Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Maštálky, Dr. Preisse a soudruhů ve příčině podporování místní dráhy Hořice - Náchod - Zemská hranice.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh poslance Maštálky, Dr. Preisse a soudruhů ve příčině podporování místní dráhy Hořice - Náchod - Zemská hranice.

Slavný sněme! Počátkem let devadesátých minulého století uvažováno o poměrně větším železničním spojení, které mělo vybočiti z Peček, stanice spol. stát. dráhy, a vhodným způsobem spojiti města Poděbrady, Nový Bydžov - Hořice - Král. Dvůr s Hronovem, rovněž stanicí spol. stát. dráhy.

Z této linie byl předložen k úřednímu jednání v roce 1893 pouze projekt pro zřízení místní dráhy Hořice - Miletín - Král. Dvůr - Úpice - Hronov.

Výsledkem jednání byl jednosvorný projev všech interessentův a zástupců autonomních i státních úřadů pro stavbu zamýšlené dráhy.

Protestovaly pouze stávající dráhy sousední, tedy bývalá severozápadní společnost státní dráhy a obchodní dráhy z důvodů konkurrenčních.

Místodržitelství král. Českého podalo pod dnem 4. července 1893, č. 72.642, zprávu tehdejšímu ministerstvu obchodu o vykonané revisi trati, navrhlo schválení dobrozdání komise revisní, která doporučovala jednohlasným usnesením provedení celé linie projektované vzhledem ku prokázané důležitosti a nezbytnosti uvažovaného podniku pro hospodářské povznesení dotčené krajiny.

Úřední komise konstatuje, že zájmy okresův, obcí, průmyslu a zemědělství, dotčené zamýšlenou drahou, jsou stejně závažné, jako zájmy sousedních hlavních drah, a dospívá ku konečnému úsudku, že se doporučuje uskutečnění celé projektované linie po předchozím ujednání se správami sousedních drah, v příčině dělení vozby a tarifních opatření.

Ministerstvo obchodu obíralo se tehdy myšlenkou velké dráhy transversální z Hronova do Peček a doporučilo výnosem ze dne 19. března 1894, č. 35.886, úzkou kolej pro trať zamýšlenou co část svrchu uvedené velké dráhy.

Při tom však ve výnose tomto výslovně uvedeno, že i úzká kolej bude s to, drahám sousedním konkurrenci dělati, a doporučuje se proto dohoda stran dělení vozby.

Zásady této se ministerstvo přidržuje i při pozdějších svých vyneseních.

Po tomto rozmachu nastala přestávka až do roku 1901. V tomto roce předložen byl nový projekt z Hronova do Král. Dvora, který se všemu připojení s drahami stávajícími úzkostlivě vyhýbal, a mělo se proto za to, že ministerstvo od svého stanoviska stran dělení vozby ustoupí. Revise trati odbývala se ve dnech 10. a 11. května 1901 a ministerstvo železnic, vyřizujíc protokol o tomto úředním jednání, uložilo ve svém výnose ze dne 26. srpna 1901, č. 29.211 uchazečům o koncessi, vzdor tomu, že trať projektovaná se nikde nespojuje s drahou jihosevero-německou spojovací, povinnost, dohodnouti se ve příčině dělení vozby a opatření tarifních.

Námitkám proti výnosu tomuto, podaným dne 6. března 1902, nebylo dáno místa, a ministerstvo ve svém výnose ze dne 8. července 1903, č. 10.796, prohlašuje, že bezpodmínečně trvá na dohodě stran dělení vozby, ať se připojení ku trati jihosevero-německé spojovací provede neb ne.

Od té doby nebyly ve věci žádné další kroky podniknuty, až teprve koncem roku 1905 okres a město Hořice zvolily ze svého středu železniční komisi, které bylo uloženo, aby přerušené jednání v záležitosti železniční opět zahájila, a všemožně se přičinila, aby od delší doby a vesměs od všech vrstev občanstva požadovaný podnik stal se co nejdříve skutkem.

Železniční komise, uvažujíc o tehdejším stavu úředního jednání v příčině tohoto projektu, seznala, že bude dlužno upustiti od myšlenky provedení podniku jako výnosné investice kapitálu stavebního. Opatření, které vláda podniku uložila, zejména dohodnutí se správami připojovacích drah stran dělení vozby, budou nepopíratelně nepříznivě působiti na očekávanou rentabilitu.

Již tato okolnost ukazuje směr, kterým nutno se ubírati, aby zamýšlená dráha mohla dojíti uskutečnění. Ačkoliv o významu dráhy této pro hospodářské povznesení dotčené krajiny nelze pochybovati, přece vzdor veškerému růžovému nazírání se strany zájemníků výsledky provozovací nebudou aspoň v prvních letech s to zúrokovati dosti značný náklad stavební, a to tím méně, poněvadž následkem nařízeného ujednání se sousedními drahami nebude se moci využitkovati plně příslušný obvod atrakční.

Dráha tato co podnik národohospodářský může býti uvedena v život pouze za vydatného přispění státní a zemské správy a účastenství zájemníkův.

Výnosem c. k. ministerstva železnic ze dne 19. července 1906 č. 33.759/2 bylo okresu a městu Hořice uděleno nové povolení ku předsevzetí přípravných prací technických pro zamýšlenou dráhu, kteréžto povolení bylo později rozšířeno na variantu z Červeného Kostelce do Náchoda.

Po došlém povolení zahájilo družstvo, které se pak rozšířilo přibráním zástupcův okresův a měst Král. Dvora, Úpice a Náchoda a ustavilo se co ústřední komitét práce technické za účelem vyhotovení předepsaných technických operátův, a odbývání komisionelních jednání.

Na základě dohodnutí se komitétu se zástupci okresův a města Náchoda byl program uvažované místní dráhy rozšířen pojmutím spojky Náchod - Zemská hranice, jejíž vystavení domáhají se interessenti z Náchoda rovněž od delší doby.

Uspořádání toto podminuje vedení linie, která měla původně končiti v Hronově, do Náchoda, a odtud připojení u Slaného k stávající síti pruských drah.

Dlužno již nyní podotknouti, že pro krajiny, jimiž projektovaná dráha probíhá, má toto připojení dalekosáhlý význam, poněvadž se jím podstatně zkracuje dopravní cesta pro hornoslezské uhlí, což znamená právě v nynější době, ve které zavedeny jsou tarify nejkratších směrů, značnou úsporu pro kruhy dopravní, zejména zástupce průmyslu.

Trať generálního projektu, pokud se týče části z Hořic do Hronova, byla schválena výnosem c. k. ministerstva železnic ze dne 30. května 1908 č. 6719/3 jakožto základ pro vypracování detailního projektu.

Komitét přistoupil po té k postupnému sdělávání detailních projektův a rozdělil celou linii v zájmu usnadnění úřední manipulace na 4 oddíly, z nichž první obsahuje část z Hořic do Králové Dvora, odtud pak do Chvalkovic sáhá druhy oddíl, třetí oddíl obsahuje linii až do Svatoňovic, a čtvrtý konečnou část od Svatoňovic přes Červený Kostelec a Hronov do Náchoda včetně spojky na pruskou dráhu u Slaného.

Stav úředního jednání, pokud se týče technického řízení ve příčině předložených detailních operátů jest ten, že posud jsou pochozí komise odbyty pro veškeré čtyři sekce, definitivní řízení a schválení tratě stává již pro část z Hořic do Hronova, a pouze poslední oddíl, tedy trať z Hronova do Náchoda a odtud na Zemskou hranici, o které teprve před několika měsíci odbývala se politická obchůzka, doposud nedošel ještě formálního řízení.

Pokud se týče přípojky z Náchoda na Zemskou hranici k spojení u Slaného s pruskými drahami, použil komitét ochoty železničního ředitelství ve Vratislavi, projevené v přípise ze dne 28. srpna 1908 č. j. 27/V 13.039 městu Náchodu v příčině sdělení potřebných dat pro sestavení projektu připojovacího tak, že jmenovaná trať byla za účasti delegovaného pruského zeměměřického úředníka v pohraničním území vytýčena, a tak opatřeny údaje k vyhotovení projektu.

Operát k tomu se vztahující byl co čtvrtá sekce projektu místní dráhy Hořice - Náchod předložen c. k. ministerstvu železnic se žádostí o zavedení úředního řízení.

Současně byl připojovací operát předložen železničnímu ředitelství ve Vratislavi, které přípisem ze dne 2. prosince 1909 sdělilo komitétu, že po stránce technické nečiní se žádných námitek, avšak k meritornímu jednání lze teprve v té době přistoupiti, až se strany rakouské vlády bude dán podnět, aby železniční spojení Náchod - Zemská hranice, a připojení téhož na pruské dráhy bylo uskutečněno.

Přihlížeje k tomuto stavu věci, předložil komitét c. k. ministerstvu železnic ze dne 3. března 1910 motivovanou žádost o zavedení úředního jednání, směřujícího k uzavření státní smlouvy v příčině zamýšleného připojení železničního u Slaného.

Rozsáhlá šetření, která v této příčině se strany ministerstva byla zahájena, spějí k ukončení, a lze míti dle nabytých informací za to, že výsledek těchto přípravných studií bude příznivý dalšímu vývinu celkového podniku.

Sestavení technických operátů dělo se za stálé spoluúčasti železničního oddělení zemského výboru, které mohlo uplatniti své odborné pokyny, směřující jednak k správnému uspořádání otázky směru v některých dílčích tratích, jednak k zmírnění nákladu stavebního.

Zemský výbor, vykonávaje usnesení sl. sněmu král. Českého ze dne 27. března 1907, jímž bylo mu uloženo, aby podniku místní dráhy této věnoval přiměřenou pozornost a snahy po zřízení této dráhy podporoval, provedl vedle šetření technického ještě podrobná šetření v ohledu komercielním.

Výsledek o provedeném technickém a komercielním šetření byl komitétu sdělen výnosem ze dne 11. listopadu 1909 č. 120 856/V. V tomto výnosu uvádí se především, že volba tratě odpovídá podmínkám útvarem země daným, a že dráha dle předloženého detailního projektu bude plně hospodářským a průmyslovým zájmům krajiny vyhovovati.

Výsledky komercielního šetření neodpovídají však ciferně oprávněným očekáváním komitétu, ježto zemsky výbor za tehdy stávajících předpokladů nevzal zřetele, že spojka Náchod - Zemská hranice bude tvořiti jednotný podnik s místní drahou Hořice - Hronov - Náchod.

Teprve na základě nového komerčního šetření, vypracovaného na základě dobrozdání komise o úředním jednání ze dne 31. srpna 1910 v Náchodě, dospěl zemský výbor k jiným výsledkům, které podávají příznivější úsudek v příčině výnosnosti celého podniku.

Novým šetřením zjistil zemský výbor podle výnosu ze dne 20. prosince 1910 č. 121.463/V., sděleného jak c. k. ministerstvu železnic, tak i komitétu, že výstavbou spojky Náchod - Zemské hranice by se příjmy celé místní dráhy podstatně zvýšily, při čemž však by dosavadní provozní poměry a příjmy na stávajícím oddílu c. k. státních drah mezi Hronovem a Náchodem nijak se nezhoršily.

Dle zmíněného úředního šetření dováží se dnes ročně asi 2.450 vozů hornoslezského uhlí po silnici povozy ze Slaného do Náchoda a Hronova, kdežto státní drahou přes Mittelsteine dopraví se za rok nejvýše jen 50 vozů.

Za účelem zjednání si závažných provozů, tedy pro stálé umožnění alimentací podniku místní dráhy pojmul komitét do svého programu připojení významných závodů průmyslových v Hořicích, Miletíně, Král. Dvoře, Chválkovicích a Úpici pomocí vlečných kolejí, kteréžto uspořádání bylo výnosem c. k. ministerstva železnic ze dne 30. května 1908 č. 6.719/III. uznáno za účelné, pročež nenamítalo se ničeho proti jejich pojmutí do rámce celkového projektu.

Celkem bylo vzato v úvahu 21 vlečných kolejí s nákladem 886.600 K.

Při politických pochůzkách v příčině předložení jednotlivých projektů na uvažované vlečky bylo vesměs úředně zjištěno, že zamyšlené podniky mají nevšední hospodářský význam, ježto budou stálými přiváděči nákladů dopravních ve větších stanicích místní dráhy Hořice - Náchod.

Celkové příjmy pro trať Hořice - Hronov - Náchod vypočítává zemský výbor dle komerčního dobrozdání ze dne 9. prosince 1910 na K 779.741.-, čili při stavební délce 86.5 km. pro kilometr K 9.014.-, kdežto družstvo odhaduje tyto příjmy na K 1,120.000.- t. j. na kilometr K 12.950.-.

Celkový effektní stavební náklad včetně zmíněných vleček, interkalárních úrokův a reservního fondu obnáší dle rozpočtu, upraveného na základě výsledku komissionálního řízení K 16,550.000.-, t. j. na 1 m. délky K 191.329.-.

Podle finančního plánu, který komitét předložil podáním ze dne 14. března 1911 c. k. ministerstvu železnic, má býti uvedený náklad stavební opatřen tím způsobem, že c. k. vláda zajistí zúrokování a umoření 70% celého nákladu zařizovacího v 4% dlužních úpisech, kdežto súčastněné autonomní korporace a majitelé vleček za přispění fondu zemského a státní železniční správy, která následkem projektovaných velkých zařízení v připojovacích stanicích na provedení místní dráhy interessovanou se jeví, převezmou zbývající náklad v kmenových akciích.

Doposud upsaná částka v kmenových akciích se strany samosprávných korporací dráhou dotčených obnáší K 2,765.000.-

Takto zamyšlené opatření nákladu stavebního jest ve shodě se stanoviskem zemského výboru, který podle výnosu ze dne 16. listopadu 1909 č. 113.532/V. má za to, že bude zapotřebí v příčině realisování podniku rozvrhnouti zařizovací kapitál na státní správu, zemi a zájemníky.

Předem citovaným podáním ze dne 14. března 1911 bylo c. k. ministerstvo železnic požádáno o zavedení jednání se zemským výborem v příčině definitivního stanovení nákladu stavebního a finančního zajištění, aby pak uvažovaný podnik místní dráhy Hořice - Náchod - Zemská hranice v celé délce mohl býti pojat do předlohy o místních drahách, kterou vys. c. k. ministerstvo železnic hodlá k ústavnímu projednání říšské radě ještě v tomto roce předložiti.

Vzhledem k povaze místní dráhy, o níž jde, není zajisté zapotřebí, předváděti momenty druhu všeobecně hospodářského a sociálního k zdůraznění významu a nutnosti zamýšleného železničního spojení, ježto již první pohled na mapu severovýchodních Čech skýtá dozajista příležitost, poznati v tomto projektu jeden z účinných prostředků k zmírnění nesnází, které staví se v cestu rozvoji českého velkoprůmyslu a s ním souvisejících odvětví hospodářských.

Se zřetelem na stávající úřední odborná dobrozdání při provedených dosavadních řízeních ve příčině uvažovaného projektu upouští se od zdůrazňování dosahu zamýšlené místní dráhy Hořice - Hronov - Náchod - Zemská hranice pro rozvoj a povznešení průmyslu, obchodu i zemědělství v severovýchodních Čechách.

Shrnujíce všechny uvedené okolnosti, a přihlížejíce zejména k ukončenému technickému řízení, dále k okolnosti, že výpočet rentability zamyšleného podniku daleko předčí finanční výsledky, zjištěné u jiných místních drah, jež byly cestou státní garancie zabezpečeny, a v uvážení, že povolaní místní činitelé z kruhů samosprávných a zeměpanských uskutečnění spojení železničního uznali za nutné a neodkladné a i sněm království Českého svým usnesením ze dne 27. března 1907 důležitost tohoto projektu naznačil a jednání s vládou ohledně financování zemskému výboru uložil, činíme návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby zahájil neprodlené jednání s c. k. vládou ve příčině krytí nákladu zařizovacího místní dráhy Hořice - Náchod - Zemská hranice a k tomu cíli učinil usnesení, předložiti vysokému sněmu království Českého návrh, vedle kterého upsané na tuto dráhu přípěvky zájemníků místních doplniti do 30% celkového rozpočteného nákladu.

C. k. vláda se vyzývá, aby podnik místní dráhy Hořice - Náchod - Zemská hranice byl pojat v celé délce do předlohy o místních drahách, která bude k projednání v nejblíže příští době říšské radě předložena.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung zuführen.

Dále byl mi ještě podán dotaz poslance dra Fiedlera, Švehly, dra Baxy a soudruhů na vládu prostřednictvím J. J. c. k. místodržitele, týkající se uzavírání škol ve Vídni.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslance dra Fiedlera, Švehly, dra Baxy a soudruhů na vládu prostřednictvím J. J. c. k. místodržitele, týkající se uzavírání škol ve Vídní.

Skutek osvětové a sociální nevraživosti, jakých i za prudkých národnostních sporů nynější doby sotva lze někde zaznamenati, skutek prozrazující hluboké nepřátelství proti národu, patřícímu k nejpokročilejším a nejsilnějším v této říši, proti národu českému, podniknut byl magistrátem hlavního a sídelního města Vídně hromadným uzavřením českých soukromých škol v okrese III, XII, a XX. ve Vídni.

Existence a působnost těchto škol nemůže ni v nejmenším dotýkati se zájmu toho obyvatelstva vídenského, jež náleží k jiným národnostem než české, protože do škol těch nebyli zásadně přijímáni jiní, než čeští příslušníci, nemůže tedy ani nejcitlivější národní nesnášenlivost spatřovati v blahodárném působení těchto škol nějaké zasahování do svých národnostních sfér. Existence českých škol ve Vídni nevyžadovala také na obyvatelstvu mimočeském nijakých hmotných obětí, ježto náklady na vydržování škol těchto opatřují se zúplna obětavostí příslušníků českého národa. Nedotýká-li se existence českých škol ve Vídní ani národnostních, ani hmotných zájmů ostatního obyvatelstva vídenského, tím těžším a neomluvitelnějším, na českém vídeňském občanstvu páchaným bezprávím jsou příkoří, kterými orgány obecní samosprávy vídenské proti českým tamním školám bylo postupováno, až konečně sáhnuto k nejkrajnějšímu, národnostně přímo brutálnímu prostředku, záležejícímu v tom, že ústavy, určené, aby šířily vzdělanost ve vrstvách nejširších, byly uzavřeny, a v této své činnosti podlomeny, jako kdyby vzdělání dítek v mateřském jazyku bylo činností, společenstevní ústrojí tohoto státu ohrožující.

Byť i opatření magistrátu, kterým uzavřena škola v III. okresu, bylo - jak zprávy denních listů uveřejňují - dozorčím orgánem zrušeno, je obava, že orgány vídeňského magistrátu hledati budou jiné ještě cesty k poškození české školy, ježto již nyní snaží se snížiti její návštěvu nátlakem na české rodiče vykonávaným.

Nechtějíce zabíhati do podrobností, jak ku př. při škole v III. okresu magistrát vídeňský, ač byl k tomu dozorčím úřadem poukázán, nečekal na rozhodnutí instančně k tomu povolaného c. k. správního soudu, nebo jak při školách v XII. a XX. okresu odpíraly orgány vídenské samosprávy vůči žádostem českého obyvatelstva tu úřední činnost, ku které jsou po zákonu zavázány, kladou podepsaní prostřednictvím J. J. c. k. místodržitele na vládu dotaz:

Jakým způsobem hodlá vláda vzíti české školství ve Vídni v ochranu proti zjevně nepřátelskému postupu orgánů vídeňské samosprávy?

V Praze, dne 28. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Jasnosti panu místodržiteli.

Svou nepřítomnost omluvil pan posl. Holoubek.

Der Herr Abgeordnete Holoubek hat seine Abwesenheit von der heutigen Sitzung entschuldigt.

Konstatuji, že slavný sněm jest způsobilý usnášeti se.

Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Druhé čtení zprávy komise národně-politické ohledně osnovy zákona, jímž prohlašuje se tatáž komise za permanentní. Čís. sn. 662, tisk XCVIII.

Der zweite Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der national-politischen Kommission, betreffend den Entwurf eines Gesetzes behufs Permanenzerklärung dieser Kommission; Ldtgs.-Z. 662, Druck XCVIII.

Dávám slovo panu zpravodaji dru Mettalovi.

Zpravodaj poslanec dr. Mettal: Slavný sněme! Pověřen čestným úkolem, podati zprávu o usnesení komise národně-politické, mohu zhostiti se toho úkolu jen několika slovy. Opírám se zde o velice chvalnou dohodu, kteráž učiněna mezi stranami a na základě starého přísloví "Voluntas principium laboris" ku přesvědčení spějící, že komise tato musí do času i formy býti zbudována tak, aby všem možným formalitám, které ve správě vytčeny byly, čeliti mohla. Připouští-li se - a ovšem se připouští - důležitost práce do lůna této komise složené, tu uznati se musí též nutnost zvláštní časové úpravy komise této a uznati se musí nutnost dovolávání se permanence její.

Povážíme-li, že různé překážky mohly by komisi tuto rušiti, uvážíme-li dále ze zkušenosti všechny momenty, jak přerušení jednání komise pozmění někdy i v dalším pokračování celý meritorní obsah těchto prací, tu tanulo každému členu komise na mysli, aby hleděl permanencí tyto škody, tyto neschůdností odstraniti.

Nutnost permanence jest též tím dokázána, že zaručena jest práce týchž členů, kdežto když přerušena jest komise zasedáním druhým, obyčejně mění se členové, musí se vpracovati v celý materiál a práce, která - můžeme říci - nestrpí tuze velkého odkladu, by byla ohrožena.

Každé ohrožení práce této bylo by sněmu nedůstojné, poněvadž hledá sněm v kýženém výsledku této komise svoje obrození a svou zákonitou, jemu po staletí náležející práci. Pomlčím a nebudu dále vyličovati ony momenty, které snad každému tanou na mysli, neboť dotknul bych se snad ještě strun, které nezvučí toninou jednou a které teprve odepětím a upětím jejich mohou v souladný akkord jednotný vyzníti.

Navrhuji tudíž:

Slavný sněme, račiž se usnésti o zákonu, usneseném v národně-politické komisi, který celému sněmu již v tisku byl předložen.

Ich beantrage demnach, der hohe Landtag wolle den Gesetzentwurf bezüglich der Permanenzerklärung der national-politischen Kommission beschließen.

Der Gesetzentwurf befindet sich in den Händen sämtlicher Herren Mitglieder des Landtages und ich stelle nur die Anfrage, ob ich die einzelnen Paragraphen vorlesen soll (Rufe: Nein!), ob das hohe Haus dieselben bereits zur Kenntnis genommen hat.

Dále dovoluji si navrhnouti, aby slavný sněm ráčil provésti debatu jednu, poněvadž tím mohlo by býti třetí čtení ihned provedeno a tím bychom aspoň věci posloužili, že by se neprodlužovala na sezení dvě.

Ich werde beantragen, das hohe Haus möge diesen Gesetzentwurf in einer einzigen Debatte durchberaten, damit die Möglichkeit gegeben wäre, die dritte Lesung sofort vorzunehmen und dadurch für andere Arbeiten an Zeit zu gewinnen.

Oberstlandmarschall: (läutet) Ich erlaube mir mitzuteilen, daß ein Abänderungsantrag zu § 2 vorliegt.

Dieser Abänderungsantrag lautet: "Auftrag der Abgeordneten Pacher und Genossen, betreffend das Gesetz wegen Einsetzung einer permanenten Kommission des Landtages des Königreiches Böhmen.

§ 2, Absatz 1, hat zu lauten:

"Jede der drei in § 28 der Geschäftsordnung des Landtages erwähnten Kurien hat neben den 13 von ihr bereits gewählten Mitgliedern der Kommission noch 4 Ersatzmänner zu wählen, welche in dem Falle einzurücken haben, wenn ein Mitglied an den Beratungen der Kommission teilzunehmen verhindert ist."

Pan poslanec Pacher a soudruzi činí pozměňující návrh k § 2., který by pak zněl:

"Každá ze tří (v § 28. jednacího řádu sněmovního zmíněných) kurií zvolí kromě 13 členů komise, jež již zvolila, ještě 4 náhradníky, kteří nastoupí tehdy, když některému členu není možno účastniti se porady komise".

Ich erlaube mir die Anfrage an den Herrn Abgeordneten Pacher, ober diesen Antrag zu begründen wünscht.

Abgeordneter Pacher: Nein.

Dovoluji si dotaz k panu zpravodaji, zdali a jak se k tomuto návrhu hodlá postaviti.

Zpravodaj posl. Dr. Mettal: Jelikož návrhem tímto materielně na zákoně ničeho se nemění, připojuji se k návrhu tomu ve znění, jak právě nejvyšším maršálkem bylo předneseno.

Nachdem durch den Antrag der Herren Abgeordneten Pacher und Genossen in merito des Gesetzes gar nichts geändert wird, schließe ich mich diesem Antrage an, wie er eben von Seiner Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall vorgelesen wurde.

Nejvyšší maršálek zemský: Jelikož na dotaz pana zpravodaje, zdaliž by si snad někdo přál, aby jednotlivé paragrafy tohoto zákona ještě byly přečteny, se žádné strany takové přání vysloveno nebylo, jsem toho náhledu, že se odporučuje, celou záležitost provésti v jediné debatě.

Nachdem auf die Anfrage des Herrn Berichterstatters, ob vielleicht gewünscht wird, daß er die einzelnen Paragraphen verlese, dieser Wunsch nicht ausgesprochen worden ist, so dürfte es sich empfehlen, überhaupt nur eine einzige Debatte über den ganzen Bericht der Kommission durchzuführen.

Nečiní se proti tomu žádná námitka.

Es wird gegen diese meine Anschauung keine Einwendung erhoben. Es bleibt daher bei meinem Vorschlage, bloß eine einzige Debatte abzuführen.

Bude se tedy provádět pouze jediná debata.

Zahajuji tuto debatu.

Ich eröffne diese Debatte.

Přeje si někdo slova?

Verlangt jemand das Wort?

Není tomu tak.

Es ist nicht der Fall.

Dovoluji si dotaz na pana zpravodaje, zdali si ještě přeje slova.

Ich erlaube mir die Anfrage an den Herrn Berichterstatter, ob er noch das Wort verlangt.

Zpravodaj posl Dr. Mettal: Vzdávám se slova, jelikož celý sněm uznává za dobré, nešířiti dále debatu.