Zemskému sněmu přísluší správa vlastních jeho vnitřních záležitostí, zároveň pak jest sněm správcem záležitostí zemských a hlavou veškery místní samosprávy. Ve směrech těch sněmu zemskému náleží zejména:

a) Stanoviti svůj jednací řád, v mezích zásad dotyčným zákonem stanovených; ověřovati volby poslanců; voliti veškeré funkcionáře sněmovní, udíleti dovolenou poslancům a svolovati k jich zatčení a trestnímu stíhání.

b) Vésti vrchní správu veškerého jmění bývalého fondu domestikálního, jakož i všech ústavů, fondův a nadací k zemskému jmění patřících, neb z něho zřízených, dále pak též udíleti souhlas ke zcizení statků komorních; zejména vyhrazeno jest sněmu, zkoušeti, upravovati a schvalovati každoročně rozpočty a účty zemské i všech ústavů, fondů a nadací právě zmíněných, používati výtěžků všech dotyčných předmětů majetkových a rozhodovati o prodeji, trvalém obtížení neb zavazení kmenového jmění země, fondů a ústavů, zřízených neb vydržovaných z prostředků zemských; raditi a usnášeti se o tom, jak mají býti opatřeny prostředky potřebné k úhradě vydání zemských, pokud k tomu nestačí výtěžky že zemského jmění; spravovati zemské dluhy, uzavírati je a pečovati o vyplnění povinností zemi z nich plynoucích; dávati instrukce zemskému výboru, zkoumati a schvalovati každoročně zprávu o jeho činnosti; systemisovati místa zemských úředníků a sluhů, určovati jejich platy, jejich výslužné a zaopatřovací platy vdov a sirotků po nich, pokud to vše zcela neb z části zemskému výboru, ředitelstvům zemských ústavů a pod. usnesením sněmu nebude ponecháno; určovati způsob, jak se jmenují úředníci a sluhové zemští, stanoviti pro ně disciplinární řád a vůdčí zásady pro jejich úřadování; doplňovati, měniti neb rušiti stanovy různých zemských ústavů, pomocných úřadů, poradných sborů a pod., organisovati zvláštní dozor nad vedením zemských účtů, jakož vůbec dohlížeti na veškerou správu zemskou.

c) Sněmu zemskému přísluší vrchní dohled na veškeré orgány místní samosprávy a rozhodování o jednotlivých zvlášť důležitých opatření jejich, jakož blíže stanoví příslušné předpisy obecního řádu i zřízení zastupitelstev okresních, nebo jak ještě stanoveno bude zákony příštími.

Zemský sněm jest dále oprávněn, raditi se a návrhy činiti ve všelikých jiných záležitostech, do oboru vlastní jeho příslušnosti sic nespadajících, avšak nicméně zájmů království Českého a jeho obyvatelstva se týkajících, a to jak na vyzvání vlády tak i z popudu vlastního.

Z usnesení sněmu, v § 38. a) a b) dotčených, mají potřebí schválení panovníkova: rozhodnutí o trvalém obtížení neb zavazení kmenového jmění země neb fondů a ústavů z prostředků zemských zřízených neb vydržovaných; usnesení, kterým se vypisuje zemská přirážka k státním daním v míře vyšší než 50 proc.

Zemský výbor jest vrcholný orgán veškeré místní samosprávy království Českého. Jakožto takový koná v mezích platných zákonů dohled nad touto samosprávou a vydává konečné nálezy v záležitostech postupem samosprávných instancí k němu došlých.

Zemský výbor jest výkonným a správním orgánem zemského sněmu. Se zřetelem k této vlastnosti náleží mu zejména:

a) zastupovati zemské zastupitelstvo ve všech záležitostech právních, konati právo patronátní i presentační zemi příslušející;

b) vykonati přípravy pro zasedání sněmu a uváděti ve skutek jeho usnesení;

c) vésti běžnou správu veškerého zemského jmění, všech fondů, nadací, ústavů a pod., jakož i sestavovati návrh každoročního rozpočtu zemského, prováděti v mezích schváleného sněmem rozpočtu veškeré finanční hospodářství země a sestavovati závěrky účetní;

d) říditi službu úředníků a sluhů zemské správy a konati nad nimi moc disciplinární;

c) činiti na vlastní zodpovědnost v oboru správní působnosti sněmu s výhradou dodatečného jich schválení zatímná opatření o věcech, které jeví se býti neodkladnými.

Podrobné předpisy o působnosti zemského výboru shrnuty buďtež v instrukci, usnesením sněmu vydanou. V instrukci té budiž i stanoveno, kterak zemský výbor, pokud v mezích právomoci své jmenuje úřednictvo a služebnictvo, má předsejíti, aby za přesného šetření předpisů kvalifikačních k příslušníkům obou národností přiměřený konán byl zřetel.

Připomenutí. Bližší rozvedení předpisů odst. VI. vyhrazuje se době, ve které by osnova tato stala se předmětem jednání povolaných činitelů.

Změny zřízení zemského a volebního řádu sněmovního uskutečniti lze jen zákonem zemským, pro nějž za přítomnosti nejméně tří čtvrtin poslanců hlasovaly aspoň dvě třetiny přítomných.

V ohledu formálním se žádá, aby tento návrh přikázán byl 39ti členné komisi, jež k projednávání politicko-národních předloh vládních a iniciativních návrhů s nimi souvisících má býti zvolena.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího rádu.

Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Byla mně odevzdána čelá řada dotazů na Jeho Excellenci pana místodržitele.

Dotaz poslance Josefa Sochora a soudruhů ohledně úlev a poskytnutí podpor ku zmírnění nedostatku a bídy v krajinách stižených katastrofální pohromou.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Josefa Sochora a soudruhů na Jeho Excellenci c. k. místodržitele pro království České ohledně úlev a poskytnutí podpor ku zmírnění nedostatku a bídy v krajinách stížených katastrofální pohromou.

Abnormální povětrnost, která trvala v hlavních měsících sklizně až do polovice září, způsobila venkovskému obyvatelstvu katastrofální pohromu.

Všecky vyšší polohy východních a severovýchodních Čech, celá Českomoravská vysočina, pánev budějovická a plzeňská, horská krajina šumavská a valná část hornatiny v poříčí Berounky a Podbrdska, celkem přes 100 soudních okresů - nalézá se následkem této pohromy v poměrech velice krušných.

Hlavní plodiny těchto krajů: oves, brambory a píce byly zkázonosnou povětrností buď úplně zničeny nebo znehodnoceny.

Z tří set tisíc hektarů zemáků, jež se v království Českém letos nasázely, sklidí se jen malé množství hlíz zdravých.

Lze odhadovati, že v krajích výše uvedených přijde na zmar 15 až 20 millionů metr. centů zemáků, hlavní potraviny lidské. a nejdůležitější pícniny zvířecí. A konečně značná část bramborů sklizených shnije v prvních měsících zimních ve sklepích a krechtech, jsouc již z pole nakažena.

Druhá hlavní plodina popsaných obvodů: oves, jehož prodejem hradí se daně, hospodářská režie a jiná vydání, byl úplné zničen nebo znehodnocen. Ještě dnes leží tisíce hektarů vzrostlého ovsa na polích, poněvadž znehodnocené zrno a zkažená sláma nestojí ani za sklizeň. Z pěti set tisíc hektarů, na nichž se letos v král. Českém oves pěstoval, připadá celých tři sta tisíc hektarů na krajiny z předuvedené. A tu lze páčiti škodu jen na ovsu způsobenou na 40 millionů korun, počítáme-li že zničeny byly zde jen 3 milliony metr. centů zrna.

Třetí hlavní plodina těchto krajů: pícniny, byly rovněž z veliké části poškozeny. Jenom menší díl sen lučních a jetelových dostal se pod střechu ve stavu zdravém, kdežto otavy zničeny byly dokonale a s nimi i jiné picniny, jako hrách, vikev, bob, směsky atd. Následky toho pro chov dobytka budou nedozírné.

Důsledky pohrom nezůstanou však obmezeny jen na rok letošní, ale těžce stihnou i úrodu příštího roku.

Tak setba ozimu jest buď znemožněna nebo valně zdržena. Tisíce hektarů, jež byly letos pro ozim určeny, nebude možno osíti. Práce podzimní není možno provésti se žádnou intensitou, což přivodí zhoubné následky příští úrodě.

Pro setbu jarní nebude pak dostatečného množství osiva a co bude, bude jakosti naprosto nevhodné. Drobní zemědělci a rolnictvo zadlužené neseženou dostatečného úvěru k nákupu dokonalého osiva.

Pohroma pak dovršena jest neobyčejným rozšířením slintavky a kulhavky, která znemožňuje rolnictvu zpeněžiti alespoň dobytek ku získání hmotných prostředků.

Rolnictvo a živnostnictvo v těchto obvodech s obavou vzhlíží k budoucí době a strach před hladem v chudých vrstvách lidu jest tu všeobecný.

Jest především povinností státu, aby tu bezodkladně podal ruku pomocnou!

Z toho důvodu táží se podepsaní:

Jest Vaší Excellenci znám trudný stav venkovského obyvatelstva těchto krajin?

Jest Vaše Excellence ochotna působiti na c. k. vládu, aby bezodkladně vyšetřila katastrofální pohromu námi zde stručně popsanou a zahájila nouzovou akci v největším rozsahu?

Jest Vaše Excell. dále ochotna celým svým vlivem zasaditi se:

1. aby c. k. vláda nařídila neprodleně odpis c. k. daní nejen za rok 1910, ale i za rok příští 1911?

2. aby poskytla zvláštní přiměřený obnos nouzový ze státních prostředků Raiffeisenkám, družstvům zemědělské radě atd. k nákupu osiva a bramborů k sázení?

3. aby svépomocným společenstvům v krajinách postižených udělila mimořádnou podporu a především družstvům lnářským, mlékařským, skladištním, nákupním, melioračním a pro chov dobytka?

4. aby odepsala rovněž řemeslníkům, živnostníkům a obchodníkům v krajinách uvedených c. k. daně za rok 1910 a 1911, poněvadž oni stejně těžce ponesou důsledky katastrofy jako zemědělci?

5. aby ihned snížila tarify na drahách pro dopravu pícnin a semen?

6. aby vzala největší zřetel k těmto krajinám při provádění vodních, železničních a silničních staveb?

7. aby konečně dohodla se s českým odborem rady zemědělské pro král. České, s Ústřední jednotou hospod. společenstev pro král. České, s Melioračním svazem, Svazem pěstitelů zemáků a Zajišťovacím svazem českých spolků pro vzájemné pojišťování dobytka, jaké další prostředky předsevzíti ku zmírnění nouze a k odstranění zhoubných národohospodářských důsledků letošní katastrofy?

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. dra. Viškovského, A. Slavíka a soudr. v záležitosti zavlečení slintavky a kulhavky do Čech.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslanců dra. Karla Viškovského, A. Slavíka a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého Karlu hraběti z Coudenhove v záležitosti zavlečení kulhavky a slintavky do Čech.

V poslední době zavlečena byla do Čech nebezpečná nákaza zvířecí, kulhavka a slintavka, která povážlivě se rozšířivši, způsobila zamoření 40 politických okresů v Čechách. Není o tom pochyby a jest též úředním šetřením zjištěno, že zavlečení nákazy této stalo se z Rumunska, cestou přes Halič a že příčinou zavlečení bylo uvolnění veterinářských opatření a ochranných předpisů vůči dovozu dobytka z krajin nákazou postižených. Uvolnění toto bylo koncesí c. k. vlády vůči tlaku kruhů konsumentských a zejména vůči agitaci sociální demokracie pro zlevnění masa. Výsledek této ukvapené ochoty se strany c. k. vlády jest nyní na bíledni: S jedné strany zamořena řada zdravých okresů nebezpečnou nákazou a poškozeny těžce tamní zemědělské vrstvy na svém majetku, s druhé strany způsobeno bylo uzavření četných okresů, které až dosud přispívaly k zásobování měst a průmyslových středisk a snížen tak dovoz dobytka do těchto míst a způsobena byla situace pro tržbu na dobytek nepříznivější než dříve.

Čin c. k. vlády nazvati lze proto nejen nerozváženým, nýbrž i nejvýše nešťastným a to jak pro zájemníky zemědělské, tak i pro konsumenty masa. C. k. vláda ocitla se takto ve své zásobovací politice na cestě, která vede zcela jinam, než toho žádá ne snad zájem zemědělský, nýbrž právě zájem spotřebitelů.

Chěla-li c. k. vláda ukázati veřejnosti, že rozšířená agitace, volající po bezpodmínečném uvolnění hranic a dovozu dobytka vůbec na trhy dobytčí ve spotřebních centrech jest zásadně mylná a dobré věci škodliva, pak tímto svým opatřením důkaz tento provedla. Ovšem že provedla jej stejně na účet zemědělstva jako konsumu. Jiná jest však otázka, zda-li, jest správno a důvodno, aby c. k. vláda ustupovala demagogii jistých stran a podvolovala se diktátu ulice i tehdy, když ohrožují se tím bez jakéhokoli prospěchu pro konsum vážné zájmy domácí produkce, jak se to stalo právě v tomto případě.

Země naše, která po mnoholetém snažení a obětech práce i peněz byla konečně zbavena nebezpečných nákaz dobytka, dána jest jim opětně v šanc; chov dobytka, nacházející se v utěšeném rozvoji, jest ohrožen a rozvoj jeho v mnohých okresech zastaven, vývoz dobytka chovného do ciziny, pramen to výživy četných pohraničných okresů, stal se pochybným a bude nepochybně zakázán. Vyhubení nákazy vyžádá si obětí peněžitých a uzavírky okresů i jednotlivých stájí způsobí nejen stagnaci na trzích dobytčích, nýbrž i v nynější době podzimních prací, hlavně v krajinách řepoplodných, materielní škody pro rolnictvo do statisíců, ba millionů sáhající. A poměry těmito poškozen bude zároveň i konsum.

Tážeme se: Kdo nahradí zemědělstvu škody, způsobené oním nedosti uváženým experimentem, jímž c. k. vláda chtěla jistým kruhům vyjíti vstříc? Má zemědělství nadále býti vydáno v šanc veterinárské a spotřební politice, která za okamžitý úspěch a za chvilkové umlčení křiku demagogie obětuje majetek zemědělství a výsledek jeho mnohaleté snahy a práce v oboru chovu dobytka?

C. k. vláda, chce-li zahájiti správnou politiku jak ve prospěch spotřeby, tak i domácí produkce, musí si býti vědoma toho, že náležité zabezpečení rychle rostoucí spotřeby masné, pokud potíže zásobování netřeba hledati jinde, než v produkci dobytka (a tomu jest z největší části tak), musí v prvé řadě založeno býti na domácím chovu dobytka a že dovoz z ciziny, když již smlouvami se státy balkánskými byl koncedován, může nanejvýše sloužiti k regulaci trhu v dobách nedostatku a že dodati může jen jisté, méně hodnotné druhy masné. Politika však, která podporuje dovoz cizího masa neb dobytka na újmu a s obmezením domácího chovu, jest politika člověka, který řeže větev, na níž sedí.

Rychle rostoucí konsum masný vyžaduje značně zvýšenou péči a pozornost vůči zdraví a chovu dobytka. Zde leží veliké pole působnosti pro politiku zásobovací, která v tomto bodě spadá v jedno se zájmy produkce.

Jest přímo protimyslné, když jisté kruhy ve své nezřízené agitaci vůči všemu, co jest agrární, štvou jedním dechem proti takovému podporování produkce dobytka z peněz veřejných, na druhé straně však týmž dechem vytýkají nedostatečnost této produkce. Očekáváme, že c. k. vláda, vystihujíc zájem konsumu na domácí produkci dobytka, projeví plnou ochotu co do podpory tohoto odvětví, jak to nejvýše jest na čase. Budiž tu upozorněno na program ku zvelebení chovu dobytka, zpracovaný zemědělskou radou pro království České (českým odborem), jehož provádění zdržuje se a zdrží se ještě proto, že zemědělské radě nebylo dosud c. k. vládou dáno svolení k ustanovení potřebných odborných sil, které by přihlížely a napomáhaly v jednotlivých territoriálních obvodech a v organisacích chovatelů k provádění onoho úkolu. Jest základním omylem, soudí-li se, že akci zvelebovací v oboru chovu dobytka provésti lze byrokratickou cestou neb prostým rozdílením podpor bez organisace a soustavy. Naopak právě na tuto organisační stránku, odborné poučování atd., které bez kádru odborníků na venkově exponovaných provésti není možno, dlužno klásti váhu a jest tedy třeba, by c. k. vláda také s této stránky akci zemědělské rady podporovala a provedení její urychlila.

U uvážení těchto důvodů táží se podepsaní Vaší Excellence:

1. Jsou vlastní příčiny a důsledky zavlečení kulhavky a slintavky do Čech Vaší Excellenci známy?

2. Jest Vaše Excellence ochotna, učiniti veškerá opatření proti dalšímu zavlečení a k utlumení této nákazy?

3. Jest Vaše Excellence ochotna, doporučiti naléhavě c. k. vládě, aby vyvarovala se opětného zavádění takových opatření v oboru dovozu dobytka, jimiž nakažlivé nemoci do země se přenášejí?

4. Jest Vaše Excellence ochotna, učiniti opatření, aby zemědělcům, kteří beze své viny zavlečením nákazy byli hospodářsky poškozeni, dostalo se přiměřeného odškodnění?

5. Jest ochotna Vaše Excellence, doporučiti c. k. ministerstvu orby, aby akci ku zvelebení chovu dobytka, která radou zemědělskou jest projektována, co nejvydatněji a v plném rozsahu podporovala?

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. V. Klofáče, Anýže a soudr. k Jeho Excell. panu místodržiteli království Českého hrab. K. Coudenhovovi.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz posl. V. Klofáče, Anýže, dra Šubrta a soudr. k Jeho Excell. panu místodržiteli král. Českého hraběti K. Coudenhovovi.

Zdražování veškerých potřeb denního života stává se pro široké lidové vrstvy opravdu již nesnesitelným. Netýká se to jen masa a chlebovin, sorganisované kartely se starají o to, aby zdraženy byly i ostatní potřeby a to způsobem, který je stejně neslýchaný, jako neoprávněný.

Podepsaní považují za svou povinnost Vás jakožto politického správce království Českého tázati se,

zda je Vaši Excellenci známo, zda konečně vláda proti neodůvodněnému zdražování životních potřeb je odhodlána sáhnouti k opatřením, k nimž sáhnouti i za dnešního zákonného stavu je kompetentní, a dál:

zda Vaše Excellence je ochotna, společně s odbornými kruhy zemské správy zříditi zemskou komisi zásobovací, jež měla by přímý styk se zásobovací komisí říšskou a starala se o náležité zásobování celé země, kromě toho pak příčiny různého zdražování studovala a kde k jeho zamezení dnešní zákony a nařízení stačí, dbala, by těchto zákonů a nařízení náležitě a bezohledně bylo užíváno?

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Fr. Blahovce a soudruhů na Jeho Excell. pana c. k. místodržitele království Českého v příčině příštího sčítání lidu.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Františka Blahovce a soudr. na Jeho Excell. pana místodržitele v příčině příštího sčítání lidu.

Vaše Excellence! Vzhledem k tomu, že provozovací předpis k příštímu sčítání lidu v prosinci 1910 byl vládou již vydán a v něm nebyla respektována vůle tohoto slavného sněmu častěji manifestovaná, aniž pak jasně vyslovené votum převážné většiny rakouské sněmovny poslanecké, aby při tom sčítání vedle obcovací řeči byla zjištěna též národnost obyvatelstva, nýbrž zůstalo při zjišťování toliko "obcovací řeči", pojmu to stvořeném ku nátlaku, činíme na Jeho Excellenci pana místodržitele jako šefa politické správy v království Českém následující dotaz:

1. Co učinil a co ještě učiniti hodlá pan místodržitel, aby bylo dosaženo pokud možná nestranného sčítání a zamezen veškerý nepřístojný nátlak na obyvatelstvo v tomto smyslu, jak to slibuje komuniké k provozovacímu předpisu ku sčítání lidu? Budou dotyčné normy publikovány, aby obyvatelstvo zvědělo, že úřady státní hodlají je před veškerým nátlakem chránit, nebo zůstane při pouhém, mnohem méně účinném interním rozkazu podřízeným úřadům?

2. Hodlá Jeho Excellence zejména podobným výnosem, jaký vydán byl 28. prosince 1900 pro předešlé sčítání, ale tentokráte v čas a řádně publikovaným, postarati se o to:

a) aby při vyplňování rubriky "obcovací řeč" ponechána byla každé hlavě rodiny volnost, pro sebe a členy rodiny udati obcovací řeč svobodně, pokud se však osob v domácnosti žijících, ale k rodině nepatřících týče, aby tyto rozhodovaly o své obcovací řeči samostatně?

b) aby orgány sčítání provozující a jiné osoby nepovolané vystříhaly se veškerého nátlaku a nepřístojného "poučování obyvatelstva"?

c) aby zamezeny byly dodatečné a samovolné změny a škrty v operátech sčítacích, hlavně v tom směru, aby rubrika "obcovací řeči" zůstala tak, jak ji strany původně vyplnily?

d) aby platil pro celé království pouze jeden výklad pojmu "obcovací řeči" a aby tudíž byla přítrž učiněna agitaci německých stran politických, které obyvatelstvu podávají různý výklad tohoto pojmu dle toho, jedná-li se o obce převážně české nebo o obce s většinou německou?

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Dr. Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci náměstku krále ohledně zneužívání úřední moci starostou Františkem Veitem v Novém Světě-Harrachově.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Dr. Josefa Hliňáka a soudr. k Jeho Excellenci náměstku krále ohledně zneužívání úřední moci starostou Frant. Veitem v Novém Světě-Harrachově.

Vaše Excellenci! Výměrem z 20. září 1910, č. 1465, vypověděl starosta František Veit v Harrachově matičního učitele Roberta Turku z Harrachova spolu s rozkazem, že má do 24 hodin Harrachov opustiti, jinak že bude poslán postrkem do své obce domovské.

Důvody tohoto vypovězení jsou prý: nedostatek zaměstnání, neohlášení na obci a že vypovězený prý dělá rozbroje v obci. Pan Robert Turka jest učitelem, řádně písemně se na obci ohlásil a rozbrojů vůbec žádných v obci nedělá. Nelze tudíž již proto pochopiti, proč by měl býti posílán postrkem z Harrachova. Leč k tomu nehledíc, leží na bíledni, že obec vůbec nemá práva, aby někoho vypověděla, dokonce do 24 hodin, z obce s pohrůžkou postrku do obce domovské.

Mimo to jediné právo, které obci přísluší, totiž odepříti pobyt, lze vykonati jedině na usnesení obecního výboru, kdežto v tomto případě bez usnesení obecního zastupitelství učnil tak starosta František Veit.

Jeví se proto jednání jeho jako hrubé zneužívání úřední moci, vyplývající z národní zášti na českého člověka.

Tážeme se proto:

Jest Vaší Excellenci hrubý tento zločin znám?

Hodlá Vaše Excellence nejpřísnější vyšetření případu a potrestání vinníka způsobiti?

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz dra Josefa Hliňáka a soudr. k Jeho Excellenci panu místodržiteli ohledně zneužívání moci úřední při provozování železnic a výkladu provozovacího řádu železničního.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Vaše Excellenci! Němečtí železniční úředníci na státních drahách nejen odpírají vydání českých jízdních lístků českým cestujícím, nýbrž dokonce udávají české cestující, kterým odpírají jejich českou žádost česky vyříditi, pro domnělé trestné činy politickým úřadům, jakoby se dopouštěli něčeho trestného, když vstupují do vlaku bez lístku.

Politické úřady trestají české cestující, že prý se tím dopouštějí přestupku trestního dle ministeriálního nařízení z 30. září 1857 ř. zák. č. 198.

Tak zejména okresní hejtman liberecky rytíř Šteffek uznal, že p. Josef Polívka a p. Josef Janeček tím, že nepřijali lístek jízdní s textem německým a že bez lístku vstoupili do vozu železničního, dopustili se činu trestného a odsoudil je k pokutám.

Odsouzení taková a udání jim předcházející jeví se býti hrubým zneužíváním železničního jízdního řádu a porušením § 19 státního základního zákona, neboť každý státní úředník v Čechách jest povinen, českou žádost vyříditi česky a jest tedy povinen, na českou žádost vydati i vyřízení této žádosti české a jest proto povinen i každý úředník železniční vydávati na české žádání česky vyplněný jízdní lístek. Nemá-li lístků těchto již natištěných, jest povinen vydati zvláštní lístek psaný, kartonový.

Udávání a stíhání českých lidí, hlásících se o české vyřízení české žádosti, pro domnělé přestupky a zavádění trestního řízení, ano dokonce odsouzení těchto pro takové domnělé přestupky jest proto zřejmým zneužíváním úřední moci.

Vždyť nikoli dotyčný český občan, nýbrž úředník, rušící jeho státním základním zákonem zaručené právo, zasluhuje trestu. Poněvadž takové a podobné případy zřejmého urážlivého šlapání práv českého jazyka na státních drahách zhusta se opakují, tážeme se:

Jsou Vaší Excellenci známy tyto přehmaty železničních a politických úřadů?

Hodlá Vaše Excellence praksi svrchu vylíčenou podřízených svých c. k. hejtmanství zastaviti a zakročiti též u příslušného c. k. ministerstva železnic, aby i toto ve svém oboru působnosti podřízené své úřady železniční k plnění zákona donutilo a jim podobné trestuhodné chikanování českých cestujících zapovědělo?