Branný výbor navrhuje:
Národní shromáždění
Československé a republiky se usnáší:
Národní shromáždění
vyzývá vládu, aby bez průtahu zrušila
toto cís. nařízení, dané 1.
května 1915 č. ř. z. 108 o rozšíření
domobranecké povinnosti."
Prosím Národní
shromáždění, aby návrh branného
výboru schválilo (Výborně!).
Předseda:
Hlásí se někdo k slovu? Není tomu
tak. Přistoupíme k hlasování. Žádám
pány, aby zaujali svá místa. (Zvoní:)
Pánové slyšeli
návrh, přečtený zpravodajem p. kol.
Pikem. Kdo souhlasí s návrhem, prosím,
aby povstal s místa. (Děje se). To jest většina.
Prohlašuji návrh za přijatý. (Hlasy:
"Jednomyslně!")
5. Přistoupíme k 5.
bodu denního pořádku, a sice s výhradou
souhlasu Národního shromáždění:
Zpráva výboru finančního o
ukládání všeobecné daně
výdělkové (tisk č. 163).
Námitek proti tomu není,
přistoupíme ku projednání. Žádám
p. kol. dra Fáčka jako zpravodaje, aby se
ujal slova.
Zpravodaj dr. Fáček:
Vážené Nár. shromáždění!
Zpráva o návrhu v příčině
ukládání všeobecné výdělkové
daně byla vydána tiskem rovněž jako
původní zpráva předlohy vládní
s podrobnými motivy. Mám za to, že můj
referát ústní může následkem
toho býti co nejstručnější.
Zdůrazňuji především
znovu, že jde toliko o opatření přechodné,
dočasné. Podstatou navrženého opatření
jest zrušení zákonitých předpisů
o kontingentaci všeobecné daně výdělkové
a sice jenom pro ukládací období 1918/19.
Tímto uvolněním
má se umožniti vládě, tedy finanční
správě, aby provedla vypsání všeobecné
výdělkové daně na rok 1918, které
se již značně zpozdilo, co nejrychleji, a tím
má býti zbavena překážek, které
jí v té příčině kladou
staré předpisy ohledně kontingentování
výdělkové daně.
Vážené shromáždění!
Kdybychom byli doposavad v zajetí nepřátelského
nám státu rakouského, zajisté že
bychom jako lidoví zástupci museli se rozpakovat
vzdáti se každékoli zákonné závory,
která poskytuje poplatnictvu ochranu proti možné
libovůli úředních orgánu, ale
dnes, kdy žijeme ve státě, jenž jest náš,
zajisté tato nedůvěra k vládě
nebyla by na místě. Alespoň ve finančním
výboru bylo zástupci všech našich stran
poukazováno k tomu, jak dnes vlastně finanční
zájem našeho státu jest blízký
všem nám, kteří vidíme, jak velké
a nákladné úkoly bude tento stát musiti
řešiti.
Ukazovalo se i k tomu, že slovo
"fiskalismus" a "fiskální" dnes
již pozbylo své dřívější
odporné příchuti, ale o to vše dnes
vlastně ani nejde.
Vláda přeje si jisté
uvolnění zákonných předpisů,
ale ve finančním výboru prohlásila
svým zástupcem, že nehodlá tohoto uvolnění
použití k tomu, aby daňová břemena
v celku pro poplatnictvo zvýšila.
Vláda žádá
přijetí tohoto zákona jako projev důvěry
a finanční výbor navrhuje, aby Národní
shromáždění ráčilo vládní
předlohu zákona s některými změnami,
které byly finančním výborem provedeny
a které jsou zjevny z tištěné zprávy,
schváliti. Tím končím referát.
(Výborně!)
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen.
Přistoupíme k hlasování.
(Zvoní.) Prosím pány, aby zaujali
svá místa.
Budeme při hlasování
postupovati podle jednotlivých paragrafů.
Jest snad proti § 1. námitka?
Není tomu tak.
Prohlašuji § 1. za schválený.
Proti § 2.?
Námitek není.
Prohlašuji jej za schválený.
Proti § 3.?
Námitek není. Prohlašuji
jej za schválený.
Proti § 4.?
Není námitky.
§ 4. jest schválen.
Proti § 5.?
Není námitek.
§ 5. jest schválen.
Proti § 6.?
Není námitek.
§ 6. jest schválen.
Proti § 7.?
Námitek není.
§ 7. jest schválen.
Proti § 8.?
Námitek není.
§ 8. se schvaluje.
Proti § 9.?
Námitky není.
§ 9. jest schválen.
Proti § 10.?
Námitek není.
§ 10. jest schválen.
Proti § 11.?
Námitek není.
§ 11. jest schválen.
Jest proti nadpisu zákona
a úvodní formuli námitka?
Námitek není.
Prohlašuji je za schváleny.
Přistoupíme ke druhému
čtení.
Oprav žádných
není.
Kdo s přijatou právě
osnovou zákona souhlasí i ve druhém čtení,
prosím, aby povstal s místa. (Děje se.)
Prohlašuji osnovu zákona
za přijatou ve druhém čtení.
6. Přistoupíme k 6.
odstavci denního pořádku, a sice ke zprávě
výboru sociálně-politického
na vydání zákona o podpoře nezaměstnaných
(tisk 164), ovšem nebude-li proti tomu námitek. Námitky
není.
Žádám p. zpravodaje
koll. Laube, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Laube: Vážené
Nár. shromáždění!
Hospodářskou krisí,
v níž jsme se octli a která je zjevu mimořádného,
protože plyne jednak z demobilisace válečného
průmyslu, jednak proto, poněvadž ohromná
armáda vojínů, povolaná k domobraneckým
službám, byla demobilisována - ocitáme
se v té situaci, že prozatímně pro ohromnou
část dělnictva nenalézáme zaměstnání
a vedle toho pro lidi demobilisované, navrátivší
se z vojny, nenalézáme také existence.
Tato situace, která tu vzniká
a která dá se očekávati, je zjevu
přechodného proto, poněvadž v době
nejkratší je naděje, že se dostane dostatek
materií, které jsou k provozu průmyslu mírového
nezbytně potřebny, tím, že ona část,
ona armáda pracujících rukou dostane zaměstnání
prostě z toho důvodu, poněvadž dá
se očekávati, že země, stát a
obyvatelstvo průběhem 41/2
léta trvající války je hospodářsky
opotřebováno.
Tedy nejen naše prostředky
dopravní budou vyžadovati ohromných investicí,
nejen jejich doplnění a jejich uvedení na
mírový stav, nýbrž také potřeby
obyvatelstva, tedy normální, běžné
potřeby obyvatelstva jistě zaměstnají
ohromnou řadu dělnictva. Ba dá se očekávati,
že hospodářská situace nového
státu bude více než příznivou,
že bude dobrá, a že tedy to, s čím
se setkáváme dnes, s průmyslovou krisí,
která má za následek ohromnou nezaměstnanost,
která nicméně zaujímá jenom
určité kruhy výrobní, přestane
a bude všechno plně zaměstnáno.
Ale, aby právě v této
době, kdy jednak trpíme nedostatkem potravin, jednak
nedostatkem organisace a distribuce, přistoupila k této
situaci ještě také nemožnost širokých
vrstev pracujícího lidu, opatřiti si tyto
nejnutnější potřeby vzhledem k tomu,
že prostředků nemají, neboť reservy,
které snad tu byly, jsou úplně vyčerpány,
přichází ministerstvo sociální
péče s návrhem, který byl již
panem ministrem označen v jedné z předcházejících
schůzí N. S., aby pro dobu mimořádnou,
pro dobu krise hospodářské, ve které
jsme se octli, učiněno bylo opatření
státní na podporu těch, kdož chtějíce
pracovati, zaměstnání nemají nebo
nalézti nemohou, a aby toto opatření směřovalo
k těm, kteří také nemají vlastních
prostředků do té doby, než nastanou
normální poměry. Zákon, který
předkládá se sl. N. S., je tedy opatření
nouzové; není to tedy zákon, který
by ve svém důsledku směřoval k vyřešení
hospodářských krisí, které
se objevují v každém státě, zřízeném
na podkladě soukromokapitalistické výroby,
jakožto důsledek tohoto systému, nýbrž
zákon ten sleduje opatření, která
mají vypomoci příslušníkům
dělnické třídy právě
tak eminentně, jako opatření nouzové,
poněvadž jde ne o krisi, která plyne ze soustavy,
nýbrž o krisi průmyslovou, která plyne
následkem přechodu z válečného
hospodářství do hospodářství
mírového.
Možno ovšem konstatovati,
že zákon má na mysli, aby se opatření
podpory, které nepovažuje sociálně-politický
výbor za podpory, které by měly nebo mohly
nějakým způsobem obmezovat občanská
práva těch, kdož o ně žádají,
nebo kdož jich potřebují - sociálně
politický výbor vychází z předpokladu,
že latentní hospodářská krise
zachvátila, konkretně řečeno, určité
vrstvy pracovníků a proto tedy návrh zákona
v § 1. obmezuje tuto pomoc nouzovou na dělnictvo a
vrstvy, které jsou živy převážně
ze služebních požitků, tedy konkretně
řečeno, které jsou odkázány
nemocenským pojištěním na zákon
ze dne 30. března 1888 a na zákon o bratrských
pokladnách ze dne 28. července 1889. Tedy jiným
způsobem řečeno, nouzové opatření
státní má směřovati k ochraně
určitých, krajně obmezených vrstev.
Tento fakt, tato skutečnost není však vztahována
na ustanovení odstavce 2., který má znamenat
podporu osob demobilisovaných, a sice proto ne, poněvadž
považujeme za nutné, aby osoby, které přešly
z válečného poměru do poměru
civilního, jejich hospodářství, jejich
existenci považujeme za tak daleko, nebo do té míry
rozvrácenou, že předpokládáme,
že u těch lidí bezpodmínečně
jest potřebí veřejné státní
pomoci.
A tu tedy, aby to bylo konkretně
známo Národnímu shromáždění,
praví se, že sociálně politický
výbor vychází z předpokladu, že
odstavec 1. vztahuje se eminentně na dělnictvo a
úřednictvo, neb zřízenectvo. Sporná
otázka byla do té míry, do jakého
způsobu a do jaké míry mají býti
v ochranný rámec zákona pojati oni občané
republiky, kteří sice nejsou námezdními
dělníky v tom pravém slova smyslu, ale kteří
svým sociálním postavením octli se
na úplné hranici námezdních dělníků.
Měl tu sociálně politický výbor
na mysli živnostnictvo, jehož značná část
octla se vývojem poměrů hospodářských
tak daleko, že někteří jeho příslušníci
jsou skutečně námezdními dělníky,
jenom s tím rozdílem, že jsou přihlášeni
u příslušného živnostenského
úřadu a berního úřadu jako
samostatní podnikatelé. Poněvadž však
u těchto osob nelze konkretně vymeziti jednak skutečný
jejich příjem, jednak nelze je považovati za
osoby, které výlučně poměry
válečnými přišly do onoho postavení
sociálního, které veřejnou podporu
předpokládá, bylo v sociálně
politickém výboru zamítnuto mínění,
aby i na tyto osoby se podpora státní vztahovala,
a sice z těch důvodů, poněvadž
se jedná o výminečné, sporadické
případy a poněvadž nelze u nich uskutečniti
požadované konkretní vyznačení
námezdního poměru, nelze u nich také
konkretně dokázati zaměstnání
a vykázati mzdu, která je podmínkou k nabytí
určitého nároku, neboť § 3 ustanovení
tohoto zákona znamená, že nárok na tuto
podporu podle pravidel zákonných mají ti,
kteří nárok činí, tedy podporovaní
podle sazeb nemocenských a to tedy neznamená, že
by podpora musela v každém jednotlivém případě
obnášeti 6 K, nýbrž budou demobilisační
komise přirozeně zařaďovati podle výšky
mzdy, kterou měl dotyčný pracovník
v posledním svém zaměstnání,
a budou podpory nejen přikazovati, ale i vyměřovati
podle zásad nemoc. pojištění, t. j.
dle 12 tříd. z nichž nejvyšší
obnáší 6 K denně. (Posl. Zeminová:
"A nejnižší?") Nejnižší
obnáší 60 h, to však jsou učňové,
kteří tomu nepodléhají.
Vedle toho vychází
ovšem sociálně-politický výbor
z předpokladu, že také rodiny nezaměstnaných
vyžadují, aby se jim dostalo podpory. § 4., který
o této věci pojednává, stanoví
tedy podporu pro ty, kdož žijí ve společné
domácnosti, u dítek do 18 let a kdož jako příslušníci
rodiny každé práce jsou neschopni. Pan dr.
Engliš předloží Národnímu
shromáždění konkretněji stylisovaný
minoritní návrh tohoto odstavce a sice proto, poněvadž
je mínění, že stylisace §u, jak
ji přijal sociálně-politický výbor,
připouštěla by kumulaci nároků
při svazcích legitimních, při svazcích
manželských i naturálních, a sice nároků,
které by znamenaly, že by nejen manželka rozvedená
nebo zapuzená mohla klásti nároky, nýbrž
vedle toho tak zv. družka, tedy naturální sňatek,
který existuje. Pro děti stanoven je tedy příplatek
konkretní do 18 let.
Nechci slavné Národní
shromáždění zdržovati probíráním
všech zásad zákona, chci jen konstatovati,
že ministru sociální péče dává
se v § 13. odst. 2. zmocnění, aby ve skupinách,
u nichž se předpokládá, že tam
není krise, tedy ve skupinách zemědělských,
mohl demobilisačním výborům poukazovati
podpory i ve sporadických případech, které
by se mohly v zemědělství objeviti - objeviti
proto, poněvadž aktem Národního Shromáždění,
kterým byly obstaveny zemskodeskové statky, vyvolány
byly poměry, že dosavadní majitelé z
důvodů na snadě ležících
nesnaží se, aby dělnictvo zaměstnané
nebo demobilisované vzali zpět, poněvadž
se obávají, že zásadní změna
těchto majetků by prosperitu zemědělského
podnikání ohrozila, nebo že by to činili
na účet osoby třetí. Poněvadž
by tedy případy takové mohly se objeviti
a působiti jako zjev sociálně škodlivý,
splnomocňuje se ministr sociální péče
k tomu, aby v těchto případech mohli dotyční
lidé býti demobilisačními komisemi
podporováni.