Byla nadhozena otázka ceny
chlebových výrobků, která letošního
léta byla velice podstatně rakouskou správou
zvýšena. Tato cena není jistě stanovena
v duchu sociálním, nýbrž jest výsledkem
chladného výpočtu obchodníkova. Bylo
počítáno s tím, že bude nutno
velice mnoho plodin přivézti z ciziny za ceny podstatně
vyšší, a vzhledem k tomu byla cena vykalkulována
již se zřetelem na tento dovoz. Pociťuji však,
že je nutno, aby již nyní v nejbližší
době byl proveden jistý korrektiv aspoň potud,
pokud běží o cenu chleba, tedy toho výrobku,
kterého nejvíce konsumuje chudý lid. Morava
učinila již v té věci jisté opatření
a sama za oné doby převratu snížila
cenu chlebové mouky z jedné koruny na 80 hal. A
tu soudím, že bude žádoucno, aby v tomto
smyslu takto snížení cen bylo aspoň
sevšeobecněno pro náš celý stát.
Tím by bylo možno, aby cena bochníku chleba,
který stojí nyní v malém v Praze 1
k 52 h, pro chudé 1 k 30 h a na venkově 1 k 48 h,
mohla býti snížena a sice zejména proto
také, že rozpětí cenové mezi
prodejem ve velkém a malém jak u mouky tak i u chleba
jest poměrně značné a neodúvodněné,
bylo by pak lze nejméně o 30 až 40 hal. bochník
chleba zlevniti pro naše nemajetné obyvatelstvo. (Výborně!
Souhlas.)
Jistě že na ústech
všech chvěje se otázka, vystačíme-li
se svými zásobami. (Hlas: Ale kde pak!) Musím
říci zcela otevřeně, že v každém
případě jest nutným přívoz
z ciziny. A jestliže nám bude vytýkáno,
že jsme zvýšili dávku obilní pro
obyvatelstvo, že snad také zlepšujeme na účet
té celkové kvantity jakost, pak musím říci
následovní: Zlepšili jsme tuto dávku
ve vědomí, kdybychom to nezvýšili my,
že by se to stalo cestou pokoutního obchodu. Chceme,
aby se to stalo cestou poctivou, přímou. Cestou
pokoutního obchodu nebyli by uspokojeni všichni spotřebitelé,
nýbrž jen ti, kteří mohou platiti nesmírné
ceny tohoto obchodu pokoutního. Chceme, aby ta celá
velká řeka toho zásobování
šla normálním, pravidelným, zákonným
proudem a ne nějakými vedlejšími oklikami.
V Čechách a snad i
na Moravě soudíme, že při loyálním
poctivém odvádění kontigentu jsme
s to, opatřiti svou spotřebu do polovice května,
snad také o něco déle, snad také o
něco kratčeji. K uspokojení veřejnosti
chci připomenouti, že Čechy odvedly v tomto
zásobovacím období 1918-19 již do nynější
doby o 5084 vagonů obilí více než roku
loňského, ačkoliv nepoužívalo
se oněch drakonických starých prostředků,
nýbrž provádějí se rekvisice
na principu zcela jiném, na principu náležitého
osvětlování potřeby celého
státu, významu zásobování a
apelování na loyalitu našeho venkovského
obyvatelstva. (Hlas: Ještě není vymláceno
všechno!). Bude třeba, abychom urychlili výmlaty
a výkupy obilí. Tu také myslím, že
nebude lze pracovati pouze jako dříve fermany a
hrozbami, nýbrž v prvé řadě poskytováním
náležitých pomůcek k tomu, aby tento
výmlat mohl býti včas proveden. Jistě
že papírové fermany nepomohou tomu, kdo nemá
uhlí a benzinu, aby mohl vymlátiti. Proto méně
hluku, méně nezdvořilosti a nařízení,
ale více uhlí, pracovníkův a pak podaří
se nám také tento úkol.
Pokud se týče potřebného
přívozu, je nutno navázati co nejdříve
styky s povolanými činiteli zahraničními
a jsem přesvědčen, že dohoda, jako v
politických věcech, tak také v této
důležité hospodářské věci
neopustí nás, a mohu ujistiti, že tyto styky
také se již navazují. Bude třeba však
zejména zahájiti jisté mezinárodní
řešení této otázky, zejména
pokud se týče zabezpečení dopravních
cest a zajištění distribuce a t. zv. temperování
těchto dodávek, to jest zabezpečení,
aby docházely včas, v příhodnou dobu,
tak, jak konsum má toho zapotřebí.
Jisté ztížení
problému zásobovacího, pokud se týče
obilí, přináší nám otázka,
o které také s politické strany bylo zde
zmíněno, to jest poměr náš k
německému obyvatelstvu v Čechách.
Německé okresy, byvše nyní získány
pro nás, vracejí se nám naprosto vybrakované
a vyhladovělé. Existoval jistý dobrodružný
zásobovací úřad německý
v Teplicích, který však spočíval
jenom v tom, že dva úředníci přeběhli
od pražského Obilního ústavu, dali si
dotovat ohromné platy, za které naprosto nic nedělali,
nýbrž jenom působili zmatek v onom obvodu německém,
vybízejíce komisionáře, aby ničeho
nevykupovali, vybírali tu a tam zásoby, které
náležely českému obilnímu ústavu,
ze mlýnův, a když s těmito věcmi
byli hotovi, stáli tu naprosto na holičkách.
Máme bezpečné informace, že v některých
okresích obyvatelstvo německé, když
nemělo do čeho kousnout, chodilo do lesův,
aby tam sbíralo mech, kterým by se živilo.
A to dělo se pod aegidou těchto dvou výtečníků,
kteří si dali platit královské platy
za tuto péči o německé obyvatelstvo
a jeho zásobení.
V německém obvodu pokoutní
obchod nabyl neobyčejných rozměrů.
Vše je naprosto zdemoralisováno a jest v plném
chodu největší desorganisace v zásobování.
Tyto okresy jsou vyčerpány
až do dna a bude třeba ovšem nyní z toho,
co můžeme získati, ty okresy alespoň
v rychlosti nejnutnějším zásobovati,
pokud to poměry připouštějí,
načež ovšem v principu chceme je zásobovat
dále tak, jako ostatní obyvatelstvo.
Chci tu připomenouti dále
vzhledem k těmto obtížím v zásobování
jednu povinnost a závazek spotřebitelstva, aby ty
elementy, které jsou již zásobeny soukromě,
vzdaly se nároku na zásobování z veřejných
zásob, aby zásobení interessenti šli
s cesty těm, kteří zásobeni nejsou,
a nenatahovali ruku tam, kde se rozdává hladovým.
Také to byl by hřích na bližním,
jestliže by tímto způsobem se stěžoval
náš problém zásobovací.
Návrh posl. Šamalíka
a soudr. směřuje ještě
k tomu, aby rekvisiční systém odběru
plodin byl zrušen a aby zaveden byl odběr pouze dle
kontingentu. Tento návrh se opírá o jisté
ustanovení na Moravě, nyní platné,
podle kterého v těch okresech, kde kontingent úplně
byl splněn, má nastati volnost obchodu. Aplikovati
tento princip na celý obvod státní, není
příliš snadné, a sice proto, poněvadž
tato zásada moravská předpokládá
poměry poněkud jinačí, nežli
v Čechách. Vyměřování
kontingentu v Čechách a na Moravě v německých
obvodech dálo se dle velice různých principů,
takže není dnes tak snadno možno se rozhodnouti
pro to, aby tato zásada byla aplikována v celém
území našem.
Kromě toho leží
v zásobovacím výboru ještě jeden
návrh, který přímo čelí
proti této zásadě, a sice kol. Schieszla
a soudr., a bude tedy tato otázka ještě řešena
v zásobovacím výboru zvláště.
Připomínám,
že navržená opatření, o kterých
jsem se byl zmínil, značí jistě další
krok k zlepšení našeho zásobování.
Kdo však od konce války, od očekávaného
míru čekal příliš mnoho, čekal
na prosté vrácení se předválečných
poměrův, aneb dokonce čekal od míru
egyptské plné hrnce, ten ovšem nebude snad
uspokojen těmito dosavadními výsledky.
Ani ten nynější
mír, pánové, není tou kypící
ženou s rohem hojnosti, v němž nacházejí
se ty nejkrásnější dary přírodní,
zlaté ovoce a pohádkové pokrmy, on je spíše
chudou ženou s krajícem chleba, která teprve
pracně si musí další zlepšení
svého živobytí a živobytí své
rodiny krok za krokem dobývati.
V první řadě
budeme se ovšem opírati o zlepšení a zdokonalení
naší domácí výroby samotné,
a tu doufám, že nás tato výroba nezklame,
že přijde čas, kdy domácí půda,
zkypřená prací míru, vydá moře
zlatých bohatých klasův a že rolník
takto svou tichou prací bude řešiti jednu z
největších otázek světa, to jest
otázku chleba pro lid, otázku, jejíž
význam a dosah poznali jsme tak trpce během války.
Myslím, že již nikdy
v dalším vývoji nebude tato otázka chleba
již otázkou soukromou, otázkou pouhého
soukromého podnikání. Veřejný
zájem bude vždycky spjat s otázkou zásobování
obyvatelstva touto nejnutnější potravou. A
tu přichází k platnosti to, co náš
selský myslitel Alfons Šťastný dávno
již hlásal v těchto místnostech (Posl.
Buříval: Konečně na něj došlo!
Chudáček Alfons Šťastný!),
který žádal, aby otázka chlebová
jakožto otázka veřejno-hospodářská
a sociální byla úplně jinak traktována,
než jak traktována byla dosud, a aby nebyla vydána
v pospas soukromé pouze iniciativě a soukromému
podnikání. Tak představujeme si tedy také
my řešení této otázky chlebové,
jakožto důležité otázky veškerého
obyvatelstva, na které celý stát a veřejnost
má největší zájem.
Dovoluji si jménem zásobovacího
výboru předložiti k schválení
tyto návrhy:
Úřad pro zásobování
lidu se vyzývá,
aby:
1. postaral se o stanovení
jednotného zásobovacího plánu pro
zásobení mlýnskými výrobky
a aby na základě plánu toho
2. přistoupil ke snížení
procenta vymílání obilí, t. j. k zlepšení
jakosti mlýnských výrobků, a aby
3. upravil jednotně dávku
chlebovou a moučnou v celém území
státním v té míře a v tom postupu,
jak tomu dovolí stav zásob v poměru k potřebě,
zejména vzhledem i na žádanou úpravu
vymílání obilí;
4. aby zostřenými zákonnými
nařízeními a přísným
dozorem zajistil dodržování nařízeného
procenta vymílání a žádoucí
jakost chleba;
5. aby zahájil s urychlením
jednání pro zajištění dovozu
obilí z ciziny a dal podnět k tomu, by pro distribuci
dováženého obilí a k řešení
dopravních otázek, spojených s dovozem obilí
do různých států, zřízena
byla mezinárodní komise;
6. aby urychlení výmlatu
a dodávek obilí všem prostředky, zvláště
opatřením uhlí, tekutého paliva a
zajištěním pracovních sil bylo podporováno;
7. aby nedovolenému vývozu
obilí a mlýnských výrobků za
hranice státní zostřeným dozorem na
hranicích bylo bráněno,
8. aby skutečný stav
nezásobených spotřebitelů byl přesně
zjištěn a tím neoprávněnému
zásobení bylo zabráněno.
Dovoluji si tyto návrhy zásobovacího
výboru doporučiti Národnímu shromážděn
k schválení. (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena.
Přistoupím k hlasování.
Žádán pány,
aby zaujali svá místa. Kdo s navrženým
resolučním návrhem souhlasí, prosím,
aby povstal se svého místa. (Stalo se.)
To jest většina. Návrh
výboru jest schválen.
Tím tento odstavec denního
pořádku je vyčerpán.
Výbory se ustavily
takto:
Výbor státně
zřízenecký
ustavil se ve své schůzi dne 19. prosince 1918 následovně:
Předseda:
Brodecký Vilém.
Místopředseda:
Dr. Černý Josef.
Zapisovatel:
Tučný Alois.
Mírový výbor
ustavil se ve své schůzi dne 19. prosince 1918 následovně:
Předseda:
Udržal František.
Místopředsedové:
Dr. Rambousek František, Prokeš Jan.
Zapisovatelé:
Mečíř Karel, dr. Veverka Ferdinand.
Výbor pro vodní
hospodářství:
Předsedou:
Udržal František.
Místopředsedy:
Dr. Halla, Aust, Sonntág.
Zapisovateli:
Svoboda František a Hucl Josef.
Výbor pojišťovací
sejde se dnes hned po plenární schůzi k ustavující
schůzi.
Pan předseda výboru
technického mne požádal, aby návrh pana
kolegy dra Preisse a soudruhův o zajištění
vodních sil, který byl přidělen výboru
technickému, mohl býti přidělen výboru
pro vodní hospodářství.
Jest snad proti tomuto návrhu
námitka? Není! Tím návrh je schválen.
Tím pořad jest vyčerpán
a přistoupím k ukončení schůze.
V den příjezdu pana
presidenta republiky, totiž zítra, v sobotu, kdy bude
také skládati slib ve schůzi Národního
shromáždění Československého,
lze očekávati veliký nával obecenstva
také v ulicích kolem budovy sněmovní.
Bude proto nutno, by přístup do těchto ulic
byl obmezen.
Žádám tedy, by
členové N. S. Č. se všichni legitimovali
těm orgánům, jež udržovati budou
pořádek okolo budovy a při vchodech do budovy
samé.
Zvláště jest naprosto
vyloučeno, že by v ten den do chodeb aneb do místnosti
v ostatní budově sněmovní, vyhrazených
pouze členům N. S., nebo na galerii mohly býti
voděny osoby cizí. (Výborně!)
Chodby musí v čas příjezdu pana presidenta
zůstati vůbec volny.
Přístup na galerii
je ve shodě s předsedy klubovním a s
vládou tak upraven, že vládě byl vyhrazen
jistý počet lístků na sedadla galerie
pro hosty, zvláště cizí, a pro representaci.
K témuž účelu
vyhrazeny jsou některé vstupenky presidiu, kdežto
zbytek byl odevzdán klubům, aby je rozdělily
členům Národního shromáždění.
To se již jistě stalo.
Pro obmezené místo
na galerii, aby se zabránilo přeplnění
jejímu, nebo nehodám, které by mohly z toho
povstati, jest arci tento počet menší o polovinu,
nežli pravidelně.
Dále k informací sděluji:
Pan president bude, až přijede
do sněmovny, uveden do salonu presidia aby se mohl zotaviti
po namáhavé jízdě, což bude trvati
čtvrt, snad půl hodiny, abyste nebyli tím
znepokojeni.
Navrhuji, aby příští
schůze konala se zítra v sobotu, dne 21. prosince
o 2. hod. odpolední s denním pořadem:
Slib presidenta republiky.
Jsou proti tomu námitky? Námitek
není, návrh jest schválen.
Prohlašuji schůzi za
skončenou.