Ale je jedno nutno říci v tomto slavném
shromáždění: že musíme míti
jednotný zásobovací systém. (Výkřiky:
Tak jest!) To nejde, aby v Čechách zvyšovali
kvoty bez Moravy, aniž by se tázali, a do naší
celé zásobovací politiky učinili velkou
díru. (Potlesk.) K nám dělníci
přišli, co se to v Čechách stalo, a
řekli: 250.000 dělníků zahájí
v pondělí stávku, jestli to nezvýšíte.
Kdybychom se o této věci dorozuměli, pak
ta otázka by byla jinak dopadla. Když máme
jednotný stát, jednotné území,
musí se to v praksi také dokázat. My chceme
míti jednotné zásobovací území,
my chceme míti jednotnou zásobovací politiku
a ne zvláštní v Čechách, zvláštní
na Moravě. (Hlasy: To je přirozené!)
To týče se i vymílání: V Čechách
jsou jiné vymílací předpisy, u nás
také jiné. My snížili hned tím
dnem obratu vymílání pšenice na 80 %,
my snížili vymílání u ječmene
z 85 na 80 %, abychom obdrželi lepší kvalitu
mouky a abychom tím přirozeně docíliti
i lepší kvality našich otrub. Také ceny
jsme snížili a to u chlebové mouky o 20 haléřů
na jednom kilogramu, čímž se nám podařilo
snížiti okamžitě cenu chleba na Moravě
rovněž o 20 hal., takže místo 1 K 12 hal.
za 1 kg chleba - kterážto cena byla dosud na Moravě
platná - platí se dnes 92 hal. Není to mnoho,
ale je to alespoň něco pro ten první počátek,
poněvadž nevíme, jak dále se nám
ta otázka rozvine.
Jak dnes situace vypadá, vážení
pánové, je to dosti smutný obraz, ne že
bych měl obavu, že nedostaneme obilí, my dostaneme
obilí, ale já se obávám, že je
dostaneme příliš pozdě. (Hlasy: Tak
jest!)
A umění zásobovací spočívá
v tom, aby nenastalo žádné vakuum a abychom
mohli, byť i malé kvoty, dávati těm
konsumentům nepřetržitě, aby měli
záruku, že fakticky každý den tu svou
kvotu dostanou. A tu je třeba, aby výkupy byly urychleny,
aby dodávky byly urychleny, aby se nasadilo všechno
v této době, aby zemědělci a komisionáři,
celý ten aparát, který máme nyní,
hrál tak, jak hráti má, abychom se nedočkali
snad nějaké vyživovací katastrofy, a
bylo by hanbou - a já to říkám zde
z tohoto místa - nesmazatelnou na rolnictvu, kdyby snad
československé legie, které krvácely
na všech bojištích Evropy, měly když
se vrátí, rekvirovat zde u českých
sedláků. (Výborně! Potlesk.)
Toho bohdá, myslím, nebude. Ty dodávky se
zlepšily, ty se zlepšují a já mám
pevně za to, že při dobré vůli
všech súčastněných, nejen těch
zemědělců, ale i všech ostatních,
se podaří tu propast překlenout. Jenom o
jedno bychom musili prosit, abychom ve válce, která
takové ohromné mezery v tom celém našem
hospodářském životě vrazila,
abychom nešířili propast mezi městy
a venkovem, naopak, abychom hledali cestu, abychom se navzájem
zblížili a tak pracovali. (Výborně!
Dlouho trvající potlesk.)
Náměstek předsedy Fr. Udržal:
Následujícím řečníkem
je pan kolega Svozil. Prosím, aby se ujal slova.
Posl. Svozil: Vážené Národní
shromáždění!
Oběma dřívějšími
řečníky bylo zde poukazováno na to,
že je vlastně jakési nebezpečí
v prodlení, že nám zde vzniká jakési
zásobovací vakuum. Jestliže nebezpečí
v prodlení je, pak myslím, že bude nutno rychleji
jednat, než se doposud jednalo. Já nevím, ale
člověk má ten dojem, že ve zřizování
našich ústředních vládních
orgánů je ten postup tak trochu malinko bolševický.
Totiž to zřizování těch úřadů
nepokračuje. My máme již 3 neděle od
převratu a jsme v zásobovacích věcech
zrovna jenom tam, kde jsme byli na začátku, kde
zemská hospodářská rada udělala
nebo musila udělat ze sebe surrogát vyživovacího
úřadu a kdy se úřadovalo na chodbách
o všem možném, úřadovali 1 nebo
2 lidé a ten stav vyživování pele-mele
je doposud takový. Nevím, kde je toho příčina,
ale myslím, že je nutno na ty věci ukázat,
poněvadž máme již přes týden
od zřízení ministerstev a máme pro
ostatní ministerstva zákony, pro ministerstvo zásobování,
jak má vypadat jeho kompetence, nemáme doposud žádného
zásadního, přesnějšího
určení mimo nařízení Národního
výboru ještě starého, ve kterém
se vlastně povídá hodně všeobecně,
že mu patří věci, které přímo
nebo nepřímo souvisejí se zásobováním
a od té doby jsme nepokročili se zřízením
úřadu ani o kousíček dále.
Tedy myslím, že je nevyhnutelno, aby tady byl ten
zákon, kterým se zřizuje ministerstvo s dostatečnou
pravomocí, s dostatečným aparátem.
A tu je, myslím, nutno ukázat na jednu věc,
která se při zřízení toho úřadu
pomalu rýsuje. To ministerstvo a to všechno, vlastně,
zdá se, jako by to měla být - řekl
bych - nová firma pro starý krám, poněvadž
my přejímáme do tohoto svého zásobovacího
aparátu budoucího celý byrokratický
aparát, který byl zvyklý, velectění
pánové, sloužiti Vídni tak, jak to potřebovala
Vídeň, a aniž bych se chtěl dotýkati
osoby (Výborně!), nebo podezřívati
osoby, ale myslím, že čím hrneček
načichnul, že to nyní těžko z něho
vyčichne, tedy že tady je jakési nebezpečí,
že náš nynější aparát
bude ovládán starým duchem, který
byl, jak říkával nebožtík Adler,
absolutismus mírněný šlendriánem
a zde by absolutismus nebyl, ale zůstal by šlendrián
a to by bylo, myslím, ještě horší.
Soudím tedy, že zde bude vyhnutelně potřeba,
aby vedle toho aparátu, když již s ním
počítati musíme, byly nějak organisovány
neb reorganisovány zákonně určité
občanské sbory co možná nejužší,
které by byly při hetmanství a které
by byly při tom úředním aparátu,
aby ho revidovaly, kontrolovaly a poháněly, aby
dělal věc, jak potřeba. My nesmím
se spokojovat s tou zásadou, že to bude úřední
aparát, jehož členové slíbili
věrnost české republice.
Máme řadu těch, kteří
slíbili, ale jednají ve starém duchu. A mně
by nestačilo, že jsou to lidé, kteří
slibovali, poněvadž to byli většinou lidé,
kteří byli ochotni sloužiti každé
moci, která nad nimi stála.
Zejména je potřebí, alby stáli
v čele lidé, kteří tomu nejen rozumí,
ale kteří by nesloužili každé moci,
která by nad nimi stála, kteří byli
by hotovi sloužit jiné věci, kterou uznají,
svému národu.
V této věci bude třeba jistých
korrektur aspoň dodatečných, aby organisace
neselhala nebo nebyla diskreditována napřed.
Druhou věcí, po mém názoru
jest, že musíme míti na zřeteli, že
nejedná se o pouhý vyživovací úřad,
nýbrž že se jedná o úřad
zásobovací, a že tedy musíme tento úřad
traktovati tak, jako by to bylo jen pro dobu přechodnou,
neboť musíme si uvědomiti, jestliže to
má býti zásobovací úřad,
že nebude smět zjišťovat nebo zachycovat
potraviny, nýbrž že bude musit jíti o
průmysl, že bude musit jíti o obchod a o veškeré
podobné věci. (Pochvala a potlesk.) Konstatuji
to proto, poněvadž právě v obchodu a
průmyslu dělalo se ve věci vyživovací
daleko méně, než se očekávalo.
Bude to musit jíti daleko ostřeji, než doposud.
(Výborně)
To jsou věci, které považuji jaksi
za samozřejmé, ale samozřejmým je
mně také že ten zásobovací úřad
nesmí mít tak malou kompetenci, nebo tak malou pravomoc,
aby o těch úředních věcech
nemohl rozhodovat sám a aby neměl také potřebnou
výkonnou moc. My musíme se vyhnout při tomto
úřadu tomu, co ve Vídni vadilo nejvíce.
Tam výkonná moc nebyla nikdy a dožadovalo se
ji tam a odkazovat od Annáše ke Kaifášovi,
znamenalo, že se věc nevyřizovala vůbec.
Řekl jsem, že bude třeba, aby
tento zásobovací úřad řídil
také i cenové relace, při čemž
nemyslím jen relace mezi zemědělskými
a druhými produkty, nýbrž také mezi
mzdami a cenami výrobků. (Výborně)
Má-li to býti zásobovací úřad,
musí se starati o to, aby nejen zásoby zde byly,
nýbrž aby každý člověk mohl
si je také opatřiti, (Pochvala.) Jinak
by to byl úřad, který by, jako lékař,
předpisoval třeba nejlepší recepty,
ale nebylo by zde nikoho, kdo by tomu pacientovi dal také
prostředky, aby si to a ono, čeho potřebuje,
také opatřil. (Souhlas)
V tomto směru tedy bude musit pravomoc nového
ministerstva býti co možno nejširší,
ono bude musit také regulovati vývoz a dovoz, aby
tento neřídil se pouze dle zájmu určitých
jednotlivých skupin (Výborně!) nýbrž
aby se řídil podle skutečné potřeby
onoho celku, který má býti zásobován.
Bude tedy musit míti zásobovací úřad
vliv na veškerý dovoz, poněvadž o zásobování
jde zde předem a myslím, že je to nutno konstatovat,
aby se potom nemohla kompetence jeho plést a křížit
s kompetencemi ministerstva obchodu a ministerstev jiných,
aby zde bylo naprosto jasně a přesně vymezeno,
jakou právomoc úřad tem má. Bude-li
tedy míti tuto výkonnou moc, bude moci zaříditi
svá opatření také tak, aby zásobovacím
potřebám mohl vyhověti. To jsou asi nejpodstatnější
rozdíly. které by byly mezi zásobovacím
úřadem u nás a mezi vyživovacím
úřadem ve Vídni.
Zmínil-li jsem se o těchto věcech,
pak jest mi vytknouti snad ještě jeden rozdíl,
který u nás musí býti odstraněn.
Proč máme cenu cukru tak vysokou? Byl to systém
státního výdělkaření
starého Rakouska a starého ještě kšeftaření,
dosti podivný
Nakoupilo-li se trochu obilí z Ukrajiny, nebo
z Uher, platilo se surově draho na konto toho, aby se mohly
potom zvyšovati ceny u nás. a při cukru bylo
také něco podobného.
To bude se u nás musiti změniti a dle
toho také upraviti ceny, neboť my nesmíme zapomínati,
že nastává a nastane nám ještě
větší nezaměstnanost, že výdělek
se bude menšit a že je nutno eventuelně počítati,
aby i ti s menšími výdělky nebo bez
výdělku mohli býti dostatečně
zásobeni.
A nyní bych chtěl přejíti
k některým, řekl bych, speciálnějším
věcem. Tady ukazováno všeobecně na nebezpečí,
které je v prodlení. Není prý obav,
že bychom obilí nedostali, ale jsou obavy, že
je nedostaneme v čas; není prý obav,
že nedostaneme zemáky, ale je obava, že je nedostaneme
v čas! Nemohu si pomoci, ale myslím že je nutno
bez čekání na dobrou vůli udělati
určitá opatření, která by toto
nebezpečí odvrátila v zárodku.
Tu myslím že jest naprosto nevyhnutelno,
udělati tato opatření napřed a především
proti velkostatkům. Veškeré zásoby,
které jsou, měly by býti podle mého
zdání zajištěny a zabezpečeny
a pokud možno hne vzaty. Myslím, že musíme
litovati, že se nestala opatření speciální
dříve, ale jmenovitě že se nestalo oproti
bývalým císařským a státním
statkům (Tak jest!). My máme dnes bývalé
císařské a státní statky stále
v rukou starých úředníků (Hlas:
" To je hanba"), v rukou starého aparátu
a co se odtamtud zašantročí, nevíme
nikdo. Jest třeba učiniti po stránce vyživovací
opatření, která by měl nejlépe
právo učiniti ministr zásobování,
aby na tyto statky mohl jmenovati ihned správce nebo
kontrolory (Hlas: Vládní komisaře!), tedy
vládní komisaře, kteří by je
spravovali a odevzdali. Vím na příklad ze
spolehlivého pramene, od lidí na těchto statcích
zaměstnaných, že některé statky
mají vymláceno dokonce jen ze čtvrtiny nebo
třetiny.
Tu jest nutno toto opatření učiniti,
ale musíme zjištění zásob provésti
všeobecně. Jmenovitě při bramborech.
Při těch je nebezpečí nejenom, že
shnijí a zmrznou, ale že budou zkrmovány, nebudeme-li
je míti zajištěny.
Nechci, aby toto zajištění bylo
vykládáno jako nějaké policejní
opatření, ale myslím, že zajištění
zásob zachycení jich je v zájmu jmenovitě
našeho zemědělství (Hlas: "
V městech!") - i v městech - prostě
proto, poněvadž stojíme před divným
dilemmatem: která statistika byla správná:
předválečná, nebo válečná?
(Hlasy "Žádná!") - Já
myslím: ani jedna, ani druhá.
Jsme však bohužel v takové situaci,
že budoucí obchodní a celní smlouvy
budou musiti býti dělány na základě
toho, co tady bylo a já nevím, když by byly
zachyceny nepoměrně malé zásoby zemědělských
produktů, jak by potom ty obchodní a celní
smlouvy pro zemědělstvo dopadly. I po této
stránce jem myslím, neobyčejně důležito,
aby toto opatření se stalo.
Jest nutno tyto věci zajistiti, abychom udělali
jakýsi pořádek. Dosud vedeme stále
hospodářství v těch starých
kolejích. Na příklad by zjištěno,
že byly poměrně velké zásoby
mléka a mléčných výrobků
posílány pravidelně do Vídně
("Slyšte!"). Celé vagony tvarohu
jsou podílány do dnes, a my ještě dnes
nemáme zachyceno, nebo zjištěno, která
to jsou hnízda, ze kterých to do Vídně
šlo a v jakém množství, nemáme
udělány disposice, aby se o rozdělilo nebo
přidělilo spotřebě domácí,
ať už v Praze nebo jiným větším
střediskům a následek je, že vykupovači
tvarohu nakládají vagony na nádražích.
Když vagon zachytíme a chceme ho přiděliti,
nemůžeme jím disponovati, pak to 3 až
4 dny stojí, nechce ho nikdo a museli jsme to zemské
hospodářské radě propouštěti,
ačkoliv je zde nedostatek těchle věci. My
budeme musiti hledati cestu, aby to bylo upraveno jinak, promiňte,
že řeknu naprosto jinaka reorganisovat vývoz
dobytka a obchod masem. (Výborně! Tak jest)
Není možné, abychom zůstali nadále
při systému nějakých společností,
které jsou soukromými, nýbrž musíme
přistoupiti na zásadu, že je třeba,
aby všechny ty věci byly řízeny občanstvem
a aby také na příklad Zemědělská
společnost pro zužitkování dobytka byla
změněna, když ne odstraněna a by ji
řídila komise dle proporce, ale myslím tak
jako jsou složeny ostatní. Řekne se, že
je to politické. Myslím, a přiznám
se, kdybychom nebyli proporci politickou postavili za základ
pevný a nezlomený ve všech těchto věcech,
neví, jest-li by náš jednotný postup
byl tak pevný, jako teď.
Myslím, že i v této věci
to platí, že jest to záležitostí
těch jednotlivých organisovaných skupin,
aby tam vyslaly lidi nejschopnější.
Já, jak do toho vidím, tedy na příklad
nepřiděluje se celé řadě velkých
řeznických firem v Praze žádný
dobytek (Hlasy: Proč? Poněvadž přiděluje
se aprovisaci!)
Proč? Poněvadž nebyl přidělen
firmám a jim byl odepřen. Následkem toho
firma Chmelova s 35 dělníky je nezaměstnána.
A chtěla-li dělníky zaměstnati, musila
se vrhnout na výrobu koňského zboží.
To je věc a já naprosto nepodezřívám
nikoho, ale by nemohl být nikdo podezříván,
je třeba, aby byla provedena přeměna společnosti
pro zužitkování dobytka a aby změna
provedena byla co nejdříve. My musíme si
všimnouti celé řady jiných věcí;
na příklad, pokud jsem úřadoval v
hospodářské radě, měl jsem
příležitost, zjistiti pojišťovacím
úředníkem akvisičním, že
jsou po Praze pojištěny spousty zboží,
ale v soukromých bytech uloženého. A bylo mi
ukázáno místo jednotlivce až za 900.000
v jednom takovém soukromém bytě. Tu není
možno nařizovati prohlídku všech bytů,
poněvadž by to nepomohlo poříditi výkaz,
které jsou uprázdněny, jelikož zde nejde
o prázdné byty, nýbrž o byty po 7-8
pokojích, které jsou obydleny a které slouží
z polovice za skladiště zboží. Zde se
jedná o zboží, které mělo býti
vzato k spotřebě. Jest to zboží důležité
a jest nevyhnutelno, na to sáhnouti. Prohlídky bytů
nepomohou.
Nevím, nezbude-li nic jiného, než
naříditi pojišťovnám, aby ministerstvu
zásobování předložily takové
pojistky, aby moly býti vykonány prohlídky
My musíme pamatovati na to, že je nevyhnutelně
nutno, udělati jistá opatření dopravní.
A nemyslím diktovati dráze a říkati,
jak se to má udělati, ale dáti těm
lidem na drahách těchto se dopravuje. Jak dnes jsou
věci, dále by to nešlo.
Tak jest tomu u pošty a i jinde stává
se toto opatření nevyhnutelným.
Já nejsem pro přednostní zásobování,
ale, aby byla zásobávána všechna společnost,
všichni ti, kteří pracují. Dělal
bych jediný rozdíl: mezi těžce a lechce
pracujícími. Ten rozdíl myslím, že
je jedině oprávněným: činiti
rozdíl mezi těmi, kteří nechtějí
býti zaměstnáni - ten rozdíl je dosti
těžko nyní dělati.
Chtě-li bych resumovati, myslím, že
jest možno dokončiti a že slavné Národní
shromáždění také schválí,
abych vyslovil ten požadavek, aby toto ministerstvo zásobování
bylo zřízeno co nejrychleji definitivně,
aby mělo celý ten aparát, aby se mohlo skutečně
začít úřadovat. Neboť v tom,
že se brzo úřadovati nemohlo, jest právě
to nebezpečí, z prodlení, které by
nemohl odvrátiti nikdo. Bude-li úřad ten
také vybaven tou kompetencí, kterou má míti,
a bude-li zřízen, pak bude to jeho starostí,
pak teprve budeme moci jemu vytýkati, nebo naň útočiti.
Zatím nemůžeme, než vysloviti požadavek,
aby ten úřad byl vybaven největší
mocí a jeho kompetence přesně vymezena, ale
vymezena přesně oproti ostatním ministerstvům.
Musíme ho traktovati tak, jako trvalé
ministerstvo, neboť nejen úprava rekace cenové
mezi zbožím jednotlivých oborů produkce
atd., nýbrž také mezi mzdami jednotlivých
oborů jest tak nevyhnutelna a bude potřeba toho
úřadu, který by specielně tyhle věci
reguloval vedle jiných, které máme. A bude
toho úřadu dlouho třeba, aby náš
dovoz by regulován podle skutečné potřeby,
aby nám neztěžoval valutu.
Jest přáním, aby to bylo urychleno,
aby ta kompetence byla stanovena. A ještě dotaz. co
vlastně se stalo v Národním výboru
s návrhem Zemské hospodářské
rady, která tam předložila hotový vlastní
návrh o zřízení toho ministerstva
a jeho kompetenci - o tom návrhu nebylo dosud rozhodováno.
Mezi předloženými návrhy Nár.
shromáždění také není
- tím dotazem, co se stalo s návrhem a kdy bude
vyřízen, bych končil. (Výborně.
Hlučný souhlas a potlesk.)
Místopředseda Udržal: K
slovu přichází pan poslanec dr. Bohumil Němec.
Prosím, aby se ujal slova.
Posl. dr. Němec: Vážené
shromáždění! Válka přinesla
českému lidu dva veliké nepřátele:
nedostatek a drahotu.
Od míru očekává český
národ právem, že oba tito nepřátelé
jeho působením zmizí, že zmizí
drahota a že zmizí nedostatek.
Jest nesporně naší povinností,
abychom pečovali o to, aby se tak stalo v době nejkratší.
Nedostatkem a drahotou trpěly sice všecky
vrstvy a všecky stavy a všecka místa v naší
vlasti, ale přece nejvíce a nejtíže
byla postižena města. V městech na příklad
bylo obyvatelstvo nuceno sáhnouti k samozásobování,
které bylo spojeno nejen s drahotou, nýbrž
také s velkým tělesným utrpením.
Každý, kdo zažil a viděl toto samozásobování,
musil užasnouti nad těmi utrpeními, která
snášeli ženy i mužové, vlekoucí
se s náklady mnoha kilogramů, po cestách
několik hodin trvajících, snášející
strašlivá utrpení v přeplněných
a nevytápěných vlacích, snášejících
honbu orgánů, kteří je pronásledovali
jako divokou zvěř za starého režimu.
Nejstíže byli postiženi ti, kteří
nemohli si výsledek své práce zvýšiti
v poměru, jak stoupaly ceny potřeb životních,
a mezi těmi opět na prvém místě
jsou gážisté. Jestliže zvýšeni
platů gážistů, jmenovitě u státních
úředníků, obnášelo průměrně
v posledním roce 30 proc., je to naprostý nepoměr
k tomu ohromnému zdražení, při kterém
co pře válkou platilo 1 K, platí nyní
asi 50 K.
Tito gážisté, jak několikráté
otevřeně řekli, za války byli hmotně
úplně zničeni a vydrncováni. Ztratili
při tom své soukromé jmění
z větší části a ztratili z velké
části své zdraví. Stará vláda
rakouská ujímala se obyčejně jen těch,
kterých se bála. A proto zanechal gážisty
vlastně jich osudu. Slibovala jim málo, ale ani
to málo obyčejně nesplnila. Bývalý
ministr Hussarek při jedné příležitosti,
kde se mluvilo také o způsobu, jakým by státnímu
zřízenctvu bylo zpomoženo, řekl, že
nejlepší pomocí pro státní zřízence
by bylo, aby se odbouraly ceny, tedy odstranila drahota. Ale nejen,
že se o to nijakým způsobem nestaral, naopak
víme, že největší zdražení,
které se stalo, těch nejdůležitějších
životních potřeb, chleba, mouky, cukru, stalo
se vlastně za jeho vlády.