Ldtgs.-Z. 565, Druck LXXIV. Antrag des Abgeordneten Dr. Eduard Šubrt und Genossen, betreffend die Bewilligung einer ausgiebigen Unterstützung aus Landesmitteln der "Wassergenossenschaft zur Regulierung des Žabinecbaches" zum Zwecke der Durchführung des Regulierungsprojektes des Žabinecbaches sowie der gleichzeitigen Melioration der an diesem Bache gelegenen Wiesengrundstücke im Gebiete der königl. Stadt Deutsch-Brod.

Ldtgs.-Z. 566, Druck LXXV. Antrag des Abgeordneten Malkus, Novák und Slavík, betreffend die Gewährung einer Jahresunterstützung dem Rückversicherungsverbande der böhmischen Viehversicherungsvereine im Königreiche Böhmen mit dem Sitze in Prag, sowie auch einzelnen lokalen wechselseitigen Versicherungsvereinen.

Ldtgs.-Z. 580, Druck LXXVI. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Voranschläge des Normalschulfondes und der zu demselben gehörenden Stiftungen für das Jahr 191 1.

Ldtgs.-Z. 591, Druck LXXVII. Bericht des Landesausschusses über das Gesuch der Stadtgemeinde Reichenberg um Erwirkung eines Gesetzes, womit der Gemeinde Reichenberg die Bewilligung zur Aufnahme einer Anleihe von 17,477.000 K für Gemeindezwecke erteilt wird.

Ldtgs.-Z. 595, Druck LXXVIII. Bericht des Landesausschusses über das Volksschulwesen im Königreiche Böhmen für das Jahr 1909.

Ldtgs.-Z. 596, Druck LXXIX. Bericht des Landesausschusses über die Aufrechthaltung der Landesgebarung in den Jahren 1908 bis 1910 mit Anträgen auf einstweilige finanzielle Vorkehrungen.

Ldtgs.-Z. 597, Druck LXXX. Bericht des Landesausschusses mit den statistischen Daten über den Stand und die Bewegung der Zwänglinge und Korrigenden der kgl. böhm. Landeszwangsarbeits- und Besserungsanstalten pro 1908, sowie über die Aufführung der im Jahre 1907 entlassenen.

Ldts.-Z. 598, Druck LXXXI. Bericht des Landesausschusses mit dem Rechnungsabschlusse des Landesfondes des Königreiches Böhmen für das Jahr 1909.

Ldtgs.-Z. 602, Druck LXXXII. Bericht des Landesausschusses, mit welchem der Tätigkeitsbericht des Kaiser und König Franz Josef I. Landes-Jubiläums-Kreditfondes zur Unterstützung von kleinen landwirtschaftlichen Produzenten für das Jahr 1909 vorgelegt wird.

Ldtgs.-Z. 603, Druck LXXXIII. Bericht des Landesausschusses über den Stand der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen im Schuljahre 1908-09 und über die denselben aus den Dotationen des Jahres 1908 und 1909 gewährten Landessubventionen.

Ldtgs.-Z. 607, Druck LXXXIV. Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit des Kaiser und König Franz Josef l. Landes-Jubiläums-Kreditfondes zur Unterstützung von Kleingewerbetreibenden für das Jahr 1909.

Ldtgs.-Z. 608, Druck LXXXV. Bericht des Landesausschusses mit dem Landesvoranschlage für das Jahr 1911.

Ldtgs.-Z. 609, Druck LXXXVI. Bericht des Landesausschusses, mit welchem ein Verzeichnis der gegenüber den normalen Voranschlägen der früheren Jahre in den Landesvoranschlag 191 1 nicht aufgenommenen Posten vorgelegt wird.

Ldtgs.-Z. 615, Druck LXXXVII. Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassen im Jahre 1909.

Ldtgs.-Z. 641, Druck LXXXVIII. Bericht des Landesausschusses über die Förderung von genossenschaftlichen Unternehmungen, welche die Hebung der Landwirtschaft bezwecken, mit einem Ausweise der diesbezüglich bis Ende des Jahres 1909 bewilligten Landesbeiträge.

Ldtgs.-Z. 637, Druck LXXXIX. Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit der technischen Abteilung für Wasserbauten im Jahre 1910.

Ldtgs.-Z. 638, Druck XC. Bericht des Landesausschusses mit den Auszügen aus den Rechnungsabschlüssen der selbständigen Fonde für das Jahr 1910.

Einlauf bis 20. September 1911.

Stenographische Bericht über die VI. Landtagssitzung.

Geschäftsprotokolle der 2., 3., 4. und 5. Landtagssitzung.

Der Landtag das Königreiches Böhmen 1861-1911. (Personalien.)

Am Tische liegt auf: Statistische Übersicht der Landesaktion zur Unterstützung von

Eisenbahnen niederer Ordnung im Königreiche Böhmen.

Mitteilungen des statistischen Landesamtes.

Umbau- und Erntestatistik. Band XV.

Jahresbericht der deutschen königl. böhm. landwirtsch. Akademie Tetschen-Liebwerd für das Studienjahr 1909-1910.

Zehnter Jahresbericht der königl. böhm. landwirtschaftlichen Akademie in Tabor für das Studienjahr 1909-1910.

Jahresbericht und Rechnungsabschluß des Kaiser Franz Josef I. Landes-Versicherungssonds für das Jahr 1910.

Jahresbericht des k. k. Landesschulrates für Böhmen über den Stand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1909.

Ausweis über den Stand der Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften im Jahre 1908.

Rechnungsabschluß der Landesbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1910.

Jahrbuch des Hydrographischen Zentralbureaus XV. Jahrgang 1907.

Nejvyšší maršálek zemský: Račte slavnému sněmu sděliti došlé petice.

Bitte die eingelaufenen Petitionen zu verlesen.

Sněmovní aktuár dr. Wellner čte došlé petice.

Landtagsaktuar Dr. Wellner verliest die eingelaufenen Petitionen.

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si sděliti, že mne došla celá řada návrhů.

Es ist mir eine Anzahl von Anträgen übergeben worden; ich ersuche, daß dieselben verlesen werden.

Žádám, aby byly přečteny.

Návrh poslance dra J. Čelakovského a soudruhů stran dozoru na národnostní školství.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance dra Jaromíra Čelakovského a soudr. stran dozoru na národnostní školství.

Slavný sněme! Račiž schváliti přiloženou osnovu zákona.

V Praze, dne 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Jaromíra Čelakovského a soudr. na zákonné upravení národnostního školství.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance dra Jaromíra Čelakovského a soudruhů stran zákonné úpravy národnostního školství.

Slavný sněme! Račiž schváliti přiloženou osnovu zákona.

V Praze, dne 20. září 1911.

Dr. Čelakovský a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Švehly, dra Václava Škardy, V. Klofáče a soudr. na zmírnění všeobecné tísně a nouze.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Ant. Švehly, dra Václava Škardy, V. Klofáče a soudruhů na zmírnění všeobecné tísně a nouze.

Slavný sněme! Přiostřené hospodářské a sociální poměry, kteréž neúrodou hlavních plodin zemědělských a různými katastrofami živelními staly se ještě tísnivějšími, doléhají hrozivě a krutě na široké vrstvy obyvatelstva a zvláště na jeho výrobní třídy. Všeobecná nouze zachvátila rolníka, živnostníka i dělníka a doléhá nyní těžce i na zřízence a úředníka, jichž hospodářské postavení jest nastalými poměry povážlivě otřeseno. Jest tu potřebí nutné rychlé odpomoci se strany činitelů veřejných a to jednak odpomoci okamžité, jednak intensivnějšího používání veškerých oněch prostředků zvelebovacích, kteréž mohou zvýšiti výdělečnou schopnost obyvatelstva.

Za účelem neprodleného zmírnění této všeobecné tísně a zahájení zemské pomocné akce navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti na zvolení 24členné nouzové komise, která budiž prohlášena za permanentní.

Komise vyžádejž si k usnadnění své práce v nejkratší lhůtě příslušný materiál od státních a zemských úřadů, jakož i návrhy povolaných zájmových korporací a interesovaných kruhů.

V Praze, 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh Fr. Blahovce a soudruhů ve příčině poskytnutí podpory zemské a státní požárem postiženému obyvatelstvu obcí Dobrše a Oulehle, okres Volyně.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh poslance Blahovce a soudruhů v příčině poskytnutí podpory zemské a státní požárem postiženému obyvatelstvu obcí Dobrše a Oulehle, okres Volyně.

Slavný sněme království Českého!

Dne 15. července 1911 postiženo bylo obyvatelstvo chudé a horské obce Dobrše požárem, který vyžádal si mnoho budov, jakož i školu, na jejíž stavbu v dnešní bídě není pomyšlení.

Dne 24. července 1911 o půl 9. hodině dopolední vznikl požár v obci Oulehli, kdy všickni téměř občané byli na poli, a zničil přes úsilí přispěchavších čtyř sborů hasičských a obyvatelstva domácího i ze sousedních obcí sedm hospodářských stavení.

Postižené obyvatelstvo těchto dvou obcí pošumavských zcela chudých skládá se z chalupníků, živnostníkův a dělníkův. Tato hrozná rána je tím citelnější, že počínajíc rokem 1903 bylo obyvatelstvo těchto obcí každým rokem postiženo živelními pohromami, takže neustále do větší bídy upadá. Při nynější drahotě životních potřeb, šatstva, prádla, obuvi a potřeb stavebních i řemeslníků bude pohořelým nemožno bez vydatné pomoci zemské a státní dosíci toho stupně, jako byli před požárem.

Vzhledem k tomu navrhují podepsaní:

Slavný sněme král. Českého, račiž se usnésti:

1. Budiž poskytnuta poškozenému a ožebračenému obyvatelstvu těchto dvou obcí Dobrše a Oulehle z prostředků zemských vydatná podpora a to na základě úředního šetření, vykonaného c. k. okresním hejtmanstvím v Strakonicích.

2. Na základě téhož úředního šetření c. k. vláda se vyzývá, aby poskytla dostatečnou podporu státní.

3. V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento přikázán byl komisi rozpočtové bez prvního čtení.

V Praze, dne 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan MUDr. Eduard Šubrt a soudruzi podávají návrh na změnu některých §§ zákona ze dne 3. října 1907 a ze dne 29. května 1908.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Vysokému sněmu království Českého! MUDr. Eduard Šubrt a soudruzi podávají návrh na změnu některých §§ zákona ze dne 3. října 1907 číslo 63 z. z. a ze dne 29. května 1908 čís. 35 z. z.

Vysoký sněme království Českého! Podepsaní poslanci sněmu království Českého dovolují si podávati návrh, aby změněny byly některé §§ obou zákonů, jimiž upraveny byly poměry služební úředníků při okresích a obcích v království Českém.

Seznalo se při provádění obou zákonů, že některá ustanovení zákonná nejsou dosti jasna, některá navzájem si odporují, někde texty obou zákonů, ačkoliv oba jsou autentickými, navzájem se neshodují a že zkrátka - v obou zákonech jsou nesrovnalosti, kteréž dávají zbytečně příčinu ke sporům mezi úředníky a korporacemi samosprávnými. Také tolik je jisto, že na dnešní poměry, zejména tak, jak nyní se vyvinují, některá ustanovení zákonná, pokud týkají se příjmů a jich zvyšování, nedostačují, takže i tu nutno je pomýšleti na změnu.

Dospěli proto podepsaní k pevnému přesvědčení, že je nutno novellou k oběma zákonům změniti v obou zákonech aspoň tyto §§: 3., 6., 8., 9., 15., 17., 19., II. a III., 21., 26., 35., 36., 39., 41. a 42., jakož i v zákoně ze dne 29. května 1908 čís. 35. z. z. ještě § 43.

U některých těchto paragrafů jedná se o změny zcela nepatrné, takže není nijak obtížno změny tyto provésti.

Podle přesvědčení podepsaných členů sněmu království Českého nejde tu o nic jiného, nežli aby změnou nejasných a neurčitých ustanovení vyhověno bylo duchu zákona a úmyslu, jejž zákonodárce měl, vydávaje oba zákony. Nová pak ustanovení, která do zákona vsunouti chceme, mají ten pouze účel, aby vyhověno bylo poměrům jak nově se utvářily.

V ohledu formálním dovolujeme si doporučovati, aby tento návrh náš přikázán byl bez prvého čtení komisi pro obecní a okresní záležitosti.

V Praze, dne 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Karla Merta a soudruhů aby ústřední zemská dětská útulna zřízena byla v městě Jindř. Hradci.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh poslance Karla Merta a soudruhů, aby ústřední dětská útulna zřízena byla v městě Jindř. Hradci.

Jak známo, zanáší se zemský výbor království Českého myšlenkou, zříditi na českém jihu ústřední zemskou dětskou útulnu, do kteréž ve vlastní opatření země převzati býti mají veškeří ve Vídenském nalezinci zrození a opatrovaní příslušníci království Českého.

Uvažujíce všechny důležité momenty, aby ústav ten umístěn byl v takové obci, kde dány jsou podmínky řádné správy, laciné režie a zdravotnictví a aby volena byla krajina, v níž nejvíce nalezenců se vyskytuje, shledali jsme, že veškerým těmto podmínkám na celém českém jihu jedině město Jindřichův Hradec, jenž je sídlem celé řady zeměpanských a autonomních úřadů, vyhovuje.

Dopravní prostředky spojují město na všechny strany v nejbližšími v nejvzdálenějším okolí.

Režie ústavu bude nepatrnou, poněvadž v chudé krajině Jindřicho-Hradecké pozemky lacino jsou na prodej a životní potřeby pak za mírné ceny lze dostati.

Mírné ponebí krajiny Jindřicho-Hradecké, ležící na úpatí pahorkatiny českomoravské, známo je všeobecně.

Čistý, zdravý vzduch, nepokažený kouřem a výpary z továren, prosycen je ozonem z četných lesů a dostatečně napájen vodními parami z řek a rybníků.

Konečně smutný sice důvod, avšak pro zřízení dětské útulny veledůležitý jest ten, že v krajině Jindřicho-Hradecké je domovem více nalezenců než kdekoli jinde.

Chudé obyvatelstvo z okresu Jindřicho-Hradeckého a okresů sousedních musí z nedostatku výživy v domovině hledati práci ponejvíce ve Vídni - a jaké toho jsou následky, o tom netřeba slov šířiti.

Kdyby všichni nalezenci z krajiny Jindřicho-Hradecké opatřeni byli v ústavě domácím a dáni pak na výchovu do svých domovských obcí lidem příbuzným, jaký kus humanitní práce by tu byl vykonán - co dalo by se zachrániti existencí, které jinak při výchově u lidí cizích hynou na duchu a na těle a stávají se ponejvíce jen novou obtíží společnosti lidské!

Opírajíce se o tyto důvody, navrhujeme, aby návrh tento byl bez prvního čtení přikázán k projednání komisi rozpočtové.

V Praze, dne 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslanců Maštálky a soudr. ve příčině chystaného říšského zákona o drahách místních.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh poslanců Maštálky a soudruhů ve příčině chystaného říšského zákona o drahách místních.

V uvážení okolnosti, ze návrhem říšského zákona, předloženého sněmovně poslanců ve Vídni v roce 1909, překvapujícím způsobem byly oproti jiným královstvím a zemím na radě říšské zastoupeným zájmy království Českého zatlačeny do pozadí, v uvážení, že zákonem svrchu citovaným nebyl vzat zřetel na celou řadu místních drah, které sněmem království Českého byly již skutečně podporovány komisí pro veřejné práce i zemským výborem sněmu ku podporování navrženy, anebo průběhem nedělnosti sněmu království Českého tak dalece technicky i finančně dokončeny a zabezpečeny, že chybí jen finanční podpora státu a země, aby mohla býti stavba projektovaných místních drah zahájena, v uvážení, že c. k. ministerstvo železnic zahájilo jednání s c. k. ministerstvem financí ve příčině předlohy a podporování drah místních, která v podzimním zasedání rady říšské této má býti ku projednání dodána:

Vysoký sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby do projektované předlohy o drahách místních přijalo ony místní dráhy v království Českém, jež finančně i technicky jsou tak dalece zabezpečeny, že provedení jich eventuelně za dodatného usnesení se sněmu království Českého ohledně finanční podpory zemské nestojí žádné překážky v cestě.

V Praze, dne 20. ledna 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance J. Adama, Šmirouse a soudruhů na poskytnutí pomoci obyvatelům vyhořelé obce Vepříkova v okresu Chotěbořském.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance J. Adama, Šmirouse a soudruhů na poskytnutí pomoci obyvatelům vyhořelé obce Vepříkova v okresu Chotěbořském.

Slavný sněme! Dne 31. v měsíci červenci 1911 odpoledne vypukl v obcí Vepříkově v okresu Chotěbořském požár, který při panujícím větru velmi rychle se šířil. V malé chvíli stála téměř celá, 67 obydlených budov čítající obec v jednom plameni. Úsilí 25ti hasičských sborů, které z blízka a z dáli k požáru se sjely, aby požár omezily, ukázalo se marným a tak v necelých dvou hodinách lehlo 59 obydlených budov s příslušnými hospodářskými staveními i s částí letošní sklizně úplně popelem. Nešťastníci ztratili v sutinách celé své jmění, neboť málo komu podařilo se něco i s nasazením vlastního života z obětí plamenů vynésti. I několik kusů dobytka zahynulo. Přes 60 rodin octlo se bez přístřeší a bylo nuceno nocovati pod šírým nebem, až c. k. místodržitelství poslalo do Vepříkova 10 vojenských stanů, aby v této bídě bylo aspoň z části odpomoženo. Celková škoda odhaduje se na půl milionu korun a je kryta pojištěním do výše as 60.000 K. Bída a zoufalý stav pohořelých volají po vydatné pomoci země i státu.

Proto podepsaní navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Pohořelým v obci Vepříkova budiž poskytnuta náležitá pomoc z prostředků zemských:

2. C. k. vláda se vyzývá, aby postiženým poskytla pomoc státní v podobě podpor a bezúročitelných půjček, jakož i udělením potřebné píce pro dobytek.

V ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh byl bez prvního čtení přikázán k urychlenému vyřízení rozpočtové komisí.

V Praze, dne 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Františka Dvořáka a soudr. v příčině zřízení mostu přes řeku Vltavu na Žďákově, okresů Milevského a Mirovického, na náklad zemský.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh posl Frant. Dvořáka, Jos. Novotného a soudr. v příčině zřízení mostu přes řeku Vltavu na Žďákově, okresů Milevského a Mirovického, na náklad zemský.

Okresy Milevský a Mirovický protéká i dělí řeka Vltava. Jest přirozeno, že tento široký tok jest značnou překážkou volné komunikaci a že zřizování nových komunikačních prostředků, nutných přes jmenovanou řeku, vyžaduje nákladů tak značných, že přesahuje síty chudých těchto okresů, aby tyto překážky, jež příroda v tak úzký kraj vtěsnala, překonala.

Uvážíme-li, že nutnou stavbou nových komunikací, jichž délka měří 195 km a opravou starých okresních silnic, vzniklo okresu Milevskému finanční zatížení, což dokazuje dluh okresu ve výši 588.113 K 50 h, seznáme dle toho, že nové břemeno, jako jest výstavba mostu přes řeku Vltavu na Ždákově, ochromilo by hospodářskou sílu těchto chudých okresů na dobro.

Uvedeme-li dále, že okres Milevský nemá ani jediné komunikace erární, a že stavba i vydržování komunikací v kraji pahorkovitém vyžaduje zvýšených obětí, že jako kraj chudý, bez průmyslu a dostatečné obživy obyvatelstva se stále odlidňuje, jest zájem veřejný, zemský o nápravu těchto bědných poměrů plně odůvodněn a činí proto podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti. Most přes řeku Vltavu na Žďákově na okresní silnici Milevsko-Orlické budiž jako důležitý přechod přes zemskou řeku zbudován z prostředků zemských.

V ohledu formálním navrhují, aby tento návrh přikázán byl bez prvního čtení komisi pro veřejné práce a pak rozpočtové.

V Praze, dne 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Dále byla mně odevzdána celá řada dotazů.

Dotaz posl. dra Hliňáka a soudruhů k jeho Excellenci o nezákonném rozhánění schůzí českých v Liberci libereckou policií

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz dra Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci náměstku krále o nezákonném rozhánění schůzí českých v Liberci libereckou policií.

Z celé řady stížností seznala zajisté Vaše Excellence, že liberecká policie všecky česky ohlášené schůze, předstírajíc, že vrácení české ohlášky schůze rovná se jejímu zákazu, násilím rozhání a maří a to zhusta i brutální mocí, jak se jí i soudně již prokázalo.

Tento zlořád a zřejmé šlapání spolčovacího a shromažďovacího zákona působí v celé české veřejnosti největší rozhořčení, poněvadž se tím český lid liberecký násilím policejním stlačuje na občany nižšího řádu a poněvadž se tím násilně maří upotřebení nejprimitivnějších práv lidských í ústavních.

Tážeme se proto:

Čím může Vaše Excellence omluviti, že tuto trestuhodnou praxi liberecké policie, o níž Vaše Excellence dobře ví, trpí?

Hodlá Vaše Excellence konečně toto násilnictví liberecké policie energicky zastaviti?

Dr. Hliňák a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Františka Blahovce a soudruhů ku Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého v příčině vyměřování osobní daně z příjmů a přetěžování slabých poplatníků v politickém okresu Strakonice.

Sněmovní aktuar dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance Františka Blahovce a soudruhů ku Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého v příčině vyměřování daně z příjmů a přetěžování slabých poplatníků v politickém okresu Strakonice.

Vaše Excellence!

O nutnosti úpravy zákona o osobní dani z příjmů, zavedené zákonem z roku 1896, mluví se skoro tolik, kolik let zákon zmíněný má platnost. Reforma daně z příjmů v zájmu spravedlivosti jest nutna. Nespravedlivost daně tak, jak se dnes předpisuje, jest předem v tom, že dnes předpisuje se daň lidem malým, kterým se vede tak špatně, že osobní daň z příjmů platiti nemohou navzdor bedlivému a nespravedlivému pátrání našich berních orgánův. Proto letošní vyměřování osobní daně z příjmů v politickém okresu strakonickém narazilo na tuhý odpor, jako ještě nikdy před tím, jak svědčí o tom veliké množství rekursů proti nespravedlivému vyměření této daně podaných. Dnes rolník. řemeslník, živnostník v politickém okresu strakonickém při katastrofách živelních nemá existenční minimum daně schopné, aby mohl krýti nejnezbytnější potřeby. A tak právě vyměřování daně osobní tak chudým lidem v okresu strakonickém jest zjevem nesociálním, neboť dnes je v Pošumaví málo rolníků, kterým lze 1200 K napočítati i brambory v to počítaje, jež malý rolník, řemeslník pošumavský v domě spotřebuje. Vyměřování daně osobní z příjmů má býti spravedlivé a nestranné. Jest třeba, aby se tak stalo, jinak občanstvo musilo by pozbyti veškeré úcty před úřadem, který vyměřováním této daně jest pověřen, a jeho spravedlností a nestranností, k čemuž ve státě právním nikdy dojíti nesmí.

Proto podepsaní se táží:

1. Jest Vaše Excellence ochotna, naříditi v zájmu spravedlivosti, aby za r. 1910 dělo se přezkoušení přiznání k osobní daní a rekursům bylo vyhověno?

2. Jest Vaše Excellence ochotna naříditi, aby vyměřování osobní daně z příjmů za rok 1911 po katastrofálním suchu a nemoci dobytka konala se spravedlivě a nestranně?

V Praze, dne 20. září 191 1.