To jsou určité úkazy, ze kterých vidíme, že tyto účinky hrozně musí býti pociťovány všeobecně a že není vůbec po ruce prostředků, jimiž bychom je mohli odstraniti. Budiž to, prosím, při této příležitosti konstatováno.

Chci ještě na jistou otázku poukázati. Jest jí zvyšování cen.

Bylo neobyčejně hovořeno o tom, že se cena mléka zvýšila a tím jaksi že provádí se lichva. Abych na to poukázal, uvedu prostě holé cifry:

V Praze a okolí zvýšila se cena mléka při litru o 2 a půl hal.; tyto 2 a půl hal., přepočítané na peníze, při oněch 160.000 l. mléka, jež Praha denně spotřebuje, representují obnos, sáhající do 40000 K denně na tomto mléce, avšak při 25procentním úbytku mléka trží zemědělci nyní za mléko jen v Praze denně méně o 14 tisíc korun, než se tržilo na př. ještě letos z jara. Na tomto malém příkladu chtěl jsem ukázati, že by musil býti 250kráte zvýšen příplatek, měla-li by se nahraditi ztráta, kterou my effektivně trpíme. Že rovněž totéž se jeví při produkci másla, je samozřejmou věcí, ale není pomoci a musí se s touto kalamitou počítati.

A rovněž tak je tomu, jak jsem pravil, s nuceným odprodejem dobytka, který dnes se prodává za babku; tento odprodej je náhlý a laciný a nemá důsledku pro ceny konsumní, které jsou neustále vyšší a neodpovídají skutečnosti. Nyní, prosím, když uvážíme, že tato ztráta, těchto 500,000.000, této půl miliardy, není jen ztrátou naší, ale i ztrátou, která se pociťuje ve všech vrstvách, pak jistě posoudíme, jaké hrozné důsledky z letošní neúrody a zhouby musí plynouti pro celou naši společnost. Povážíme-li, že v roce 1908 bylo hypotekárních dluhů v království Českém 2.661 milionů, jistě nebude nás překvapovati, když příštím rokem tento dluh neobyčejně stoupne, jak ani jinak býti nemůže. Zde vidíme nejlépe onu souvislost prvovýroby, zemědělství, s ostatními stavy.

Její katastrofa znamená ve svých důsledcích jisté ohrožení i pro všechny ostatní stavy a zejména pro vrstvy produktivní. Tato spojitost, námi stále hlásaná, je zde na smutných příkladech neobyčejně markantně illustrována. Jest nutno vždy a všude pamatovati na to, aby prvovýroba k takovým koncům nikdy nedospěla.

Slavný sněme! Dnes tedy venkov náš, náš lid zemědělský, prožívá hrozné doby, doby tím horší, čím více se blíží zima, čím více ty sporé zbytky sklizně chýlí se ku konci, kdy každý skoro dojídá a dokrmuje, co v létě ve žních sklidil. Toť stav zoufalý. perspektiva nevábná! V těchto chvílích je příkazem prosté lidskosti, uvésti tuto otázku zde, na místě kompetentním, ke slovu a mluviti o ní, ale nejen mluviti, nýbrž také jednati (Výborně), poněvadž dnes nesmí zůstati při slovech, nýbrž lid musí viděti skutky, nemá-li ztratiti poslední špetku důvěry ke sborům zákonodárným a k orgánům veřejné správy. (Výborně!)

Jest nutno, aby tato otázka byla správnou legální cestou řešena a tato okolnost byla nám pohnutkou, abychom návrh tento zde podali a tím zjednali možnost skutečně vážného řešení.

Návrh tento vytryskl z nejupřímnějšího přesvědčení, nejpoctivějšího vědomí, že chceme i nadále v tomto směru pokračovati; ale právě tak, jako jsme pro to, aby touto cestou vážně řešen byl tento problém, který je těžký a jehož komplikovanosti jsme si plně vědomi, zrovna tak musíme u příležitosti této protestovati proti tomu, aby lidská bída stala se předmětem strannických útoků, vášní a štvanic. (Výborně, Výborně! Hlučný souhlas).

Dovolte mi, abych dnes co nejrozhodněji protestoval proti tomu, aby v dobách, kdy náš lid venkovský neví, jak přetrpí zimu a jak uhájí nahý svůj život, stával se předmětem útoků nejnižšího druhu (Hlas: Loupežnictví!), při kterých je ohrožován jeho život i majetek. (Hlučný souhlas. Hlasy: Náchod).

Z novinářských zpráv v posledních dnech je všeobecně známo, že staly se výtržnosti, že lid náš, přišedší na výroční trhy, byl přepadán a věci šly dokonce tak daleko, že na náš lid organisovány byly výpady (Slyšte!), že byl přepadán ve svých tichých vesnicích, vyštván ze svých chalup a ohrožován na majetku i životě.

Pánové, při těchto zprávách člověk se ptá, žijeme-li ještě ve státě právním, nebo v době pěstního práva, v době anarchie (Hlučný souhlas.) To jsou zjevy, které musí býti u příležitosti této konstatovány, poněvadž není možno, abychom dále snesli za těchto poměrů žití a abychom mohli povinnosti své a úkoly plniti.

Slavný sněme! Není druhé živnosti, není druhého povolání, jako je zemědělské, kde by každý vždycky mohl se přesvědčiti o všech podmínkách výrobních, o veškeré té "lichvě" zemědělské.

Naše povolání je svobodné, volné. Kdo chce a kdy chce, může nahlédnouti do našich knih, poněvadž jsou veřejně přístupny. - Není tu naprosto žádných ohrad, každému a vždy je volno, aby nás kontroloval, a my jsme se té kontrole nikdy nevyhýbali, naopak my si ji přejeme. Budiž jednou již konstatována ta rentabilita zemědělské produkce, aby se již učinila přítrž demagogickému štvaní, které nemá nic jiného za účel, nežli štváti stav proti stavu. My si toho přejeme (Tak jest!), vyslovujeme se proto veřejně a otevřeně na místě kompetentním, poněvadž naše požadavky jsou poctivé a mluví mluvou jasnou a určitou. (Tak jest! Výborně!)

Řekl jsem, že živnost naše je svobodná, že není vázána žádnou koncessí, takže nikomu nic nevadí, aby si hned zítra koupil líchu polí, aby zkusil své štěstí (Výborně!) a když jest u nás ku př. možno, aby sociální demokraté si kupovali milionové paláce od šlechty, ať si koupí také jednou nějaký velkostatek (Výborně!) a budou míti příležitost přesvědčiti se o tom, jak se zemědělství vyplácí. Ať pak dají mléko a ostatní výrobky laciněji. (Výborně! Hlučný souhlas!) To jest nejlepší příležitost, provésti důkaz na věčnou paměť a dokud nebude proveden, do té doby nazývám všechny ty řeči falešnou demagogií. (Výborně! Potlesk.)

Řekl jsem, že jen pohnutky, prýštící se z vědomí zodpovědnosti a z vědomí povinnosti vůči našemu lidu, nám diktovaly, abychom spolupodepsali a spolupodali tento návrh.

Snad se rozcházíme v některých náhledech, ale to nám nevadí, abychom na společné legální půdě zjednali průchod pořádku a právu a řešili tuto důležitou otázku, která se netýká jedince, nýbrž milionů příslušníků tohoto království. (Výborně! Tak jest!)

Jen na této legální půdě, na půdě tohoto sněmu chceme, aby vážně a seriosně byla tváří v tvář tato otázka rozřešena.

Jsme proti všemu teroru, proti řešení této bídy na ulicích, proti řešení násilím. (Výborně.) V dobách, kdy kartelářská společnost diktuje ceny nejživotnějších potřeb, v dobách, kdy kartel textilní, cukrovarnický, petrolejový, kávový zvyšuje své ceny, v těch dobách neozývá se hlas proti nim, nýbrž proti chudým žebrákům, proti ženám, které přicházejí se svými několikahaléřovými výrobky na trh. (Tak jest!) Proti nim jest odvaha a kuráž! (Hlučný souhlas.) To je zjev, nad nímž se člověk musí zastaviti, přes nějž není možno přejíti klidně dále. (Výborně! Potlesk.)

To jsou tedy pohnutky, které vedly nás k tomu, abychom věc zavedli na jedině příslušnou půdu práva a legality. Proto jsme podali ten návrh a proto podáváme jej společně s ostatními, abychom dali příležitost všem interessovaným a súčastněným, řešiti zde tuto otázku, aby přispěli konečně, když ne k odstranění, tedy aspoň ke zmírnění hrozivých účinků nouze. (Tak jest!)

Zemský výbor ze své vlastní iniciativy pod tlakem poměrů sáhl již ke konstituování zvláštního komitétu a dal tím beze všeho na jevo, že chce vážně se obírati touto otázkou i pracovati k jejímu řešení. Tento podnět, který neobyčejně rádi kvitujeme a vítáme, dal nám možnost, abychom svůj návrh pozměnili k rychlejšímu a snazšímu vyřízení této palčivé záležitosti. Z toho důvodu dovoluji si pozměniti svůj návrh a sice v petitu následovně:

"Slavný sněme, račiž se usnésti: Návrh poslanců Švehly, Dr. Škardy, Klofáče a soudruhů přikazuje se zemskému výboru, aby vyžádal si výsledky šetření státních i zemských úřadův a odborných korporací zemědělských, živnostenských, obchodních a jiných zastupitelských oborů o stavu nouze v král. Českém, aby dále ihned v mezích své právomoci všecka potřebná opatření učinil a aby v nejblíže příštím zasedání podal slavnému sněmu zprávu s příslušnými návrhy".

Tím doufám, že bude podána příležitost, aby věci tyto byly řešeny cestou jedině správnou a legální.

Nemáme jiného většího přání, než aby skutečně v dnešních dobách, ve kterých na rtech všeho lidu lpí otázka, co bude dále, dala tato anketa patřičnou a uspokojivou odpověď.

(Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se blahopřeje.)

Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Švehla hat den formalen Teil seines Antrages abgeändert.

Ich ersuche die Abänderung vorzulesen.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen: "Der Antrag der Abgeordneten Švehla, Dr. Škarda, Klofáč und Genossen wird dem Landesausschusse zu dem Behufe zugewiesen, damit sich dieser die Ergebnisse der Erhebungen der staatlichen u. Landesbehörden in den landwirtschaftlichen, gewerblichen, kaufmännischen Korporationen und anderen Verwaltungskörpern über den Notstand in Böhmen bekanntgeben lasse, und sohin ungesäumt innerhalb seiner Kompetenz alle erforderlichen Verfügungen treffe und in der nächsten Session dem hohen Landtage die entsprechenden Anträge unterbreite."

Nejvyšší maršálek zemský: Činím dotaz na podporu tohoto pozměněného návrhu.

Ich stelle die Anfrage auf Unterstützung dieses abgeänderten Antrages.

Návrh je dostatečně podporován a nalézá se v jednání.

Der Antrag ist genügend unterstützt und steht in Verhandlung.

Zahajuji formální debatu o tomto návrhu.

Ich eröffne in formaler Beziehung die Debatte über diesen Antrag.

Ke slovu jsou přihlášeni pp. dr. Škarda a Klofáč.

Diese beiden Herren sind zum Worte gemeldet.

Dávám slovo panu poslanci dru Škardovi.

Přís. z. v. dr. Škarda: Slavný sněme! K vývodům prvého pana navrhovatele dovoluji si jménem naší strany několik stručných poznámek. Nikdo z nás nemůže zajisté zavírati oči před tím, že stoupající drahota všech životních potřeb a nedostatek některých potravin způsobuje, v širokých vrstvách lidových stále větší znepokojení, ba hluboké roztrpčení. My nemůžeme všechnu vinu za drahotu přičítati vládě, neboť za počasí a neúrodu nemůže vláda býti volána k zodpovědnosti.

Za to však musíme poukázati k tomu, že u nás v Rakousku takovéto neblahé poměry snášíme obtížněji, nežli ve státech jiných. V jiných státech, jako v Německu, ve Francii a jinde, spíše a snáze platiti mohou vysoké ceny za potřebné potraviny, nežli u nás, poněvadž tam v dobách příznivých obchodu a průmyslu hospodářsky sesílili. U nás však v Rakousku, kde, jak víte, nikdy nebylo správného porozumění pro hospodářské a kulturní potřeby (Výborně!), jsme ve školství, zejména odborném a vysokém, silně opožděni za jinými státy a víme, že i hospodářsky jsme značně zanedbáni.

Všeobecně se uznává, že Rakousko v mezinárodní soutěži stojí daleko o sto honů za státy jinými. Připomínám jen, že naše zákonodárství v mnohém ohledu jest zastaralé a že v nových zákonodárných pokusech napodobují se cizí vzory, které se na naše poměry vůbec nehodí. (Posl. Anýž: Máme tu všecko prušácké!)

Právem však můžeme vytýkati vládě, která musila pozorovati, jak se zhoršují poměry drahotní, že nezakročila včas a že posud neučinila rozhodných a vhodných kroků ku zjednání nápravy, pokud jest možna.

My ve středoevropských státech a zejména u nás v Rakousku - jak známo - stojíme ve znamení vysokých ochranných cel. Na otázku ochranných cel bude se zajisté zcela jinak dívati zemědělec, než se na ni dívají zástupcové stavů ve městech zaměstnaných. Nechci dnes řešiti tuto otázku, nýbrž - jako první řečník zastával stanovisko zemědělské, tak zase na druhé straně sluší vzíti zřetel na stanovisko kruhů druhých. Faktem zůstává, že máme v Rakousku vysoká cla ochranná a že za hradbou těchto vysokých ochranných cel vzrostly v poslední době ceny nejpotřebnějších potravin skutečně měrou, která je velmi nebezpečna a která vzbuzuje v nás veliké obavy. Pod záštitou vysokých ochranných cel, jak víme velmi dobře, bují nezřízené výstřelky kartelových organisací (Výborně!), které, bohužel, posud v Rakousku postrádají zákonné kontroly (Tak jest!). Vidíme, jak sobecky jednají Uhry a přece těmto sobeckým záměrům Uher nečelí vláda ráznou odpovědí. Posud v druhé polovici říše nejsou zakázány blankoterminové spekulace s obilím.

Jak pravím, my chceme, aby veškeré nynější drahotní poměry byly všestranně prozkoumány a uváženy a aby se vší objektivností, bez ohledu na hledisko té či oné strany (Výborně!), toho či onoho zájmu, byly zjištěny příčiny nynějších drahotních poměrův a abychom starali se o to, najíti prostředky, kterými bychom napravili věc, pokud se napraviti dá. (Poslanec Pavlíček: Ale to se v Rakousku nestane!)

Za nynější doby, za nynějších napjatých poměrů vyvolávati spory mezi jednotlivými stavy, pokládáme za hříšné. (Výborně! Potlesk.)

My nebudeme útočiti proti žádnému stavu, nýbrž my se přičiníme, aby ruku v ruce zástupcové měst a venkova (Výborně!) pracovali, aby kořen zla byl odstraněn (Výborně! Potlesk).

Musíme však na to poukázati, že nesprávným byl pokus, který s jisté strany se stal, a kde naše střední vrstvy živnostenské byly líčeny, jako by byly zdražovateli.

Živnostník vykonává nezbytný úkol v organisaci výroby a odbytu.

My můžeme posloužiti fakty a doklady, že tam, kde toto prostřednictví živnostníka bylo odstraněno nenastalo zlevnění, nýbrž že stalo se jen to, že výdělek, který dříve sociálně správněji rozděloval se mezi více osob, splynul nyní do kapsy jediné. (Výborně!)

Pokládám za svoji povinnost v rámci tohoto stručného prohlášení poukázati na to, že jsme si dobře vědomi, jak všechny druhy výroby i obchodu nalézají se v těsné souvislosti.

Zrovna tak, jako zemědělství má prospěch z rozmachu průmyslu a obchodu, právě tak zase průmysl a obchod jest odkázán na to, aby rozkvétalo zemědělství. (Výborně!)

Tyto jednotlivé druhy výroby a obchodu rozlučovati a proti sobě stavěti, bylo by chybou, neboť všechny tyto jednotlivé články hospodářské činnosti těsně spolu souvisí a musí vyhledávati společné stanovisko, různá pak stanoviska svá musí se snažiti zdravou dohodou odstraniti a nikoliv vyvolávati navzájem nerozumné spory, které žádného výsledku nemají.

Bytové poměry u nás jsou skutečně strašné; nikde jinde není tak vysokých činží, jako u nás v Rakousku. A proč? Poněvadž máme ohromnou činžovní daň a jsme odkázáni na přirážkovou soustavu. (Výborně!)

V roce 1896, když byly vydány nové zákony o přímých osobních daních, připověděla vláda, že postará se o to, aby ozdravěny byly zemské a samosprávné finance, které, jak víte, jsou po většině odkázány na tísnící soustavu přirážkovou. Kolik let od té doby uplynulo a dosud nestalo se nic podstatného!

Víme, že drahotu cítí všechny stavy, že ona tísní zrovna tak výrobce, živnostníka, průmyslníka, obchodníka, jako malého a středního rolníka, že těžce naléhá na dělníka a že jí strádá úředník i zřízenec s pevným platem.

Proto pokládám za to, že jest nezbytno, aby co nejrychleji byla zahájena soustavná nouzová akce nejen státní, ale také zemská, abychom probouzeli i podporovali komunální akce za tím účelem, aby ty nejškodlivější následky nynějších drahotních poměrů, pokud se dají, byly zmírněny, zejména ve směru sociálně humanitním a v ohledu zásobovacím.

Vyzýváme vládu, aby konala svou povinnost. (Výborně!)

Víme, že nemůže učiniti vše, ale tolik si přejeme, aby rychle učinila vše to, co je v její moci.

Přejeme si, aby všecky otázky, které do tohoto oboru spadají, byly náležitě projednány.

Stojíme před sklonkem tohoto sněmování a proto nezbývá nám nic jiného, než zemskému výboru přípravné práce odkázati.

Jsme přesvědčeni, že zemský výbor potřebné přípravy vykoná a že v nejbližším příštím zasedání předloží nám konkrétní návrhy. (Výborně!)

Nebudeme zajisté vzbuzovati v obecenstvu a v širokých vrstvách lidových nějaké nesplnitelné naděje, tolik však můžeme prohlásiti, že plnou měrou postaráme se o to, aby zemská správa učinila vše, co jest jí možno a co jest v její moci. V této věci není žádných rozdílů národnostních. Očekáváme, že v příštím zasedání sněm záležitost tuto vyřídí, neboť o tom všichni jsme přesvědčeni, že záležitost tato odkladů nestrpí.

Ve formálním ohledu souhlasím s návrhem, který učinil pan kolega Švehla. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Nejvyšší maršálek zemský: Slovo má dále pan poslanec Klofáč.

Poslanec Klofáč: Slavný sněme! Smutné zjevy stále stoupající bídy a bouře, jež v posledních týdnech zavzněly ulicemi četných měst a někde dokonce skončily i krvavě, způsobily, že významný kdys sněm království Českého aspoň na chvilku vybavuje se z klatby nedobrovolné a zahanbující své němoty. Hlad ukázal se silnějším činitelem, než nejsilnější politická umíněnost, a když ozvala se jím ulice i města, a přistouply k tomu v posledních dobách i sebevraždy z hladu, také tento náš sněm království Českého musil přerušiti své smutné mlčení.

Nedochází sice hned k debatě a k akci, jaké my, jichž strana všemi kořeny své existence vězí v massách malého lidu, byli bychom si přáli, ale mlčení, přes tři léta trvající, musilo přece jen býti přerušeno a návrh náš dostává se dnes na denní pořádek. Podávajíce svůj návrh, neměli jsme na zřeteli žádnou planou demonstraci. (Výborně!)

V době tak těžké, jakou prodělává malý náš člověk, bylo by to právě tak trestuhodným, jako když bídy a hladu zneužívá se k politické agitaci strannické a k demagogii. (Výborně!)

Otázkami drahoty se zabývati, není monopolem žádné strany, to je povinností všech seriosních stran (Výborně!) - a jestliže nám způsobem neslušným na. př. tisk sociálně-demokratický (Výborně!) vytýká, že jsme na návrhu podepsáni společně i s poslanci venkovskými, tu i to svědčí jen o strannické úzkoprsosti a zlomyslnosti a nevěcnosti tohoto tisku, protože každý opravdový znatel skutečných příčin a poměrů stoupající drahoty a každý vážný národní hospodář ví, že všeobecná tíseň nejeví se jen v městech, nýbrž i u malého zemědělce, který v mých očích není ničím jiným, než dělníkem a to těžce pracujícím dělníkem, který pro celek a jeho spokojenost má stejný význam. Po mém přesvědčení má tudíž malý zemědělec cenu jako dělník v jiném oboru pracující, při čemž, pánové, ještě svědomitý pozorovatel jistě nemůže neviděti i toho, že bída v městech, pokud máme na zřeteli zdražení a nedostatek jistých potravin, jest v přímé souvislosti s bídou na venkově. Proto my, kteří jsme rozhodnými odpůrci třídně jednostranné politiky rytíře Hohenbluma, jsme stejně odpůrci i každé jiné jednostranně třídní politiky a proto veřejně a na tomto místě odsuzuji krajně nerozumný a surový boj proti malým zemědělcům a jejich ženám a dokonce ničení malého jejich majetku, jako se to stálo na příklad na Náchodsku, neboť tento náš malý zemědělec na všeobecném zdražování viny žádné nemá a činiti vinníka z něho, bylo by stejně nepoctivé, jako viniti ze zdražení některých výrobků dělníka, protože týž za dnešních poměrů při staré mzdě pracovati nemohl. Bylo by opravdu zahanbujícím zjevem, aby se za krk dnes popadli dva, kteří stejně trpí a aby smál se jim při tom nerušeně třetí, proti němuž mají společně oba postupovati.

Města ovšem stálé zdražování pociťují nejvíce. A, velectění pánové, tady přirozeně nejvíce jsou zatíženi ti, kteří nemají žádné možnosti, aby těžká břemena tohoto neustalého zdražování mohli přesunouti někam jinam a jinde se odškodniti, tedy ti, kteří nemohou si pomoci tím, aby zvýšené výdaje na živobytí, na byt a šatstvo mohli vyrovnati zvýšenými cenami.

Není to, velectění pánové, jen dělník a v první řadě armáda necvičeného dělnictva, která se ociťuje tu v situaci zoufalé, nýbrž jest to, velectění pánové, každý gážista, každý člověk, odkázaný na pevný měsíční plat, který nemůže přirozeně břemeno zdražení přesunouti na vyšší ceny a tím se vyrovnati. Jest to hlavně také náš malý živnostník, říkám: náš malý živnostník, na kterého se pravidelně zapomíná a který tíhu situace pociťuje nejtíže. A přirozeně jsou to i různí, drobní pensisté, kteří odkázáni jsou na malé rentové pojištění. Proto máme to veliké a přímo elementární hnutí mezi učitelstvem, a proto jsme svědky nejnovějších a pochopitelných manifestací hrozivých se strany železničního personálu, a proto ozývá se všude státní, zemský i samosprávný úředník i zřízenec, a proto jest dnes ta velká a jistě pochopitelná nespokojenost mezi živnostnictvem. Proto jsme svědky, velectění pánové, často se opakujících pokusů různých kategorií dělnických, zdražení všech svých denních potřeb vyrovnati aspoň částečným zvýšením mzdy, a nedaří-li se pokusy ty cestou dohody, vymoci si zvýšení to po případě mocí - stávkou.

Nemají-li všeckna ta vysvětlitelná hnutí, všecky ty hrozby a stálé hospodářské boje ustavičně se opakovati, musí povolaní činitelé bezodkladně chytiti se akce a hledati prostředky, jež nynější nesnesitelné poměry učinily by aspoň snesitelnými.

Demagogie nemá dnes místa a každý pravý přítel lidu musí přemýšleti a hledat cesty, jak pomoci.

Tomu slouží náš návrh a to jest také jeho tendence. Chceme, aby práce chopila se také správa zemská a má tu povinnost, a chceme, aby tato správa správu státní a její akci náležitě doplňovala, aby konečně, pokud může, i iniciativně vystupovala, kde může. Nejsme kompetentní k tomu, abychom již dnes široce a dlouze rozvinovali své názory, ale stačí prozatím, když ukážeme již předem na tři důležité momenty a to především ve směru všeobecném.

Tu stojíme pánové před faktem, že drahota dnes je zjevem všeobecným, že dotýká se téměř všech vrstev a také téměř všech evropských států, neboť jest to následek oněch velikých hospodářských převratů, které technický pokrok způsobil nejen ve výrobě, nýbrž také ve způsobu veškerého našeho života zpříjemniv nám jej a zlepšiv, ale současně také učiniv jej daleko nákladnějším. Na tomto poli najdeme proti drahotě sotva nějaký účinný prostředek, protože bylo by více než naivností, žádati od lidu, aby se vrátil ke způsobu životů našich dědečků a babiček, aby žil, bydlel a šatil se tak, jak tomu bylo před 50 lety.

Zde, pánové, po mém přesvědčení, spíše půjde o to, abychom vhodnými reformami břemena, která z celého toho dokonalejšího žití v celku byla uložena mezi jednotlivé vrstvy, rozdělena byla takovým způsobem, by byly s to nésti břemena ta a aby při tom jejich hospodářská a pracovní zdatnost v celku byla zachována.

To, pokud státu se týká, v první řadě platí o berní politice, tu musí jednou dojíti k tomu, aby břemena ukládaná státem (a konečně i dalšími organisacemi i v něm se nalézajícími, tedy zeměmi, okresy, městy, obch. komorami atd.) rozdělována byla způsobem, který by silné, zámožné vrstvy více zatížil a vrstvám hospodářsky slabším ulevil. Nejde tu, pánové, jen o daně. To platí všeobecně, to musí platit, i když jde o poplatky za světlo, za vodovod, to platí o železnici a všude. Zde jedná se o používání podniků a zařízení společných. Náš berní a finanční systém musí se prostě přizpůsobiti k pronikavým změnám, které drahotní poměry způsobily.

Vedle momentů všeobecných v jednotlivých státech, zemích, ba i krajích působí ještě momenty zvláštní, které úkazy drahoty, ze všeobecných příčin plynoucí, dál ještě zostřují. To je jednak, pánové, celní a obchodní politika státu - a tady právě Rakousko poskytuje vzor, jak moderní stát vypadati nemá! (Výborně!)

Kdybychom měli mluviti o obchodní politice, o zločinech, které spáchány byly zahraniční politikou za posledních let, pak bychom mluvili jinak, řečí daleko ostřejší, pak by ti, kteří representují vládu, stáli na lavici obžalovaných.

V první řadě jest to obchodní a celní politika státu, dále neurovnané poměry daňové, to jsou také neurovnané poměry autonomních a korporačních financí, a to je dále ovšem i protekční systém ve vnitřních hospodářských poměrech, který nejmarkantněji, nejkřiklavěji se jeví v otázce kartelův a pod. V těchto směrech nutno odpomoc hledati jednak na cestě zákonodárství, jednak cestou opatření administrativních, o kterých právě permanentní komise, za jejíž zřízení při zemském výboru žádáme, má se vážně raditi. Poněvadž nejcitelněji - ač ne výlučně - širokých vrstev dotýká se zdražování výrobků zemědělských, musíme veliký důraz klásti na opatření, aby výroba zemědělská jednak byla zvýšena, jednak zlevněna. My právě, jakožto zástupci měst a malého lidu městského - a jestliže to zde říkám, přeji si, aby právě tak, jako my přejeme venkovu pomoci, měl venkov plný ohled na nás, kteří zastupujeme živnostnictvo a řemeslnictvo - stojíme na tom stanovisku, že žádný stav nemá práva říci: "já to živím", nýbrž my stojíme na stanovisku, že jeden stav živí druhý.

My jako zástupcové měst a malého lidu městského ze srdce si přejeme, aby naše domácí zemědělství dospělo k té výši, technické dokonalosti i zdatnosti, by samo naznačených cílů dosáhlo. Ale poněvadž dosud toho není, musíme v zájmu svém vlastním uznati za oprávněné, když stát způsobem vhodným přispěje k tomu, aby zemědělství a zejména domácí chov dobytka - na tuto výši se dostalo, aby naší zvýšené potřebě odpovídala i větší a účelná zemědělská výroba, ovšem klademe za podmínku, aby forma této podpory nezvrátila se ve formu podpory jednotlivců, což pro celkový zájem nemělo by významu; podpory musí se díti prostě tak, aby jako konečný výsledek vyplývalo z nich povznesení zemědělství jako takového a aby poskytovány byly jen dotud, dokud k tomu nedospějeme.

Třetí, nač klademe důraz, je otázka bytová. To je specielně otázka městská a dělnická. V té příčině máme na zřeteli trojí cestu: Předně berní, jež vyznačena je reformou daně domovní a činžovní, za druhé kommunální, při čemž v prvé řadě máme na zřeteli zjednodušení zastaralého stavebního řádu, proti jiným zemím často až nerozumně přísného, což přispívá k zdražování bytův, a za třetí cestu družstevní, za podpory státu.

V té věci státním fondem bytovým učinil se jistý, nepopíratelný pokrok, ale aby zákon ten k plné působnosti mohl dospěti, bude třeba k němu přizpůsobiti i naše berní zákonodárství a to hlavně v tom směru, aby převodní poplatky při převodech domků družstevních do vlastnictví soukromého byly zrušeny aneb aspoň citelně zmírněny. A dále, aby v místech s domovní daní třídní tyto domky, pokud jsou pronajímány, nebyly podrobeny dani činžovní. Nebudou to vždy otázky, kterými permanentní komise se musí zabývati. Bude to jistě i celá řada jiných otázek praktických, na příklad otázka účelné organisace zásobovací, různé otázky dopravní a tarifní a jistě především řádná statistika, abychom věděli, kde je jaký konsum a jaká produkce, což ovšem už dávno mohlo se státi skutkem, abychom věděli, kde produkce domácí nestačí a hledati včas náhradu jinde. V tom ohledu se se zástupci zemědělství rozcházíme.

Při sčítání dobytka národnost, jak jiný můj kollega vtipně už poznamenal, se nezjišťuje (Veselost); výsledky tohoto sčítání dobytka mohly býti už dávno publikovány. Byl to agrární poslanec rytíř Panz, který velice ostře se v tom ohledu obrátil proti vládě a poukázal velmi správně na to, že vláda nekoná po této stránce svou povinnost. My nemáme dosud, ač sčítání dobytka bylo prováděno posledního prosince loňského roku, nejmenší statistiku, v tomto ohledu Německo překonalo nás již dávno v těchto otázkách a i v jiných zemích výsledky statistiky této se zkoumají a uveřejňují každý měsíc. My nemáme ani to zjištěno, jaký a kde je konsum a spotřeba, a proto je těžko, sáhati k prostředkům, kterými chceme nedostatkům v tomto ohledu odpomoci a jakým způsobem chceme organisovati svou zásobovací politiku.

Až dosud při všech otázkách, které, třebas byly odborně stavovskými, na konec vždy drahoty se také dotýkají, na příklad otázky tarifní, dopravní, zemědělské, obchodní atd., k anketám, jež vláda svolávala, přibíráni byli zástupcové příslušných výrobních tříd, o které se jednalo. My chceme a trváme na tom, aby stejně učinil i náš zemský výbor, především pak, aby k rokování a jednání přizval ony vrstvy, které drahota dnes nejvíce tíží, aby pozval zástupce konsumentů, zástupce všech interesovaných vrstev, odborových organisací zemských, od ženských organisací počínaje, neboť zejména žena má do těchto otázek co mluviti, obchodních a živnostenských komor, až po zástupce živnostenské a ovšem v prvé řadě dělnické.

Bylo by smutným svědectvím pro naše svědomí a pro opravdovost našeho demokratického cítění, kdyby teprvé lidskou krvi zbarvené ulice měly nás k poradám a zakročením nutiti.

Hlad nezná žádného rozdílu mezi národnostmi, pod tíhou drahoty trpí český dělník a malý člověk stejně, jako německý. Račte se podívati na velké hnutí mezi lidem, jak se ozývá úředník, zřízenec, dělník, živnostník, malý zemědělec, každý podle důvěry se k nám obrací na tomto sněmu. Mohl bych říci, že matky k nám zvedají své hladovící děti. Za takových okolností považoval bych za ničemnost, abychom nadále zoufalé výkřiky tyto z národnostních, anebo jiných jakýchkoliv příčin ignorovali.

Kandidovali jsme a dali jsme se zvoliti do sněmu, abychom zde konali, co jest naší povinností, co vůbec v naší možnosti jest vykonati.

Jsem pevně přesvědčen, že dnes tuto zodpovědnost cítí každý z nás a proto jsem přesvědčen, že návrh, který jsme podali a který byl dnes známým způsobem modifikován, bude tímto sněmem přijat jednohlasně.

Ovšem přeji si, aby dnešní naše jednání nebylo pomíjivým zjevem, nýbrž aby dnešní jednání po dlouhé, trapné pause, po tom dlouhém, trapném tříletém mlčení, po té, pro nás všechny zahanbující němotě, bylo konečně počátkem nové, zdravé, nikdy více nerušené, zdárné, rozumné, činorodé činnosti sněmu staroslavného království Českého. (Výborně! Hlučný, dlouhotrvající potlesk. Řečníku se gratuluje.)