Předseda:
čl. N. S. Tomášek.
Místopředsedové:
posl. dr. Hajn, Konečný, Udržal.
Zapisovatelé:
čl. N. S. Pik, dr. Veverka
a větší počet členů N.
S.
Zástupcové vlády:
Předseda vlády: dr. Kramář
a členové vlády: Haberman,
dr. Hruban, Klofáč, Prášek,
dr. Rašín, dr. Soukup,
dr. Stránský, Stříbrný,
Švehla, dr. Winter, dr. Vrbenský,
dr. Zahradník.
Z kanceláře sněmovní
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Trmal.
1. Pokračování
v rozpravě o programovém prohlášení
ministerského předsedy.
2. Volba do výboru
na zodpovědění poselství presidenta
republiky, navrženého drem Hajnem (tisk 311).
3. Doplňovací volba
do výboru sociálně-politického.
4. Zpráva ústavního
výboru o vládní osnově zákona
o státních tajemnících (tisk
301).
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Pro dnešní schůzi
omluvili svou nepřítomnost kol.: dr. Bouček,
Kalina, Špaček, Pilát, Rosenkranc.
Pozdravy došly:
Od Českého gremia koncessionářů
na obstarávání obchodů realitních
a úvěrových v Čechách se sídlem
v Praze a od slovenského shromáždění
v Klenovci (předseda Samuel Engler).
Správní rada elektrických
podniků hlavního města Prahy sem sdělila,
že zřízenci elektrických drah hlavního
města Prahy byli vyrozuměni, že členové
Národního shromáždění
mají podle § 88. jedn. ř. (zákona ze
dne 14. listopadu 1918) právo, bezplatně
užívati též elektrických drah hlav.
města Prahy, prokáží-li se legitimací
Národního shromáždění.
Žádám tedy pány
členy Národního shromáždění,
aby při jízdách na elektrických drahách
hlav. města Prahy vykazovali se svojí legitimací
Národního shromáždění.
Zápisy o 14. a 15. schůzi
byly vyloženy ve sněmovní kanceláři.
Proti znění těchto
zápisů nebyly podány písemné
námitky a budou tedy podle § 77. jedn. ř. uveřejněny.
Z Národního shromáždění
vystoupili členové: dr. Okánik a Sámo
Daxner.
Za ně zvoleni byli: Za Slovensko
dr. Ivan Markovič a lng. Jan Botto.
První z nich vykoná
slib.
Žádám p. zapisovatele,
aby přečetl příslušnou formuli
a pana dra Ivana Markoviče, aby povstal a pronesl
"slibuji".
Zapisovatel dr. Slávik
(čte): Slubujete ako člen Národního
shromaždenia československého, že budete
zachovávať zákony štátu československého
a že svoj úrad budete zastávať podla svojho
najlepšieho vedomia a svedomia.
Posl. dr. Ivan Markovič:
Slubujem! (Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní):
Výborům přikázáno
z předsednictva:
Žádám p. zapisovatele,
aby to přečetl.
Zástupce tajemníka
N. S. Č. dr. Trmal (čte):
Výboru živnostenskému:
Tisk 313. Návrh členů
Národního shromáždění
Slavíčka, Netolického a spol. na vydání
zákona, jímž se upravuje živnost zubních
techniků.
Výboru železničnímu:
Tisk 315. Návrh člena
Národního shromáždění
dra Rambouska a soudr. na nouzovou stavbu místní
dráhy Český Brod-Mochov-Čelakovice.
Tisk 316. Návrh člena
Národního shromáždění
Em. Špatného, Josefa Pfeffermanna, Záruby,
Fr. Buřívala a spol. na zavedení osobní
dopravy na trati Stránčice-Velké Popovice.
Výboru zahraničnímu:
Tisk 317. Návrh poslanců
dra Veverky, dra Rambouska, Buřívala
a soudr. na zajištění nerušeného
provozu do dohodových a neutrálních států.
Výboru poštovnímu:
Tisk 314. Návrh členů
Národního shromáždění
Buřívala, dra Franke, Hrizbyla a soudr.
na započítání služební
doby poštov. koncept. úředníků,
vyšlých ze stavu dopravních úředníků
poštov. podle skupiny A.
Tisk 318. Návrh člena
N. S. Hrizbyla, Zeminové, Tučného
a soudr. na započítání služební
doby po 1. únoru 1914 přijatým býv.
poštovním expeditorům, adjunktům a oficiantům,
mimo státní službu strávené,
jako těm, kteří byli před 1. únorem
přijati.
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 319. Návrh členů
N. S. Buřívala, Pelikána a spol. na
odstranění křivd, způsobených
bývalou vládou rakous. státním úředníkům
a zřízencům v postupu a platu.
Tisk 325. Návrh člena
N. S. Emila Špatného, Al. Tučného,
Fr. Zeminové a spol. na převzetí vězeňských
dozorců v Řepích do státní
služby a upravení jejich služebních poměrů
dle normy.
Výboru zemědělskému:
Tisk 320. Návrh dra B. Němce,
Heinricha a soudr. na brzké vyvlastnění
a znárodnění lesů.
Výboru technickému:
Tisk 321. Návrh posl. dra
B. Němce, Heinricha a soudr. na postátnění
dolů a hutí.
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 324. Návrh poslance K.
Mečíře a soudr. na ustanovení
minimální mzdy a minimálních cen produktů
a výrobků.
Tisk 331. Návrh člena
N. S. dr. Al. Masarykové, dra Lukavského,
dra A. Hajna, dra Schieszla a soudr. na řešení
sociálních poměrů vysokoškolského
studentstva. (Současně přikázán
návrh ten výboru školskému).
Výboru právnímu:
Tisk 328. Návrh člena
N. S. dra Karola Kmeťka a súdruhov na srušenie
cirkevnopolitických zákonov na Slovensku.
Výboru pro vodní
hospodářství:
Tisk 330. Návrh poslance Fr.
Chaloupky, J. Smrtky, Fr. Udržala a
soudr. na úpravu toku Divoké Orlice.
Předseda
(zvoní): Přistoupím k dennímu
pořadu, a to k prvnímu odstavci, jímž
je pokračování v rozpravě o programovém
prohlášení ministerského předsedy.
K slovu se přihlásil
p. ministr Prášek. Uděluji mu slovo.
Ministr zemědělství
Karel Prášek: Vážené Národní
shromáždění!
Program koaliční vlády,
ke které mám čest náležeti, obsahuje
několik význačných bodů, které
mají býti v nejbližší době
řešeny. Posouzení tohoto programu zůstává
Národnímu shromáždění.
Klub, ke kterému já náležím,
zaujal již a zaujme ještě svoje stanovisko k
tomuto programu a, pakliže já chápu se dnes
slova, činím tak jako ministr zemědělství,
poněvadž považuji dnešní programatickou
debatu za velice důležitou, ano přikládám
jí historický význam. Cítím
povinnost, abych jako odborový ministr v této debatě
- a budiž mi odpuštěno, řeknu-li to tvrdé
slovo - v této protiagrární atmosféře
(Výborně!) zaujal stanovisko a rozvinul aspoň
v povšechných rysech krátký program,
jehož rozřešení očekává
zemědělství od našeho Národního
shromáždění a naší vlády.
Druhý důvod, jenž
mne nutí ujmouti se slova, je ten, že z kruhův
agrárních byl jsem dotazován, proč
vláda do svého programu nepojala celou řadu
otázek, které hýbají myslí
venkovského lidu, proč vláda nehoví
svým programem také masám venkovského
lidu, který má nesčetné a oprávněné
požadavky.
Třetím důvodem
konečně je dotaz pp. poslanců Svozila,
Pika, Bartoška, Tučného a soudr. ze dne
26. listopadu minulého roku o znárodnění
a zlidovění velkostatků, kterýžto
dotaz mně přímo ukládá, abych
naň odpověděl.
Hodlám zhostiti se svého
úkolu pokud možno stručně a přejdu
ihned k odůvodnění svého prvního
tvrzení o t. zv. protiagrární atmosféře.
Je nutno, abychom si v tomto váženém
shromáždění bez vášně,
bez agitace a bez demagogie řekli, co zaviňuje tuto
agrárníkům nepřátelskou atmosféru.
Víme, co to je: ojedinělé případy
přemrštěných cen požadovaných
některými našinci, které jsou hodny
odsouzení (Hlas: Těch je většina!),
které jsou právem hodny odsouzení, vzaly
se za záminku, aby se způsobem bezohledným
šlo proti rolnictvu.
Vážené shromáždění!
Když přijdeme na náš venkov, táží
se nás naši rolníci a venkované, jak
to přijde, že den 28. října, který
znamená svobodu pro český národ, byl
vlastně signálem k postupu proti venkovskému
lidu a proti agrárníkům. (Posl Johanís:
Ne proti venkovskému lidu, proti keťasům! To
je omyl!) Naši zemědělci praví:
Po 28. říjnu kde kdo hlásil se o zásluhu
o dobytí naší samostatnosti, ale ten český
venkovan a ta česká agrární strana,
která ve své minulosti svým chováním
získala si tolik zásluh, ba snad ještě
více, než kterákoli jiná strana - neboť
agrární strana to byla, která ve slavné
proklamaci českého národa se postarala, aby
zaujato bylo krajní stanovisko, agrárníci
to byli, kteří za těžkých dob
starali se o uživení svých soudruhů,
kteří se starali o zemědělskou výrobu,
kde jen to bylo možno, starci i ženy i děti,
starali se všichni (Výborně!) - ten
český venkovan, tato všecka jeho práce
nebyla nikdy uznávána. (Hlas: Ona byla honorována!)
Ke všemu tomu přijdu.
Udělejme si ten rozbor: To
slovo lichva slyšíme na každé schůzi
a čteme je v novinách a setkáváme
se s ním i v Národním shromáždění,
a vždy to slovo lichva je adresováno českým
zemědělcům. (Hlas: To není pravda,
také druhým!) Pánové, ruku na
srdce: je zde některá strana v tomto slavném
shromáždění, která by ve svém
středu neměla lidí, kteří se
za války dopustili lichvy? (Hlučný souhlas.)
Ať se hlásí ta
strana! (Výborně!) Vezměme tu neb
onu stranu i strany socialistické. Pánové,
což dělník v ojedinělých případech
- chci býti spravedliv - nikdy neprovozoval lichvy? Což,
pánové, dělníci, kteří
vycházeli ven, aby v baťochách a pytlích
nosili potraviny, aby venku nakupovali, (Hlas: Aby neumřeli!)
nikdy neprovozovali lichvy s tím, co byli nakoupili? (Hlas:
To je zkresleno! To je přirovnání jako mravence
k velbloudu!)
Pánové, já jsem
řekl, že bych si přál, (Předseda
zvoní) kdybychom tu otázku jednou rozřešili
bez vášně, věcně a jistě.
Když jste tolik svobodomyslní, máte tolik rovnosti
občanské, nechte také ministrovi tu rovnost,
kterou pro sebe požaduje. (Hlas: Ale nesmí mluviti
jako agrárník, nýbrž jako ministr!)
Račte býti objektivní.
Já jako odborný ministr hájím naše
zemědělství, hájím pravdu.
(Výborně, potlesk) (Hlas: Hájíte
velkostatkáře! Jiný hlas: Jako sociální
demokrat mluviti nemůže, když jím není!
Výborně, to jest správné! Smích.)
Vážené shromáždění!
Podívejte se a já bych prosil a apeloval na ty soudnější,
aby negeneralisovali, - vždyť mně se nejedná
o to, jestliže odsoudíte tyto případy,
které i my odsuzujeme také, ale ne generalisovati.
Podívejte se, pánové, jak by Vám bylo,
co byste o nás řekli, jak musili bychom se zardíti,
kdybychom chtěli generalisovati případy nepěkné,
které přicházejí z jiných vrstev
než vrstev agrárních, ku př. krádeže
na drahách, na poštách a jiné krádeže.
(Hlas: Dosud trvající!) Pánové,
já bych se ohradil proti tomu, kdyby se někdo opovážil
hoditi to Vám ve tvář paušálně
jako celému stavu, jako celým stranám! (Výborně,
potlesk.) Vím, že nemáte v ruce takovéto
jedince, kteří takovéto neřesti tropí.
Mluvíme-li ale, pánové, o té, řekl
bych mravní síle a chceme-li porovnávati
jednotlivé stavy, ty za to nemohou, zvlášť
zemědělství, že bylo postaveno do té
posice, že se mu diktovaly maximální ceny.
Připusťme, já dám příklad,
že by byl stát udělal maximální
cenu na práci a řekněme, že by ten stát
byl stanovil - dám příklad - 10 K za denní
práci pro jednoho dělníka. A nyní
považte, že by přišel někdo, který
by mu nabízel 20, 30, 40 a 50 K. (Výborně!)
Ptám se: měl by ten Váš soudruh a stoupenec
tolik mravní síly, aby řekl: já těch
50 K nevezmu a budu pracovat za 10 K? (Odpor!) Někteří
ano, ale to jsou přirovnání správná.
Maximální cena na práci direktní aneb
nedirektní je totéž, poněvadž zboží
jest práce zemědělcova. Pánové,
vidíte, zde by přišli mnozí do rozpaků.
(Hlas: Ale mají vagony bankovek!) Pánové!
Vy mně ráčíte doznati a doznali jste
to, vy nestranní, že maximální ceny,
jak ustanoveny byly bývalým rakouským státem
za plodiny zemědělské s ohledem na režii
a znehodnocení valuty byly tak nízké, že
rolník při nich nemohl existovati.