Vy sami jste to doznali a já
Vám povím, kde a kdy. Minulého roku v měsících
srpnu, září a říjnu byly ustaveny
hospodářské rady, zemské hospodářské
rady, okresní hospodářské rady a tyto
hospodářské rady považuji za kompetentního
činitele a proč? Poněvadž byly složeny
ze zástupců výrobců, konsumentů,
dělnictva zemědělského, dělnictva
průmyslového, zkrátka stran socialistických
obou směrů. Tyto kompetentní hospodářské
rady dobrovolně po uvážení všech
okolností samy přiznaly zemědělcům,
že jim budou platiti za zemědělské výrobky
dvojnásobné maximální ceny. (Hlas:
Dobrovolně?) Ano, dobrovolně. (Výkřiky,
odpor, předseda zvoní.)
Pánové, račte
dovolit, proti tomuto faktu, které zde dnes na věčnou
paměť konstatuji s tohoto místa, nemůže
býti námitek, poněvadž to máme
sepsáno v protokole, že hospodářské
rady uznaly, že ceny jsou nepřiměřené
s ohledem na vysoké nákupy, které musí
rolnictvo platiti, jen pro své výrobky uznaly cenu
dvojnásobnou. (Výkřik: To není
tak pravda! Poslanec Aust: Já jsem s tím sám
agitoval po celém kraji, ale ne z těch příčin,
které říkal ministr!)
Vážené shromáždění!
Bylo by mi velice líto, kdybyste řekli, že
agituji. Já bych rád tu otázku dostal s denního
pořádku. (Výkřik: To bude těžko!)
Rád vám ponechávám o tom mluviti,
ale budu apelovati na své přátele, aby se
více touto otázkou nezabývali. Pánové,
konstatuji dnes s tohoto místa, že nelze každé
nepatrné anebo malé zvýšení cen
zemědělských produktů podle hospodářských
rad považovati za přemrštění cen
a nelze je označovati jako nějakou lichvu.
Vážené shromáždění!
Jsem sám hospodářem a odpusťte mé
neskromnosti, když řeknu, ne špatným hospodářem
(Hlas: Nahospodařil jste dost!) Jestli je vám
k smíchu říci, že jsem hospodář,
jestli je to nečestné, starati se o výrobu
potravin pro lidstvo, já se za to nestydím. (Výborně!
Potlesk.) Já vám mohu říci, že
tak zvaná příznivější
konjunktura, o které se mluví v době války,
byla zvýšenou režií úplně
vyvážena.
Proti tomuto tvrzení se činí
námitky, které se zdají již na první
pohled neobyčejně odůvodněny a věcny.
Říká se: Rolníci, sedláci uplatili
své hypotekární dluhy, rolnictvo má
peníze v okresních hospodářských
záložnách; máme o tom statistiku, oč
byly zvýšeny vklady ve spořitelnách,
v Raiffeisenkách atd. Ano, pánové, přiznávám.
Ale považte, že náš
zemědělec, ať malý nebo větší,
resp. jeho rodina - neboť po většině byli
muži mobilisováni - že on po čtyři
roky, žena, děti od nejútlejšího
mládí, staříci, výměnkáři
v potu tváře pracovali tak, že vyčerpali
téměř veškeré své síly
tělesné i duševní. Považte dále,
že náš venkovan zničil všechno, co
měl na sobě, prádlo, oděv, boty a
své celé rodiny! Považte dále, že
náš zemědělec neměl ani příležitosti
ani možnosti, dáti opraviti svůj inventář,
neměl možnosti nový zakoupiti, takže on
svůj bohatý a v pořádku se nacházející
inventář úplně zničil!
Vracející se náš
hospodář našel po 4 letech své hospodářství
spustlé, zanedbané, našel budovy uvnitř
i zvenčí sešlé, našel chlévy
poloprázdné, našel zničený svůj
krásný cenný chov dobytka, ať hovězího
neb koní, našel zaplevelené, zneúrodněné,
až do poslední kapky vyčerpané pole
a pánové, co z toho měl, co za to dostal?
Znehodnocenné, bezcenné papíry. (Hlasy:
A co za to dostal dělník? Tomu sám, pane
ministře, nevěříte!) Ne, já
to dokáži. Pánové, nechť zkusí
tyto cenné hodnoty, hodnoty hospodářské,
které proměnil za nehodnotné papíry,
nechť zkusí za nynější valuty nahraditi
a uvésti hospodářství do předválečného
stavu. On to nepořídí, pánové!
Když do toho dá, co vydělal, ještě
se mu nedostane a jeho práce byla marna. (Hlas: Bude
se zase musit zadlužit!)
Pánové, tak a nejinak
(hluk, předseda zvoní), kdo střízlivě
to chce uvažovati, vypadá poválečná
bilance našeho zemědělství a jen u nevěřících
nebo předpojatých může taková
situace našich zemědělců vzbuzovati
nějakou závist. Řekl jsem, že považuji
dnešní debatu za historickou a proto jsem jako odborný
ministr musil toto uvésti.
Budiž mi nyní dovoleno,
když promluvil jsem o minulosti, nakresliti v povšechných
rysech budoucnost, která čeká naše české
zemědělství. Dosud vyvíjelo se naše
zemědělství pod zákonnou ochranou
celní a obchodní politiky. Položme si otázku,
pánové: jak bude v budoucnosti? Slovo, že tušíme,
jaké poměry budou, by bylo slabé. My víme,
my jsme si vědomi, že náš zemědělec
v našem státě přichází
do nové světové konstelace s ohledem na nově
vytvořené státy, na jich seskupení,
na jejich poslání s ohledem na velmocenské
postavení. Naše nové, středoevropské
postavení uloží zemědělství
našeho státu v budoucnosti nedaleké (Hlas:
hranice beze cla!), aby konkurovalo na světovém
trhu s agrikulturními státy, jako je Rusko, Rumunsko,
království Polské, jihoslovanské království,
Maďaři a vedle toho i se zámořskou konkurencí.
(Hlas: To je ale něco jiného!)
My si netajíme, že politické
poměry uvnitř naší republiky, aspoň
pokud potrvá jisté neporozumění a
na mnohých stranách i předpojatost, nedávají
nám záruky nějaké ochrany, a jak jsme
zde již slyšeli, bude požadována volnost
soutěže a otevření hranic. Ale zajisté,
pánové, my sami ani nepřijdeme s tím,
abychom chtěli ochranu cla. (Posl. Aust: To rád
slyším! Hlas: Poněvadž víte, že
by to šlo těžko!) My s tím nepřijdeme.
Postavíme se na volnou soutěž (Výborně!),
ale ve všem, pánové, nejen v zemědělství
(Výborně! Potlesk). My jsme, pánové,
přesvědčeni, že v té volné
soutěži vyhraje ten, kdo bude více pracovati
a více šetřiti. (Výborně!
Hlučný potlesk! Hlas: Ale domkáři
to nebudou, Excellencí!)
Já se táži, je-li
možno za takových okolností při soutěži
s velkými agrikulturními státy, aby zemědělství
našeho státu mohlo v tomto směru konkurovati,
zvláště když přihlédneme,
jak jsem byl již naznačil, k vnitřnímu
sociálnímu, řekl bych, socialistickému
zákonodárství, jako je 8hodinová doba
pracovní, výše mzdy a jiná sociální
zřízení a konečně zdanění?
V těchto poměrech bude asi naše konkurence
velmi těžká. (Posl. Aust: Za pět
tisíc korun prasátko již nebude!)
Konkurence našeho zemědělství
běžnými produkty, řekl bych, dle kvality
bursovními artikly zemědělskými, bude
jistě naprosto nemožná, poněvadž
se dočkáme v budoucí nejkratší
době, že nás cizina zaplaví a že
bude nabízeti na našich trzích ohromná
kvanta této kvality zemědělských výrobků.
(Posl. Aust: Za 14 dní bych si přál, aby
to už bylo!)
Na takovéto poznámky
ovšem nemohu reagovati. (Posl. Dr. Srdínko: Aust
se dobře najedl v buffetu a dělá vtipy!)
Myslí-li pánové, že štěstí
státu a jeho prosperita závisí na zničení
zemědělství, ponechávám to
jejich národohospodářskému rozhledu.
(Výborně! Potlesk. Hlas se strany socialistů:
Ale štěstí národa nezáleží
na tom, že jen vy máte, také jiní musejí
míti!)
Neučiní-li vláda
a Národní shromáždění
včas proti těmto věcem opatření,
aby jiným směrem vývoji zemědělství
pomohly, pak buďte ujištěni, - říkám
to dnes s tohoto místa - že nastane katastrofa celého
stavu a tím i ochromení celého státu.
(Tak jest! Výborně! Hlasy na straně socialistů:
To zase bude někdo jiný na stráži!)
My, vážení pánové,
říkáme však jedno: nepřicházíme
žebrat o pomoc a drobty, my chceme pomoc jen ve směru
kulturním, jak později vyložím. My chceme
podstoupiti ten zápas s cizinou, my chceme i v těchto
těžkých poměrech vzíti odměnu
aspoň přiměřenou za svou práci.
Jakými prostředky chceme toho docíliti? Jen
pilnou prací, vzděláním všeobecným
a zvláště odborným. (Výborně!
Potlesk.)
Chceme vzděláním
zvýšiti svou konkurenční schopnost.
Musíme aspoň v něčem předstihnouti
své konkurenty. Když nesneseme konkurenci co do výroby
těch kvantit obyčejného zboží,
musíme hleděti konkurovati výrobky zušlechtěnými.
Musíme dáti na světový trh produkty
zušlechtěné. Dosud jsme je přiváželi
- musíme dáti na světový trh osvědčené,
specielní značkou opatřené obilí
k setí, tedy zušlechtěné obilí
seťové, jako semeno, zušlechtěná
semena pícních rostlin, zušlechtěná
semena zelenin, zušlechtěný dobytek hovězí
i koně a jiná užitková zvířata.
Musíme kvalitou, když
nemůžeme kvantitou, podstoupiti tento veliký
zápas, ale k tomu musíme býti řádně
vyzbrojeni. Výrobu zemědělskou musíme
spojiti s výrobou průmyslovou, musíme zprůmyslniti
naše zemědělství, abychom neprodávali
direktně suroviny, nýbrž již výrobky
průmyslové zemědělských producentů.
(Hlasy: To jest beze sporu! Výborně!)
Ve všech těchto směrech
jest zemědělství naše zanedbáno.
Povinností státu jest, aby umožněno
bylo rolnictvu na tyto úkoly řádně
se připraviti.
Lid venkovský touží
po vzdělání, to víte všichni,
po vzdělání všeobecném i odborném
a proto při debatě programové v lůně
ministerské rady jsem žádal, aby také
do programu toho byly přijaty naše kulturní
a jiné požadavky (Hlasy u agrární
strany: Ty tam scházejí!), a tu mne bylo se
strany vlády, se strany p. ministerského předsedy
řečeno, že vláda s těmito požadavky
souhlasí a že to mohu také ve sněmovně
uvésti, a bylo prohlášeno, že vláda
dává k nim principielní svůj souhlas,
- to zde loyálně konstatuji - jen nechtěli
to pojmouti do programu, aby ten program nebyl příliš
široký.
Sděluji tedy slavnému
Národnímu shromáždění,
že jsem požadoval, aby přikročeno bylo
ihned ke zřízení pokračovacích
škol hospodářských v každé
osadě, kde nachází se škola. (Posl.
Aust: To je výborná věc! Potlesk u strany
agrární.) My chceme, abychom nejen tam vychovávali,
nýbrž abychom ihned přikročili ke vzdělávacím
kursům a tu já radím, abychom vzdělali
naše venkovské učitele přípravou
pro tento úkol, abychom po všech obcích našeho
státu mohli míti dobře vybudované,
zdravé, pokrokové hospodářské
pokračovací školství. (Potlesk a
volání: Výborně! u příslušníků
strany agrární. Posl. Aust: To půjdeme spolu!)
Pánové, kdybyste klidně
poslouchali, budete, až si rozmyslíte, souhlasit se
vším, co jsem zde řekl. (Veselost na straně
sociálně-demokratické.) Pánové,
žádám, aby také pro naše živnostnictvo
a řemeslnictvo byly zřízeny pokračovací
kursy, (Výborně!) poněvadž nám
není lhostejno, jaký řemeslník a živnostník
žije vedle našich lidí na venkově, my
chceme i jeho míti vzdělaného, pokrokového,
na výši doby, aby mohl s námi ten těžký
život na našem venkově sdíleti, aby i
on došel svého přiměřeného
blahobytu. (Hlas: Ti lichváři venkovští
by Vám něco řekli! Výborně!
Potlesk.)
My chceme zmodernisování,
zreformování dosavadního školství
hospodářského i odborného. My chceme
je přizpůsobiti těžké době,
která nás čeká, my chceme mu dát
jistý praktický, řekl bych, americký
ráz. Chceme vybudování takového školství
se zvláštní, specielní učební
osnovou. Žádáme dále, aby byl zřízen
- vlastně se již zakládá - aby tedy
byl rozšířen a na výši doby postaven
ústav pro výrobu očkovacích látek
na zamezení nákaz a nemocí zvířecích.
Chceme, aby byla výzkumná velká stanice,
aby byly zkušebné stanice, výzkumné
a pokusnické stanice, aby celá síť jich
byla po našem státě rozšířena.
A my jako vrchol všeho - s čím
jistě bude každý souhlasiti - žádáme
a očekáváme co nejrychlejší tempo,
aby bylo vybudovano naše vysoké školství,
vysoká škola zemědělská, lesnická,
zvěrolékařská, zahradnická
atd. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Poněvadž ale k tomuto
plnému vzdělání celé generace
nemůžeme dospěti tak rychle, jak by bylo naším
přáním, bude povinností státu,
i v jiných směrech zemědělskou výrobu
přímo nebo nepřímo podporovat. Vedle
otázek sociálních, které máme
společné s jinými, jako je starobní
pojišťování, za kterým stojí
všechny nemajetné vrstvy, máme zde požadavek
samostatného pojišťování proti
ohni, krupobití a pádu dobytka. (Výborně!
Potlesk.)
Miliony vydává české
zemědělství těmto pojišťovnám,
namnoze také i cizím. (Hlas: Většinou
cizím!) Tyto miliony musíme my ušetřiti
pro naše zemědělství a musíme
správně a spravedlivě tuto otázku
rozřešit.
Vedle těchto otázek
máme otázky, které vlastně měly
býti již dávno řešeny, t. j. otázku
scelování, kommasace pozemků, spojenou s
meliorací polí a luk, jakož i regulací
řek.
Aby však všechny tyto problémy
mohly býti řádně řešeny,
potřebujeme míti k tomu ke všemu zákonnou
organisaci zemědělského stavu, neboť
dnešní organisace, jak vrcholí v zemědělské
radě, nám nedostačuje; my potřebujeme
míti organisaci decentralisovanou, potřebujeme v
každém okresu svá zájmová společenstva
zemědělská (Výborně!),
poněvadž těmto zemědělským
zájmovým společenstvům připadá
vlastně provádět tyto veliké úkoly,
které čekají náš stát.
(Posl. Aust: To budete jako živnostníci! Všechno
přijímáte od nás!)
Pánové! Vždyť
máme svobodu v republice! Nechte nám to sebrat!
(Posl. Bechyně: Nechte vy nás to také
nejprve sebrat!)
Prosím, chcete zájmová
společenstva, chcete nějaké nové zastoupení?
Já se svého stanoviska budu v ministerské
radě všecky tyto vaše záležitosti
podporovat, poněvadž blaho všeho lidu znamená
také blaho pro nás. (Výborně! Potlesk.)
K čemu budeme potřebovat
zájmových společenstev zemědělských?
Velevážení pánové! Řešení
velkého problému agrárně-sociálního
a tím jest vyvlastnění velkostatků
a jeho kolonisace, požadavek vyvlastnění velkých
latifundií a kolonisace je naším programovým
požadavkem. (Výborně!) Již téměř
před čtvrtstoletím vložili jsme do svého
programu vyvlastnění velkostatkův a jich
kolonisaci. (Výborně!) Jsme šťastni,
velectění pánové, že dnes přicházíme
k realisování tohoto našeho programu. (Výborně!
Potlesk.)
Ústy pana ministerského
předsedy bylo nám sděleno, že anketa
rozhodne, jak a do jaké míry se stane toto skutkem.
Jedno je pro nás jisto: že
musíme dostat k disposici tolik půdy, aby hlad po
půdě byl všeobecně uspokojen. (Výborně!
Potlesk.) My máme v naší československé
republice tolik půdy, že každý, kdo lne
láskou k půdě, bude uspokojen jistě,
a myslím, že dostatečný počet
těch, kteří lnou k této půdě,
se o to přihlásí. (Posl. Johanis: Ten
hlad musí míti jenom jeden žaludek!)
Kolonisace půdy pomocí
československých kolonistů, z nichž
vytvoříme usedlíky, bude míti veliký
význam sociální a také velký
význam nacionální, to jest státní.
(Výborně!) Z těch a jiných
důvodů jsme pro individuelní rozdělení
půdy, jsme pro vytvoření samostatných
hospodářů, již budou nám v budoucnosti
zárukou klidných vývojových poměrů
v našem státě, jsem zjevně proti každému
agrárnímu kommunismu, jsem pro soukromý majetek.
(Výborně!)
Jsem proti způsobu řešení
této otázky pomocí jakýchkoliv forem
nájemců, ať kommunismu nájemného,
nebo v jakékoliv jiné formě, nýbrž
jsem pro majitele. Neradil bych k tomu pokusu, vytvořit,
velectění pánové, nový stav
nájemců, který by čítal snad
statisíce dosud nevyzkoušených stavů,
který by podléhal různým náladám
a různým svodům živlů extrémních.
Máme příklad v Rumunsku, kde máme
více nájemců.
Před několika lety
viděli jste tam ohromné bouře nájemců.
(Hlasy: Irsko!)
Dnes jsme byli čas od času
svědky hnutí mas dělnických u nás;
varujme se, pánové, bouří agrárních.
Každý, kdo má
interes na budoucí prosperitě našeho státu,
musí spolupůsobiti k tomu, aby z této veliké
sociálně - agrární reformy vytvořeny
byly nové kádry státotvorného a stát
udržujícího elementu, aby na vyvlastněných
velkostatcích jako pevná hráz proti všemu
stál samostatný, pilný a skromný kolonista.
Že se tak stane, toho není
nám zárukou zákonodárství,
ale toho jest nám zárukou, že o uvolněnou
půdu budou se hlásiti lidé, již půdu
milují. (Hlas: Statisíce! Výborně!)
Není to fráse, velevážené
shromáždění, když řeknu,
že bez tohoto zvláštního, dosud nevysvětlitelného
a u jiných nepochopeného a nepochopitelného,
vřelého citu lásky k té naší
půdě stáli bychom do budoucna před
tím problémem kolonisačním skutečně
v rozpacích, v pravdě před katastrofou, a
jsem jist, že veliký náš problém
rozčlenění a kolonisace půdy by ztroskotal.
(Tak jest!)