Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz Dr. Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci náměstka krále o systematickém šlapání práv jazyka českého u c. k. soudů v území většinou německém.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz dra Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci náměstku krále o systematickém šlapání práv českého jazyka u c. k. soudů v území většinou německém.

Všeobecně jest známo, kterak téměř všechny c. k. soudy I. a II. stolice v území většinou německém, které od nepaměti česká podání ústní i písemní přijímaly a česky vyřizovaly, pravou revolucí proti staleté praxi a proti všemu právu, jako by lidé tu byli pro úředníky a nikoliv úředníci pro lid, česká ústní i písemná podání zamítají, ano Čechy přímo z úřadu vyhánějí, když u nich hledají právo ve svém jazyce.

Všechny stížnosti do této zcela libovolné praxe zůstávají marny, ač dle stavu zákonodárství, staleté praxe a dle nesčetných rozhodnutí nejvyšších tribunálů soudních i správních v říši, tato z brusu nová praxe jest zřejmé rušení platných zákonů a ač "důvody" těchto soudních rozhodnutí přímo okatě urážejí pravdu.

Citujíť se v nich zákony, které v království českém nikdy neplatily, nebyvše v něm publikovány, popírají se v nich všemu právnímu světu známé skutečnosti (na př. že kabinetní list z 8. dubna 1848 byl řádně prohlášen, že základní jednotkou pro posouzení obvyklosti řeči u nás jsou celé země a nikoliv nepatrné okresy atd., uvádějí se v nich výsledky sčítání lidu dle řeči obcovací, ač jazykový zákon o sčítání lidu vůbec nemluví), zkrátka pravda, právo a samy dějiny této země vědomě a úmyslně v nich se překrucují.

Všechny meze prosté slušnosti přesahují však tato rozhodnutí soudní, když systematicky a vědomě nepravdivě tvrdí, že jest dotyčnému soudu známo, že jen německý jazyk u něho jest obvyklý.

Tuto všemu právnímu světu v Čechách obecně známou nepravdu tvrdí na př. rozhodnutí krajského soudu litoměřického z 25. srpna 1911 M II. 627/11-4 o soudu v Ústí n. L. dle zprávy tohoto okresního soudu.

Tutéž, nepravdu tvrdí jen příkladmo uváděné rozhodnutí krajského soudu libereckého z 4. září 1911 R. V. 148/11-1 a z 18. září 1911 ad G Z 665 o okresním soudu v Chrastavě a v Jablonci n. N. přes to, že podepsaný interpellant sám u těchto soudů česky ústně i písemně bez závady v civilních i trestních věcech jednal a od nich v celém obsahu i s praesentaty, adressami, obálkami a razítky česká vyřízení dostával, ba že z Jablonce samo toto rozhodnutí s českým praesentátem, v české obálce a s českou adressou došlo.

Tutéž patrnou nepravdu tvrdí od nedávné doby i okresní soud frýdlandský a krajský soud liberecký o tomto soudu okresním, ač i tam podepsaný interpellant bez závady česká podání podával a odtamtud v celém obsahu česká vyřízení dostával.

Tento okresní soud ve svých rozhodnutích dokonce okázale více práva přiznává příslušníkům říše německé, než vlastním českým domorodcům, uváděje, že i těch 1450 příslušníků říše německé, kteří v okrese Frýdlandském žijí, přiznalo obcovací řeč německou, což prý také dokazuje, že jazyk český u soudu toho není "v zemi obvyklý".

Tento soud dokonce v německy žádané věci C III 4/11 vrátil českou přílohu, že jest sepsána v řeči, které prý tam nerozumějí a činil právního zástupce zodpovědným za následky, když nepředloží "řádnou", t. j. německou plnou moc.

Učinil tak přes to, že sám ve svém vlastním rozhodnutí, kterým tuto českou přílohu vrátil, ze dne 21. března 1911, C III 4/11 správně cituje, co tato příloha, které prý nerozumí, jest a přes to, že sám cituje dvorský dekret ze dne 22. prosince 1835, sbírky zákonů soudních č. 109, který ihned v prvním odstavci jasně stanoví nepřípustnost jeho jednání.

Tento soud v téže věci vrátil několik českých stížností přes to, že právě proti němu nejvyšší soud rozhodnul, že již německé vyřizování českého podání jest patrné rušení zákona ad Nc 157/8-12 ze dne 9. září 1908.

Stejně patrné nepravdy uvádí i usnesení krajského soudu Libereckého ze dne 4. srpna 1911, praes. 17/11 tvrdíc, že věc byla rozhodnuta pořadem práva a že proto nemůže zakročiti se stanoviska dozorčího, ač věc pořadem práva rozhodnuta nebyla.

Přímé provokace dopustil se týž krajský soud, když v téže věci české vyhotovení svého rozhodnutí ze dne 30. srpna 1911 R. V. 146/11 dal doručiti nepříslušným okresním soudem Libereckým, a když spolu vrátil české stížnosti, které patřily do spisů soudu Frýdlandského.

Přímé provokace dopustil se i okresní soudce dr. Lasch, který u okresního soudu Libereckého přes protesty, v česky projednávané trestní věci Josefa Řepky a soudr. česká prohlášení protokoloval německy, ač u tohoto soudu vždycky česká prohlášení česky se protokolovala, a když prohlásil, že kdyby uměl, mohl by česká prohlášení protokolovati třeba i francouzsky!

Jest opravdu smutným vysvědčením pro naši justici, že ani v takových případech, kde v rozhodnutích úředních uvádějí se patrné nepravdy a kde přímo dává se okázale na jevo záští a nenávist k jazyku většiny obyvatelstva této země, nelze se dovolati povinného zakročení vyšších úřadů.

Taková zřejmá nedbalost správy justiční vůči vylíčené libovůli podřízených úřadův a úředníkův způsobí zajisté nejnebezpečnější otřes v právním vědomí lidu a zbaví lid veškeré důvěry v nestrannost c. k. soudů, kterou dle zákona božského a lidského právo má u nich očekávati.

Otřesením této důvěry lidu v bezpečnost právní v zemi otřásá justiční správa samým základem právního řádu v zemi a říši.

Tážeme se proto: Hodlá Vaše Excellence jako náměstek krále upozorniti nejvyšší justiční orgány na následky, které tyto, právního státu nedůstojné zlořády způsobují a domáhati se jako nejvyšší správce pokoje a klidu v zemi rozhodného zakročení podle zákona k tomu povinných justičních orgánů, aby toto provokativní, většinu obyvatelstva této země na nejcitlivějším místě urážející šlapání odvěkých právních řádů v zemí, které nemůže míti jiného účele, než aby nemohlo dojíti ani k prostému modu vivendi mezi oběma národy, obývajícími tuto zemi a které patrně nemůže býti výronem nějakého přesvědčení právního, poněvadž šlapou tak zákon soudcové, kteří vždycky v českých věcech česky úřadovali, konečně již přestalo?

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz pana posl. Holance a soudr. na J. J. pana c. k. místodržitele.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz posl. Holance a soudruhů k Jeho Jasnosti knížeti Františku Thunovi, místodržiteli král. Českého.

Při nedělním trhu dne 24. září 1911 podniknut byl na malorolníky, chalupníky a domkáře a zároveň jich ženy, jež přinesly a přivezly na trh do Náchoda máslo, vejce, drůbež, zeleninu atd., organisovaný útok. Celá řada smluvených lidí, žen i mužů, přihnala se v zástupu a násilím zabraňovala trhovcům volný prodej, neděl-li se dle ceny jimi ustanovené. Kupce od prodavačů odháněli, zboží již smluvené z rukou jim rvali a vůči malorolníkům chovali se krajně násilnicky.

Pod ochranou městské policie a četnictva učiněn byl přímo loupežný výpad na trhovce, s hrozným nadáváním šel zástup od jedné ženy ke druhé a tyto selské trhovky, vesměs to chudé ženy Orlických hor, které ze vzdálenosti několika hodin sem své výrobky v nůších na zádech donesly, chikanoval. Rozkacený dav šel tak daleko, že i ubohé ženy uzmutým jim máslem, tvarohem, vejci atd. poházel. Při hrozné panice, která nastala, ženy utíkaly, a rozzuřený dav, využiv této situace, sebral výrobky, které těžce venkovský lid při nynějších živelních katastrofách získal a na trh donesl, aby potřebné peníze utržil. Na jedné ženě roztrhán oděv a vedle stojící lid, který zastal se této nebožačky, byl rozzuřenou lůzou do krve ztýrán. Utíkající ženy venkovské hnány byly ulicemi a ještě za městem, kdež jim zbylé výrobky byly vyrvány a zničeny. Na hlavním trhu na náměstí, kde z celého kraje drobný venkovský lid přivezl na prodej ovoce, stejným způsobem opakovaly se tyto násilnosti.

Sadaři, vesměs to chudí lidé, kteří měli své zboží obchodníkům zaprodané, byli přepadem a smluvená jíž cena o 60 proc. snížena. Kdo však za tuto násilím sníženou cenu ovoce své neprodal, bylo mu rozebráno a s ním i veškeré nářadí a nádobí rozbito.

Rolník pan František Hájek z Olešnice prodal obchodníku ovoce - bečku - za K 5^.80, vezl toto na zemskou hranící, kdež byl před c. k. celnicí davem přepaden, do města zpět vrácen, kdež mu ovoce rozprodáno po K 2^.40. Mimo toho byla mu však polovina ovoce také rozebrána. Tentýž obrázek opakoval se v trhu na brambory. Rolníkům brambory vysypány na dlažbu a než se ubohý prodavač vzpamatoval, byly jeho brambory již rozebrány. U tohoto případu stál četník, jichž v tu dobu bylo v Náchodě více než 100 a s úsměvem pohlížel na řádění rozlíceného davu, aniž by slovem na pomoc týranému rolníku byl přispěl. V trhu zelném dělo se podobně. Rolník, který chrániti chtěl svůj majetek, byl za to pokutován, na jiné házeny hlávky zelí atd. To vše dělo se před očima městské policie, c. k. četnictva, c. k. vojska, toho času v Náchodě přítomného a c. k. okresního hejtmanství. Když rolník Josef Effenberg z Jizbice, kterému rozebráno bylo zboží a který byl stlučen, odebral se ke komisaři c. k. okresního hejtmanství, odbyl jej tento slovy: "Táhněte co nejdříve z Náchoda! Všechno Jste zavinili, stane-li se nějaká škoda, vzbouřením povstalá, zaplatíte všechno!"

Na násilnostech, spáchaných v neděli v Náchodě, nebylo dosti. V pondělí večer přeneseno drancování na venek. Dělníci z hronovských tkalcoven učinili výpad do obce Zbečníku, kam večer po 7. hodině za hrozného řevu v počtu asi 2000 dorazili. Rozzuřené davy vrhaly se na hospodářská stavení a vyzývaly je zapáliti. Na to počali všichni útočiti na budovy rolníků, vytloukali okna, trhali okenní rámy a obruby dveřní, takže v malé chvíli takto zničeno bylo osm usedlostí. Na to vrhli se dovnitř, ničili nábytek a ohrožovali životy přítomných venkovanů, kteří jen útěkem se spasili. Pak řvoucí dav kradl vše, co v příbytcích rolnických bylo lze nalézti, jako peřiny, nádobí, peníze atd. atd. Na ostatní hospodářské budovy podniknuty ihned další útoky, kamením rozbíjeny střechy, rozházeno a rozebráno obilí, rozbito hospodářské náčiní a nářadí, takže tyto budovy skytají obraz úplně vypleněných, opuštěných usedlostí.

Při tom voláno: "Zabte sedláky" a členům rodin těchto rolnických usedlostí vyhrožováno zabitím a snášeny nejpustší nadávky rázu nejhrubšího na lid venkovský.

Z řad davu slyšeti bylo každé chvíle slova: "že vypleněny budou všecky okolní obce" a voláno: "Ať žije revoluce" a pod.

Řádění toto trvalo až do půl 10. hod. večer, aniž proti němu bylo zakročeno.

V týž den večer podniknut podobný výpad v obci Bělovsi, kde stejným způsobem spíláno bylo venkovskému lidu, vyhrožováno mu násilím, podniknut útok na jednotlivé usedlosti, vybita okna, zpustošeno zařízení bytů atd.

Za stejných okolností demonstrováno v obci Babí a vyhrožováno tamním venkovanům, nepodřídí-li se diktátu rozzuřeného davu, znásilněním a zničením jejich usedlostí.

Druhý případ takový stal se v minulých dnech v Mnichově Hradišti, kde taktéž napadeny ženy venkovské, spíláno jim, a chtěly-li se ubrániti násilnostem, musily se vzdáliti z trhu i se zbožím. To dělo se pod okny okres. hejtmanství. Násilnosti pak dostoupily té výše, že důvěrníku organisace lidu venkovského v Mnichově Hradišti vytlučena byla okna.

Podobné zprávy docházejí nás z Nové Paky, z Turnova a z Jičína. Ze všech těchto zpráv viděti jest, že násilnosti tyto jsou organisovány a že na všech trzích ve venkovských městech má býti venkovský lid přepadáván a znásilňován.

Ve výše zmíněných okresích nastává v lidu venkovském veliké znepokojení a rozechvění a způsobené násilí, omezování svobody, zákl. zákony zaručené, vzbuzuje v chudém lidu venkovském pravé zděšení.

A proto táží se podepsaní:

1. Jsou Vaší Jasnosti případy tyto známy?

2. Zda hodlá Vaše Jasnost též přičiniti se o to, aby venkovský lid, přicházející na trh se svými hospodářskými výrobky, nebyl znásilňován tímto způsobem?

3. Zda Vaše Jasnost jest ochotna, způsobiti, aby úřední orgány chránily majetek lidu venkovského před poštvanými davy?

V Praze, 26. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tyto interpellace panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellationen Seiner Durchlaucht dem Herrn Statthalter übermitteln.

Byl mi podán návrh pana poslance Choce a soudruhů na opravu jednacího řádu pro sněm král. Českého.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance V. Choce a spol. na opravu jednacího řádu pro sněm království Českého.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Budiž komisi, ze sněmu pro změnu zemského zřízení zvolené, přikázán návrh, aby za účelem usnadnění projednávání zvláště nutných předloh zemského hospodářství pojato bylo do jednacího řádu ustanovení:

Předlohy zemského výboru o rozpočtu zemském požívají přednosti přede všemi ostatními předlohami a návrhy, jakož i přede všemi sděleními nejvyššího zemského maršálka, vlády, výborů a přede všemi jinými podáními, dotazy a opatřeními, vyjímajíc předlohy vládní.

Sněm jest povinen, provésti první čtení zemského rozpočtu do 8 dnů ode dne podání předlohy, anebo v téže lhůtě přikázati rozpočet komisi bez prvního čtení.

Přednost tato náleží zemskému rozpočtu i ve druhém a třetím čtení.

Dále budiž do § 18. jednacího řádu pojato ustanovení, že o dovolené delší než osmidenní, usnáší se sněm bez debaty.

V § 22. jednacího řádu obsažený odstavec II. mějž na příště následující znění:

"Nejvyšší maršálek zemský může veškerá v odstavci I. (tohoto §) uvedená sdělení v důležitých neb naléhavých případech učiniti až ke konci sezení nebo mezi ním".

Důvody: Naléhavost těchto opatření jistě není potřebí široce odůvodňovati. Všechna jsou nutna v zájmu četných a neodkladných existenčních úkolů zemského zákonodárství království Českého, jehož sněmu se bohužel stále vyměřuje až příliš krátká doba zasedání.

V Praze, dne 23. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: I s tímto návrhem naložím dle jednacího řádu.

Bylo mně odevzdáno též několik dotazů na nejvyššího maršálka zemského.

Dotaz posl. dra Sobotky, dra Švihy a soudr. na nejvyššího zemského maršálka v záležitosti úpravy hmotných poměrů zemských pensistů starého rázu.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dra A. Sobotky a dra Švihy k J. J. nejvyššímu maršálku království Českého v záležitosti úpravy hmotných poměrů zemských pensistů starého rázu.

Koncem roku 1909 podali zemští úředníci ve výslužbě zemskému výboru petici, v níž dožadují se toho, aby výslužné jejich uvedeno bylo na tu míru, na kterou by dle sněmovní předlohy zemského výboru ze dne 12. ledna 1910 čís. z. v. 141.095/09 P. 474 sněm. tisk XLI. o úpravě poměrů zemského úřednictva a zřízenectva nárok činiti mohli.

Uváží-li se, že za všeobecně stávajících, v době poslední přímo závratné výše dosahujících poměrů drahotních a bytových postavení pensistů zemských jest ještě neutěšenější, než zemského úřednictva aktivního, poněvadž odchodem na odpočinek požitky jejich nemálo se ztenčily a to dílem ztrátou různých přídavků a příplatků, dílem pak značným úbytkem příbytečného do výslužby toliko dvěma třetinami služby činné vpočítatelného, nelze jejich spravedlivému požadavku za zlepšení hmotného postavení důvodnosti a oprávněnosti upříti a to tím méně, přihlíží-li se též k tomu, že sloužiti jim bylo nepopíratelně za mnohem nepříznivějších poměrů postupových a platových, než-li jak poměry ty nynějšímu úřednictvu zemskému navrženou úpravou uspořádány býti mají, čímž novopensisté také mnohem vyššího plného výslužného dosíci mohou než pensisté starého rázu.

Vzhledem k tomu tážeme se slušně:

1. jak s řečenou peticí zemských pensistů starého rázu z roku 1909 naloženo bylo, pokud se týče, v jakém stadiu záležitost tato se nalézá a

2. je-li Vaše Jasnost s to sděliti, jaké stanovisko slavný zemský výbor království Českého k tomuto požadavku zemských pensistů starého rázu zaujímá?

V královské Praze, dne 27. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Maštálky a soudruhů.

Sněm. aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz posl. Maštálky a soudr. na J. Jasnost pana maršálka zemského ve příčině chystaného říšského zákona vodocestního a regulačního.

Prováděvši usnesení se ministerské rady ze 24. února 1909, předložilo ministerstvo obchodu sněmovně poslanců ve Vídni v červnu 1910 zprávu o stavu otázky vodocestné, ve které vedle zprávy o činnosti řiditelství pro stavbu cest vodních obšírně se pojednává o technických a finančních předpokladech stavby kanálů.

Předložení této zprávy zavdalo podnět ku podrobnému projednání otázky vodocestné ve veřejnosti i ve sněmovně poslanců, která v sezení dne 28. června 1910 přijala po návrhu výše psaného navrhovatele jakožto zpravodaje výboru rozpočtového celou řadu resolucí, týkajících se vesměs postupu v otázce vodocestné i regulační. Mezi jiným byla vláda sněmovnou poslanců vyzvána, pro regulaci a kanalisování středního Labe za příčinou systematického provedení prací a k vůli rychlejšímu postupu ve pracech stavebních potřebné prostředky finanční dáti k disposici.

Panská sněmovna zaměstnávala se při projednávání rozpočtu velmi podrobně těmito usneseními sněmovny poslanců a přijala po návrhu své rozpočtové komise resoluce, které velmi podstatně se lišily od zákona z roku 1901, jímž inaugurován byl postup prací kanalisačních v Rakousku, a které také diametrálně se rozcházely od názorů sněmovny poslanců, která se dožadovala neprodleného započetí stavby kanálů.

Panská sněmovna vyzvala vládu, aby dříve, než započne se se stavbou kanálu Dunajsko - Odersko - Viselského, byly ministerstvem obchodu sestaveny výpočty výnosnosti, které by byly, an se žádalo přezkoumání dopravních nákladů na uhlí - potvrzeny a přezkoumány ministerstvem financí a železnic.

Panská sněmovna chová ale dále obavy, že finanční stav říše nabádá k největší opatrnosti při řešení otázky kanálové a to tím spíše v době, kdy veliké linie železniční byly sestátněny a kdy názory o poměru kanálů k železnicím jakožto dopravnímu prostředku pro zboží kusové se podstatně změnily; výslovně však přijala za svůj názor, že samozřejmě kanalisování řek a regulování řek podle § 5. zákona z roku 1901 nic na své důležitosti neztratily a proto v každém případu by se měly provésti i žádá, aby zákon vodocestný z 11. června 1901 byl podroben revisi a aby parlamentu nová předloha byla dodána.

V debatě o tomto předmětu se rozvinuvší precisovala vláda své stanovisko tak, že prohlásila, že se zřetelem na finanční stav státu a přihlížejíc k různosti názorů o pravé národohospodářské ceně vodních cest projektovaných není s to, učiniti na místě rozhodnutí, a to tím spíše, jelikož sněmovna poslanců přijala resolucí, vedle které se má začíti s neprodlenou stavbou kanálů, kdežto na straně druhé panská sněmovna zaujímá stanovisko přímo opačné.

Stanovisko vlády vyvrcholilo v prohlášení, že jest nutno, aby celý komplex obtížné otázky s přihlížením k daným podnětům a se zřetelem na národohospodářské zájmy súčastněných zemí byl podroben novému zkoumání, a dospěla vedle prohlášení předsedy ministerstva ze dne 17. ledna vláda k názoru, že vodocestný zákon z roku 1901, pokud se týž z finančních a technických důvodů ukazuje býti neproveditelným, musí býti podroben revisi. V důsledku těchto úvah, které vedly, mimochodem řečeno, k dosazení zvláštní vnitřní ministerské komise, tvořila otázka vodocestného zákona předmět podrobných porad mezi vládou a zástupci klubu polského na radě říšské i zemského výboru haličského, jejíž výsledkem bylo vyvinutí otázky kanálu Viselsko-Dněsterského, v kterýchžto poradách zejména v poslední době a s největším důrazem bylo pokračováno.

Se zástupci národa českého na radě říšské o otázkách vodocestných jednáno nebylo a také zemskému výboru království Českého nebyla vládou dána příležitost, aby tlumočil přání království Českého, v němž úprava vodstva jest neobyčejně naléhavou a palčivou.

Dokončenými aneb ve stavbě se nacházejícími pracemi úvěr jest na úpravy Labské nejenom vyčerpán, nýbrž jeví se se zřetelem na nízký kurs emissní (92^.6) ještě značný nedostatek; vzdor vyčerpání úvěru pokračováno bylo v projektování detailním a mohou, bylo-li by dostatečně prostředků po ruce (přibližný rozpočet nákladů páčí se 143 mil. korun) ve II. stavebním období, práce stavební, směřující ku kanalisaci Labe na celé čáře býti rozvinuty a v následujícím desítiletí také dokončeny. Uplavnění Vltavy Prahou postoupilo tak daleko, že stavba zahrážky u Štvanice v nedlouhé době bude dokončena a se stavbou změněného projektu u ostrova Žofínského že se započne co nejdříve. - Detailními projekty, vyžadujícími nákladu 18 milionů, může bytí pokračováno v pracích do Štěchovic, a studie, provedené expositurou vodní v Praze ve příčině uplavnění a využitkování proudů Svatojanských, kterými získáno by bylo 10 - 13.000 koňských sil elektrické energie, vykazující okrouhlý náklad 11 milionů kor. umožňují provedení této součásti uplavnění Vltavy v celkovém nákladu as 110 mil. již ve druhé periodě stavební, při čemž ovšem zvláštní stavební bureau v této době vyřešiti by muselo způsob uplavnění horního toku Vltavy a využitkování vodních sil tohoto nádherného českého toku.

Také zemská regulační komisse, které vedle zemského zákona z roku 1903 uloženo bylo rozvinouti práce na úpatí Labe a Vltavy i ostatních přítocích těchto našich hlavních řek, vyčerpává úvěry jí zákonem z roku 1903 k disposici dané a potřebovala by úvěru 163 mil. korun, měla-li by provésti a v II. stavební periodě dokončiti ony naléhavé úkoly, které na jednotlivé toky české následovně jsou zjištěny.

Jest najisto postaveno, že by bylo částky okolo 420 milionů korun v následujícím desítiletí zapotřebí, aby vodstvo království Českého moderně a účelně bylo upraveno.

Vedle zpráv veřejných listů dospěly porady mezi zástupci polskými a vládou tak daleko, že pro podzimní zasedání rady říšské připravuje se předloha, vedle které mají býti také částečně zjištěny náklady, umožňující postup v započatých pracech na tocích Českého království. Ze zpráv, pronikajících spoře na veřejnost, možno souditi, že vláda podstatně chce se uchýliti od usnesení sněmovny poslanců i sněmovny panské, vedle kterých má býti pokračováno v kanalisaci řek již započaté a mají zejména úvěry poskytnuté na pokračování prací Labských býti rozděleny takovým způsobem, že by jenom malou měrou mohla v následujícím desítiletí postoupiti kanalisace Labe směrem proti proudu a mají práce na Vltavě v druhé periodě stavební téměř anebo dokonce zúplna následkem nedostatečnosti úvěrů poskytovaných býti zastaveny.

Vzhledem k tomu stavu věcí, který by pro úspěšný rozvoj otázky vodstva v království Českém byl na velikou újmu, činíme dotaz:

Jest Jeho Jasnost pan zemský maršálek ochoten, učiniti opatření, aby zemsky výbor se vším možným urychlením vstoupil v jednání s vládou ve příčině zabezpečení řádných úvěrů potřebných pro další úspěšný postup prací na Labi, Vltavě i ostatních řekách českých a aby jednak naléhavé nutnosti odpovídající úvěry na pokračování v pracech vodních na Labi, Vltavě i ostatních řekách českých a aby s největším důrazem domáhal se toho, aby jednak naléhavé nutnosti odpovídající úvěry na pokračování v pracech vodních na Labí, Vltavě i ostatních menších řekách českých byly poskytnuty, jednak aby úvěrů takovým způsobem bylo použito, aby charakter kanalisace Středního Labe nedoznal újmy a v kanalisování jeho aby se důrazně mohlo pokračovati.

V Praze, dne 26. září 1911.