Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Anýže, Klofáče, Švehly, Holance, Slavíka, Trojana a soudruhů na zákonnou úpravu platových poměrů učitelstva škol obecných a měšťanských v král. Českém.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh posl. Anýže, Klofáče, Švehly, Holance, Slavíka, Trojana a soudr. na zákonnou úpravu platových poměrů učitelstva škol obecných a měšťanských v král. Českém.

Slavný sněme, račiž schváliti přiloženou osnovu zákona:

Zákon ze dne ...., platný pro král. České, kterým se zrušují §§ 18, 19, 20, 26, 27, 28, 30, 31, 34, 50, 51, 54, 55, 56, 58, 59, 61, 63, 66, 67, 68, 69, 70, 73, 79 a 80 zemského zákona ze dne 27. ledna 1903, č. 16 z. z., pak § 29 zem. zákona z 19. prosince 1875, č. 86 z. z., § 62 zem. zákona ze 13. května 1894, č. 36 z. z. a článek II. zem. zákona z 8. září 1899, č. 67 z. z.

Návrh tento budiž bez prvního čtení přikázán školské komisi sněmovní.

V Praze, dne 26. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Maštálky a soudr. ve příčině vydání zákona zemského stran úpravy hmotných a právních poměrů samosprávných zřízenců, při obecních a okresních zastupitelstvech v království Českém ustanovených.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Maštálky a soudruhů ve příčině vydání zákona zemského stran úpravy hmotných a právních poměrů samosprávných zřízenců, při obecních a okresních zastupitelstvech v království Českém ustanovených.

V prvním výročním zasedání sněmu království Českého z roku 1908 podán dne 14. října 1908 navrhovatelem svrchupsaným návrh ve příčině vydání zemského zákona o úpravě hmotných a právních poměrů samosprávných zřízenců při okresních a obecních zastupitelstvech v království Českém.

Návrhem tím byl vyzýván zemský výbor království Českého, aby po vyslyšení odborné ankety, sestávající ze zástupců korporací samosprávných, úřednictva samosprávného i zřízenectva a služebnictva, zaměstnaného ve službách obcí a okresů království Českého a při ústavech těmito zřízených, policejní stráže samosprávné, jakož i oněch zemských ústavů, kde by úprava zaměstnaného personálu až dosud nebyla provedena, sestavil a v nejbližším zasedání sněmu království Českého předložil návrh zákona, vedle kterého právní a hmotné poměry služebnictva těchto samosprávných korporací se upravují.

Vzdor tomu, že následkem politických poměrů, zavládnuvších na sněmu království Českého, nedostal se návrh tento k projednávání sněmovnímu, vyhověl veleslavný zemský výbor výzvě, návrhem tím vznešené, uspořádal písemnou anketu, a vznesl na okresní i obecní zastupitelstva v království Českém celou řadu otázek k tomu cíli, aby nabyto bylo podkladu pro sdělání příslušné osnovy sněmovní. Vedle zpráv, proniknuvších do veřejnosti, skončeno bylo zodpovídání položených dotazníků okresními výbory, z nichž 212 počtem 35 vyslovilo se pro zákonnou úpravu všech okresních zřízenců, 23 okresů zákonnou úpravu neodmítá, s výhradou, že nesmí do ní cestáři býti pojmuti, 21 okres vyslovuje se pro úpravu svých zřízenců, avšak ne ve formě zákona, 106 okresů přikloňuje se více méně nepříznivě k úpravě, a 55 okresů vyslovuje se vůbec proti úpravě poměrů zřízenců svých. - Anketa, uspořádaná u obcí království Českého, až dosud skončena nebyla, a vzdor opětovaným urgencím celá řada měst dotazníky zemskému výboru nezodpověděla.

Došlé odpovědi samostatných korporací našich poskytují již dosti jasný a přesný obraz přání obcí a okresů v království Českém ve příčině upravení poměrů zřízenectva u nich zaměstnaného tak, že bez obtíží může býti přikročeno ke konstruování předlohy, která by vysokému sněmu dodána, a tímto do projednávání vzata byla, při čemž přihlíženo by býti mělo ku požadavkům a názorům, které ve příčině právních a hmotných poměrů Ústřední Jednotou samosprávných zřízenců okresních a obecních, se sídlem v Praze, a Jednotou samosprávných úředníků v Praze sdíleny a tlumočeny jsou.

Jest požadavkem nejobyčejnější sociální spravedlnosti, aby se konečně přistoupilo ku rozřešení neodkladatelné povinnosti našich obcí a okresu, aby personál u obcí a okresů zaměstnaný byl vytržen z dosavadních, naprosto neupravených poměrů, a aby byly jeho poměry postaveny na právní podklad, i aby také existenční podmínky zřízenectva nebyly ponechány libovolnému, nesystematickému rozhodování obcí a okresů. Neboť leží na bíledni, že namnoze neobyčejně různé odměňování jedněch a těchže výkonů stejnorodými korporacemi, a vědomí, že zaměstnanci nalézají se s celou svojí existencí, abychom tak řekli "ve vzduchu", činí služebnictvo obecních a okresních korporací neobyčejně nespokojeným, a urovnání těchto differencí mezi personálem a zaměstnavatelem jest a bude nanejvýše žádoucím.

Vzhledem k tomu navrhujeme:

"Vysoký sněme království Českého, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby, přihlížeje ku výsledkům šetření, které poskytla anketa, uspořádaná za příčinou úpravy poměrů právních i hmotných samosprávného zřízenectva a služebnictva, a bera zřetel na přání, tlumočená Ústřední Jednotou samosprávných zřízenců obecních a okresních v království Českém v Praze, a Jednotou samosprávných úředníků v Praze, se vším možným urychlením vypracoval, a v nejblíže příštím zasedání předložil návrh zákona, vedle kterého právní a hmotné poměry personálu našich samosprávných korporací by byly upraveny.

Ve formálním ohledu budiž návrh tento přikázán komisi pro záležitosti obecní a okresní."

V Praze, dne 25. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. J. Lauba a soudruhů v příčině finančního zajištění místní dráby Litomyšl - Polička - Jimramov.

Sněmovní tajemník dr. Haasz: (čte): Návrh poslance Mag. Ph. J. Lauba a soudruhů v příčině finančního zajištění místní dráhy Litomyšl - Polička - Jimramov.

Slavný sněme! Výstavbou místní dráhy Choceň - Litomyšl, která tvoří jaksi prodloužení trati Halbstadt -Choceň, připojena byla značná a hustě obydlená oblasť k síti železniční, a sice k trati sestátněné bývalé rak. uh. společnosti státní dráhy, která také vystavěla jmenovanou místní dráhu.

Avšak již tehdy bylo jisto, že trať Choceň - Litomyšl nemůže býti ukončena v Litomyšli, nýbrž že bude třeba ji prodloužiti směrem na jih.

Skutečně byl koncem let devadesátých minulého století vypracován projekt, jenž měl za účel prodloužiti železnici z Litomyšle do Poličky a který byl také úředně projednáván.

Ve dnech 17. a 18. dubna 1895 byla o něm odbývána revise tratě a staniční komise a linie výnosem c. k. ministerstva obchodu ze dne 14. června 1895, č. 30.420 schválena, ovšem s tím omezením, že zamýšlená odbočka až do Proseče má býti vystavěna pouze do Budislavi.

Po schválení trati zahájilo tehdejší družstvo akci o udělení státní a zemské podpory pro realisování svého podniku.

Zemský výbor, vykonávaje usnesení sněmu, k němuž se interessenti stran výstavby předmětné dráhy obrátili, zabýval se opětně uvažovaným železničním spojením, které ovšem vztahovalo se na trať Litomyšl - Polička.

Na podzim roku 1895 vyjednával zemsky výbor s interessenty i s c. k. vládou a provedl potřebná šetření technická a komercielní, jejichž výsledek nebyl však takového rázu, že by bylo došlo k vážnému jednání stran výstavby této trati.

Příčina tohoto tehdejšího nepříznivého stanoviska ležela v tom, že se jednalo v té době o pokročilém již podniku místní dráhy ze Skutče do Poličky, o které se soudilo mylně, že by tato značnou část dopravy, pokud by přišla v úvahu pro trať Litomyšl - Polička, na sebe převedla.

Obdobné stanovisko zaujala vláda podle přípisu c. k. ministerstva obchodu ze dne 26. listopadu 1895 čís. 20.322, které sdělilo, že nemůže toho času vzhledem k zamýšlenému pojmutí projektované místní dráhy ze Skutče do Poličky do programu místních drah pro rok 1896 pomýšleti na finanční súčastnění se státu na projektu dráhy z Poličky do Litomyšle.

Usnesením sněmu ze dne 8. února 1896 byl zemský výbor opětně poukázán vzhledem k petici okresu Litomyšlského, aby opětně uvažoval o hospodářské prospěšnosti železničního projektu Litomyšl - Polička a nová jednání s c. k. vládou stran podpory tohoto projektu zahájil.

Přihlížejíc k okolnostem obsaženým v petici okresu Litomyšlského, vyznělo nové šetření komercielní sice příznivěji, avšak v dalším projednávání projektu nemohlo býti pokračováno, ježto přípisem ze dne 2. ledna 1897 č. 2724/I, řízeným na zemský výbor, setrvalo c. k. ministerstvo železnic na dříve zaujatém stanovisku.

Vzhledem k tomuto stavu věci byla akce, směřující k výstavbě místní dráhy Litomyšl - Polička skoro celé desetiletí zadržena a oživla teprve poznovu, když interessenti moravští vystoupili s projektem Nové Město na Moravě - Jimramov, který v jižním směru měl být prodloužen do Křižanova a odtud do Meziříče.

Bylo přirozeno, že interessenti kraje Litomyšlského a Poličského uchopili se opětně dřívější myšlenky, zříditi železniční spojení z Litomyšle do Poličky a vésti je odtud dále do Jimramova ke spojení s linií, kterou se zabývají súčastnění interessenti na Moravě.

Nově sestoupivší se družstvo pro trať Litomyšl - Polička - Jimramov, které sestává ze zástupců samosprávných korporací, súčastněných okresů a měst, předložilo počátkem února 1910 c. k. ministerstvu železnic generální projekt uvažované trati za účelem odbývání revise trati a staniční komisse.

Řízení tato, na nichž súčastnil se zástupce zemského výboru král. Českého, odbývala se ve dnech 13. - 15. září 1910 a měla vesměs příznivý výsledek.

C. k. ministerstvo železnic schválilo výnosem ze dne 26. července 1911 č. 56.599 ex 1910/3 trať Litomyšl - Polička - Jimramov co podklad pro sestavení podrobného návrhu, k jehož vypracování družstvo již přistoupilo.

Současně zahájeno jednání s řiditelstvím pro tratě společnosti státní dráhy v příčině stanovení zařízení v připojovací stanici litomyšlské a s družstvem místní dráhy Jimramov - Nové Město stran nově projektované stanice v Jimramově.

K žádosti družstva vypracovalo železniční oddělení zemského výboru technické a komerční dobrozdání v příčině uvažované trati a doručilo je výnosem ze dne 19. ledna 1911 číš. 13.739/10/V.

V závěrku téhož nedospívá sice dotyčný operát ke skvělému výsledku finančnímu, poukazuje však na nevšední význam uvažované místní dráhy, jednak pro uspokojení místního gravitačního obvodu jejího, jednak pro slevnění provozní přepravy v oblasti, do které spadají města: Pardubice, Choceň, Litomyšl, Polička, Německý Brod, Tišňov a Brno.

V závěrku svého operátu konstatuje zemský výbor, že zamýšleným pokračováním místní dráhy od Jimramova směrem k jihu budou příjmy dopravní podstatně rozmnoženy.

Lze očekávati, že c. k. vláda po bedlivém uvážení hospodářské a dopravní důležitosti uvažovaného podniku Litomyšl - Polička v prodloužení do Jimramova a ve spojení s tratí moravskou Jimramov - Nové Město zaujme příznivé stanovisko, pokud se týče uvedení téhož v život.

Družstvo, jsouc si vědomo, že vážné projednávání podniku tohoto bude se strany zemské a státní správy posuzováno od výše obětí, které súčastněné kruhy jsou odhodlány přinésti za účelem krytí části rozpočteného nákladu, zavedlo v tom směru jednání s místními zájemníky, které mělo doposud vesměs příznivé výsledky.

Sluší podotknouti, že výše doposud upsaných příspěvků na zakoupení kmenových akcií se strany súčastněných autonomních korporací činí K 600.000.

Interesované kruhy odhodlaly se ku těmto prozatímním obětem v uvážení důležitosti tohoto projektu s ohledem na zájmy zemědělství, obchodu a živností a v tom přesvědčení, že uskutečnění zamýšleného podniku záhy probudí podnikavost průmyslovou a obchodní v krajině, která má všechny podmínky k tomu potřebné a že také otevřeny budou i pro tratě sousední nové, potažmo prohloubeny budou stávající již prameny hospodářské prosperity.

Berouce zřetel k těmto momentům, činíme návrh:

1. projekt místní dráhy Litomyšl - Polička - Jimramov doporučuje se k brzkému provedení z naprosto nutných ohledů národohospodářských k doplnění prostředků komunikačních v jihovýchodních Čechách.

2. C. K. vláda se vyzývá, aby podniku místní dráhy z Litomyšle přes Poličku do Jimramova věnovala přiměřenou pozornost, aby snahy po zřízení tohoto železničního spojení podporovala a aby s družstvem po ukončení technického řízení zahájila co nejdříve jednání ohledně zajištění tohoto důležitého podniku cestou garancie státní pro 70 proc. kapitálu rozpočtového.

V ohledu formálním navrhuje se přikázání těchto návrhů komisi pro veřejné práce bez prvního čtení.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dr. Karla Baxy a spolupodepsaných v příčině stavby místní dráhy Pečky - Poděbrady - Nový Bydžov - Hořice.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh poslance dr. Baxy a spolupodepsaných v příčině stavby místní dráhy Pečky - Poděbrady - Nový Bydžov - Hořice.

Slavný sněme!

Již počátkem let devadesátých jednalo se o železnici směrem severovýchodním, která by protínala rozsáhlou oblast království Českého, ohraničenou tratí Kolín - Praha a Choceň - Hronov, liniemi to sestátněné společnosti státní dráhy.

Běží tu o příčnou dráhu, která odbočuje ze stanice Pečky na dr. společnosti státní dráhy, protíná naznačeným směrem linie severozápadní a jihoseveroněmecké spojovací dráhy a českých obchodních drah a připojuje se u Hronova opět na trať společnosti státní dráhy.

Kruhy, které již tehdy usilovaly o zřízení tohoto železničního spojení, měly na mysli vyjíti vstříc zájmům průmyslu, obchodu a zemědělství tím způsobem, že by se vůbec umožnila doprava železniční pro značné množství zboží, které doposud bylo odkázáno na dopravu po nápravě, hlavně že by se zkrátily ruty dopravní pro dovoz uhlí a vývoz surovin a takto docílilo se úspor na nákladech režijních.

Došlo i k předložení generelního projektu zamýšlené železnice a měli súčastnění interessenti při prohlídce tratí příležitost, svými projevy zdůrazniti potřebu tohoto spojení.

Již z naprosté jednomyslnosti učiněných vyjádření se strany interessentů, posuzujících záležitost dráhy z různých hledisek, jde zajisté nejlépe na jevo, jak naléhavě již v té době pociťovala se potřeba železnice zamýšleným směrem.

Avšak vzdor veškerému úsilí nepodařilo se tehdejším zástupcům zájemníků následkem celé řady nepříznivých okolností přivésti své snahy na cestu, na které by mohly dojíti uskutečnění.

Nyní, po delší době, kdy provedením sestátnění nastaly změny co do poměrů se sousedními drahami, které při zamýšleném spojení půjdou v úvahu, uchopili se opět místní zájemníci myšlenky, uvésti v život železnici, o niž se jedná, a omezili svůj projekt na linii, která vede z Peček přes Poděbrady, Král. Městec a Nový Bydžov do Hořic.

Zde by se připojila na podnik dráhy z jiné strany sledovaný, který tvoří pokračování dříve uvedeného směru k severovýchodu.

Družstvo, které si postavilo úkol, vystaviti tuto dráhu a které sestává ze zástupců samosprávných korporací, zahájilo již úřední jednání předložením generelního projektu za účelem revise trati a staniční komise, kterážto řízení se odbývala za účasti delegáta zemského výboru království Českého ve dnech 19. a 21. října 1909 a měla vesměs příznivý výsledek.

Vynesením ze dne 7. června 1910 čís. 2943/3 schválilo c. k. ministerstvo železnic část tratě z Peček přes Poděbrady do Král. Městce, a podle vynesení ze dne 7. června 1911 č. 4780/3 druhou část z Král. Městce přes Nový Bydžov do Hořic k připojení na nově projektovanou trať Hořice - Král. Dvůr - Hronov - Náchod.

Taktéž byla poskytnuta zemskému výboru král. Českého příležitost, tímto důležitým projektem se zabývati.

Podle přípisu téhož ze dne 6. srpna 1909 č. 99.089/V uvolil se zemský výbor, provésti komerční šetření k tomu účelu, aby z ohledu komerčního mohlo býti zaujato stanovisko jednak k celému projektu, jednak i k navrženým variantám v trati Král. Městec - Nový Bydžov.

Komercielní šetření, které zemský výbor vykonal, poskytlo průkaz o nevšedním hospodářském významu uvažované linie Pečky - Hořice a bylo podkladem pro definitivní rozhodnutí ministerstva železnic stran vedení trati mezi Král. Městcem a Novým Bydžovem.

Družstvo mezi tím pokračovalo v technickém řízení a přistoupilo k vypracování detailního projektu, aby mohly býti co nejdříve opatřeny podklady technické pro definitivní stanovení nákladu zařizovacího.

Současně zahájeno jednání s c. k. řiditelstvím severozápadní dráhy a společností státní dráhy v příčině stanovení zařízení v připojovacích stanicích.

Konečně zavedeno i jednání s místními zájemníky stran upsání části rozpočteného nákladu stavebního v kmenových akciích a sluší podotknouti, že tato akce měla doposud příznivý průběh, an se strany přímo súčastněných autonomních korporací byla doposud upsána částka 1,210.000.

Interessované kruhy odhodlaly se k těmto prozatímním obětem v uvážení důležitosti tohoto projektu s ohledem na zájmy zemědělství, obchodu a živnosti a v tom přesvědčení, že uskutečnění zamýšleného podniku záhy probudí podnikavost průmyslovou a obchodní v krajině, která má všechny podmínky k tomu potřebné a že také otevřeny budou i pro tratě hlavní nové, potažmo prohloubené stávající již prameny hospodářské prosperity.

Dlužno tu poznamenati, že linie, o niž jde, probíhá jednak krajinou neobyčejně živnou, jinak spojuje důležité závody průmyslové a umožňuje konečně pohodlnou dopravu surovin, řepy a řízků v těch směrech, kde jí doposud postrádaly.

Konečně nelze opomenouti, že uvažovaným projektem má se docíliti zkrácení dopravní cesty pro slezské a vnitrozemské uhlí a připojení attrakčního obvodu nejkratším směrem k regulovanému a uplavněnému toku labskému.

Berouce zřetel k těmto momentům, činíme návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Projekt místní dráhy Pečky - Poděbrady - Nový Bydžov - Hořice doporučuje se k brzkému provedení z naprosto nutných ohledů národohospodářských k doplnění prostředků komunikačních v severovýchodních Čechách.

2. C. k. vláda se vyzývá, aby podniku místní dráhy z Peček přes Poděbrady a Nový Bydžov do Hořic věnovala přiměřenou pozornost, aby snahy po zřízení tohoto železničního spojení podporovala a aby s družstvem po ukončení technického řízení zahájila co nejdříve jednání ohledně zajištění tohoto důležitého podniku cestou garancie státní pro 70 proc. kapitálu rozpočtového.

Ve formálním ohledu navrhujeme, aby tento návrh byl odkázán komisi pro veřejné práce.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung zuführen.

Byla mně též podána řada dotazů na J. J. pana místodržitele.

Dotaz p. posl. dra Luboše Jeřábka a soudr. na místodržitele království Českého ve příčině bytových poměrů na Malé straně a stavby budovy technických departementů c. k. místodržitelství.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz posl. dra Luboše Jeřábka a soudr. k c. k. místodržiteli král. Českého ve příčině bytových poměrů na Malé Straně a stavby budovy technických departementů c. k. místodržitelství.

Vaše Jasnosti!

Neudržitelný stav bytových poměrů na Malé Straně, kdysi nejzámožnější, nyní materielně nejzanedbanější čtvrti pražské, který vyšetřili jsme v interpellacích ze dne 29. září 1908 a 3. února 1910, na něž tuto výslovně, vzhledem k datům uvedeným poukazujeme, zhoršil se dalším ještě najímáním celých bytů a zakupováním dalších domů pro účely státních úřadů i zemského výboru tou měrou, že otázka tato, kterou trpí dnes téměř všechny vrstvy obyvatelstva malostranského, stala se tak akutní, že nelze ji řešiti více pouhými sliby a nadějemi na dohlednou nápravu, nýbrž bezodkladnými skutky, pronikavým a cíle vědomým řešením.

Tím jest jedině uvolnění celé řady bytů pro státní a zemské úřady najatých a vrácení jich účelům obytným, nemá-li zejména obchodnictvo a živnostnictvo malostranské, které v krásné této a vývoje schopné čtvrti obytné bez tak již živoří, utrpěti škod přímo nenahraditelných.

Bohužel ale dosavadní a jak otevřeně a loyálně konstatuji, opravdu nejšlechetnějšími pohnutkami nesené snahy povolaných činitelů lokálních, zejména c. k. místodržitelství i obce pražské, které od let zasazují se o nápravu - zprvu postavením buď vhodné budovy pro c. k. místodržitelství v král. Českém, později alespoň vhodné budovy pro technické úřady a departementy c. k. místodržitelství - nenašly a nenacházejí dosud ani ohlasu, tím méně žádoucí podpory vlád vídeňských, zejména c. k. ministerstva financí, které akci tuto po léta maří, ač dá se provésti bez jakýchkoliv značnějších obětí finančních, ba naopak znamená úsporu na obrovském nájemném nyní placeném.

A přece je povinností vlády stejně měřiti a na pomoc přispěchati i městskému obyvatelstvu - tam, kde existenční a sociální poměry bez viny obyvatelstva stávají se přímo zoufalými - a to aspoň s touže blahovolností a ochotou, s jakou vychází se vstříc obyvatelstvu venkovskému, živelní katastrofou neb neúrodou v existenčních zájmech ohroženému.

Za okolností těchto nezbývá, než správným, ale důrazným vylíčením poměrů zdejších ukázati na neudržitelnost dosavadního stavu, stále ještě se zhoršujícího a energicky domáhati se nápravy a sice bezodkladným početím stavby aspoň pro část úřadů a departementů c. k. místodržitelství, pro něž již dnes obcí pražskou jsou vyhledána vhodná místa. A to nejen v naději, že dojde k této nezbytné záchranné akci, ale že stát konečné i proti král. hl. městu Praze jako hlavnímu městu nejpoplatnější země v této říši vykoná svoji povinnost vybudováním aspoň - i zevnějškem - trochu slušných budov úředních, o něž v krásném tomto městě hůře jest postaráno, než v mnohém zastrčeném provinciálním městě sousední říše německé.

Za těchto okolností zde vylíčených kladou podepsaní k Vaší Jasnosti tento uctivý dotaz:

1. Je Vaší Jasnosti známo, že neudržitelné poměry bytové na Malé Straně v posledních letech ještě se zhoršily dalším najímáním bytů pro c. k. státní úřady?

2. Hodlá Vaše Jasnost mocí svého úřadu, zejména správným vylíčením těchto poměrů a důrazným zakročením u povolaných činitelů, se domáhati nápravy vyvoláním souhlasu ku stavbě výše uvedených budov a rychlým provedením této?

3. Hodlá Vaše Jasnost, pokud ku stavbě této nedojde, zabrániti dalšímu ještě zhoršení tím, že další byty pro c. k. úřady místodržitelské a ostatní najímány a zakupovány nebudou?

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz dra Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci náměstku krále o rušení práv českých živnostníků na libereckém trhu.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz dra Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci náměstku krále o rušení práv českých živnostníků na libereckém trhu.

Liberecká policie a úřady města Liberce při každé příležitosti osvědčují ku příslušníkům Českého národa, kteří v Liberci národnost svou osvědčují veřejně, sveřepou přímo zášť.

Ke skutkům neomluvitelné takové zášti sluší přiřaditi i tuto skutečnost:

Všem českým obchodníkům a živnostníkům, provozujícím obchody s potravinami, zejména s ovocem, kteří přihlásili se v Liberci a v okolí jeho k obcovací řeči české, nedovoluje tržní policie liberecká provozování živnosti na veřejném trhu a to násilně a postavením stráže policejní před prodejní místa jejich.

Dokonce i takovým živnostníkům, kteří samému Liberci daně a přirážky platí, a kterým městská rada liberecká vydala živnostní listy svědčící právě na místo na tržišti, se tak stalo, že policejní svévolí zmařilo se jim provozování živnosti na místě, na které živnostní list jejich zní.

Uvádíme jen příkladem Anastazii Hladíkovou a Josefa Zúzu, kteří mají takové živnostní listy a kteří přece nesmějí na tržišti, na které jejich živnostní listy svědčí, živnost svou provozovati.

Stejně stalo se růžodolskému obchodníku s ovocem Čermákovi, kterému postavili strážníky dokonce před prodejní místo jeho na soukromém pozemku. Obchodník tento, když mu strážníci násilím znemožnili prodej, zboží své rozdal!

Marii Pšeničkové, která přísluší do Liberce a která má živnostní list, svědčící na výroční a týdenní trhy, nedovolili stejným způsobem provozovati živnost na trzích. Policejní inspektor Nečásek vyhnal ji z malého náměstí a když se proti tomu ohražovala, jí hrozil, jest-li jí to není vhod, že nebude směti choditi ani na trhy týdenní.

Jelikož dle řádu živnostenského s předměty denní potřeby lze obchodovati i na ulici a dům od domu, všichni návštěvníci trhu mají míti stejná práva a každému jest volno veřejné trhy obesílati se zbožím připuštěným do obchodu, nelze surové toto řádění liberecké samosprávy označiti jinak, než jako brutální zneužití úřední mocí, namířené na zničení těch českých obchodníků s ovocem a potravinami, kteří se "opovážili" přiznati se k obcovací řeči české.

Toto jednání jest Vaší Excellenci následkem podané stížnosti známo.

Dovolujeme si proto tázati se:

Jak může Vaše Excellence omluviti, že takové, města evropského nedůstojné úřední násilí trpí?