Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj tedy se prohlásil, že přistupuje k návrhu pana posl. Pachera o pozměně paragrafu druhého.

Der Herr Berichterstatter hat erklärt, daß er dem Abänderungsantrage der Herren Abgeordneten Pacher und Genossen zustimme.

Ich erlaube mir daher die Anfrage, ob jemand dem entgegen den ursprünglichen Kommissionsantrag aufrecht erhält.

Dovoluji si dotaz, zdali někdo proti tomuto pozměňovacímu návrhu udržuje původní návrh komise.

Není tomu tak.

Es ist dies nicht der Fall.

Ich werde daher zur Abstimmung schreiten über den Gesetzesvorschlag der Kommission und zwar im Paragraphen 2 so, wie ihn die Herren Abgeordneten Pacher und Genossen vorgeschlagen haben.

Dám tedy hlasovati šmahem o celém návrhu komise i s pozměněným zněním § 2. dle návrhu pana poslance Pachera a žádám pány, kteří těchto 7 paragrafů vytištěných přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die ganze Angelegenheit annehmen wollen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní titul a úvod.

Nun folgt: Titel und Eingang.

Verlangt jemand das Wort?

Přeje si někdo slova?

Žádám pány, kteří titul a úvod přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche auch den Titel und Eingang bewilligen, die Hand zu erheben.

Ist angenommen.

Jest přijato.

Třetí bod denního pořádku je druhé čtení zprávy komise školské ohledně osnovy zákona, jímž prohlašuje se tatáž komise za permanentní. Čís. 680 sněm., tisk CXV.

Der dritte Punkt der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission, betreffend den Entwurf eines Gesetzes behufs Permanenzerklärung dieser Kommission; Ldtgs.-Z. 680, Druck CXV.

Dávám slovo zpravodaji panu poslanci dru Zimmerovi.

Zpravodaj posl. Dr. Zimmer: Slavný sněme! Posledně roku 1903 zákonem zemským ze dne 17. ledna byly platy a požitky učitelských sil na obecných a měšťanských školách v království Českém upraveny s platností od 1. ledna 1904.

Od doby té do dnešního dne uplynula nedlouhá doba - několik málo let, avšak za těch několik málo let poměry, jmenovitě drahotní, tak se změnily, že skutečně působí zvláště na ty, kteří mají stálý plat, na salaristy a zvláště na ty, kteří mezi nimi zaujímají téměř nejnižší postavení, co nejkrutěji.

Následkem toho podaly učitelské organisace a školní rady místní a okresní zvláště v r. 1908 a od té doby častěji celou řadu žádostí, petic a návrhů nejen na sněm král. Českého a na zemsky výbor, nýbrž dokonce i na říšskou radu a ministerstvo vyučování.

Všechny tyto petice a návrhy soustředily se a byly odkázány zemskému výboru a zemský výbor podal letošního roku dle svého usnesení ze dne 19. září sněmu o nich důkladnou a obšírnou zprávu, která byla přikázána k vyřízení školské komisi.

Školská komise jednala ve dvou schůzích, a sice ze dne 23. a 26. září t. r. o této zprávě zemského výboru a konstatovala, že žádosti a návrhy, které - jak jsem se zmínil - byly podány od místních a okresních školních rad a dále od učitelských organisací, jsou tak obsáhlé, že obsahují tolik petitů, - jednak petita, která nebyla r. 1903 vyřízena, a dále petita nová - že jsou velmi komplikované a poněvadž různě korporace podávaly různé žádosti, okázala se veliká spletitost této věci, neboť jednotlivé návrhy a petita jednak si odporovala a jednak se navzájem doplňovala, krátce řečeno: záležitost ta stala se velmi komplikovanou.

Dovoluji si sděliti, že učitelstvo, jak jest známo ze zprávy, mimo kardinální požadavek, aby učitelstvo bylo postaveno na roven nejnižším čtyrem hodnostním třídám státního úřednictva, má ještě 10 dalších petitů, a sice především se žádá, aby po zkoušce dospělostí ustanovený učitel dostal plat 1200 K, aby učitelská místa druhé třídy byla úplně zrušena, základní služné učitelů škol obecných aby činilo nejméně 1600 K a odborných učitelů měšťanských škol nejméně 2200 K, mimo to, aby oběma kategoriím byly dány trienálky a sice osm, na obecné škole po 250 K, na měšťanské po 300 K, dále žádají, aby zavedené funkční přídavky zůstaly, aby příbytečné řiditelů bylo poměrně zvýšeno, aby aktivní přídavky byly přiznány všem učitelům dle norem pro státní úřednictvo platných a mimo to, aby učitelům, kteří po 20 letech služby nedostanou místa ředitele, byl dán zvláštní osobní přídavek a konečně, aby bylo pečováno o vydání zvláštního zákona o substitucích a aby výslužné všeobecně dosaženo bylo po 35 letech služebních.

Již z toho je jasno i zřejmo, že záležitost tato je velmi obsáhlá a důležitá. Nechci meritorně o věci se zmiňovati, ale soukromě a výhradně jen pro svou osobu, považuji většinu petit těch za naprosto odůvodněnou a spravedlivou, některá však, jako petitum, aby každý po zkoušce dospělosti ustanovený zatímní učitel dostal 1200 K, nepovažuji pro svou osobu za oprávněná, poněvadž musíme uvážiti, že v těch letech, kdy by takový učitel měl již 1200 K služného, jiní, kteří absolvovali střední školu, musejí se teprv odebírati na vysoké školy, universitu nebo techniku, musejí studovati a velký materiální i duševní kapitál vynakládati, a když pak vykonají studia a složí zkoušky, odebírají se teprve do státní služby soudní, politické atd. a to z počátku bezplatné.

Myslím, že o té věci bude nutno svědomitě se poraditi a smluviti dříve, než petit tento uzná se za odůvodněný. Též nepovažuji za důvodný požadavek, aby učitel, který sloužil 20 let a nedošel místa ředitelského, dostal zvláštní osobní přídavek, neboť máme též státní úředníky, ve službě soudcovské i politické, i úředníky soukromé, bankovní a jiné, z nichž také mnozí zůstanou v postavení nižším, neboť každý se nemůže dostati na místa nejvyšší, a nemůže z té příčiny žádati zvláštní přídavek.

Nechci se zmiňovati o každém z požadavků shora zmíněných zvláště, ale v ostatních věcech mohu dnes pro svou osobu poznamenati, že jsou petita ostatní odůvodněna a velice důležita, i bude na školské komisi, aby věc náležitě prostudovala, propracovala a s určitými návrhy ke sněmu přišla.

Dovolují si prohlásiti, že stav učitelský je rozhodně pro národ náš velice důležit a že je povinností naší, abychom se o něj náležitě postarali, zvláště s ohledem na dobu nynější drahoty, kdy veškeré poměry jsou tak stísněny, že jest nutno odstraniti vady i nedostatky, volající již důrazně a hlasitě o zjednání nápravy.

Komise školská jest ochotna, o těchto všech věcech svědomitě a pečlivě jednati, avšak má-li přijíti k positivnímu výsledku, jest nutno, aby mohla jednati o nich ve více schůzích, a to i tenkráte, kdyby snad sněm byl odročen nebo uzavřen. Jest tedy potřebí, aby komise byla prohlášena za permanentní, trvalou: poněvadž však sněmovní řád jednací nedopouští toho, aby se komise sama od sebe za trvalou prohlásila, jest nutno k tomu zvláštního zákona.

Nebudu o věci více mluviti, poněvadž záležitost tato musí opětně nově přijíti do plena sněmovního, ale opětně konstatuji, že to, o čem jsem se meritorně při jednotlivých petitech zmínil, nebylo ani náhledem, ani míněním některého klubu, nebo snad školské komise, nýbrž mým prostým osobním úsudkem. Faktum jest, že poměry našeho národního učitelstva jsou den ode dne horší a bídnější, a že nutno jest v té příčině žádoucí náprava, o kterou, bychom se postarali, jest povinností nás všech.

Z důvodů těch navrhuji přijetí zákona, jehož text byl všem pánům členům slavného sněmu tiskem rozdán a navrhuji, aby o celém zákoně zavedena byla debata jednotná. (Souhlas.)

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter beantragt, daß über diese ganze Angelegenheit bloß eine einzige Debatte abgeführt werde.

Přeje si někdo slova k tomuto návrhu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Es ist nicht der Fall.

Prohlašuji, že se provede pouze jediná debata o celé zprávě komise.

Ich Teile mit, daß nur eine einzig e Debatte durchgeführt werden wird.

Zahajuji debatu.

Ich eröffne die Debatte.

Přeje si někdo slova?

Verlangt jemand das Wort?

Není tomu tak.

Es ist dies nicht der Fall.

Přejdeme tedy k hlasování.

Zpravodaj posl. Dr. Zimmer: Dovolují si upozorniti, že v 1. odstavci navrhovaného zákona, a sice v úvodu textu německého vynecháno bylo slovo "Schulkommission". Text český je správný.

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter macht eben darauf aufmerksam, daß im Kopf der deutschen Ausfertigung es übersehen worden ist. das Wort: "Schulkommission" statt "Kommission" zu setzen. Dieses muß selbstverständlich hineinkommen, damit es im Einklang mit dem § 1 gebracht ist.

O titulu a úvodu bude se stejně hlasovati, jak jest předtištěn, s opravou, na kterou p. zpravodaj poukázal.

Über den Titel und den Eingang lasse ich gleich in einem mit abstimmen, wie er vorgedruckt ist, mit der, eben vom Berichterstatter angeführten Ausbesserung.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem celistvým souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche mit diesem ganzen Antrage einverstanden sind, die Hand zu erheben.

Přijato.

Er ist angenommen.

Der vierte Punkt der Tagesordnung lautet: Zweite Lesung des Berichtes der Finanzkommission zur Beratung und Beschlußfassung über die Bedeckung des Aufwandes für die Regelung der Lehrergehalte. Ldtgs.-Z. 681, Druck CXVI.

Čtvrtým bodem denního pořádku jest druhé čtení zprávy finanční komise dosazené k projednání a usnášení se o úhradě nákladu potřebného k úpravě platů učitelských. Čís. 681 sněm., tisk CXVI.

Ich erteile das Wort dem Herrn Berichterstatter Dr. Reiniger.

Berichterstatter Abgeordneter Dr. Reiniger: Hoher Landtag! Das hohe Haus hat eine Kommission zur Beratung und Beschlußfassung über die vorliegenden Anträge auf Reform der Lehrergehalte eingesetzt und es ist selbstverständlich, daß auch für eine eventuelle Bedeckung für jene Aufträge, die sich aus der Tätigkeit dieser Kommission ergeben werden, Vorsorge getroffen werden muß.

Damit dies möglich sei, wurde vom hohen Hause eine eigene Finanzkommission zur Beratung und Beschlußfassung über die Bedeckung des Aufwandes für die Regelung der Lehrergehalte eingesetzt, welche sich bereits konstituiert hat und deren erste Aufgabe es notwendiger Weise sein mußte, dafür zu sorgen, daß trotz der bald zu gewärtigenden Vertagung des hohen Hauses ihre Tätigkeit gesichert werde.

Es war diese Vorsorge für die erwähnte Kommission umso dringen der notwendig, als diese, wie es in der Natur der Sache liegt, ihre Tätigkeit erst aufnehmen kann, bis positive Ergebnisse aus dem Schoße der Kommission für die Beratung der Reformvorlage ihr zu Handen kommen.

Da unsere Geschäftsordnung eine Bestimmung nicht enthält, welche die Einsetzung von sogenannten Permanenzkommissionen ermöglicht, so war es notwendig, die Permanenz dieser Kommission durch ein besonderes Gesetz zu regeln, welches sich in Form und Inhalt in allen wesentlichen Punkten jenen Gesetzen anschließt, welche in zweiter Lesung vom hohen Hause hinsichtlich der nationalpolitischen Kommission und der Schulkommission bereits angenommen wurden.

Der Text des Gesetzes liegt ihnen gedruckt vor - es ist dies die Drucknummer CXVI, Ldtgs.-Z. 681 - und bin ich somit wohl der Mühe überhoben, das Gesetz hier zum Vortrage zu bringen.

Da die Bestimmungen des Gesetzes von Seiten aller in der Kommission vertretenen Parteien einhellig angenommen worden sind, so glaube ich, daß auch die Abstimmung im hohen Hause selbst kein anderes Ergebnis gewärtigen läßt, und stelle ich in formaler Beziehung den Antrag, die Debatte über dieses Gesetz im ganzen und einheitlich durchzuführen und beantrage in materieller Beziehung, die Anträge der Kommission zur Gänze anzunehmen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj sdělil, že minoritní votum vytištěné jest odvoláno, že tedy dle jeho názoru nebylo by zapotřebí, provésti dvojí debatu. Činí se proti tomu nějaká námitka?

Wird eine Einwendung dagegen erhoben, daß das Ganze nur in einer Debatte behandelt wird?

Es ist dies nicht der Fall und ich werde daher über den ganzen Bericht der Finanzkommission, zumal das Minoritätsvotum zurückgezogen wurde, eine einzige Debatte abführen lassen.

Provede se pouze jediná debata.

Ich eröffne die Debatte.

Zahajuji debatu.

Verlangt jemand das Wort?

Přeje si někdo slova?

Es ist dies nicht der Fall.

Není tomu tak.

Ich teile mit, daß auch der Titel und Eingang des Gesetzes, wie er vorgedruckt ist, in die Abstimmung miteinbezogen werden wird.

Titul a úvod tohoto zákona bude též předmětem hlasování.

Žádám pány, kteří s tímto zákonem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche mit diesem Gesetze einverstanden sind, die Hand zu erheben.

Zákon jest přijat.

Das Gesetz ist angenommen.

Pátý bod denního pořádku zní: První čtení návrhu poslanců Ant. Švehly, dra Václava Škardy, V. Klofáče a soudruhů na zmírnění všeobecné tísně a nouze; čís. 663, sněm. tisk XCIX.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Švehla, Škarda, Klofáč u. Genossen auf Linderung der allgemeinen Rotlage; Ldtgs.- Z. 663, Druck XCIX.

Dávám slovo panu posl. Švehlovi k odůvodnění jeho návrhu.

Poslanec Švehla: Slavný sněme! Všeobecná neúroda, která stihla letošního roku království naše, nabyla tak katastrofálních rozměrů, že důsledky této hrozné kalamity pociťujeme dnes všeobecně. Nouze a hlad vtírá se dnes do širokých vrstev našeho lidu a není možno před tímto holým faktem, před touto skutečností dále zavírati oči, naopak jsme povinni, odhodlati se k nějakým krokům, které by ne snad odstranily, ale zajisté aspoň zmírnily hrozné důsledky této katastrofy.

To jsou pohnutky, které vedly nás k tomu, abychom nouzový návrh zde podali, abychom tak dali podnět k společné práci, k společné akci všech činitelů, na otázce této interesovaných, abychom mohli s výsledkem, s určitým, positivním návrhem před slavný sněm předstoupiti.

Je nesporno, že hlavním důvodem těchto hrozných poměrů jest úžasná neúroda, která stihla naše království. Slavná sněmovna mi dovolí, abych aspoň ve stručnosti několika ciframi mohl naznačiti onen obrovský rozsah škod, které stihly naše zemědělství, náš venkov.

Na základě přesných šetření, která provedli jsme skoro v celém království, sáhají škody v jednotlivých okresech do millionů. Tak na příklad v mělnickém okresu téměř 6 millionů, v bydžovském přes 3 milliony. Abych na jednotlivých plodinách poukázal, do jakých hrozných důsledků poměry dospěly, dovolte mi některé specielní ukázky.

Na základě přesné statistiky u nás - která zvláště v obilnictví jest přesně vedena od roku 1906 - jest průměrný výnos u nás nejméně 26 millionů metr. centů při hlavních plodinách: pšenici, žitu, ječmenu a ovsu. Letos na základě odhadu statistické kanceláře království Českého jest možno docíliti nejvýše 22 millionů výnosu.

Ztráta tedy nejméně 4 milliony metr. centů! Vyjádříme-li to v cifrách, jest to ztráta nejméně 80 millionů korun, utrpěná v zemědělství letošní neúrodou jen na obilí, na zrnu.

Přihlédneme-li dále k nesmírně důležité plodině, jako jsou brambory, jsou tyto cifry hrozné.

Brambory osázena jest v král. Českém plocha 300.000 hektarů a podle průměru posledních čtyř let obnášel vynos po jednom hektaru nejméně 115 metrických centův.

Letos však na základě velmi střízlivého odhadu samotných kruhů povolaných bude sklizeň obnášeti nejvýše 50 metr. centů po 1 hektaru. Je to ztráta nejméně 18 millionů metr. centův. Vezmeme-li v úvahu na základě nákladů výrobních jen nejnižší cenu 3 K za 1 metr. cent, jest to ztráta 54 millionů při této důležité plodině, která jistě hraje velmi vážnou roli.

Při řepě máme letos osázeno 140 tisíc hektarů a průměrný výnos obnáší na základě přesného šetření 280 metr. centů po jednom hektaru. Na základě dat z cukrovarnických kruhů, tedy jistě velmi střízlivě vzatých, bude maximální výnos 140 až 150 metr. centů po hektaru, (Hlasy: To jest ještě příliš vysoko odhadnuto!) což znamená ztrátu nejméně 18 millionů metrických centů řepy. V cifrách vypadne to jako ztráta 40 millionů korun na této plodině (Slyšte!), počítáno 2 koruny 20 haléřů za metrický cent.

Při luštěninách, jako jest hrách, čočka, bob, vikev atd., jest průměrný výnos u nás v posledních 4 letech okrouhle 1,000.000 metrických centů. Letos však následkem sucha a mšic sklidilo se jen 600 tisíc metrických centů. Počítáme-li o nejnižší ceně po 25 korunách, přicházíme k výsledku, že jenom na luskovinách schází nejméně 400.000 metrických centů, takže na těchto plodinách jest ztráta nejméně 10,000.000 K.

Při píci: jeteli, vojtěšce, luční a krmné řepě, kterých u nás se sklidí průměrně ročně 40,000.000 metr. centů, počítám rovněž ztrátu 40%, tedy ztrátu jistě velice střízlivou. - Schodek píce ve výši 16 millionů metr. centů nedá se na penězích přesně odhadnouti. Dle normálních tržních cen jest možno počítati, že roku 1911 ztratí zemědělství v Čechách na tržní hodnotě píce alespoň 80 millionů korun. A to je počítáno při 2 K 50 hal. za metr. cent. (Slyšte!) Ztráta ta ve skutečnosti je několikanásobná. (Tak jest!)

Při slámě se mají věci rovněž tak. My sklidíme v Čechách průměrně ročně 45,000.000 metr. centů slámy krmné i stelné. Letos však sklidila se v Čechách polovice tohoto množství. Ztráta na slámě obnáší v roce 1911 as 22 millionů metr. centů. O toto obrovské množství píce a steliva byl připraven náš chov dobytka. Jest přirozeno, že škoda tím vzniklá jde do obrovských millionů. Vždyť jen dle tržních cen, jaké se platí v době úrody, obnáší ztráta tato na penězích alespoň 50 millionů korun.

Ztráty na drobných a menších plodinách, jako jest řepka, čekanka, mák, zelí, okurky atd., kterých v celku docílí se průměrně 40,000.000 metrických centů, počítám nejméně na 40%. Letos je naprostá neúroda máku, zelí, zeleniny a lze páčiti škodu letošní a těchto plodin nejméně na 16 mil. korun. Jsou přečetné jiné ztráty nepřímé. Tak následkem neúrody cukrovky ztratíme nejméně 16 millionů metr. centů řízků řepných, důležitého krmiva, což representuje na penězích opět ztrátu ohromnou, nejméně však čtyř millionů korun.

Dáme-li tyto cifry dohromady, vznikne úhrnný obnos ztráty 334.000.000 K, který schází effektivně dnes na úrodě plodin polních a jest to zajisté cifra horrentní, která bude ve svých účincích vrhat velké a ošklivé stíny. Neuvádím zde ztrát, utrpěných na ovoci a jiné věci, které jistě jsou ještě dalekosáhlejší. V jediném okrese mělnickém, který zaujímá 64 politických obcí, šetřením od osady k osadě vypočítali jsme škody na polní úrodě r. 1911 na 5,982.030 K. V okrese bydžovském při 35 obcích škoda dosahuje 3 1/2 mil. korun. Uvážíme-li, že Čechy mají 98 okresních hejtmanství a 9.150 katastrálních obcí, tu výpočet náš - i když vezmeme v úvahu menší podíl polního hospodářství v okresech pohraničních - jeví se co velice umírněný a skromný. (Hlas a což slintavka a kulhavka!)

Bylo se zde dotknuto velice choulostivé věci a sice slintavky a kulhavky, moru to, který zastihl království České.

Dovolte mi, abych předeslal, že zavlečení kulhavky a slintavky před rokem stalo se nedodržením oněch veterinárních opatření, které má za povinnost vláda dodržovati. (Tak jest! Výborně!) Tedy lehkomyslností, způsobenou nedodržováním zákonných ustanovení, byla sem přivedena zhouba, která ve svých důsledcích má tak hrozné následky, že není možno ani dnes ještě je odhadnouti. (Výborně!) Dnes zhouba řádí přes rok a nemáme jistoty, - a není možno ani to dobře znalecky odhadnouti - zdali ještě jeden rok nebo dva nebo tři nebude tento mor zhoubně působiti.

Abych přibližně postavil zde odhad těchto hrozných škod, dovolte mi, zase použíti několika cifer. V otázce slintavky a kulhavky zavedli jsme šetření prostřednictvím jednotlivců v obcích od prvopočátku vypuknutí této zhouby a vedli jsme je po několik měsíců. Na základě tohoto přesného šetření, které bylo prováděno v řadě obcí i u jednotlivců, zjištěny byly úžasné zjevy:

Přesným šetřením v malé obci Bášti u Karlína, kde v době nákazy bylo napočítáno 270 kusů skotu a 80 kusů prasat, obnášely ztráty na mléce, na mase, tažné síle, zmetáním a nucenou porážkou celkem 39.000 K. Na jeden kus dobytčete připadla ztráta 111 K.

V jiných obcích zjištěno, že škoda nákazou způsobená obnáší u jednoho kusu skotu 100 korun.

Přesným šetřením v prostředně velké obci Kounicích u Č. Brodu obnáší ztráta nákazou způsobená 55.000 K. Zde onemocnělo 453 kusů hovězího dobytka.

Stejným šetřením, v obci Cerhenicích hned při vypuknutí nákazy provedeným zjištěna škoda na jeden kus skotu 120 K a na jeden kus vepřového bravu 30 K.

Německá sekce Zemědělské rady 15. prosince 1910 v pamětním spise o nákaze odhaduje škodu, způsobenou slintavkou a kulhavkou, najeden kus 100 až 150 K a při jednom kusu vepřového bravu nejméně 30 - 50 K.

Dne 6. ledna 1911 bylo v království Českém zamořeno 80% všech okresův. V té době postiženo 1585 obcí, 20. ledna 1911 zamořeno bylo 77 hejtmanství a 1812 obcí.

Dne 3. února 1911 zamořeno bylo již 80 okresních hejtmanství.

Nákaza řádila v Čechách po celý rok. Dle úředních výkazů ze dne 15. září 1911 bylo v celých Čechách 61 hejtmanství zamořeno.

Přikročíme-li ke zjištění této zhouby na základě přesných dat úředních, jakož i odhadů, provedených na místě samém, tu můžeme počítati takto:

Bylo u nás nejméně 40 proc. veškerého skotu a 30 proc. veškerého bravu zamořeno, čili jinými slovy 1 million skotu a 300.000 kusů bravu bylo stiženo nákazou a násobíme-li tyto cifry, které byly zjištěny, cenou, ztratili jsme slintavkou nejméně 100 mil. K u skotu a u vepřového bravu 10 mil. K. (Tak jest!)

Zde - a to jest nutno konstatovati, - naprostou lehkomyslností, nedodržením ustanovení, jen pašováním, které se stalo na ploše asi 30 km na haličsko-bukovinských hranicích, podloudně dopravenými zvířaty z Rumunska, byla způsobena království Českému škoda nejméně 110 mil. K, nepočítaje v to ony hrozné důsledky, které ještě po leta budou trvati. (Tak jest! Výborně!)

Za těchto okolností jest snadno uvážiti, jak těžkými, hroznými a svízelnými jsou pro nás boje za udržení patřičného stavu našeho dobytkářství.

Shrneme-li toto všechno, můžeme snad při této příležitosti aspoň v konturách naznačiti stav, jaký by nastal otevřením hranic pro přívoz dobytka se všemi těmi zhoubnými chorobami, jichž hlavním pařeništěm jest Balkán, Rumunsko, Srbsko, Rusko atd. (Souhlas.)

Tu bylo jen menší obcházení zákona, protizákonné zanesení těchto chorob, a nyní račte si představiti stav, jaký by nastal, kdyby se provedlo naprosté otevření hranic, kdyby otevřen byl příchod všem hrozným zhoubám moru dobytčího?

Není to silné, když řeknu, že to znamená naprosté zničení jedné z nejdůležitějších substancí statkových, které nemají jen pro nás důležitost, nýbrž i pro celou společnost. (Výborně. Souhlas.)

Zde, na tomto malém příkladu vidíme, jak jest naprosto nerozvážným, hlásati otevření hranic k vůli přívozu dobytka. (Velmi dobře!)

Dovolte mi, abych poukázal na jeden zjev dnešního dne, který každý může viděti a o něm se přesvědčiti.

Dnes vlivem hrozné neúrody a vlivem hrozné zhouby v našem dobytkářství není možno udržeti stav dobytka na řádném počtu, rolnictvo šmahem dobytek prodává, trhy naše jsou přeplněny a země, které dříve k nám dobytek dovážely, vyvážejí nyní nepřetržitě z naší vlasti tisíce a tisíce vagonů dobytka. (Výborně! Souhlas.)

To jest nejpádnějším důkazem, jak nízké jsou ceny dobytka, a jak hrozný úpadek v našem dobytkářství byl způsoben jednak touto invasí moru, jednak hroznou neúrodou.

Sečteme-li tyto všechny hrozné škody, jednak neúrodou, jednak nemocemi způsobené, dospějeme k obrovským cifrám, které representují 500 mil. čili půl milliardy korun. Cifry ty nezůstanou bez důsledku pro celou bilanci našeho národa a státu. Dovolte mně, abych při této příležitosti dotkl se ještě jednoho momentu, abych mimo tyto důsledky hrozné neúrody poukázal ještě na jednu otázku, která dotýká se zvláště kruhů městských.

Jest to otázka úbytku mléka. Jak tyto katastrofy ve svých reflexích účinkují zhoubně na všechny vrstvy, vidno především z tohoto příkladu. U nás nedostatkem krmiva, zhoubným morem, slintavkou a kulhavkou klesla dojivost (Tak jest!), a tu nepřeháním, řeknu-li o 25 procent (Tak jest!), na mnohých místech i dokonce více.

Já zúmyslně užívám cifer jen nejstřízlivějších a nejmenších. Při 25procentním snížení representuje to u nás v Čechách, kde vyrábíme při 1,200.000 dojnic 600,000.000 litrů mléka ročně, cifru 90,000.000 K ztráty při mléce, počítáme-li jen ztrátu dojivosti 25 procent při ceně 15 haléřů za litr. Tento úbytek má však vliv i na konsum, a tu uvádím, že do Prahy přiváží se denně asi 230.000 litrů mléka. Nyní klesl tento dovoz na 160 tisíc litrů. To jest konsum, který Velká Praha v celé své šíři má denně a jest to konsum, který ve své cifře neliší se nikterak od různých měst německých, Berlína, Mnichova, Drážďan atd. Počítáme-li ztrátu, která jest neobyčejně skrovně vyjádřena, jest zde nejméně úbytek 70.000 litrů, které přirozeně scházejí a není zde moci, síly a prostředku, kterými by se mléko dalo nahraditi. Z Balkánu, Ruska a Argentiny mléko voziti nemůžeme. (Souhlas.)