Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předseda (zvoní). Debata je skončena; uděluji k doslovu slovo panu kollegovu dru Fáčkovi.

Poslanec dr. Fáček: Vážené Národní shromáždění!

Po ukončeném rokování o provisoriu rozpočtovém nemám, čeho bych k věci připomenul. Chci jen dáti výraz všeobecnému uspokojení a radosti nad souzvukem, ve kterém vyzněly projevy všech stran, a doporučiti znovu schválení provisoria rozpočtového a projeviti přání, aby to bylo poslední provisorium, kterým se toto shromáždění zabývá, abychom příště mohli již jednati o řádném, normálním rozpočtu.

Tím bude zajisté celému světu dán definitivní důkaz o tom, že jsme již nadobro vyvázli z těch nevyhnutelných počátečních zmatků, že náš stát je pevně konsolidován, že jsou položeny pevné základy pro naši mladou, radostnou svobodu. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování. Hlasovati budeme, protože předloha má 4 paragrafy, podle jednotlivých paragrafů.

Námitky proti tomu není. Postup hlasování schválen.

Kdo, pánové, souhlasí s § 1., prosím, aby povstal. (Přítomní povstávají.)

To jest většina. § 1. je schválen.

§ 2.: Kdo souhlasí s § 2., prosím, aby povstal. (Stalo se.)

To jest většina. Jest schválen.

§ 3. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal.

To je většina. § 3. je přijat.

§ 4. jakož i název zákona.

Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal.

To je většina; § 4., jakož i nadpis zákona jsou schváleny.

Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?

Nepřeje. Žádných tiskových změn není.

Kdo souhlasí s právě přijatým zákonem, a to se všemi jeho paragrafy a s nadpisem také v druhém čtení, prosím, aby povstal.

To je většina, zákon je schválen také ve druhém čtení.

Tím je tento odstavec denního pořádku vyčerpán a přistoupíme k odstavci dalšímu, a to ke zprávě ústavního výboru o návrhu dra Hajna o stanovení platů presidentu republiky a ministrům (tisk č. 273 a 274). Prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Weyr: Slavné Národní shromáždění!

Včera bylo uloženo Národním shromážděním ústavnímu výboru, aby ihned vypracoval osnovu zákona o platu presidenta československé republiky a osnovu zákona o platech ministrů. Ústavní výbor tak učinil a já dovoluji si vám přečísti tyto dva stručné zákony, na kterých jsme se včera usnesli (čte):

President československé republiky má ročně 500.000 K a na výdaje svého úřadu 500.000 K. Byt má na hradě Pražském.

Nároku na pensi nemá.

Úřad presidentský není na újmu postupovým a pensijním nárokům, před nastoupením úřadu toho nabytým.

Tento zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.

Druhý zákon zní (čte):

Členové vlády mají ročně 60.000 K a předseda vlády 70.000 K.

Nároku na pensi nemají.

Úřad ministerský není na újmu postupovým a pensijním nárokům, před nastoupením úřadu toho nabytým.

Tento zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.

K tomuto zákonu dovoluji si jen zcela stručně poznamenati, že ústavní výbor vycházel ze zásady, že ministři nemají býti považováni za stálé státní úředníky, že tedy nejsou zařaděni do nějakých hodnostních tříd, jako to bylo v Rakousku. Bližší úprava právního poměru ministrů nepatří ovšem do tohoto zákona, který jedná jen o platech ministrův, a bude úkolem ústavního výboru, jednati o tom, až bude pojednávati o ústavních problémech vůbec. Bez dalších vývodův - a činím tak úmyslně - prosím slavné Národní shromáždění, aby oba tyto zákony přijalo.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena, přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. Budeme zase hlasovati podle jednotlivých paragrafův, a to při obou zákonech. Námitky proti tomu není.

Nejprve zákon o platu presidenta československé republiky.

§ 1. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal.

To je většina. Je schválen.

§ 2. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal.

To jest většina, jest schválen.

§ 3. Prosím pány, aby povstali, kdo s ním souhlasí.

To jest většina, jest schválen.

§ 4. Prosím, aby povstali pánové.

To jest většina, § 4. jest přijat, spolu i nadpis a úvodní formule.

Přistoupíme k druhému čtení.

Kdo souhlasí s právě přijatým zákonem také ve druhém čtení, prosím, aby povstal.

To je většina, zákon je schválen také v druhém čtení.

Přistoupíme k hlasování o zákonu, týkajícím se platů ministrů.

§ 1. Kdo souhlasí s § 1., prosím, aby povstal.

To je většina, § 1. je přijat.

§ 2. Prosím pány s ním souhlasící, aby povstali s míst.

To jest většina, § 2. jest přijat.

§ 3. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal s místa.

To je většina, § 3. jest schválen.

§ 4. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal s místa.

To je většina, § 4. jest schválen.

Přistoupíme k druhému čtení.

Kdo souhlasí se zákonem přijatým právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal s místa.

To jest většina, zákon jest schválen také v druhém čtení a tím tento odstavec denního pořádku jest vyčerpán.

Přistupujeme k 4. odstavci denního pořádku, a to

dodatečným volbám do výborů:

a) sociálně-politického,

b) právního,

c) pro jednací řád,

d) mírového.

Žádám pány, aby zaujali svá místa. (Zvoní.)

a) Strana agrární kandiduje do výboru sociálně-politického za vystoupivší členy Rychteru a dra Rolíčka členy Špačka a dra Viškovského.

Kdo s navrženými souhlasí, prosím, aby povstáním dal souhlas svůj na jevo. - Jsou zvoleni.

b) výboru právního za dra Rolíčka člena dr. Kubíčka.

Žádám ty, kteří s navrženými souhlasí, aby s místa povstali. - Jest zvolen.

c) do výboru pro jednací řád.

Za vystoupivšího dra Rolíčka - člena Hrejsu.

Kdo s navrženým souhlasí, nechť povstane. - Jest zvolen.

d) do výboru mírového za vystoupivšího dra Rolička - člena Karla Svobodu.

Kdo s touto volbou souhlasí, nechť povstane. - Jest zvolen.

Tím jest tento odstavec denního pořádku vyčerpán a přistupujeme k poslednímu odstavci 5., a to ku zprávě výboru zásobovacího o návrhu poslance Jos. Šamalíka a soudruhů, tisk 14., o zavedení jednotné kvoty chlebovin pro všechny země v československém státě zastoupené. Uděluji slovo panu referentovi.

Zpravodaj poslanec dr. Viškovský: Slavné Národní shromáždění!

Zásobovací výbor zabýval se návrhem poslance Jos. Šamalíka a soudr. v příčině zavedení jednotné dávky chlebovin pro veškeré země v československém státě zastoupené. Návrh tento žádá, aby pro všechny země v československém státě zastoupené byla jednotná dávka chlebovin, která by také z výnosu sklizně všech súčastněných zemí v československém státě byla zabezpečena. Dále, aby rekvisiční systém odběru plodin byl zrušen a ve všech zemích státu československého zaveden byl rozumný odběr dle kontingentu, na okresy, obce a jednotlivce spravedlivě rozdělen. Návrh tento souvisí s různými nestejnostmi v zásobování obilím, obilními výrobky a chlebovinami (Hluk. Předseda zvoní) s těmi různostmi, které jsou důsledkem jednak ztroskotání zásobovacího systému rakouského, jednak také jistého uvolnění, které nastalo po státním převratu našem v organisaci zásobovací jednotlivých zemí. Nyní běží o to, aby po tomto uvolnění, které uvedlo do praxe jisté různosti co do velikosti dávky chlebovin, co do vymílání, co do provádění distribucí, co do větší nebo menší intensity rekvisicí, aby nastal nyní jednotný systém, aby nastala jednotná organisace celého našeho zásobování chlebovinami ve veškerém našem státě.

Výraz této myšlence byl dán v poslední době tím, že zvýšená dávka výrobků chlebovin, která zavedena byla hned na počátku našeho osamostatnění v Čechách, nyní nařízením úřadu zásobovacího byla rozšířena na celé území státní. Tato dávka činí nyní 2.100 g mouky týdně, včetně chleba, a 3.150 g pro osoby těžce pracující. Princip, který byl vyjádřen v tomto zvýšení dávky, jest tento: Dávati obyvatelstvu slušné dávky, které vylučují potřebu pokoutního opatřování si chlebovin a nežádati od obecenstva něčeho, co jistě není příznakem poctivého občana, t. j. pokrytectví a podvodného obcházení veřejných předpisů.

Další požadavek však, který objevuje se ve veřejnosti, a sice právem, jest zlepšení jakosti našich mlýnských výrobkův a chleba. Vysoké vymílání obilí a zároveň vyrábění chleba z mouky takto získané bylo klamáním obecenstva, které dostávalo sice jistou dávku, avšak zboží naprosto nezpůsobilého, a bylo přímo hříchem na tomto dobrém produktu, který byl zemědělci dodáván. Princip byl: málo, ale špatně. Nynější princip, který zvýšenou dávku, kdyby nebylo změny vymílací, byl by přijat, byl by: více, ale také špatně. Avšak obecenstvo právem praví: raději snad o něco méně, avšak dobrou jakost. Tom o požadavku má býti vyhověno.

Nechceme přímo předpisovati zásobovacímu úřadu, jaké procento vymílání bude příště vyvoleno, a chceme tento moment, kde má započato býti s tím zlepšením vymílání, jakož i výši procenta přenechati uvážení zásobovacího úřadu v dohodě s obilním ústavem.

Avšak neprozrazuji nijakého úředního tajemství, jestliže pravím, že s touto věci má býti započato v dohodě s těmito orgány co nejdříve a že má asi býti zvoleno následující procento vymílání: při pšenici místo 90 procent 75 procent, při žitu místo 90 nejméně 85, při ječmenu místo 85 nejméně 80.

Běží tu také o zřetel na výstačnou dobu zásobovací a tu jest zajímavo při výpočtu, že ten rozdíl při zlepšení kvality není příliš značný, a sice při našem počtu činil by i při tomto procentu snížení asi 12 dní, o které bychom méně mohli z nynějších zásob býti živi.

Jestliže má toto opatření býti provedeno nařízením, pak bude zapotřebí, aby nejen o clo se na papíře, nýbrž aby také skutečně bylo provedeno, zejména ve mlýnech, a aby také jakost chleba v pekárnách byla náležitě uspokojující.

V té příčině činí se právě opatření, aby velice přísnými, zákonnými předpisy byl stíhán pokoutní obchod v mlýnech a za druhé nedodržování předepsaného procenta vymílání a zásadou jest, že trestem má býti nejen pouhé pokutování, nýbrž také trest vězení, který by paralelně byl ukládán.

Kromě toho jako další důsledek má býti vyřčena event. i ztráta živnostenského oprávnění. (Výborně! Zcela správně!)

Jest nutno, jestliže žádáme loyalitu a poctivost od jedněch, abychom ji žádali i od druhých a abychom také nyní výkon těch předpisů co nejpřísněji vynucovali.