Výboru železničnímu:
Tisk 128. Návrh posl. G. Navrátila
a soudr. na postátnění soukromých
tratí v Československé republice.
Tisk 145. Návrh členů
N. S. Austa, Modráčka, Sechtra,
Špačka a druhů o zveřejnění
Kladensko-Nučické dráhy.
Tisk 99. Návrh členů
N. S. Buřívala, Marka a soudr. na
brzkou přestavbu nádraží českotřebovského.
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 121. Návrh posl. dr.
Jar. Mattuše a soudruhů v příčině
pojišťoven, anebo pensijních fondů, zřízených
za vedení anebo autorisace bývalé rakouské
správy státní.
Tisk 122. Návrh členů
N. S. dra Karla Viškovského, Slavíka
a soudr. o úrazovém a nemocenském pojištění
v zemědělství.
Tisk 124. Návrh poslance F.
Síse a soudruhů na zamezení lichvy
s potravinami a spotřebními věcmi vůbec.
Tisk 134. Návrh poslance dra
Preisse a soudruhů na zřízení
jednotného pensijního ústavu pro pensijní
pojištění soukromého úřednictva.
Tisk 142. Návrh poslance inž.
Bečky, dra Malínského, Rebše
a soudruhů na vydání zákona o zřízení
úřadu pro poměry mzdové.
Tisk 147. Návrh dra Engliše
s osnovou zákona o organisaci statistické služby.
Tisk 150. Návrh B. Vikové-Kunětické
o zřízení bezplatných hospodyňských
kursů pro služebné dívky.
Tisk 153. Návrh poslance B.
Vikové-Kunětické a soudr. o vzetí
ochrany matek a kojenců do státní správy.
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 90. Návrh poslance dra
Matouška a soudr. na odškodnění
a zadostiučinění českému úřednictvu
a zřízenectvu státnímu za národní
příkoří.
Tisk 91. Návrh poslance dra
Matouška, dra Lukavského, a soudr. na
vydání zákona o amnestii disciplinárních
trestův úřednictva a zřízenectva.
Tisk 148. Návrh dra Matouška
a soudr. o úpravě aktivních přídavků
resp. příbytečného veřejných
zaměstnanců Velké Prahy.
Tisk 154. Návrh posl. dra
Fr. Lukavského a soudr. na úpravu služebních
a hmotných poměrů smluvního státního
úřednictva.
Výboru právnímu:
Tisk 92. Návrh dra Meissnera,
Charváta, Svozila a soudr. na změnu
zákona o výši částek, směrodatných
pro trestnost činu.
Tisk 95. Návrh dra Meissnera,
Pika, Špatného a soudr. na vydání
zákona, jímž mění se některá
ustanovení vojenského trestního zákona.
Tisk 133. Návrh poslance ing.
O. Nekvasila a soudr. o akciových společnostech
a o zřizování nových společností
s ručením obmezeným.
Tisk 146. Návrh člena
N. S. dra Jar. Stránského a soudr. na uzákonění
pravidel o sňatku občanském.
Výboru finančnímu:
Tisk 94. Návrh posl. dra Engliše
na změnu odst. 4. a 5. § 3. stanov Zemědělské
banky markrabství Moravského.
Tisk 123. Návrh posl. dra
Preisse a soudr. o starých dodávacích
smlouvách, sjednaných dřívějším
erárem.
Tisk 125. Návrh posl. dra
Preisse a soudr. o zajištění nároků
příslušníků československých
proti cizím pojišťovnám.
Tisk 140. Návrh posl. F. Síse
a soudruhů na vydání nařízení
o zjištění pohledávek, resp. cenných
papírů nebo majetkových práv, mimo
hranice československé republiky pro příslušníky
její uložených.
Výboru pro změnu
jedn. řádu:
Tisk 97. Návrh členů
N. S. dra Ot. Krouského, Frant. Buřívala
a soudruhů na změnu zákona ze dne 9. listopadu
1918 o jednacím řádu Národního
shromáždění.
Výboru živnostenskému:
Tisk 116. Návrh posl. Rud.
Mlčocha a soudruhů, na okamžité
přidělení prozatím aspoň části
demobilisačního materiálu maloživnostnictvu.
Tisk 117. Návrh posl. Fischera,
Rebše a soudruhů na vydání zákona
o zřízení ústavu pro povznesení
živností.
Výboru státně
zřízeneckému:
Tisk 148. Návrh dra Matouška
a soudruhů o úpravě aktivních přídavků
resp. příbytečného veřejných
zaměstnanců Velké Prahy.
Tisk 154. Návrh posl. dra
Fr. Lukavského a soudr. na úpravu služebních
a hmotných poměrů smluvního státního
úřednictva.
Předseda:
Živnostenskému výboru byla pro podání
zprávy o návrhu členů N. S. Fischera,
Slavíčka a spol. o poválečném
úvěru živnostenském stanovena lhůta
osmidenní k podání zprávy. Ježto
výbor nemohl ve lhůtě stanovené práci
svou dokončiti, žádá předseda
jeho, aby lhůta vyměřená byla o týden
prodloužena.
Jsou snad námitky proti žádanému
prodloužení lhůty?
Není tomu tak. - Lhůta
povolena.
1. Přistupujeme k dennímu
pořádku, a sice v první řadě
k volbě dočasného 18členného
výboru pro slovenské věci.
Nebude-li proti tomu námitek,
provedeme volbu aklamací. Námitek není. Žádám
o přečtení kandidátů.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Kandidáti jsou pp.: Bradáč
Bohumír, Vraný Josef, dr. Herben Jan,
Dyk Viktor, Jílek Jan, Němec
Ant., Kolaříková Fr., Dušek
Cyril, Špatný Emil, dr. Bazovský
Ludevít, dr. Bella Metod, dr. Blaho Pavel,
Důla Matúš, Hlinka Andrej, Lehotský
Emanuel, Makovický Vladimír, Vlček
Jaroslav, Zoch Emanuel.
Předseda:
Kdo s navrženými souhlasí, prosím, aby
povstal s místa. To jest většina. Prohlašuji
je za zvolené.
2. Přistupujeme k druhému
odstavci denního pořádku, a sice k doplňovací
volbě do výborů ústavního,
zásobovacího a sociálně-politického.
Žádám, aby byla
přečtena jména kandidátů.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Z výboru ústavního
vystupuje Sontág - navrhuje se Lukeš;
vystupuje Šrámek - navrhuje se dr. Dolanský.
Z výboru zásobovacího
vystupuje Svozil - navržena Zemínová.
Z výboru sociálně-politického
vystupuje Špaček - navržen Rychtera.
Předseda:
Kdo s navrženými souhlasí, prosím, aby
povstali s místa.
To jest většina; prohlašuji
je za zvolené.
Dále s výhradou
souhlasu Národního shromáždění
bude provedena doplňovací volba do výboru
právního. Jest proti tomu námitka?
Námitky není, tedy
přistoupíme ku volbě. Žádám
o přečtení jména kandidáta.
Sněm. tajemník dr.
Haasz (čte):
Vystupuje Němec A.,
navrhuje se Ecksteinová.
Předseda:
Kdo s navrženou souhlasí, prosím, aby povstal
s místa. To jest většina, a jest zvolena.
3. Přistupujeme k 3. odstavci
denního pořádku, ke zřízení
výborů:
a)
národohospodářského,
b)
pojišťovacího,
c)
32členného mírového,
d)
pro ochranu historických památek a přírodních
krás.
Námitek není.
Poněvadž námitky
nebylo, pokládám výbory ty za zřízené.
S výhradou souhlasu Národn.
shromáždění přistoupíme
ke zřízení 16členného výboru
pro vyšetření spoluvinníků na
vypuknutí nynější války a pro
vnitřní kolonisaci.
Je snad námitka proti tomu,
aby zřízení bylo provedeno?
Námitek není.
Kdo se zřízením
obou těchto výborů souhlasí, prosím,
aby povstal s místa.
To jest většina. Oba
výbory pokládám za zřízené.
Poněvadž míním
navrhnouti volbu do výborů, právě
zřízených, pro denní pořádek
příští schůze, žádám
strany, aby kandidáty do výborů těch
co nejdříve písemně oznámily
v kanceláři Národního shromáždění.
4. Přistoupíme k 4.
odst. denního pořádku a to ke zprávě
výboru branného o zrušení rozšířené
povinnosti domobranecké.
Zpravodajem jest pan kolega Pik.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec Pik: Slavné
Národní Shromáždění!
Branný výbor projednával
návrh posl. Pika, Hampla, Špatného
a soudruhů, aby zrušeno bylo cís. nařízení
ze dne 1. května 1915 č. ř. z. 108 o rozšíření
domobranecké povinnosti.
Je to prvý případ,
kdy Národní Shromáždění
má zrušiti cís. nařízení
z neblahé éry Stürgkhovy.
Toto cís. nařízení
z 1. května 1915 absolutistickým způsobem
změnilo zákon o domobraně ze dne 6. června
1886 a rozšířilo domobraneckou povinnost na
státní občany 18tileté a 19tileté
a kromě toho rozšířilo domobraneckou
povinnost od 42. do 50. roku stáří. Mimo
to tímto cís. nařízením zřízena
byla druhá výzva domobranecká, tedy prostě
způsobem absolutistickým uvrženo břemeno
vojenské povinnosti na nejmladší ročníky
příslušníků státu a kromě
toho těžké břemeno na nejstarší
státní občany.
Co znamenalo toto cís. nařízení
pro veřejný život, jest nám známo.
Na jedné straně klíčící
mládí bylo strženo do vojenské služby,
nejmladší obyvatelé byli vyrváni ze
škol a ze svého povolání a mimo to nejstarší
občané od 42. roku zahnáni do kasáren
do služby domobranecké, odvoláni od svých
rodin, od svého zaměstnání a ve svém
stáří stiženi nejkrutším
břemenem vojenské povinnosti.
Národní Shromáždění
vykoná jen jednu ze svých povinností, aby
cís. nařízení, kterým zatíženo
bylo obyvatelstvo mladší i starší, bylo
zrušeno, a tím veliká křivda starého
režimu rakouského odstraněna. (Výborně!)
Branný výbor nepokládá
tento případ za nějakou zvláštní
reformu našeho systému vojenského. Jest to
pouze odčinění jedné ze křivd
rakouských. Branný výbor zabývá
se otázkami vojenskými a chce, aby náš
systém vojenský, jakmile nastanou normálnější
poměry, byl vybudován na základech miličních,
čistě demokratických (Výborně!),
abychom se zbavili starého systému militaristického,
který byl černou skvrnou společenského
života a byl by černou skvrnou také našeho
národního života, a výbor tento bude
pracovati na tom zejména po prohlášení
ministra Národní obrany Klofáče, aby
naše obrana, tedy obrana naší republiky, svobody
a demokracie, byla vybudována na pevných základech
demokratických.
Krom toho branný výbor
zabývá se otázkami nutných oprav v
naší armádě. Je to otázka sprošťování
povinníků vojenských.
Branný výbor vyslovil
již zásadu, že povinnost národní
obrany nesmí býti přenesena pouze na proletářské
a chudé vrstvy (Tak jest!), nýbrž že
povinnost národní obrany musí vykonati každý
státní občan naší republiky (Výborně!
Potlesk). Bude zřízena sprošťovací
komise při ministerstvu a při všech politických
úřadech, která bude s největší
svědomitostí a přísností dbáti
toho, aby v našem národním životě
nevyrostla privilegia, nýbrž aby byla rovnost v povinnostech
v ohledu obrany naší republiky.
Dále branný výbor
zabýval se otázkou výchovy mužstva,
ne výchovy v tom starém duchu militaristickém,
nýbrž takovém, aby voják, člen
naší armády a budoucí člen naší
milice, nebyl pouhým strojem, který slepě
poslouchá, nýbrž aby to byl politicky i kulturně
vychovaný občan, který z vlastního
přesvědčení a vědomí
bude hájiti svobodu a demokracii své republiky (Výborně!).
Branný výbor projednal
otázky, které již byly uskutečněny:
zvýšení žoldu pro naše mužstvo,
zlepšení vyživování a kromě
toho bude řešiti všechny otázky, které
znamenají obrodu proti starému systému rakouskému.
Bude zde řešiti otázku poměru mužstva
k důstojnictvu a kromě toho bude projednávána
otázka změny trestního zákona na základech
moderních a ne na základech starého režimu
rakouského (Hlas: Zcela správně!).
Pakli branný výbor
přichází dnes s částečnou
reformou, pakli odčiňuje bezpráví,
které bylo spácháno, ujišťuje Národní
shromáždění, že v krátké
době přijde s podstatnými změnami,
aby naše obrana byla složena a zřízena
tak, by to odpovídalo duchu naší demokratické
republiky.