Úterý 10. prosince 1918

Zpravodaj Smrtka: Račte to dáti odhlasovat i s datem do 15. prosince; to je za starý rok.

Předseda: Tedy ve smyslu návrhu p. zpravodaje i s datem do 15. prosince 1918. Kdo s tímto zněním souhlasí, prosím, aby povstal s místa. To jest většina; návrh jest přijat.

Zpravodaj Smrtka: S dodatečným návrhem p. poslance Udržala se konformuji v této formě: "Drahotní přídavek budiž učitelstvu vyplácen dále podle těchže norem, jaké platí pro státní úřednictvo a budiž v té věci s učitelstvem naloženo jako se státním úřednictvem".

Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem pp. posl. Udržala a Smrtky, prosím, aby povstal s místa. Tím návrh je přijat.

Dále v závěru ke zprávě se žádá:

"Národní shromáždění račiž vzít i tuto zprávu na vědomí."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby povstal s místa.

Návrh se schvaluje. Tím je tento odstavec denního pořádku vyčerpán.

Před dnešní schůzí rozdán byl vládní návrh na vydání zákona o změně vojenského trestního řádu. Navrhuje se v něm, aby návrh tento přikázán byl výboru právnímu a aby výboru tomu uložena byla 8denní lhůta, aby podal zprávu, dorozuměje se s branným výborem.

Podle § 33. jednacího řádu může býti usnesením Národního shromáždění výboru přikázáno, aby o návrhu, sobě přiděleném, podal zprávu v určité lhůtě. Výbor může žádati o prodloužení lhůty, není-li v dané lhůtě se svými poradami hotov.

Nebude-li proti tomu námitek, přikáži tuto vládní osnovu příslušnému výboru a to právnímu spolu s branným výborem. Zároveň, nebude-li proti tomu námitek, přikáži mu, aby podal zprávu ve lhůtě 8denní.

Námitek proti tomu není.

Pokládám návrh v tomto smyslu za schválený.

Ke slovu přihlásil se p. předseda vlády dr. Kramář. Uděluji mu slovo.

Min. předseda dr. Kramář: Slavné shromáždění!

Zakročením francouzské vlády a velitelů spojeneckých armád bude konečně Slovensko vyklizeno. (Výborně!) Podotýkám, že věc ta není žádným předmětem jednání mezi námi a mezi vládou maďarskou, jako vůbec k jednání s maďarskou vládou není nikdo zmocněn. (Výkřik: Hodža!)

Hodža není v Budapešti ničím jiným, než tím, čím je kolega Tusar ve Vídni. On je zmocněn jen k likvidačním pracím, a to k likvidačním pracím, které vycházejí z poměru bývalého státu uherského ke Slovensku, zrovna tak jako kolega Tusar ve Vídni jest zmocněn jen k tomu, aby zastupoval československou republiku ve všech likvidačních jednáních mezi bývalým státem rakouským a novou republikou naší. (Výborně!)

Tato okolnost, že konečně dostaneme Slovensko do svých rukou, kam patří a kam dávno patřilo již podle té smlouvy, kterou náš ministr zahraniční dr. Beneš uzavřel s vládou anglickou, francouzskou a americkou, nás nutí k výjimečným opatřením. Naprosto nesmíme a nemůžeme připustiti, aby za toho vakua, které se může na Slovensku utvořiti tím, že odejdou úřady maďarské a nebude tam ještě úřadů našich, povstala nějaká anarchie.

Poměry na Slovensku nejsou dobré, o tom není pochybnosti.

Je docela přirozeno, že v našem lidu slovenském jest staré zášti proti těm, kteří jej po staletí utlačovali.

A konečně nebylo by pranic divu, kdyby se toto záští projevilo ve skutcích a násilnostech, kterých však bychom my i lid slovenský dojista pak litovali. (Tak jest!).

My jsme povinni všem spojencům, kteří se na nás dívají s naprostou důvěrou, kteří se obdivují tomu pořádku, se kterým se u nás stal převrat k novým poměrům, my jsme jim povinni, abychom tento pořádek zachovali všude, ve všech zemích československé republiky, nejen u nás, ale také na Slovensku. (Výborně!) A všechno to, co by se tam stalo proti Neslovákům - já to řeknu docela výslovně - proti Maďarům nebo židům, to všechno by bylo poskvrnou našeho dobrého jména v cizině (Výborně!), a mohlo by to způsobem, kterého nedovedeme ani domysliti, poškoditi budoucnost naši a zejména Slovenska. (Výborně!)

Proto jest vláda povinna, aby pamatovala na to, aby tam byl zachován pořádek, který nebude těžko zachovati, poněvadž náš lid slovenský jest dojista dobrý a pořádku milovný a tento pořádek zachová, když nebude dána příležitost elementům, kteří ten nepořádek chtějí, aby tam volně mohly pracovati. (Výborně!)

My tedy máme za svou povinnost, velectěné shromáždění, požádati slavné Národní shromáždění, aby byl především vyhlášen na Slovensku zákon, který by uspořádal prozatím všechny věci, jež uspořádati nutno, aby tam nenastal nepořádek.

Já, velectění pánové, vás jen upozorňuji na to, že je tam nutno, učiniti to, co jsme učinili zde, totiž říci, které zákony staré platí i pro budoucnost a které neplatí.

Víte, že na Slovensku jest zcela jiné zřízení, řekl bych regionální, než jest u nás. To není možno, aby bylo podrženo. Tedy také v té věci se musí státi jistá opatření.

Kromě toho jsou v různých oborech práva civilního nutna jistá opatření. Jsou nutna opatření o prodeji statků, bude také nutno, aby přišel do zákona §, který rozšiřuje obstavení velikých statků, jako bylo v Čechách, také na Slovensko, aby na Slovensku věděli, že my také v tomto směru máme aspoň tolik sociálního smyslu jako Maďaři, kteří dnes slibují najednou okamžité rozparcelování velkostatků; tedy ještě jiná různá opatření, která jsou obsažena v zákoně, který Vám předkládáme.

Na druhé straně jest ovšem potřebí opatření administrativních. A tu se vláda usnesla jednomyslně, požádati svého člena pana kolegu Šrobára, aby se s plnou mocí, zaříditi prozatím všechny věci na Slovensku, odebral na Slovensko, aby měl k ruce poradce jak se strany slovenské, tak se strany české, aby tam mohl ihned zavésti pořádek, aby nenastalo žádné vacuum, nic, co by mohlo býti příčinou anarchie, kterou zameziti máme za svou první a hlavní povinnost, v čemž, doufám, budeme podporováni také slavným Národním shromážděním. (Výborně!)

Mám za svou povinnost, výslovně říci, že všechna ta opatření, která chceme učiniti, jsou naprosto přechodná. Tím nemá býti nijak praejudikováno budoucímu zřízení administrativnímu všech zemí koruny České a na Slovensku. Musím konstatovati a konstatuji s velikou a upřímnou radostí, že jsou to zrovna naši slovenští bratři, kteří nechtějí, aby jakýmkoliv způsobem bylo myšleno, že těmito mimořádnými opatřeními, která vynucuje si doba vojenského obsazení, má býti utvořen nějaký praejudic, a řekl bych pro jistou zvláštní osobitost Slovenska, která by znamenala nějaké dělení od Československé republiky (Výborně!). Naopak, mohu říci dle všeho jednání, které jsme v této věci měli, že zrovna od slovenské strany se žádá, abychom ve všech věcech, které musí býti společné, byli naprosto jednotni, aby nebylo nejmenšího rozdílu mezi žádnou zemí Československé republiky (Výborně! Potlesk.).

Chceme vydati také proklamaci, o které se usnesla vláda, ve které lidu slovenskému oznámíme to, co opatřilo národ. shromáždění a co opatřila vláda. V tomto provolání chceme říci jedno - a tu myslím, že mluvíme za Vás za všecky - to jest, že my slovenskému lidu neneseme žádného utlačování jeho osobitosti, (Výborně!) že my Slováky máme tak rádi, jak jsou (Výborně! Potlesk), že nechceme, aby byli jiní, že naprosto chceme zachovávati a chrániti jejich svéráz (Výborně!), že nám jejich slovenština je zrovna tak drahá, jako čeština (Výborně! Hlučný potlesk), že jim naprosto neneseme žádného českého centralismu, nýbrž opravdovou českou demokratickou svobodu (Výborně! Bouřlivý potlesk).

Prosím, aby sl. Národní shromáždění dovolilo, bych je požádal, by tyto věci byly vyřízeny s obzvláštním urychlením. Prosil bych, aby sl. Národní shromáždění uložilo ústavnímu výboru, aby se o věci ihned radila jakmile bude hotov - doufám, že k tomu stačí jedna, nanejvýš jedna a půl hodiny, - aby potom podal sl. Národnímu shromáždění zprávu o věci této, jelikož je naprosto nutno, aby se to hned odbylo a aby kol. Šrobár mohl odjeti na Slovensko, poněvadž dnes máme jednu třetinu Slovenska již obsazenu a jest nebezpečí, že by tam mohla povstati anarchie, poněvadž neví žádný, jaký zákon platí. To jest naprosto nutno vyříditi a doufám, že sl. Národní shromáždění bude vládu v této věci podporovati. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Než přistoupíme k rozhodnutí o této věci, žádám p. zapisovatele dr. Slávika, aby přečetl příslušnou předlohu.

Zapisovatel dr. Slávik (čte):

Zákon zo dňa .... prosinca 1918.

Cieľom udržania poriadku, konsolidovania pomerov a zabezpečenia riadneho štátneho života na Slovensku, vláda Č. Sl. Republiky nariaďuje:

§ 1.

Uhorské zákony a nariadenia o zastúpení na uhorskom sneme se vyzdvihujú.

Všetky municipiálne a obecné výbory se rozpuštajú a ich právomoc prejde na kommissie nariadením vlády ustanovené.

§ 2.

Štátni, samosprávni a církevni hodnostári, úradníci a zamestnanci bývalého kráľovstva uhorského ponechávajú sa podla možnosti vo svojich úradoch, jestli složia slub vernosti československej Republike a i ináče zodpovedia svojim úkolom.

§ 3.

Ustálené nároky na pensie a podpory vyplácajú sa na ďalej v smysle dosavádnych zákonov, nakoľko patriční stanú sa občanmi Československej Republiky a bývajú na jej území.

§ 4.

Na Slovensku sa úraduje slovenským jazykom. O práve užívania iných, na Slovensku domácích rečí, vydá se osobytné nariadenie.

§ 5.

O nemovitosťiach se nariaďuje: Kúpy a predaje ako i podarúnky, vyjmúc smluv medzi príbuznými druhého stupňa a medzi manželmi uzavretých, ako i nájemné smluvy vzťahujíce sa na nemovitosti vyše 100 katastrálnych jutár velké, nadobudnú platnosti len po jich potvrdení medzítkom, ktorý vláda Československej Republiky k tomu určí.

Verejné dražby na nemovitosti sa do ďalšieho nariadenia zastavujú.

§ 6.

Správu všetkých štátnich majetkov a podnikov, ako i privátnych železnic (Košicko-Bohum.) prejímajú patričné ministerstvá Československej Republiky.

§ 7.

Všetky štátné, stoličné, obecné a církevné dane, poplatky a verejné ťarchy majú byť platené podľa dosavádnych zákonov, nariadení a vyrúbení. Štátne dane a poplatky majú byť odvádzané do štátnej pokladnice Československej Republiky.

§ 8.

Od dňa prevzatia správy môžú byť upotrebené len také kolky, zmenkové tlačivá a poštovné známky, ktoré vláda Československej Republiky opatrila svojím označením.

§ 9.

Dosavádne a vydať sa majúce nariadenia Československej vlády o vojopovinnosti platné sú i na výš spomenutom území.

§ 10.

Apellácie, rekursy, nullity a iné odvolania k súdom a iným úradom mimo Slovenska sa nachodiacim, treba podľa daných predpisov podať u onoho úradu, ktorý je dosial miestom podacím, kde až do ďalšieho nariadenia podržané byť majú.

§ 11.

Vývoz článkov výživy a zásobovania z Slovenska mimo územia Československej Republiky podlieha povoleniu orgánu, ktorý bude Československou vládou k tomu určený.

§ 12.

Všetky už udelené práva výčapu a odpredaju liehových nápojov podliehajú revízii.

Výčap liehových nápojov mimo piva a vína sa dočasne zakazuje.

§ 13.

Všetky vo verejnom a súkromnom majetku sa nachodiace archívy, múzea, umelecké sbierky, knižnice, ako i starožitné a umelecké predmety z územia Slovenska neslobodno odcudziť, ani vyviezť.

§ 14.

Zákon tento vzťahuje sa na celé to územie bývalého královstva Uhorského, ktoré vláda Československej Republiky do svojej správy prevezme.

§ 15.

Provedením tohoto zákona poveruje sa ten člen vlády Československej Republiky, jemuž daná je plná moc, aby konal všetko a vydával nariadenia na udržania poriadku, na konsolidovanie pomerov a na zabezpečenie riadneho štátneho života.

Dané v Prahe dňa .... prosinca 1918.

(Souhlas. Hlučný potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP