Nejvyšší maršálek zemský:
Přeje si ještě někdo slova?
Verlangt noch jemand das Wort?
Es ist dies nicht der Fall.
Není tomu tak. Prohlašuji debatu za ukončenu.
Die Debatte ist geschlossen.
Dovoluji si dotaz k panu navrhovateli, zda-li si přeje
závěrečné slovo?
Toto přání není vysloveno, předpokládám
tedy, že pan navrhovatel si již závěrečného
slova nepřeje.
(Zvoní.) Přikročíme tedy k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Pan zpravodaj pozměnil původní návrh
následovně:
"Slavný sněme, račiž se usnésti:
Návrh poslanců Švehly, dra Škardy, Klofáče
a soudruhů přikazuje se zemskému výboru,
aby vyžádal si výsledky šetření
státních i zemských úřadův
a odborných korporací zemědělských,
živnostenských, obchodních a jiných
zastupitelských sborův o stavu nouze v království
Českém, aby dále ihned v mezích své
právomoci všecka potřebná opatření
učinil a aby v nejblíže příštím
zasedání podal slav. sněmu zprávu
s příslušnými návrhy".
Der Antrag lautet nunmehr nach der, vom Antragsteller
beantragten Abänderung folgendermaßen:
"Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Antrag der
Abgeordneten Švehla, Dr. Škarda, Klofáč
und Genossen wird dem Landesausschusse zu dem
Behufe zugewiesen, damit sich dieser die Ergebnisse der Erhebungen
der staatlichen und Landesbehörden in den landwirtschaftlichen,
gewerblichen, kaufmännischen Korporationen und anderen Vertretungskörpern
über den Notstand in Böhmen bekanntgeben lasse und sohin
ungesäumt innerhalb seiner Kompetenz alle erforderlichen
Verfügungen treffe und in der nächsten Session dem hohen
Landtage die entsprechenden Anträge unterbreite."
Žádám pány, kteří tento
návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag
annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Tím jest denní pořádek vyčerpán.
Hiermit ist die Tagesordnung erschöpft.
Pan poslanec dr. Hliňák žádá
slavný sněm o povolení, by mohl z národně-politické
komise vystoupiti.
Der Herr Abgeordnete Dr. Hliňák bittet den hohen
Landtag um die Erlaubnis, aus der nationalpolitischen Kommission
austreten zu dürfen.
Žádám pány, kteří toto
povolení dávají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche die Erlaubnis
erteilen, die Hand zu erheben.
Povolení jest dáno.
Die Erlaubnis zum Austritte ist erteilt.
Byl mi ještě podán návrh poslance dra
Hliňáka a soudruhů na vydání
zákona na ochranu minorit v životě veřejném.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh dra Josefa Hliňáka a soudruhů
na vydání zákona na ochranu minorit v životě
veřejném.
C. k. vláda se vyzývá, aby v nejbližším
zasedání říšské rady předložila
k ústavnímu projednání osnovy zákonů,
v nichž uplatňují se tyto hlavní zásady:
1. Za trestné prohlašují se všeliké
zápovědi a omezování volné
návštěvy veřejných trhův
a vylučování z návštěvy
trhů veřejných živnostníkův
a dodavatelů druhé národnosti;
2. za trestné prohlašují se zápovědi
nápisů ve druhém jazyku zemském na
školách, hřbitovních pomnících,
na ohlášeních živnostních a vůbec
ve veřejném životě;
3. za trestné prohlašují se veškeré
svévolné a zlomyslné machinace proti žádostem
o živnostenské koncesse, proti žádostem
o povolení parcelací pozemků k účelům
stavebním, proti žádostem stavebním
soukromníkův i veřejných institucí;
4. za trestné se prohlašuje hlásání
boykotu a boykot, vypovídání z bytů,
z práce, pranýřování, zlomyslné
vypovídání z obcí, úmyslné
odpírání práva domovského,
odpírání podpory chudinské, provozované
z příčin národnostních a národnostní
zášti;
5. za trestné prohlašují se urážky
a snižování národností, všeliký
nátlak, hrozby a násilnosti, k tomu čelící,
aby občan neupotřebil práv zaručených
mu zákonem, zejména posílati dítky
do školy s jazykem vyučovacím jeho národnosti
v životě veřejném i soukromém;
6. za trestné prohlašuje se odepření
služeb veřejnými úředníky
a veř. zřízenci, zejména státními
aneb ve službách státních stojícími,
k výkonu jich dle zákona, neb dle vydaných
nařízení povinnými, z příčin
národní předpojatosti a zášti.
Odepření takového služebního
úkonu podle zákona, aneb dle vydaných nařízení
povinného, zavazuje vinníka i k náhradě
způsobené škody, která vymáhá
se pořadem práva soukromého a trestá
se mimo to i peněžitými pokutami pořádkovými
a v případě opakování, propuštěním,
pokud se týče pensionováním.
7. Ustanovení zákona z 26. ledna 1907 ř.
z. č. 18, vydaného na ochranu svobody volební
a shromažďovací, rozšiřují
se i na sčítání lidu a na zápisy
do škol, prováděné v obcích s
obyvatelstvem různých národností.
Vyšetřování a rozsuzování
veškerých trestních případů,
touto osnovou navrhovaných, přikazuje se řádnému
soudu.
8. Ustanovení 2. a 3. odstavce § 23. zákona
ze 17. prosince 1862 ř. z. č. 6 ex 1863 (zákona
o tisku) se zrušuje.
9. Za trestné prohlašují se všechny zlovolné
machinace proti vykonávání práva shromažďovacího
a spolčovacího, zejména k zápovědi
a zamezení veřejných a spolkových
schůzí a shromáždění čelící.
Politické úřady jsou povinny, zákaz
veřejné schůze i s důvody vydati svolavateli
týž den, kdy ohlášení schůze
došlo, jinak pokládá se schůze za povolenou.
Stížnost do zákazu schůze předložiti
jest týž den, kdy došla, k vyššímu
rozhodnutí. Náměstnictví jest povinno,
aby o došlé stížnosti ihned týž
den, kdy stížnost došla, rozhodlo a rozhodnutí
stěžovateli vypravilo. Vyřízení
II. stolice doručí se stěžovateli telegraficky,
když přiloží poplatek na zpáteční
odpověď. Vyřízení s důvody
dodává se v takovém případě
písemně, odpověď telegrafická
má sama obsahovati jen oznámení, zda se schůze
povolí, či nikoliv.
Do rozhodnutí c. k. soudů připouští
se, pokud řeší otázku jazykovou, stížnost,
i když rozhodly dvě stolice nižší
srovnale, k soudu vrchnímu (zemskému), pokud se
týče vrchnímu (zemskému), pokud se
týče nejvyššímu, dle toho, zda
ve stolici druhé rozhodnul sborový soud stolice
I. či II.
Slavný sněme, račiž osnovu tuto schváliti.
Nechť se přikáže komisi národně-politické.
V Praze, dne 23. září 1911.
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh posl. dra Jos. Hliňáka a soudr.
na vydání zákona, měnícího
některá ustanovení zákona ze dne 8.
ledna 1889 z. z. č. 5, ze 14. února 1889.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte):
Návrh posl. dra Jos. Hliňáka a soudr. na
vydání zákona, měnícího
některá ustanovení zákona z 8. ledna
1889 z. z. č. 5, ze 14. února 1889.
Zákon dne ..... vydaný pro království
České, jímž se mění některá
ustanovení zákona z 8. ledna 1889 z. z. č.
5, z 14. února 1889.
Na návrh sněmu mého království
Českého nařizuji:
Ustanovení druhého odstavce §u 135. zákona
z 8. ledna 1889 z. z. č. 5, ze 14. února 1889 pozbývá
platnosti. Na místo jeho nastoupí následující
ustanovení:
Opomenul-li obecní starosta neb jeho náměstek,
městská rada, sbor obecních starších,
okresní výbor, okresní starosta neb jeho
náměstek plniti povinnosti, uložené
jim tímto zákonem, zakročí se proti
nim podle příslušného ustanovení
obecního zřízení nebo statutů,
pro jednotlivé městské obce platných,
po případě podle zákona o okresních
zastupitelstvech. Kromě toho má zemský výbor
právo, ukládati obecnímu nebo okresnímu
starostovi, po případě jich úřadujícímu
zástupci, členům městské rady,
členům představenstva, členům
sboru obecních starších, členům
okresního výboru, kteří ustanovení
tohoto zákona nešetří a jímž
lze přičísti vinu, pořádkové
pokuty až do 1000 K. Pokuty tyto plynou do zemského
fondu a vymáhají se exekucí politickou.
Za škodu způsobenou, nešetřením
ustanovení tohoto zákona, zejména nepřijímáním
písemného podání, svévolným
odkládáním a protahováním jeho
vyřízení, ručí obce, pokud
se týče okresy a vymáhá se náhrada
této škody pořadem práva soukromého.
Obci, pokud se týče okresu, přísluší
právo postihu proti provinilým členům
obecní, pokud se tyče okresní samosprávy.
Mému ministerstvu se ukládá, aby zákon
tento provedl.
Slavný sněme, račiž osnovu tohoto zákona
schváliti.
Konečně se navrhuje, aby se osnova tato přikázala
komisi národně-politické.
V Praze, dne 23. září 1911.
Nejvyšší maršálek zemský:
Naložím s těmito návrhy dle jednacího
řádu.
Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen
Behandlung zuführen.
Dotaz poslanců Mohla, Douši, Sojky a soudruhů
k Jeho Jasnosti knížeti Thunovi, c. k. místodržiteli
pro království České.
Sněmovní tajemník Dr. Hasz (čte):
Dotaz poslanců Mohla, Douši, Sojky a soudruhů
k Jeho Jasnosti knížeti Thunoví, c. k. místodržiteli
pro král. České.
Vaše Excellence!
Někteří příslušníci
okresů Rakovník, Křivoklát, Beroun,
Hořovice, Zbiroh po živelních pohromách
r. 1872 obdrželi ku zachování svojí
existence státní bezúročnou půjčku,
která se nyní na nich požaduje a i exekučně
vymáhá. Jelikož poslední léta
a zvláště letošní rok svými
několikerými katastrofami na obyvatelstvo toto těžce
doléhá, tak že nejsou s to, vedle svých
běžných povinností tuto státní
půjčku spláceti a také i nejbližší
léta s to nebudou, dovolují si uctivě podepsaní
Vaši Excellence se tázati,
zda jest Vaše Excellence ochotna, působiti k tomu,
aby nejen rokem letošním, ale i dva, tři roky
příští, splátky tyto požadovány
nebyly, nýbrž i aby těm, kdož jsou v skutečné
tísni, zápůjčky tyto odepsány
byly?
V Praze, dne 27. září 1911.
Nejvyšší maršálek zemský:
Dotaz posl. Sojky, Douši a soudr. k J. J. p. místodržiteli.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte):
Dotaz k J. J. panu místodržiteli knížeti
Thunovi poslance Sojky, Douši a soudr.
Vaše Jasnosti!
Majitelé luk, ležících po obou březích
Červeného potoka a Litavky v katastru obce Zdické,
zavlažovali od pradávna své louky vodou z obou
těchto potoků. Zavlažovacích práv
nabyli dlouholetým užíváním a
propůjčením se strany vodoprávních
úřadů a bylo toto jejich právo vždy
se strany c. k. okresního hejtmanství jakožto
úřadu vodoprávního uznáváno
tím způsobem, že byli majitelé luk,
k zavlažování oprávněni, kdykoli
šlo o zřízení nového vodního
díla, jako zájemníci vyslýcháni
o svém stanovisku k novému vodnímu projektu
a že nové vodní právo bylo udíleno
jenom s podmínkou, že občané zdičtí
nebudou ve svém zavodňovacím právu
ani omezováni, ani zkracováni.
Tak na př. bylo již v roce 1860 podnikatelstvu západní
dráhy uloženo, že musí zříditi
v prof. 7/8 za hořovickou silnicí a vedle ní
kanál za příčinou zavodňování
luk a c. k. řiditelství stát. drah bylo výnosem
c. k. okresního hejtmanství v Hořovicích
ze dne 24. března 1905 č. 8581 uděleno povolení
ke zřízení nádražního
vodovodu ve Zdicích s tou výslovnou podmínkou,
že majitelé pobřežních pozemků,
ležících pod nynějším jezem
v Červeném potoce, nesmějí býti
ve svém právu, své pozemky potočnou
vodou zavlažovati, ani omezováni ani poškozováni.
Z toho je patrno, že i c. k. okresní hejtmanství,
a to v poslední době, práva občanů
zdických na používání vody z
Červeného potoka ku zavlažování
luk uznávalo.
V roce 1908 vystoupily však železářské
závody v Král. Dvoře s nárokem na
veškeru vodu jak v Červeném potoce, tak i Litavce
a zahájily s občany zdickými spor o oduznání
jejich práva. Ačkoliv okresní hejtmanství
před krátkým časem, jak uvedeno, výnosem
svým ze dne 24. března 1905 č. 8581 uznalo
a potvrdilo zavlažovací práva občanů
zdických, přece rozhodlo nyní v jejich neprospěch
a ve prospěch železářských závodů
králodvorských, uznavši, že občanům
zdickým právo na vodu nepřísluší,
a vydalo nad to občanům zdickým ihned zákaz,
aby se všeho dalšího zavlažování
luk zdrželi.
Již tento zákaz byl zřejmě nezákonný,
protože byli občané zdičtí před
zahájením sporu v držbě práva,
a měl tedy zůstati status quo až do té
doby, než bude spor právoplatně rozhodnut.
Zákaz byl také nadřízenými
instancemi zrušen a c. k. ministerstvo vnitra kromě
toho výslovně okresnímu hejtmanství
nařídilo, aby držebnostní stav, jaký
byl před zahájením sporu, byl zachován
nezměněný až do právoplatného
rozhodnutí sporu, v němž se občané
zdičtí odvolali k místodržitelství.
Spor nebyl až do dnešního dne vyřízen,
protože prý se spisy, v nichž se nalézaly
důležité listiny, nepochopitelným způsobem
ztratily a zdičtí občané proto zavlažovali
nerušeně svá luka dále.
Dne 15. července t. r. však se dostavili k zavlažovacím
zařízením dva úředníci
okresního hejtmanství se zřízencem
železářských závodů králodvorských
a bez účastí zájemníků
prováděli místní šetření,
jehož výsledek byl ten, že zavlažovací
náhony byly rozházeny. Držitelé zavlažovacích
práv dali arciť ihned zříditi nové
náhony, leč pražská železářská
společnost je opětně svými zřízenci
rozházela. Aby zabránili dalšímu svémocnému
rušení zavlažovacích zařízení,
jež byla obnovena, dožádali rolníci zdičtí
městský úřad o zakročení
a městský úřad ustanovil ku ochraně
náhonů obecního strážníka
a polního hlídače. Pražská železářská
společnost však vyslala tlupu dělníků,
vyzbrojených lopatami a kopáči a ti za vedení
tajemníka společnosti dra Karnera náhony
znovu rozkopali a při tom strhli oba strážce
náhonů, kteří bránili tomuto
násilí, do vody. To se stalo dne 31. července.
Druhého dne dostavil se k telegrafické stížnosti
pražsko-železářské společnosti
na místo činu úředník okresního
hejtmanství a místo co by stíhal původce
tohoto násilného skutku, zaváděl trestní
vyšetřování proti zdickým občanům,
kteří si nechtějí dáti vzít
své právo a proti policejnímu městskému
komisaři a strážníku, kteří
konali jenom to, co jim bylo jejich nadřízenými
poručeno. Při vyšetřování
tom hrozil úředník okresního hejtmanství
jednomu z obviněných občanů zdických,
panu Antonínu Sklenářovi, četníkem,
když se ohradil proti postupu řízení,
k němuž se mu nedostalo ani včas předvolání
tak, aby se mohl na věc řádně připraviti.
Ve věci samé pak nařídil zmíněný
úředník, aby byl až na další
zachován stav, jaký byl při komisi shledán,
t. j. bez zavodňovacích náhonů a odňal
dozor nad tím, aby nynější stav nebyl
porušen, obci Zdické, a přikázal jej
c. k. četnické stráži.
Uváží-li se tento stav věcí,
uváží-li se, že okresní hejtmanství
samo ještě v roce 1905 uznávalo práva
občanů zdických na braní vody k zavlažování
svých luk, že c. k. ministerstvo vnitra v roce 1908
nařídilo, aby stav, jaký byl před
zahájením sporu o užívání
vody, byl zachován až do právoplatného
rozhodnutí tohoto sporu, uváží li se
dále, že o sporu tomto nebylo dosud ani c. k. místodržitelstvím
rozhodnuto, je na bíledni, že c. k. okresní
hejtmanství v Hořovicích jednalo strannicky
na prospěch Pražské železářské
společnosti a na škodu občanů zdických,
když vykonalo komisi dne 15. července bez účasti
občanů zdických, k zavlažování
oprávněných a když nad to ještě
zavedlo proti nim trestní řízení,
místo co by stíhalo pachatele násilného
činu, dne 21. července spáchaného
a shora popsaného. Když c. k. okresní hejtmanství
je v jiných případech nehybným a nechá
na př. žádosti za živnostenské
povolení průmyslových provozováren,
jako žádost fy. Čermákovy a žádost
fy. Schmidtovy v Hořovicích, celé měsíce,
ba celá léta nevyřízeny, a když
naproti tomu k pouhé telegrafické stížnosti
pražsko-železářské společnosti,
důvody nikterak nepodepřené, vyvine okamžitě
horečnou činnost, zavádí trestní
řízení a vydává prozatímní
opatření, je to nadržování zájmům
této kapitalistické společnosti, jež
nemá sobě rovného. Závody železářské
v Král. Dvoře rozšiřují se rok
od roku a při tom stoupá jejich spotřeba
vody; avšak závody nestarají se o to, aby si
vymohly povolení k braní většího
množství vody, vědouce, že postačí
pouhá jejich telegrafická stížnost s
planou hrozbou o zastavení práce v závodech
a zbavení 3.000 dělníků výživy,
aby bylo všem ostatním zájemníkům
braní vody zakázáno a všechna voda ponechána
"v zájmu veřejném" jim. Že
se v závodech vodou v pravém slova smyslu plýtvá,
že berou závody více vody než jsou podle
vodoprávních povolení oprávněny,
to okresnímu hejtmanství není podnětem
k vyšetřování, jak by to bylo jeho povinností,
dříve než vydá nějaké
opatření a jak by to žádala spravedlnost
vůči všem interesentům. Občanstvo,
jehož pozemky by se staly bezcennými odejmutím
vody, po staletí bezzávadně k zavlažování
používané, chová pro toto jednání
k okresnímu hejtmanství naprostou nedůvěru
a znajíc jinak nehybnost okresního hejtmanství,
vysvětluje si jeho ochotu k pražsko-železářské
společnosti jenom tím, že pořádají
se při komisích, týkajících
se zájmů pražsko-železářské
společnosti, pravé lukulské hody. V občanstvu
i jinak kují se stesky proti správci okresního
hejtmanství, jak ukázala manifestační
schůze ve Zdicích, dne 10. září,
na níž byly tlumočeny, protože pojímá
zvráceně svůj úkol, považuje
se ne za rádce lidu, ale za jeho vládce. Všechen
život je za jeho úřadování jakoby
podvázán a pokrok a rozvoj vázne.
Podepsaní táží se proto J. J. pana místodržitele:
Jsou tyto poměry při c. k. okresním hejtmanství
v Hořovicích Vaší Jasnosti známy
a co hodlá Vaše Jasnost učiniti, aby byla zjednána
náprava a aby byla zachována spravedlivost naproti
všem vrstvám obyvatelstva v okrese?
V Praze, dne 29. září 1911.
Nejvyšší maršálek zemský:
Odevzdám tyto interpellace Jeho Jasnosti panu místodržiteli.
Byl mi odevzdán ještě návrh p. posl
dra Jeřábka a soudruhův, aby vydána
byla novella k platnému dosud řádu stavebnímu.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh poslanců dra Luboše Jeřábka,
dra Vlad. Srba a soudruhů, aby vydána byla novella
ku platnému dosud řádu stavebnímu
pro král. hlavní město Prahu a ostatní
města, v zákoně tomto zmíněná,
jakož i ona, na něž platnost stavebního
řádu byla rozšířena, za příčinou
ochrany uměleckých a historických památek
a starobylého rázu Prahy a měst, v zákoně
tom zmíněných.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. na zákoně, kterým vydává
se doplněk ku platnému stavebnímu řádu
pro král. hlavní město Prahu.
Znění navrhované novelly vyňato budiž
z osnovy stavebního řádu pro král.
hlavní město Prahu, král. město Plzeň,
Budějovice a jich okolí ze dne 28. června
1905 - která sl. sněmu znovu předložena
bude - a sice z §§ 32 - 36., resp. z příslušných
návrhův osnovy této na odstavce a paragrafy
se vztahujících.
2. Novella tato budiž projednávána odděleně
a nezávisle od nově navrženého stavebního
řádu výše uvedeného - který
pravděpodobně pro obsažnost svoji v dohledné
době projednán nebude - tak, aby mohla býti
co nejrychleji uzákoněna.
3. V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh
tento přikázán byl bez prvého čtení
komisi pro stavební řád.
V Praze, dne 29. září 1911.
Nejvyšší maršálek zemský:
Naložím s tímto návrhem dle jednacího
řádu.
Příští schůze bude se konati
v úterý dne 3. října o 10. hodině
dopolední.
Na denní pořádek kladu následující
věci:
1. sdělení praesidiální,
2. zprávu o volbě,
3. skládání slibův.
Dovoluji si při tom hned na to upozorniti, že vyzvu
kurie, by po příští schůzi pro
případ, že by zatím došla Nejvyšší
sankce dnes usneseného zákona, provedly volby náhradníků
do národně-politické komise; kurii venkovských
obcí pak, aby kromě toho provedla volbu do této
komise za vystouplého dnes poslance dra Hliňáka.
Die nächste Sitzung findet statt Dienstag,
den 3. Oktober um 10 Uhr Vormittag.
Auf die Tagesordnung setze ich folgende Gegenstände:
1. Präsidial-Mitteilungen.
2. Wahlbericht.
3. Angelobungen.
Ich erlaube mir schon heute darauf aufmerksam
zu machen, daß für den Fall, daß die Allerhöchste
Sanktion des heute beschlossenen Gesetzes herunter gelangt fein
sollte, ich in der nächsten Sitzung die Kurien auffordern
werde, nach der Sitzung sofort die eben beschlossenen Ersatzmännerwahlen
durchzuführen und die Landgemeinden-Kurie hat dann überdies
noch die Wahl eines Mitgliedes in die national-politische Kommission
für den, heute ausgetretenen Abgeordneten Dr. Hliňák
vorzunehmen.
Končím schůzi.
Ich schließe die Sitzung.
Konec schůze o 1 hod. 30 min. odp.