Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji schůzi.

Ich eröffne die Sitzung.

Sděluji slavnému sněmu, že p. posl. dvor. rada dr. Čelakovský, zastupující v městské kurii města Turnov, Mnichovo Hradiště a Bělou, složil mandát, jelikož jakožto nově zvolený rektor české university zaujímá místo virilisty v tomto slavném sněmu.

Der Herr Hofrat Prof. Dr. Čelakovský, welcher als neugewählter Rektor der böhmischen Universität seinen Platz als Virilist eingenommen hat, hat sein Abgeordnetenmandat niedergelegt.

Jsem toho náhledu, jelikož p. rektor dr. Čelakovský nepřetržitě jest členem tohoto slav. sněmu, že není zapotřebí, aby znovu složil slib a nevyzvu jej tudíž, aby tento slib znovu skládal.

Nachdem der Herr Rektor Magnifikus ununterbrochen Mitglied des hohen Landtages ist, werde ich ihn nicht auffordern, von Neuem die Angelobung zu leisten.

Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.

Ich ersuche mitzuteilen, im Drucke verteilt worden ist.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Während der IX. Sitzung vom 27. September 1911 wurden im Drucke verteilt:

Ldtgs.-Z. 680, Druck CXV. Bericht der Schulkommission, betreffend den Entwurf eines Gesetzes behufs Permanenzerklärung dieser Kommission.

Ldtgs.-Z. 681, Druck CXVI. Bericht der Finanzkommission zur Beratung und Beschlußfassung über die Bedeckung des Aufwandes für die Regelung der Lehrergehalte.

Heute wurde im Drucke verteilt:

Stenographischer Bericht über die IX. Sitzung.

Am Tische liegt auf:

Bericht des statistischen Landesamtes'Band XV., Heft 2.:

Anbau und Erntestatistik im Königreiche Böhmen für die Betriebsperiode 1909 bis 1910.

Mezi IX. sezením sněmu ze dne 27. září 1911 bylo tiskem rozdáno:

Čís. sn. 680, tisk CXV. Zpráva komise školské ohledně osnovy zákona, jímž prohlašuje se tatáž komise za permanentní.

Čís. sn. 681, tisk CXVI. Zpráva finanční komise, dosazené k projednání a usnášení se o úhradě nákladu, potřebného k úpravě platů učitelských.

Dnes byla tiskem rozdána stenografická zpráva o IX. sezení sněmu.

Na stole je vyloženo:

Zprávy zem. statistického úřadu. Svazek XV., sešit 2:

Statistika osevu a sklizně v král. Českém za výrobní období 1909/10.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by přečteny byly došlé petice.

Ich ersuche, die Petitionen zu verlesen.

Sněmovní aktuár dr. Maschek čte došlé petice.

Landtagsaktuar Dr. Maschek verliest den Einlauf an Petitionen.

Nejvyšší maršálek zemský: Byla mně podána řada návrhů:

Návrh poslance dra Antonína Sobotky a soudr. ve příčině doplnění samosprávy exekutivou a vybudování správního soudnictví.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Antonína Sobotky a soudr. ve příčině doplnění samosprávy exekutivou a vybudování správního soudnictví.

Vzhledem ku chystaným změnám zemského zřízení království Českého a vzhledem ku nastávajícímu řešení vzájemných poměrů obou národů království toto obývajících, jeví se toho nutná potřeba, postarati se o to, aby zabezpečeno bylo řádné provádění, stejné užívání stejný výklad dotyčných zvláštních předpisů zákonných pro oba národy, zejména v oboru správy autonomní, kteráž postrádá dosud náležité výkonné moci a ne méně i v oboru judikatury správní.

Doplnění zákonů samosprávných uzákoněním exekutivy, jakož i soustavné vybudování správního soudnictví specielně v království Českém, jest tím nutnější, čím více různí se již nyní a chystanou úpravou národně-politických, školských i ústavních poměrů ještě více různiti se budou dotyčné poměry právní v království Českém od právních poměrů v ostatních královstvích a zemích na radě říšské zastoupených, pročež činíme návrh:

Slavný sněme království Českého, račiž zvoliti ze středu svého 18 člennou komisi, z každé kurie po šesti, kteráž vypracuje předlohy zákonů, kterýmiž doplňují se zákony samosprávné uzákoněním exekutivy a kterýmiž provedeno by bylo soustavné vybudování správního soudnictví v království Českém.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento přikázán byl permanentní komisi pro změnu zemského zřízení (národně politické) bez prvního čtení.

V Královské Praze, dne 27. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Fr. Kafky, Schillera a soudruhů v záležitosti správného a urychleného provádění odpisů nedoplatků všeobecné daně výdělkové a osobní daně z příjmův a dále v záležitosti poskytování úlev daňových maloživnostníkům a dělníkům.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Fr. Kafky, Schillera a soudr. v záležitosti správného a urychleného provádění odpisů nedoplatků všeobecné. daně výdělkové a osobní daně z příjmův a dále v záležitosti poskytování úlev daňových maloživnostníkům a dělníkům.

Slavný sněme! Zákonem o přímých daních osobních ze dne 25. října 1896 čís. 220 ř. z. zaručena jest poplatníkům, zvláště živnostníkům celá řada úlev daňových, které bohužel platí pouze formálně, ježto fiskální praxí c. k. berních úřadův a přísnými normálními výnosy c. k. ministerstva financí poplatníci zbaveni jsou vůbec tohoto dobrodiní zákona.

Zvláště v království Českém c. k. berní úřady vůbec ignorují normální výnos c. k. zemského finančního ředitelství ze dne 18. listopadu 1903 čís. 157 509, dle kterého bylo svoleno, aby navrhovány byly k odpisu nedoplatky daňové, které samy o sobě nedobytné nejsou, ale jichž vymáhání vážně by ohrozilo existenci, nebo berní spůsobilost poplatníkovu, u dělníků pak nutno vždy přihlížeti k četné rodině a k namáhavé práci, zvláště u dělníků s ohněm pracujících.

Podepsaní navrhují tudíž slušně:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby ve smyslu zákona o přímých daních osobních ze dne 25. října 1896 čís. 220 ř. z. s největším urychlením v nynějších citelných poměrech drahotních uložila příslušným orgánům berním i finančním, by skutečně a blahovolně poskytovaly úlevy daňové a prováděly odpisy nedoplatků na všeobecné dani výdělkové i osobní daně z příjmu maloživnostníkům a dělníkům ve smyslu příznivého vykladu normálních výnosů finančních.

V Praze, dne 29. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung zuführen.

Byl mně odevzdán dotaz pana poslance dr. Luboše Jeřábka a soudruhů k panu c. k. místodržiteli ve příčině nynějšího stavu královských zahrad, Královské obory ve Hvězdě a stavitelských památek v královské zahradě pražské.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslance dr. Luboše Jeřábka a soudruhů k c. k. místodržiteli ve příčině nynějšího stavu královských zahrad, Král. obory ve Hvězdě a stavitelských památek v král. zahradě pražské.

Vaše Jasnosti! Po léta domáhá se již celá veřejnost česká i povolané k tomu korporace, zejména "Klub za starou Prahu", "Spolek přátel starožitností českých", "Spolek", nyní "Zemský svaz pro návštěvu cizinců v král. Českém", neméně ale zastupitelstvo král. hlav. města Prahy - toto zejména i v pamět. spisu k Jeho Veličenstvu císaři a králi, u příležitosti nejvyšší návštěvy v král. hlav. městě r. 1907 podaném - toho:

1. aby královská zahrada v Praze stala se přístupnou aspoň některé dny v týdnu obecenstvu pražskému, zejména ale cizincům, stejně jako ve Vídni, kdež vzdor stálé téměř přítomnosti jeho Veličenstva císaře a krále obyvatelstvu vídeňskému jsou přístupny. Budiž tedy i zde stejně měřeno král. hlav. městu Praze, bývalému sídelnímu městu králů českých, jako Vídni.

2. aby vynikající ozdoba královského hradu, Jelení příkop, průběhem lety, zejména pak prováděním kanalisace zpustošený, postupně všeho staršího stromoví zbaveny, ale již dříve zanedbávaný, v původní krásný park, již v zájmu okolí tak vynikající umělecké a historické památky, jakou jest staroslavný hrad královský, byl upraven - stejně jako Královská Obora ve Hvězdě, která rovněž postupem všeho staršího stromoví - dle zpráv veřejných listů, dosud nijak nevyvrácených - na palivo zužitého úplně byla zbavena a to do té míry, že dle úsudků odborných listů - uvádíme zde na příklad lesnický časopis "Háj" - neodpovídá toto kácení stromů ani řádnému a opatrnému lesnímu hospodářství. Nehledě k tomu, že za takových poměrů Královská Obora přestává býti tím, čím po věky a ještě do nedávna a i určením svým byla - divukrásným původním parkem, jemuž v minulých století nebyla hned tak rovna.

3. aby důstojným způsobem byly upraveny, nikoliv ale nešetrně restaurovány byly dvě památky vynikajícího, ba přímo evropského významu, totiž bývalá "Míčovna" v královské zahradě pražské, nádherné to dílo ranní renaissance, zdobené překrásnými sgrafity a druhá památka, stejně významná, královský letohrádek Hvězda, zdobená štuky tak krásnými, že v tomto oboru náleží rovněž mezi nejzajímavější ukázky ranní renaissance nejen v Království Českém, ale v celé střední Evropě.

Právem a nesčetněkráte veřejností i odbornou kritikou vytýkáno, že zejména "Míčovna" přímo jest profanována umístěným zde v Královské zahradě skladištěm vojenské montury, což jest zjevem v celém vzdělaném světě ojedinělým. Okolnost tato však a vůbec celý stav královských zahrad těžce se dotýká i citů našeho obyvatelstva pražského i lidu českého, který s posvátnou úctou pohlíží ku zbylým památkám staroslavného hradu pražského, který jest mu představitelem a i viditelným symbolem a předmětem neochvějné úcty a lásky, vížící jej ku jasnému nejvyššímu domu královskému.

Tím tíže dotklo se veřejnosti české, že svého času příslušná žádost obce pražské, nesoucí se k tomu, aby "Míčovna" byla vzhledem k velikému uměleckému významu i z piety k prostředí, v němž se nalézá, monturního skladiště zbavena, vyřízena tím, aby obec pražská, která k tomu nikterak povinna není, postarala se o objekt náhradní.

Těžce nesouce tento neudržitelný stav a domáhajíce se nápravy, klademe k Vaší Jasnosti následující uctivý dotaz:

1. Jsou okolnosti výše uvedené Vaší Jasnosti známy?

2. Hodlá se Vaše Jasnost na příslušných místech o to zasaditi:

a) aby obyvatelstvu Pražskému, zejména ale cizincům a do Prahy příchozím, stejně jako obyvatelstvu města Vídně aspoň některé dny v týdnu veškeré zahrady královské, tedy i zahrady pod Valdštýnským sálem, odkud otevírají se překrásné, dosud málo známé pohledy na Prahu, rovněž i Jelení Příkop byly učiněny přístupnými obecenstvu, třeba za vstupné k účelům dobročinným?

b) aby královské obory, nyní velmi zanedbané, a sice: Jelení Příkop v celém svém rozsahu, tedy i část, ústavu idiotů na Král. Hradčanech k užívání propůjčená, rovněž i Královská Obora ve Hvězdě pečlivě byly upraveny v přírodní, řádně pěstěné a ošetřované parky, zejména aby dále stromoví zde vysekáváno nebylo?

c) aby zejména vynikající obě památky renaissanční Míčovna a letohrádek Hvězda s pominutím zbytečných přídatků řádně byly upraveny a Míčovna zbavena monturního skladiště?

d) do obou učiněn volným přístup obecenstvu za stejných podmínek, jako do jiných součástí král. hradu?

V Praze, dne 27. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz dra Hliňáka a soudruhů k J. J. náměstku krále o soustavném šlapání práv českého jazyka u městských úřadů Libereckých.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz dra Hliňáka a soudruhů k Jeho Jasnosti náměstku krále o soustavném šlapání práv českého jazyka u městských úřadů libereckých.

Ode dne 1. ledna 1898 nepřijímá městský úřad Liberecký českých podání. Vrací je s "odůvodněním", že jim nerozumí. Na toto odůvodnění mají razítko.

Městsky úřad Liberecký činí tak vedle usnesení sboru obecních starších, že jednací řečí městské rady, sboru obecních starších a městských úřadů v Liberci jest jazyk německý a že následkem toho mají se podání, sepsaná v jiném jazyku, vraceti a české spisy zemského výboru a nadřízených úřadů státních, zejména c. k. náměstnictví, že se mají prostě ukládati ad acta!!

Usnesení toto zrušil předešlý náměstek krále a zapověděl jeho výkon, pokud běží o styk se stranami a o styk se zemským výborem a státními úřady, zejména c. k. náměstnictvím. Nicméně městský úřad Liberecký soustavně vrací česká podání dále, pokládá je za nepodaná, nedbá podaných stížností s mocí odkládací, vede přesně exekuce, předvolává a nutí k výkonu trestu, zkrátka rozhodnutí náměstka krále pro něho neexistuje.

V poslední době neotvírá již ani česky adressovaných zásilek poštovních, nýbrž píše na obálky: zpět, poněvadž není adresováno do "Reichenberg". Tento opravdu neslýchaný a v státě jen poněkud právním vůbec nemožný zlořád páchá tento úřad i v oboru přenesené působnosti, kde jako magistrát úřaduje jako úřad politický a to přes to, že samo obecní zřízení liberecké v § 88. čl. 1 městské radě liberecké ukládá povinnost, že má veškeré rozkazy vládní zevrubně vykonávati, z čehož jasně sleduje, že jest povinna úřadovati v ohledu jazykovém dle ustanovení, platných pro politické úřady a že zajisté nesmí nedbati rozkazu předešlého náměstka krále.

Nicméně trpí se městskému úřadu libereckému vylíčená, vyzývavě nezákonná praxe a "odůvodňuje" se to tím, že městská rada podala z uvedeného rozhodnutí předešlého náměstka krále stížnost, o které dodnes není rozhodnuto.

Leží na bíledni, že obci nemůže příslušeti právo, aby si vůbec stěžovala z takových nařízení vládních, zejména pokud běží o obor působnosti přenesené, poněvadž nařízení taková vydávají se zajisté v zájmu spořádané správy.

Tak i rozhodnutí nejvyššího soudu správního ze 4. května 1891 č. 6076. Šlapou-li přes to městská rada, sbor obecních starších a městsky úřad v Liberci právo, spravedlnost a zákon přes to přese všechno beztrestně, dokonce i v oboru přenesené působnosti i tam, kde působí jako úřad politický, systematicky a tak drahnou dobu, dlužno zajisté vytknouti povolaným vládním orgánům krajní nedbalost, se kterou přihlížejí k tomu, jak se okázale nedbá jejich vlastních nařízení a rozhodnutí.

Tento v právním státě nemožný zjev budí hrozné zmatky ve správě, udržuje trvalé rozčilení v lidu českém i německém, budí v něm převrácené názory o právech občanů státních, český lid zbavuje poslední špetky víry v nějakou spravedlnost a v německém vyvolává naprosto neoprávněné pocity nějaké zvláštní vyvýšenosti a privilegovanosti, která oprávňuje i k jinakým bezprávím a křivdám na lidu českém.

Není nejmenší pochybnosti, že kdyby úřadům netrpělo se takové vyzývavé, protizákonné jednání, lid německý snášel by se s lidem českým docela dobře, poněvadž ku chvále skutečného německého lidu lze říci, že sám toto pusté řádění svých úřadů, úředníků a samosprávných orgánů, na jichž jmenování a volbu bohužel dosud nemá nejmenšího vlivu, odsuzuje.

Tento neblahý stav věcí jest Vaší Excellenci znám z celé řady stížností.

Následkem toho tážeme se:

Jak může Vaše Excellence omluviti, že tento, právního státu nedůstojný stav, stále trpí?

Hodlá Vaše Excellence v zájmu klidu a mírného soužití Čechů s Němci v této zemi toto úřední násilí, páchané na nejprimitivnějších právech občanských, konečně zastaviti?

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tyto interpellace Jeho Jasnosti panu místodržiteli.

Dále mi byly podány ještě dva návrhy.

Návrh poslance Karla Merta a soudruhů na udělení zemské subvence na stavbu a zařízení ústředního topení při obecných a měšťanských školách v Jindřichově Hradci.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Karla Merta a soudruhů na udělení zemské subvence na stavbu a zařízení ústředního topení při obecných a měšťanských školách v Jindř. Hradci.

Slavný sněme! Místní školní rada v Jindřichově Hradci byla nucena následkem velkého vzrůstu žactva na dívčích školách obecných a měšťanských v Jindřichově Hradci provésti nákladnou stavbu nového křídla školní budovy, tělocvičny a zaříditi ústřední topení ve jmenované budově a to nákladem 135.000 K.

Náklad ten musila si obec Jindřichův Hradec opatřiti zápůjčkou.

Poněvadž nový tento dluh města Jindř. Hradce, jež má dnes na 2 milliony dluhův a vybírá značné obecní a školní přirážky a nikdy před tím na stavbu svých školních budov, jichž zřízení statisíce vyžadovalo, podpor zemských neobdrželo, navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, by na novostavbu dívčích škol a zařízení ústředního topení při těchto v Jindřichově Hradci vložil do rozpočtu zemského nákladu stavebnímu odpovídající subvenci.

V ohledu formálním budiž návrh tento bez prvního čtení přikázán komisi rozpočtové.

V Praze, dne 29. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Jindřicha Pavlíčka, Karla Merta a soudruhů v příčině zřízení místní dráhy o normálním rozchodu z Českých Budějovic přes Lišov do Třeboně, případně do Jindř. Hradce.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Jindřicha Pavlíčka, Karla Merta a soudruhů v příčině zřízení místní dráhy o normálním rozchodu z Českých Budějovic přes Lišov do Třeboně, případně do Jindř. Hradce.

Slavný sněme! Interessenti města Lišova a míst okolních domáhají se již od let výstavby místní dráhy z Českých Budějovic přes Lišov do Třeboně s případným prodloužením přes Stráž do Jindř. Hradce.

Neobyčejný význam dráhy té pro onen kraj leží na bíledni. Dráha prokáže důležité služby průmyslu již existujícímu a vyvolá zároveň novou průmyslovou činnost v okolních obcích. To platí specielně i pro město Lišov, kde pro další vývoj a vznik průmyslu truhlářského, zemědělského, keramického a jiného jsou zvlášť příznivé podmínky.

Interessenti dali trať tuto již po dvakráte vyměřiti a předložili plány dle toho zhotovené příslušným úřadům zemským i státním. Leč plány ty pro různé vady nedošly schválení. Tím stalo se, že zástupci samosprávy tohoto nezámožného kraje z obavy před novým, snad opět bezvýsledným vydáním, neměli více odvahy k novým pokusům, jež by vyžadovaly další obětí peněžní. Tak mizí naděje, že by kdy mohlo dojíti ku výstavbě dráhy tak významné.

Odpomoc byla by možná jen tehdy, kdyby slavný zemský výbor svojí železniční kanceláří dal na účet budoucích příspěvků státních, zemských a interessentů vypracovati projekt oné dráhy.

Majíce důležitost věci na zřeteli, žádají podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Slavnému zemskému výboru království Českého se ukládá, by svým železničním oddělením dal vypracovati projekt železné dráhy z Budějovic do Třeboně, event. do Jindř. Hradce a provésti všechny další přípravné práce až do uskutečnění tohoto projektu a po provedení všech přípravných prací vymohl státní i zemský příspěvek.

Po stránce formální budiž tento návrh přikázán bez prvého čtení komisi pro práce veřejné.

V Praze, dne 29. září 1911.