Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Františka Blahovce a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli království Českého v příčině potupného pojmenování království Českého na výstavě hygien v Drážďanech.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz Františka Blahovce a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli král. Českého v příčině potupného pojmenování království Českého na výstavě hygienické v Drážďanech.

Vaše Excellence! Na letošní hygienické výstavě v Drážďanech, kde Rakousko jest oficielně zastoupeno, jest Cislajtanie rozdělena na 18 korunních zemí, což jest v oficielním katalogu uvedeno. Na místě bývalého království Českého jest tam ťDeutschböhmenŤ a ťTschechischböhmenŤ, dále ostatní země. C. k. vláda rozdělila království České na drážďanské výstavě a učinila z něho dvě korunní země, čímž spáchala útok proti jednotě a nedílnosti naší vlasti, zákony zaručené a panovníkem slavnostně uznané. Potupným tímto pojmenováním staroslavného království Českého urazila c. k. vláda nejen český národ, nýbrž postavila se ostentativně přímo do řad všeněmeckých vlastizrádců, kteří rozdělení Čech učinili cílem své protirakouské politiky.

Vzhledem k tomu táží se podepsaní:

Co hodlá Vaše Excellence podniknouti, aby bezodkladně tato potupa, která každého upřímného Čecha a každého věrného příslušníka tohoto království vůbec pobuřuje, byla odčiněna?

V Praze, dne 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. dra Koernera a soudruhů na Jeho Jasnost pana c. k. místodržitele v záležitosti povyšování soudcovských úředníků v král. Českém.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance dra Koernera a soudruhů na Jeho Jasnost pana c. k. místodržitele v záležitosti povyšování soudcovských úředníků v král. Českém.

Vaše Jasnosti! Letošní jmenování soudcovských úředníků do VIII. a IX. hodnostní třídy vzrušilo nejen soudcovské kruhy, ale i veškeré české obyvatelstvo Čech v míře nebývalé.

Do roku 1903 dálo se jmenování soudcovských úředníků v král. Českém, vyjímajíc mimořádný postup soudců, přidělených službě presidiální neb stát. zástupitelství, zcela dle nabytého pořadí, tedy v podstatě dle služebního stáří.

Již v tomto roce stalo se, že při obsazování míst v krajinách s obyvatelstvem převážně německé národnosti nebo smíšených čeští, úplně kvalifikovaní soudcové byli svými německými kolegy pří povýšení do VII. hodnostní třídy přeskočeni, kteréžto případy pak se při následujících jmenováních do všech hodnostních tříd opakovaly.

Letošního roku při obsazování míst VIII. hodn. třídy povýšeno celkem 88 soudců, z nichž 16 Němců jmenováno mimo pořadí tak, že přeskočili 63, 67, 74, 81, 93, 101, 105, 116, 121, 138, 158, 162, 168 českých kolegů, ač tito vykazovali úplnou věcnou i jazykovou kvalifikací. Nejstarší jmenovaní čeští soudcové vykazují služební stáří přes 15 roků, kdežto nejmladší povýšení soudcové němečtí ani ne 9 služebních roků, takže rozdíl ve služebním stáří činí více než 6 let.

Z praeterovaných českých soudců vykazují služební stáří mnozí přes 14 roků a to i soudcové, kteří v území převážně Němci obývaném přes 10 roků sloužili, tudíž i úplnou jazykovou kvalifikaci mají. Pokud se týče IX. hodnostní třídy, jejíž obsazení provedeno bylo v tomto měsíci, bylo celkem uprázdněno 80 míst. Povýšeno bylo 90 auskultantů, z nichž 56 Čechů a 34 Němci.

Z jmenovaných Němců přeskočili dr. Weiss 2, Kolečka 20, dr. Schipal 25, Schopf 35, Kutschera a Pohl 38, Geišler, Walter dr. Wimbersky 39, Trinkmann 40, Blumentritt a Dolek 41, dr. Kříž a Wahle 42, dr. Schimmer 45, dr. Antony 49, Bayer 50, Prasse 52, Rössler 54, Wanic, dr. Eigel, Börsch, Watzel, dr. Wíchmann, Quirsfeld, dr. Rosenkranz, dr. Kohl 57, dr. Lahoda, dr. Stark, dr. Hagelmüller 58, dr. Frind 72, Götzl a Zastiera 93 českých auskultantů, z nichž všichni dle stávajících předpisů měli plnou, věcnou i jazykovou kvalifikaci. Mezi Němci byli jmenováni soudci Götzl a Zastiera, první kandidát advokacie a druhý kandidát notářství, ač správa justiční měla nadbytek úplně kvalifikovaných českých askultantů, které nejmenovala a sáhla k osobám, které pro soudcovskou službu vychovány nebyly.

Tímto se stalo, že práva českých auskultantů na postup křiklavým způsobem byla porušena. Zásady jedině spravedlivé, aby jmenování prováděno bylo dle pořadí a stáří služebního, nešetřeno ani v míře nejmenší.

Místa v krajinách s obyvatelstvem převážně německým jsou udělována bez ohledu na úplně kvalifikované české petenty mladším petentům německým, a čeští petenti vyloučeni z jmenování pro místa ta buď úplně nebo částečně tím, že někteří z nich povýšeni jsou extra statum nebo od personam do vyšší hodnostní třídy.

Zvláštním zjevem také jest, že každému Němci bez výjimky přiznává justiční správa způsobilost ku postupu, kdežto celým stům českých petentů tuto způsobilost z důvodů mimoslužebních odpírá.

Prostá statistická data, která jsou svrchu uvedena, jasně ukazují, ze justiční správa při jmenování soudců v království Českém neřídí se zásadami, které zachovává ve všech obvodech ostatních vrchních zemských soudů, totiž respektováním práv délkou služby a kvalifikací nabytých, nýbrž dává se sváděti na scestí protizákonnosti a bezohledného poškozování českých soudců a auskultantů jen z toho důvodu, aby bylo dostiučiněno politickým tužbám Němců z Čech.

Nijak při tom neomlouvá správu spravedlnosti ta okolnost, že, by zakryla tuto nezákonnost, jmenuje také české petenty, nikoliv však dle služební doby a kvalifikace, nýbrž libovolně dle zásluh a měřítek po většině neznámých.

Jest příkazem prosté spravedlnosti, aby křivda, která byla způsobena soudcovským úředníkům při jmenováních těch opomenutým, byla napravena, což státi se může jedině tím, že by dosud neobsazená soudcovská místa VIII. a IX. hodnostní třídy v král. Českém neprodleně propůjčena byla českým okresním soudcům ad personam a soudcům extra statum jmenovaným, a aby na místa, jež se tímto dodatečným jmenováním uprázdní, jmenováni byli petenti dle služebního pořadí, a že by všichni shora vylíčeným, zákonně neodůvodněným způsobem praeterovaní čeští soudcové a auskultanti jmenováni bylí neprodleně do vyšší třídy hodnostní.

Dovolujeme si k Vaší Jasnosti, jakožto zástupci c. k. vlády v král. Českém, dotaz:

1. Jak ospravedlní c. k. justiční správa vylíčený způsob povyšování soudců do VHI. a auskultantů do IX. třídy hodnostní, při němž tak ohromné množství českých soudců a auskultantů bylo praeterováno?

2. Jest c. k. justiční správa ochotna, odčiniti křivdu, svrchu vylíčeným jmenováním na českých soudcích a auskulantech spáchanou tím způsobem, aby dosud neobsazená soudcovská místa VIII. a IX. hodnostní třídy v král. Českém neprodleně propůjčena byla okresním soudcům ad personam a soudcům extra statum jmenovaným, a aby na místa, jež se tímto dodatečným jmenováním uprázdní, jmenováni byli petenti dle služebního pořadí, a aby všichni shora vylíčeným, zákonně neodůvodněným způsobem praeterovaní čeští soudcové a auskultanti vyjmenováni byli neprodleně do vyšší hodnostní třídy?

3. Jest c. k. justiční správa ochotna, v budoucnosti při každém nastávajícím obsazování míst soudcovských v král. Českém šetřiti zásady služebního stáří?

V Praze, dne 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Anýže, dra Hnídka a soudr. k Jeho Jasnosti p. místodržiteli.

Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance Anýže, dra Hnídka a soudruhů k Jeho Jasnosti panu místodržiteli o průtazích a nezákonnostech při zřizování škol národnostních menšin.

Vaše Jasnosti! Stav, v jakém se octlo zřizování českých škol tak zvaných národnostních, to jest škol pro české menšiny v území zněmčeném, jest nejen žalostný, nýbrž opravdu nesnesitelný; jest nejen ke škodě českých menšin, ale neslouží ani ke cti úřadů školních, jichž jest poctivou a svatou povinnosti, aby se staraly o školní vzdělání dětí státních občanů.

České obecné školy národnostní v území zněmčeném jsou beze sporu školami potřebnými a nevyhnutelnými. O takovýchto školách předpisuje zákon ze dne 19. února 1870 čís. 22 z. z. v § 6.: ťŠkolní úřadové pečujte o to, aby potřebné školy obecné (§§ 1., 2., 5., 12.), kde jich posavad není, bez zbytečných odkladů se zřizovaly a aby při tom všeliké výjimky k trvalému zdaru školy byly na jisto postaveny.Ť

Ačkoliv tedy školním úřadům jest v paragrafu tomto předepsáno, aby k tomu hleděly, by zbytečné odklady při zřizování nutných škol nemohly býti na závadu, přece jenom, bohužel, poznáváme v poslední době, že jsou to právě c. k. školní úřady, které vymýšlí a zásadním nepřátelům české národnosti vymýšleti pomáhají různé šikány, kterými by akce za zřizování českých veřejných škol národnostních byly ne-li mařeny, tedy aspoň co nejvíce oddalovány.

Každý, kdo měl příležitost účastniti se jenom jedné akce o zřízení české obecné školy veřejné v místě národnostně smíšeném, musí doznati pravdu těchto slov. A bude-li jednou historie psát dějiny kulturních snah v tomto mocnářství, pak musí se s úžasem pozastaviti nad obsahem protokolů, které jsou sepisovány při komisionelním řízení, jež s interesenty podle § 7. citovaného zákona se zavádí při žádosti o školu veřejnou. Neváháme říci, že bude k věčné hanbě německého národa obsah těchto protokolů, ve kterých nejmalichernějších záminek k tomu cíli se užívá, aby akce o české školy veřejné byly protáhnuty do nekonečna. Námitky nesčetněkráte c. k. správním dvorem soudním vyvrácené, znova se přednášejí, a poskytují tak politickým úředníkům, kteří akce tyto jménem c. k. okresních školních rad vedou, vítanou příležitost, aby mohli komisionelní řízení odročovati, přicházeti tak ochotně vstříc německým obcím, protahovati celé řízení a šikanovati české rodiče, kteří mají tu odvahu, aby o zřízení školy zažádali a na žádosti své setrvalí. Ačkoliv jest veřejným tajemstvím, že německé obce u c. k. okresních hejtmanství opatří si úplný opis žádosti za českou školu i se seznamem žadatelů daleko dříve, nežli jest nařízen výslech žadatelů, přece jenom pak při komisi poskytují se obcím nadbytečně a přílišně dlouhé lhůty, které mají jim dáti příležitost, aby mohly proti žadatelům nejrůznějšími způsoby zakročovati. Vyštvání z práce, výpovědi z bytů a všechno to, co při takových příležitostech se děje, jest smutným svědectvím nejen nekulturnosti obcí, nýbrž i naprostého nedostatku nestrannosti c. k. školních úřadů.

Akce proti českým školám vede se dnes organisovaně a vede ji docela otevřeně německý Schulverein, který ji také financuje. Pod jeho egidou provádí se pronásledování českých žadatelův a tak spolek, který podle stanov svých určen jest k tomu, aby podporoval vzrůst školství, nečiní v království Českém nic jiného, nežli že pomáhá české školství veřejně ubíjeti a rozvoji jeho brániti.

V poslední době jsme svědky toho, co všechno činí obec a okresní školní rada v Litoměřicích, aby znemožnily otevření české školy veřejné, která po tolika a tolikaletém boji konečně povolena byla postupem všech instancí rozhodnutím správního soudu.

Nejinak jest tomu i v Podmoklech, kde česka škola veřejná - rovněž ovšem ne bez krutého boje - povolena jíž zemskou školní radou a ministerstvem, kteréž současně zamítlo žádost městské obce podmokelské, aby žalobě její k správnímu soudu přiznána byla moc odkládací.

To jsou překážky, které činí obce.

Ale úkolem naším v prvé řadě jest, upozorniti na překážky protizákonné, které, bohužel, oproti výslovnému znění § 6. citovaného zákona, činí úřadové školní. Překážky tyto vrcholí zejména v nemístném protahování věci. A tu žaloba naše směřuje nejen proti různým c. k. školním radám, kteréž v první řadě chtějí si zasloužiti titulu úřadů všeněmeckých, nýbrž i také proti veleslavné c. k. zemské školní radě, jakož: i vysokému c. k. ministerstvu kultu a vyučování, kteréž obě dvě instance školní nedbají svých povinností a, kde jedná se o českou školu, v přemnoha případech jednají proti výslovnému znění § 6.

U c. k. zemské školní rady pro král. České v Praze leží do dnes nerozhodnuty žádosti o české školy veřejné: v Rejdicích v Tanvaldu, v Komořanech u Mostu, v Novosedlicích u Teplic, v Dolním Litvínově u Mostu, v Nové Vsi-Hrdlovce u Oseka, v Bohosudově u Teplic, ve Svodavě u Falknova, v Cukmantlu u Teplic, v Jeníkově u Duchcova, v Línech a Zbuchu u Plzně a v Hodkovicích u Liberce. Mnohé z těchto akcí školských provedeny byly úplně již před dvěma roky a přece veleslavná c. k. zemská školní rada nedospěla o těchto žádostech ještě ani tak daleko, aby o nich rozhodla. Plenum tohoto váženého úřadu školního již od ledna nesešlo se ke schůzi, a tak ve školských poměrech v království Českém zavládla nebezpečná anarchie, kteráž není ke cti ani zemi, ani c. k. úřadům školním.

Jest to jistě do nebe volající bezpráví, když takovéto řady žádostí o české školy, na něž české menšiny mají plné právo, leží nevyřízeny u c. k. zemské školní rady, co zatím český národ na mnoha z těchto míst vydržuje z těžce sesbíraných krejcárků české školy soukromé. Jak lze tvrditi, že jest nestrannou a spravedlivou vláda, která poměry takové trpí, a nanejvýš ještě dovoluje, aby za veřejné fondy nesl náklady na školství z dobrovolných sbírek chudý lid český, které podle práva a spravedlností nésti mají fondy veřejné!

Ale nejinak jedná i vysoké c. k. ministerstvo. Ku příkladu žádost o zřízení české obecné školy v Sobědruhách u Teplic leží u ministerstva již drahně dlouhou dobu a o rekursu obce není rozhodnuto, ačkoliv jest rekurs tento nanejvýš svévolný. A zatím české děti ze Sobědruh, pro něž není v místě české školy, konati musí obtížnou, namáhavou a dalekou cestu do Trnovan, kdež pro ně Ústřední Matice Školská vydržuje školu soukromou. Kdo však nahradí této korporaci, a kdo nahradí národu českému peníze, jež vydají se na soukromé školství po tu dobu, co rozhodnutá již žádost o školu veřejnou, žádost nanejvýš oprávněná a spravedlivá, leží v některém šuplíku ministerském?

Se zřizováním škol, které právoplatně již povoleny byly ministerstvem, úřady školní nijak nespěchají. Charakteristické doklady toho máme v Běhánkách u Teplic, v Dolním Jiřetíně u Mostu a v Třebušicích u Mostu. Ministerské rozhodnutí jest právoplatné; podají-li obce proti rozhodnutím těmto, nebo podaly-li snad již žalobu ke správnímu soudu, musí býti teprve rozhodováno o tom, bude-li přiznána žalobám těmto moc odkladná. C. k. úřady školní však nedbají toho ani v nejmenším a nestarají se, aby výnosu ministerskému bylo vyhověno. Přednostové těchto úřadů vědí velíce dobře, že nadřízené úřady školní nenaléhají na rychlé vyřízení aktů, které týkají se českých škol, a mohou si pak ovšem zcela klidně dovoliti protáhnutí každé takovéto věcí.

Charakteristickým dokladem toho, jakými cestami musí se bráti akce o českou školu veřejnou, jest v nejnovější době žádost českých rodičů ve školní obci Ranné v politickém okresu Lounském za zřízení české obecné školy veřejné v této obci. Ranná patří politicky k okresu Lounskému, školsky pak k politickému okresu Žateckému. Jest zde dvoutřídní veřejná škola německá a dvoutřídní matiční škola česká. V obci jest velkostatek, náležející městu Lounům a obecní výbor této obce jest z dvou třetin v rukou německých, z jedné třetiny pak v rukou českých. Obec jest smíšená, s převážnou většinou obyvatelstva českého.

Čeští rodičové v Ranné podali dne 2. listopadu 1910 u zemské školní rady pro království České v Praze žádost za zřízení české obecné školy veřejné v této obci. Teprve na den 2. a 3. února 1911 nařízen byl o žádosti této výslech žadatelů, kterýž také skutečně proveden. Na to však celá záležitost ležela klidně u okresní školní rady v Žatci až do 21. srpna 1911, kdy konalo se řízení komisionelní. Že při něm vyhovováno bylo německým návrhům na protahování celé věci, rozumí se samo sebou, a nejinak bylo tomu i při pokračování tohoto řízení komisionelního dne 24. srpna 1911, kteréž skončilo tím, že obci Rannské dána lhůta dvou měsíců k tak zvanému prostudování spisů. A přece právě o žádosti Rannské jest v Žatci všeobecně známo, že tuto žádost následkem nezákonného činu neznámého pachatele, jenž sedí jako úředník u okresního hejtmanství v Žatci, dostal do rukou štvavý žatecký ťOrtsratŤ dříve, nežli vůbec nařízen byl výslech rodičů. Německé listy pražské přinesly o podání této žádosti ze Žatce datovanou zprávu více jak měsíc před tímto výslechem. Ale ne dosti na tom, že žádosti Němců vyhověno potud, že dána jim lhůta dvou měsíců! Stalo se však ještě více, poněvadž c. k. okresní školní rada v Žatci skutečně musila dokázati ku přání německého Schulvereinu, že jest c. k. německou okresní školní radou. Spisy, týkající se české veřejné školy v Ranné, byly jí po dni 24. srpna, nevíme jakým právem, předloženy, a tu usnesl se tento c. k. úřad, že lhůtu, při komisi německé obci Rannské danou, prodlužuje svémocně na šest měsíců. Tak dlouho tedy má býti celá záležitost protahována, a tak má býti poskytnuta Němcům příležitost, aby mohli činiti nátlak na odvislé rodiče, a aby mohli mezi tím, jak se ostatně jíž stalo, zakročiti o odškolení dvora Hoblíka ze školní obce Rannské do Českých Nečich na Lounsku, kamž mají z Hoblíka děti mnohem dále a cestu mnohem neschůdnější, nežli do Ranné. A tak jsme tu svědky toho, kterak c. k. okresní školní rada v Žatci proti výslovnému znění § 6. citovaného již zákona zemského o zřizování škol dává obci Rannské lhůtu šesti měsíců, aby tím pohodlněji a snadněji akce o českou školu v Ranné byla zničena a ubita. Přáli bychom každému, kdo o věc tuto se zajímá, aby nahlédnouti mohl do spisů úředních, týkajících se zřízení této školy, aby srovnati mohl rozkazy c. k. zemské školní rady a způsob, jakým na rozkazy tyto odpovídá c. k. okresní školní rada v Žatci. Není se co diviti. Okresní hejtman, který nezastavil nezákonné usnesení okresní školní rady v Žatci o prodloužené lhůtě, okresní komisař, který řízení vede a při řízení tom všemožně hledí vyjíti vstříc Němcům, ti oba vědí, že mohou si oproti c. k. zemské školní radě, když jedná se o zřízení české školy, dovoliti všechno a že nenajde se na světě instance, která by je poučila náležitým způsobem o jejich povinnostech k zákonu. Za to za všechno očekávají tito úředníci ještě povýšení, holedbajíce se svými zásadami o německou věc.

Takové jsou u nás poměry a k takovým dochází koncům.

Anarchie, která zavládla v soudnictví v království Českém, jest dnes na postupu i ve správě politické. Půjde-li to tak dále, bude v brzku anarchie v království našem všeobecná a slavné úřady všech národností budou této anarchie ochotnými a rozhodnými podporovateli.

Není potřeba, abychom se tázali Jeho Jasnosti pana místodržitele království Českého, zda jsou mu poměry tyto známy. Víme, že mu v celku známy jsou, a žasneme jen nad tím, že dosud nepostaral se o nápravu u c. k. okresních školních rad a u c. k. zemské školní rady, což jistě učiniti mohl a učiniti také měl.

Nemůžeme tedy ke konci, nežli tázati se Jeho Jasnosti, zda jest ochoten aspoň nyní, kdy na tyto záležitosti byli jsme nuceni upozorniti veřejně, učiniti náležitou nápravu, která jest nutna nejen v zájmu českého školství menšinového, nýbrž v zájmu cti a pověsti úřadů státních a tohoto království.

V Praze, dne 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl dra Karla Baxy a spolupodepsaných na Jeho Excellenci pana místodržitele pro vyzývání k boykotu českých rodičů v Žatci před zápisem do škol.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dra Karla Baxy a spolupodepsaných na Jeho Excellenci pana místodržitele pro vyzývání k boykotu českých rodičů v Žatci před zápisem do škol.

V Žatci vycházející Saazer Kreisbote uveřejnil v čísle 102. z 15. září, tedy těsně před zápisem do škol seznam všech českých rodičů, posílajících děti do české školy, uváděje jména jejich i bydliště i zaměstnání. Obecní strážníci pak roznášeli tato čísla po domech, kde dotyční čeští rodiče bydlí. Časopis ten, hlásající zjevný boykot, konfiskován nebyl.

Poněvadž zjevy tyto v německých městech nejsou ojedinělé, naopak často se opakují, aniž by povolaní státní úřadové chránili české rodiče před takovýmto pranýřováním, tážeme se Jeho Excellence, jak hodlá chrániti příslušníky české národnosti před takovýmto protizákonným pronásledováním a je-li Jeho Excellence ochotna, případ námi uvedený úředně vyšetřiti dáti a rozšiřovatele boykotujícího časopisu k zodpovědnosti pohnati.

Poněvadž jest nám strannictví okresního hejtmana v Žatci a zjevné jeho nepřátelství k českému národu z jiných případů, zejména z doby sčítání lidu známo, žádáme za vyšetření věci osobou úřední úplně nestrannou.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tyto interpelace Jeho Jasnosti panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellationen an Seine Durchlaucht den Herrn Statthalter leiten.

Druhý bod denního pořádku zní. ťZprávy o volbáchŤ.

Der zweite Punkt der Tageordnung ist: "Wahlberichte".

Žádám pana přísedícího dra Buriana, aby laskavě podal zprávu.

Zpravodaj přísedící zemského výboru posl. dr. Burian: Slavný sněme! K volbě jednoho poslance do sněmu, konané dne 28. ledna 1911 pro volební sbor držitelů velkých statků svazkem svěřenským nezavázaných, dostavilo se ze 405 voličů 32, z nichž 16 osobně a 16 plnomocenstvím voličské právo vykonalo.

Zvolen byl všemi odevzdanými 32 hlasy: Erich princ Thurn-Taxis, velkostatkář ve Mcelích.

Jelikož proti volbě této není závady, navrhuje zemský výbor, předkládaje spisy:

Slavný sněme račiž volbu pana Ericha prince Thurn-Taxise, velkostatkáře ve Mcelích, za poslance pro volební sbor velkostatků svazkem svěřenským nezavázaných za platnou uznati a zvoleného k sněmu připustiti.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn Erich Prinzen Thurn-Taxis, Großgrundbesitzer aus Mzell, zum Abgeordneten für den Wahlkörper des nichtfideikommissarischen Großgrundbesitzes agnoszieren und den Gewählten zum Landtag zulassen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Wünscht jemand von den Herren das Wort?

Wenn dies nicht der Fall ist, ersuche ich die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem, aby pozdvihli ruku.

Der Antrag ist angenommen und die Wahl verifiziert.

Návrh jest přijat.

Žádám pana přísedícího dra Škardu, aby podal zprávu.

Zpravodaj přísedící zemského výboru dr. Škarda: Slavný sněme! Dne 7. března 1910 provedena doplňovací volba zemského poslance Obchodní a živnostenské komory v Čes. Budějovicích, jelikož dosavadní poslanec Josef Brdlík se vzdal mandátu.

Dle volebních spisů odevzdáno bylo platných 23 hlasovacích lístků, z nich znělo 22 na jméno Mořic Steindler, majitel lihovaru v Benešově.

Jeden hlasovací lístek odevzdán prázdný.

Byl tedy většinou hlasů zvolen Mořic Steindler, majitel lihovaru v Benešově a jelikož proti volbě není žádné závady, předkládá zemský výbor spisy volební s návrhem:

Slavný sněme, račiž volbu pana Mořice Steindlera, majitele lihovaru v Benešově, za poslance Obchodní a Živnostenské komory v Českých Budějovicích za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn Moritz Steindler, Brennereibesitzers in Beneschau, zum Abgeordneten der Handels- und Gewerbekammer in Budweis als giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen.

Nejvyšší maršálek zemský: Přeje si někdo slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Není tomu tak. 58

Žádám pány, kteří s touto volbou souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Wahl für giltig erklären, die Hand zu erheben.

Volba je verifikována.

Die Wahl ist verifiziert.

Berichterstatter Landesausschußbeisitzer Abg. Dr. Urban: Hoher Landtag! Zu der am 19. Juli 1910 vorgenommenen Stichwahl des Landtagsabgeordneten für den Wahlbezirk der Städte und Industrialorte Böhmisch-Leipa sind von 1690 Wählern 699 erschienen.

Von den abgegebenen Stimmen hat erhalten:

Herr Dr. Max Kriegelstein, Ritter von Sternfeld, Rechtsanwalt in Böhmisch-Leipa 625, Herr Josef Florian Kühnel, Kaufmann in Böhmisch-Leipa 52. Nebstdem wurden 20 leere Stimmzettel und zwei Stimmen für Herrn Adolf Knöchl, Lokomotivführer, abgegeben.

Die absolute Majorität beträgt einschtießlich der leeren Stimmzettel 350, ohne dieselben 340.

Diese absolute Majorität in beiden Fällen erhielt Herr Dr. Max Kriegelstein, Rechtsanwalt in Böhm.-Leipa, welcher daher als Abgeordneter gewählt erscheint.

Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand vorliegt, so erlaubt sich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage zu unterbreiten:

Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn Dr. Max Kriegelstein, Ritter von Sternfeld zum Abgeordneten für den Wahlbezirk der Städte und Industrialorte Böhm.-Leipa als giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž volbu pana dra Maxe Kriegelsteina, rytíře ze Sternfeldu, za poslance volebního okresu měst a míst průmyslových Českou Lípu uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.