námi
otevřeně vyjednávati. Varoval bych však
před krokem, který se v poslední době
podniká. Jestliže chtějí s námi
vyjednávati, mají dosti schopných a seriosních
lidí. Ale v posledních dnech antichambrují
zde v Praze dvě osobnosti, které svými nekorektními
velkokapitalistickými aférami byly za války
dosti kompromitovány. Jest to dr. Kranz a rytmistr
Lustig (Slyšte!), jejichž jména
jsou známa z vídeňského procesu Depositní
banky. A mají-li tyto osoby vyjednávati mezi námi
a Němci a pořádají-li dokonce v Praze
bankety, jichž se súčastní úředníci
z různých ministerstev a dokonce, jak tvrdí
zasvěcené kruhy, i jeden vysoký úředník,
jedná-li se zde o zřízení nějaké
vlastenecké strany německé, pak všemi
silami musíme pokusy ty co nejdůrazněji odsouditi.
S takovými Lustiky a Kranzy bychom své věci
jistě naprosto neprospěli. (Výborně!)
Tak zvané vlastenectví vlastenecké strany,
to jest plevel, který se zrodil na cizích půdách.
V demokratické československé republice,
ve státě plné občanské i jazykové
rovnoprávnosti, takových prostředků,
bohudík, nepotřebujeme.
Vážené shromáždění,
ještě se chci zmíniti o jedné věci.
Jest nutno, aby agitace naše v našich vesnicích
a městech byla vedena pokud možno nejseriosněji;
mluví se zde o klerikální agitaci. Mám
zde doklad i s jiné strany, která agituje tím
způsobem, že láká do svých organisací
osoby pod slibem, že při rozdělování
pozemků z velkostatků, které se bude prováděti,
dostanou svůj díl, vstoupí-li do jejich české
strany agrární. Je to z Pacova u Říčan:
(Čte):
"V obci Pacově u Říčan provádějí
agrárníci nezřízenou agitaci. Pozvali
si v neděli všechny občany a slíbili,
kteří se přihlásí do organisace,
že při rozdělování pozemků
z velkostatků, které budou agrárníci
prováděti, dostanou díl. Tyto sliby pronášel
student Bülov z Pacova. Na dnešek svolali zase za tím
účelem schůzi, aby občani se jim upsali.
Dostane prý každý asi 15 strychů pozemků".
Znám rozvážné
činitele v české straně agrární
a proto prosím, aby proti tomuto způsobu agitace
otevřeně vystoupili. (Posl. Vraný: Vždyť
my jim to chceme dáti!) Jen těm, kteří
budou členy české strany agrární,
pane kolego Vraný?
Vážené shromáždění,
ještě o jedné věci chci se zmíniti.
Je to o těch správních komisích, které
v některých obcích nyní panují.
Obecní zastupitelstva byla rozpuštěna a jmenovány
správní komise, ale nám socialistům
stává se tam těžká a bezmezná
křivda bez ohledu na smýšlení obyvatelstva,
bez ohledu na počet organisovaných. My socialisté
obou stran dostáváme polovici a druhá polovice
patří stranám měšťanským.
To zastoupení těmto měšťanským
stranám nepatří v tom poměru a v tom
klíči, jak to v mnohých místech se
provádí. Tak v sídle pana ministra vnitra
v Hostivaři mají zástupcové státoprávní
demokracie agrárníků počet, který
jim dle spravedlnosti nepatří. Hostivař je
obcí dělnickou a socialistickou. Ve Vysočanech,
v dělnických Vysočanech státoprávní
demokraté mají rovněž tolik členů,
kolik mají dvě socialistické strany v obecní
správní komisi dohromady. A v Bráníce,
kde státoprávní demokracie není, byli
jmenováni do správní komise 2 čeští
socialisté a 2 sociální demokraté
a teď tam potřebovali státoprávní
demokraty. Pan okresní hejtman dal hledati po celé
vesnici, až konečně 4 osoby, které byly
ochotny dáti se jmenovati státoprávně
demokratickými členy obecní sprání
komise, našli. Nyní 4 občané mají
v obecní správní komisi polovinu vlivu a
99 % obyvatelstva také polovinu; a tomu se říká
rovné právo!
Volební výsledky v Německu
zase poněkud vzpružily naše odpůrce, radují
se, že to u nás dopadne tak jako v Německu
a že socialistické strany budou zatlačeny do
pozadí.
Vážené shromáždění,
pánové se příliš časně
radují a příliš časně
jásají. Zápas o volby ukáže,
že Německo nebude vzorem československé
republice. (Výborně!)
O československou svobodu získali
si socialistické veliké zásluhy v cizině
i mezi legiemi, kde pracující lid převládal.
Teď se mluví také o katolických legiích,
ale mám za to, že bychom katolické legie nenašli,
ani kdybychom je hledali s lucernou v pravé poledne.
Válka zproletarisovala ohromnou sílu
středních vrstev, orientovala je socialisticky.
A přátelé, abychom snad my jako v Německu
nějaké rozpory, nějaké rozmíšky
sem zaváděli, aby zde zuřil bratrovražedný
boj mezi socialisty, toho se, pánové, nedočkáte.
Této podívané vám neposkytneme. My
půjdeme do voleb s pevným přesvědčením,
že socialismus zvítězí. Ve volbách
rozstoupí se český svět na dva tábory:
na jedné straně budou chudí, ponížení,
potlačovaní dělníci, maloživnostníci,
malí zemědělci, úředníci
a inteligentní proletariát; na druhé budou
bohatí, mocní a privilegovaní, a potom, jak
zde bylo správně řečeno, zajatcové,
jejich ideologie.
Jsem přesvědčen, že
zvítězí socialism. Nám jde o dobrou
obec. Dobrá obec je základem dobrého státu.
Nám jde o obec socialistickou, která jest a bude
základem socialistické republiky, pro niž my
pracujeme, a v níž vidíme jedinou záruku
pro štěstí a budoucnost našeho národa.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Posledním řečníkem, v listině
zapsaným, jest pan kolega Dyk. Uděluji mu
slovo.