Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Malkusa, Nováka a Slavíka, týkající se udělení roční podpory "Zajišťovacímu svazu českých spolků pro vzájemné pojišťování dobytka v království Českém se sídlem v Praze, jakož i jednotlivým místním spolkům pro vzájemné pojišťování dobytka.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. Malkusa, Nováka a Slavíka, týkající se udělení roční podpory "Zajišťovacímu svazu českých spolků pro vzájemné pojišťování dobytka v království Českém se sídlem v Praze", jakož i jednotlivým místním spolkům pro vzájemné pojišťování dobytka.

Před mnoha lety byla v králoství Českém tak jako ve mnoha jiných zemích rakouských i cizích pociťována potřeba, aby obzvláště hovězí dobytek byl pojišťován proti nuceným porážkám a proti pádu. Pojišťování hovězího dobytka bylo a je opravdu riskantní a proto žádná pojišťovna pro zisk založená na toto pole pojišťovací se neobrátila. - Nicméně pojištění hovězího dobytka stávalo se tím akutnější, čím více počal se šířiti rationelní chov dobytka pro chov i porážku. Rolnictvo české následkem toho dovolává se již po léta zřízení zemské pojišťovny, avšak neblahými politickými poměry dosud k řešení této velice důležité otázky nedošlo.

Poněvadž pak dosud nebyla utvořena, resp. nemohla býti utvořena žádná pojišťovna bez podpory veřejných činitelů pro hovězí dobytek ve velikém slohu, která by zaujímala celé království České, byly právě z veliké nutnosti vyvolány v život svépomocné pojišťovny, které svými smlouvami opíraly se částečně jenom na § 1175-1216. obč. zák. Tyto pojišťovny přirozeně nemohly vyhovovati potřebě, poněvadž nebyly žádnými právními osobami. Dovolujeme si připomenouti, že těchto pojišťoven po království Českém svého času bylo utvořeno na 500, ale po většině záhy zanikly.

Později počaly býti zakládány místní pojišťovny dle spolčovacího zákona čís. 134 ř. z. z r. 1867, ale ani tyto nevyhovovaly, poněvadž nesměly vcházeti v závazky náhradní s právní platností, členové takové pojišťovny neměli žalobního práva na jmění spolkové ve příčině poskytnutí náhrady její výše a poněvadž spolkem poskytnutá náhrada měla ráz poskytnutí podpory.

Potřeba pojištění hovězího dobytka byla stále akutnější a proto počaly býti zakládány pojišťovny na základě cís. pat. z r. 1852 čís. 253 ř. z. a pojišťovacího regulativu z r. 1896 čís. 31 ř. z. Vysokým c. k. ministerstvem vnitra byly vydány vzorné stanovy pro menší spolky k pojišťování skotu na vzájemnosti spočívající a dle těchto stanov téměř všechny pojišťovny místní v král. Českém upravovaly si své stanovy, nebo aspoň některé ustanovení stanov do stanov svých pojaly.

Tyto řádné pojišťovny místní, odpovídající všem předpisům zákona, byly sice založeny a zahájily činnost, ale po roce nebo déle také zanikly, poněvadž buď v určitém roce měly mnoho ztrát a nuceny byly vybírati doplatky ku premiím od svých členů aneb, jsouce řízeny prostými lidmi venkovskými, postrádaly rady a pomoci mravní i hmotné, což dojista neprospívalo rozšíření místních vzájemných pojišťoven, ani udržení stávajících pojišťoven při životě.

Za těchto poměrů uplynula doba téměř 50 roků a pojišťování skotu, ač ze všech stran bylo žehráno na neupravení této otázky tak naléhavé, nikterak nepostoupilo v před.

Ze skutečnosti trpké ovšem poznalo se, že otázka pojišťování skotu dojde aspoň částečného rozšíření, bude-li utvořeno nějaké ústředí pro vzájemní místní pojišťovny, které by na prvém místě místní-pojišťovny pro skot zajišťovalo proti škodám, které by dále poskytovalo svým členům totiž místním pojišťovnám výhody, jež tyto samy na sebe jsouce odkázány, nikdy nemohou svým členům poskytnouti. Byl pronesen názor, že poskytnutím co největších výhod místním pojišťovnám pro skot a přirozeně také členům těchto místních pojišťoven a poskytnutím odborné rady pojišťovnám ve všech záležitostech pojišťování zevšeobecní a stane se opravdu požehnáním našemu lidu venkovskému. Při tom třeba výslovně připomenouti, že názor ten chce býti uplatněn svépomocí, vzájemností, nejsou sledovány žádné účele zištné, ovšem za podpory veřejných činitelů.

Z důvodů těchto počátkem letošního roku počaly přípravné práce, které do utvoření "Zajišťovacího Svazu" totiž do 31. července 1910 pohltily obnos 8.000 K, příznivci této myšlenky ochotně zapůjčený. Nechováme obavy, že by snad mohlo býti vytýkáno nehospodářství ve vydání zmíněných 8.000 K, ale přece připomínáme, že z části placen byl nájem z jedné místnosti, výlohy kancelářské a tiskopisy, služné jednoho úředníka od ledna do března t. r. a 4 úředníků od dubna do srpna t. r. a mimo to bylo vykonáno v tom čase 83 přednášek po krajích českých, při nichž hradilo se přednášejícím cestovné. Za těchto skrovných poměrů navázán byl styk se všemi stávajícími pojišťovnami, sestaveny statistiky o všech stávajících místních pojišťovnách, založeno nově přes 200 místních vzájemných pojišťoven pro skot, z nichž 50 pojišťoven vysokým c. k. ministerstvem již povoleno, kdežto stanovy ostatních pojišťoven dosud jsou úředně projednávány.

Stanovy "Zajišťovacího Ústavu" byly výnosem veleslavného c. k. místodržitelství čís. jedn. 191.787 ze dne 23. července 1910 schváleny vysokým c. k. ministerstvem vnitra, a uctivě připomínáme, že dnešního dne je přihlášeno za členy "Zajišťovacího Svazu" 71 místních pojišťoven, které mají všem předpisům zákona odpovídající stanovy. Počítáme-li se spolky, které v nejbližším čase obdrží od úřadů schválení stanov a se spolky, které v podzimním čase budou založeny za našeho přispění, bude "Zajišťovací Svaz" do konce t. r. míti asi 250 místních pojišťoven pro skot přihlášených za členy své.

V první schůzi představenstva a výboru "Zajišťovacího Svazu" bylo usneseno, aby místním pojišťovnám pro skot bylo doporučeno, aby vybíraly od svých členů nejméně 1% z odhadnuté ceny dobytčete ročně na premii a 1 h za každých 5 K odhadnuté ceny na zápisném.

Byla provedena konečná redakce smlouvy mezi "Zajišťovacím Svazem" a místní pojišťovnou a dle ní poskytuje "Zajišťovací Svaz" místním pojišťovnám, pokud jsou jeho členy, náhradu poloviny škod, které místní pojišťovna hradí svým členům. Za to každý spolek pro vzájemné pojišťování dobytka odvádí "Zajišťovacímu svazu" polovinu vybraných premií a zápisné. Tímto zajištěním na polovinu vzniklých škod nejsou vyčerpány všechny výhody, které "Zajišťovací Svaz" svým členům poskytovati musí, má-li pojišťování zevšeobecněti.

Dle stanov místních dobytčích pojišťoven v příloze připojených pozbývá člen pojišťovny nároku na odškodné, jestliže dobytče zhynulo, nebo z nutnosti se odporazilo následkem nakažlivé nemoci zvířecí. Nyní, po utvoření "Zajišťovacího Svazu" bude hraditi "Zajišťovací Svaz" a místní pojišťovna na polovinu při pádu z nakažlivých nemocí, kde stát na základě zákona ze dne 6. srpna 1899 o zamezení nakažlivých nemocí zvířecích je povinen vyplatiti zákonem předepsané odškodné, onen rozdíl, který povstane mezi náhradou od státu vyplacenou a náhradou, kterou by místní pojišťovna dle svých stanov měla vyplatiti, kdyby nešlo o pád z nakažlivé nemoci, ve výše uvedeném zákoně jmenované.

"Zajišťovací Svaz" nahražuje spolku pro vzájemné pojišťování dobytka polovinu výloh za zvěrolékařské ošetřování a za léky pro onemocnělá dobytčata.

Stane-li se spolek pro vzájemné pojišťování dobytka v některém roce pasivním, vzdor zajištění u "Zajišťovacího Svazu" a to takovým obnosem, že nebude možno částku tu dle ustanovení pojišťovacího regulativu přenésti co účetní schodek na příští rok, budou v tomto případě takovým pasivním spolkům poskytovány "Zajišťovacím Svazem" příspěvky nebo bezúročné zápůjčky odvislé od finančního stavu "Zajišťovacího Svazu", aby místní pojišťovna nemusela vybírati doplatky ku premii svých členů.

Uváží-li se dále, že pro správu "Zajišťovacího Svazu" bude třeba úředního personálu a že správa "Zajišťovacího Svazu" musí pomýšleti na to, aby ihned utvořil se reservní fond, není možno bez přispění veřejných činitelů dostáti všem povinnostem, které "Zajišťovací Svaz" na sebe převzal. Tím méně je to možno, uváží-li se, že zemské dobytčí pojišťovny na Moravě a v Dolních Rakousích poměrně vybírají od místních dobytčích pojišťoven resp. odborů pojišťovacích větší obnosy, než zamýšlí vybírati podepsaný "Zajišťovací svaz".

Uctivě, ale důrazně vytýkáme opětně, že jedná se o podnik jen svépomocný, na vzájemnosti spočívající, kteréžto podniky těšily se vždy přízni vysokého sněmu království Českého a byly štědře podporovány.

Tento "Zajišťovací Svaz" jest vlastně přípravou k jedné části příští Zemské Pojišťovny a rozluštěním této otázky bude velmi usnadněna práce, jež vysoký sněm království Českého v nedlouhé době očekává.

Z důvodů těchto, hlavně proto, že ihned v počátku nutno pomýšleti na utvoření značného reservního fondu, činíme tento návrh:

Vysoký sněme království Českého, račiž se usnésti:

1. Povoliti zvláštní každoroční dotaci "Zajišťovacímu Svazu českých spolků pro vzájemné pojišťování dobytka v království Českém se sídlem v Praze" ku plnění jeho závazků.

2. Povoliti zvláštní roční dotaci na zařizovací výlohy jednotlivým místním spolkům ku vzájemnému pojišťování dobytka, jež budou členy výše uvedeného "Zajišťovacího Svazu českých spolků pro vzájemné pojišťování dobytka v království Českém se sídlem v Praze".

Návrh tento budiž bez prvého čtení přikázán komisi rozpočtové.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz Jana Malkusa a soudruhů na Jeho Exc. místodržitele pro království České ohledně úředního vládního informování veřejnosti o pravých příčinách dnešní poruchy zásobovací a ohledně upokojení městského obyvatelstva nepřístojnou agitací popuzovaného.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz Jana Malkusa a soudruhů na J. Exc. místodržitele pro království České ohledně úředního vládního informování veřejnosti o pravých příčinách dnešní poruchy zásobovací a ohledně upokojení městského obyvatelstva nepřístojnou agitací popuzovaného.

Úřední vládní vyhlášky z posledních dnů ukazují, že v království Českém zamořeno je slintavkou a kulhavkou 40 okresních hejtmanství a 140 obcí, v Haliči ve 44 politických okresích přes 100 obcí, v markrabství Moravském již na 100 obcí, v Bukovině 56 obcí, v Dolních Rakousích 10 obcí a ve vévodství Slezském již na 20 osad.

Dle platných zákonů a nařízení obmezuje se v zamořených obcích styk mezi chovatelem a řezníkem nebo obchodníkem, trhy se nekonají a pravidelné zásobování měst se buď vůbec přerušuje anebo značně stěžuje.

Rozšíření slintavky a kulhavky (do Rakouska-Uherska zavlečené z Rumunska) nabylo dnes již rázu katastrofálního. Počet obcí, v nichž nákaza řádí a jež pro zásobování měst jsou na čas buď ztraceny nebo alespoň z části uzavřeny, vzroste v těchto dnech na 2000.

Jedině vinou této trestné události nastala dočasná porucha v zásobování měst masem. Poruchou touto ještě více nežli konsument trpí rolník i venkovský řezník a živnostník.

Chlévy českého rolnictva jsou dnes dobytkem přeplněny. Nikdy ještě nebyl stav domácího zvířectva v našich obcích tak vysoký, jako je v přítomné době. Zhoubná nákaza však způsobuje, že veškeren obchodní ruch a styk v dobytkářství utuchá. Rolník trpí tím velké škody a venkovský řezník doznává těžkou újmu na své živnosti.

V téže době však některé strany vyvolávají v městech a průmyslových střediskách nesprávnou a nezřízenou agitací náladu proti zemědělcům a proti základům jejich existence.

V posledních dnech množí se příznaky, že konsumenti jsou zúmyslně jitřeni nesprávnými základy, aby vyvolána byla přímo občanská válka proti celému stavu zemědělskému.

Podepsaní vznášejí proto k Jeho Excellenci následující dotaz:

Jest c. k. vláda ochotna, objektivním výkladem příčin dočasné zásobovací poruchy informovati veřejnost a položiti tak hráz nepřístojným protizemědělským agitacím, jež vede čistě a jen stranický zájem a zášť?

Jest c. k. vláda ochotna, veřejnými vyhláškami v městech a průmyslových střediskách soustavně poučovati obyvatelstvo, že jedině nakažlivé nemoci z ciziny zavlečené jsou příčinou dočasných obtíží zásobovacích?

Jest c. k. vláda ochotna, zvláštním projevem upokojiti veřejnost v tom směru, že vysoký početní stav domácího zvířectva způsobí okamžité normální poměry, jakmile slintavka a kulhavka bude utlumena?

Aby se tak stalo co nejdříve, má vláda v úmyslu, chopiti se nových a ještě účinnějších prostředků, aby nákaza se dále nešířila?

Podepsaní táží se konečně: Vyhoví c. k. vláda neustálému volání všeho zemědělského obyvatelstva a korporací po zřízení vysoké školy zvěrolékařské a bezodkladném zřízení vědeckého ústavu pro zkoumání zvířecích nemocí v Praze?

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Václava Schustra, V. Němce, P.Krejčího, M. Steindlera, M. Pokorného a soudr. na pomocnou akci pro maloživnostnictvo.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Václ. Schustra, V. Němce, P. Krejčího, M. Steindlera, M. Pokorného a soudr. na pomocnou akci pro maloživnostnictvo.

Slavný sněme království Českého! Všeobecná drahota, stupňovaná živelními katastrofami, tísnivě doléhá i na řemeslníky a kupce, jimž v jich nouzi odnikud nedostává se pomoci. Daňové břímě, jehož velikou část živnostnictvo nese, stává se stálé těžším. Jest nutně potřebí, zasáhnouti podpůrnou akcí obdobně jako na prospěch rolnictva i pro živnostnictvo. Poněvadž rozdílení individuálních podpor jeví se tu neúčelno a spravedlivé jich rozdělení vůbec nemožno, jest třeba nepřímými podporami povznésti výdělečnou schopnost živnostnického stavu. To státi se může nejúčinněji intensivnějším zvelebováním výrobních i obchodních živností po stránce odborné i hospodářské, podporováním živnostenského družstevnictví a úvěrnictví, pořádáním odborných kursů, podporou živnostníků a tovaryšů, navštěvujících mistrovské kursy, subvencováním ústavů pro zvelebování živností a p. v. Jiné země korunní věnují na zvelebovací akci živnostenskou rok co rok větší obnosy! Podepsaní dovolují si tudíž navrhnouti: Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Tak zvaná dotace živnostenská, kteráž doposud 50.000 K ročně obnášela, letošního roku však podstatně zredukována byla, budiž opětně na rok 1911 do zemského rozpočtu a to ve zvýšeném obnosu zařaděna.

2. Ústavu pro zvelebování živnosti (technologickému průmyslovému museu) v Praze a musejím průmyslovým, zvelebováním živností se zabývajícím, buďtež v roce 1911 subvence příslušné opětně uděleny a spolu zvýšeny, a za účelem tím do zemského rozpočtu dotyčné položky pojaty.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Václ. Schustra, F. Tůmy, J. Pavlíčka a soudr. na slevu a odpis daně výdělkové poškozeným živnostníkům.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Václ. Schustra, F. Tůmy, J. Pavlíčka a soudr. na slevu a odpis daně výdělkové poškozeným živnostníkům.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda budiž vyzvána naříditi příslušným úřadům, aby blahovolným výkladem zákona o přímých daních osobních ze dne 25. října 1896 č. ř. z. 220 (§ 73) umožnily slevy a odpisy výdělkové daně poškozeným živnostníkům, řemeslníkům a obchodníkům, kteříž o to z příčin živelních pohrom, delšího onemocnění a jiných podobných důvodných příčin požádají.

V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán příslušné sněmovní komisi.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Františka Blahovce a soudruhů v příčině poskytnutí podpory státní a zemské obcím v okresu Strakonickém poškozeným krupobitím dne 31. července 1910.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. Františka Blahovce a soudruhů v příčině poskytnutí podpory státní a zemské obcím v okresu Strakonickém, poškozeným krupobitím dne 31. července 1910.

Slavný sněme král. Českého! Obce: Nové Strakonice, Podsrp, Přední Ptákovice, Zadní Ptákovice, Jinín, Netřebovice, Drouželice, Rovná, Kbelnice, Řepice, Sedlikovice, Hajská, Slaník a Modlešovice byly krupobitím dne 31. července 1910 těžce postiženy, ano mnohé obce dle úředního šetření c. k. okresním hejtmanstvím v Strakonicích vykonaným totálně stlučeny. Úroda před tím mnohoslibná zničena, tak že chov dobytka ohrožen, který činí téměř jediný zdroj příjmů zemědělce v chudém okresu Strakonickém. Ježto lid chudý, jest potřebí podpory státní a zemské. Situace je tím horší, že pole vzdělávají většinou nájemci živící se v továrnách.

Z té příčiny činí podepsaní návrh:

Slavný sněme král. Českého, račiž se usnésti;

C. k. vláda se vyzývá, aby neprodleně dostalo se poškozeným vydatné podpory státní a zemské, jakož aby jim daně pozemkové byly odepsány a to na základě vykonaného již šetření úředního.

Dále podepsaní činí návrh, aby zemská pojišťovna nucená byla zřízena, která jest velice nutná a nezná odkladu.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh ten byl bez prvního čtení rozpočtové komisi přikázán.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Františka Blahovce a soudruhů na zřízení hospodyňské školy ve Strakonicích.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů na zřízení hospodyňské školy v Strakonicích.

Slavný sněme království Českého!

Kdo sleduje způsob vychování naší rolnické mládeže, shledá se, zejména pokud se týče ženské, v době moderní s mnohým zjevem málo potěšitelným. V cizině již dávno nahlédli, že směr vychování dívek rolnických musí se změniti a že odborné vzdělání tak jako rolníkům, neméně je potřebí i dívkám - budoucím hospodyňkám.

Proto podepsaní činí návrh:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby v roce 1911 zřízena byla hospodyňská škola na základě již schváného rozpočtu ze dne 22. února 1910. V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh bez prvního čtení byl přikázán komisi pro zemědělské záležitosti.

V Praze dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Blahovce Františka a soudr. na zřízení 6měsíčního stálého kursu dřevařského v Husinci.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. Blahovce Františka a soudruhů na zřízení 6měsíčního stálého kursu dřevařského v Husinci.

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby s největším urychlením po vykonaném šetření zřídil v Husinci za podpory státu šestiměsíční stálý kurs dřevařský, v němž by vedle počtů, účetnictví a technologie dřeva, bylo hlavně pěstováno moderní hračkářství.

Kursem tímto má se aspoň z části zameziti stěhování pošumavského lidu, zaviněné nezaměstnaností a současně kurs ten má vychovati domácí dělníky pro průmysl dřevařský.

V ohledu formálním přikazuje se návrh ten bez prvního čtení komisi živnostenské a rozpočtové.

V Praze, dne 30 září 1910

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance dra Fořta a soudruhů, týkající se změny zemského zřízení pro království České.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Fořta a soudruhů, týkající se změny zemského zřízení pro království České.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Budiž komisi po stejném počtu členů z kurií zvolené, uloženo, aby přezkoumavši zemské zřízení pro království České, vydané jakožto II. příl. písm. l) k patentu z 16. února 1861 č. 20 ř. z. a přihlédnuvši ku potřebám doby, jakož i ku všem právním vztahům, trvajícím pro království České vzhledem k celkové ústavní skladbě státní, vypracovala a předložila sněmu jakožto základní zemský zákon nové zřízení zemské, šetříc při tom vůdčích zásad, jak v nástinu níže položeném jsou obsaženy:

Království České trvá v rámci celkové skladby království a zemí v říšské radě zastoupených jakožto vlastní osobité těleso státoprávní (event. osobitá státoprávní bytost), jehož (jejíž) nerozlučný svazek s říší, ovládanou nejjasnější habsbursko-lotrinskou dědičnou dynastií, založen jest pragmatickou sankcí, dne 16. října 1720 zemským sněmem království Českého schválenou.

V základě této svojí státoprávní podstaty tvoří království České v ohledu zákonodárném i správním jednotný nedílný celek. Hranice království Českého měniti lze toliko prostředkem zákona zemského. Rovněž každé upravení a měnění územních obvodů pro veškerou správu státní i autonomní státi se může jedině za souhlasu sněmu království Českého.

Sídlem zákonodárství a správy zemské jest král. hlavní město Praha.

Dosavadní zemský znak a zemské barvy mají v celkovém obvodu království zákonnou platnost.

Právní vztahy království Českého k ostatním královstvím a zemím, sloučeným pod žezlem nejjasnější dynastie, upraveny jsou zákony zvláštními.

Kdyby kdys nástupnické nároky nejjasnější dynastie, jak založeny jsou sankcí pragmatickou, měly vypršeti, spadá na sněm království Českého právo, v dohodě se zemskými zastupitelstvy ostatních zemí koruny české provésti novou volbu královskou.

Rovnoprávnost a rovnocennost obou kmenů, českého i německého, tvoří v celém obvodu království stěžejnou zásadu pro veškero zákonodárství i správu země. V důsledku zásady této český i německý národní kmen, království České obývající, jakož i každý jednotlivý příslušník obou, mají v celém obvodu království ve všech vztazích veřejného života nezrušitelné rovné právo na pěstění a ochranu své národní osobitosti. S příslušníkem národnosti jedné nesmí býti v nižádném směru nepříznivěji zacházeno, než jak zachází se za týchž poměrů s příslušníkem národnosti druhé. To platí zejména též vzhledem k propůjčování úřadů a hodností při stejné způsobilosti, dále vzhledem k stejnému šetření hospodářských, osvětových a sociálních (společenských) zájmů příslušníků obou národností, jakož zvláště i vzhledem k stejnoměrnému poskytování veřejných prostředků a zřizování ústavů. sloužících k účelům vyučovacím a vzdělávacím.

Obyvatelům obou národních kmenů, českého i německého, pokud v některé obci království Českého požívají práva domovského, náleží jednotná zemská příslušnost (indigenát) v celém obvodu království. Zemská příslušnost, kromě jiných účinků, jest zejména podmínkou pro nabytí passivního práva volebního do sněmu.

Jazyk český i německý jsou v celém obvodu království Českého rovnoprávnými jazyky zemskými. V jednání sněmovním užívá se obou zemských jazyků stejnoměrně, rovněž zákony zemské prohlašují se v jazycích obou, při čemž oba texty platí za původní. Předseda sněmu (nejvyšší zemský maršálek) a oba jeho náměstkové, rovněž i místodržitel království Českého musejí býti dokonale mocni obou zemských jazyků.

Veškeré sněmu zaslané reskripty, nejvyšší rozhodnutí, návrhy a přípisy vládní musejí býti vydány v jazyku českém i německém.

Jazyk český i německý jsou při veškerých státních (zeměpanských) úřadech v království Českém a při samosprávných úřadech zemských jazyky úředními. Veškeré nápisy, pečeti a označení úřadů těchto musejí býti české a německé zároveň.

Jakým způsobem užívati se má jednoho neb druhého jazyka či obou ve vnitřní a zevnější službě úřadů státních a samosprávných v jejich stycích se stranami, ustanoví se podobně zvláštními zákony zemskými s náležitým šetřením zásad, v předcházejících §§ uvedených.

Podrobná ustanovení stran ochrany rovného práva a pěstění osvětových potřeb menšin národnosti jedné, nalézajících se ve správních obvodech s většinou národnosti druhé, vydána buďtež zákonem zvláštním.