Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Šubrta, aby byla poskytnuta vydatná podpora z prostředků zemských "Vodnímu družstvu pro regulaci potoka Žabince".

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance dra Eduarda Šubrta a spol., aby byla poskytnuta vydatná podpora z prostředků zemských "Vodnímu družstvu pro regulaci potoka Žabince" na provedení projektu na regulování potoka Žabince a současně i na melioraci lučních pozemků kolem tohoto potoka ležících v území královského města Německého Brodu.

Slavný sněme! Potok Žabinec vine se v území obce Německobrodské, sváděje veškerou srážkovou vodu z území 41^.8 km2 velikého úzkým pruhem luk za dnešního neupraveného stavu silně mokrých a probíhá nejjižnějším místem obklopujícího jej území, tvoře samé zátočiny, při čemž nemůže, jsa místy velice úzký a vesměs slabě jen do terrainu zaříznut, provésti svým profilem již jen poněkud větší množství vody, takže opakují se několikráte za rok, zvláště pak na jaře a na podzim, záplavy údolí tohoto potoka, veliké škody působící. Nejvíce tím trpí část města, nalézající se kolem dolního toku Žabince od jeho ústí do řeky Sázavy až ku trati c. k. severozápadní dráhy, kde následkem nedostatečného průtočného profilu starého pouze 5 m širokého i s chodníky dřevěného mostu v říšské silnici Poličsko-Písecké přes potok Žabinec i při nejmenších přívalech nastávají zátopy, jimiž nejenom stavení obytná, ale i pozemky luční a zahradní značně jsou poškozovány.

V prvé řadě zaplavena jest silniční trať pod mostem, tvořící silně frekventovanou ulici Jungmannovu, takže za doby velikých vod frekvence pěší po této říšské silnici resp. ulici Jungmannově úplně jest přerušena, frekvence vozová pak velmi znesnadněna, někdy i úplně znemožněna. Z toho vzchází veliká pohroma zejména pro novou čtvrť města za městem, v posledních třech letech neobyčejně vzrůstající.

Vůbec při velkém rozvodnění potoka Žabince přerušeno jest veškeré spojení celého města se čtvrtí za tímto potokem se rozprostírající.

Zvláště v první polovici měsíce září 1910 měla zátopa potoka Žabince pro město Německý Brod ráz přímo katastrofální. Stav tento přivodil založení "Vodního družstva pro regulaci potoka Žabince v Německém Brodě", jež vytklo si za účel provésti úpravu potoka Žabince od ústí jeho do řeky Sázavy až ku km 0^.940 za pomoci podpor zemských i státních způsobem takovým, aby byly zamezeny často se opakující záplavy v údolí potoka Žabince a sice jak pozemků podél potoka ležících, tak i stavení obytných a veřejných komunikací, zejména také říšské silnice Poličsko-Písecké, dále pak aby umožněna byla meliorace pozemků lučních nad severozápadní drahou ležících. Úprava tato jest nejen veřejně prospěšnou, ale i národohospodářsky nutnou, neboť uskutečněním této nejen výnosnost pozemků se zvětší, ale i nebezpečí pro zastavenou část města podél potoka Žabince se nalézající se odstraní.

Vodní družstvo pro regulaci Žabince ustavilo se řádně dne 9. března 1910 a byly stanovy jeho výměrem c. k. okres. hejtmanství v Německém Brodě ze dne 10. března 1910 čís. 9795 schváleny a právní trvání vodního družstva uznáno.

Po zjištění nutnosti a potřeby úprav a meliorací opatřilo družstvo projekt vypracovaný technickou kanceláří Zemědělské rady pro království České, který byl dle výnosu c. k. místodržitelství v království Českém ze dne 2. března 1910 čís. 30 584/ 09 podroben technické revisi a dne 20. května 1910 vodosprávně projednán a hlasovacím řízením zajištěn, načež dosáhlo vodní družstvo povolení ku provedení projektu výměrem c. k. okres. hejtmanství v Německém Brodě ze dne 27. září 1910 čís. 29.986.

Náklad na úpravu potoka Žabince dle upraveného rozpočtu obnáší 105.916.07 K.

Na základě toho, co svrchu bylo uvedeno, navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemský výbor se vyzývá, aby do rozpočtu na příští rok vřadil na regulaci potoka Žabince v Německém Brodě přiměřeně vysoký příspěvek.

Ve směru formálním se navrhuje, aby byl tento návrh přikázán bez prvního čtení komisi rozpočtové.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Ulricha a soudr. stran revise zákona o stavbě vodních cest ze dne 11. června 1901 č. 66 ř. z.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Ulricha a soudr. stran revise zákona o stavbě vodních cest ze dne 11. června 1901 č. 66 ř. z.

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

Sněm trvá na nárocích, plynoucích král. Českému ze zákona o stavbě vodních cest ze dne 11. června 1901 č. 66 ř. z.

Pro případ však, že by se uskutečniti měla vyloučením umělých průplavů zamýšlená jeho revise, c. k. vláda se žádá, aby zabezpečila v příslušné novele zákona včasné provedení oněch vodních cest, ku kterým zákonem ze dne 24. září 1905 č. 124 zem. zák. zemský příspěvek již byl povolen, to jest:

a) úpravu a splavnění Labe od Mělníka do Jaroměře s meliorační kostrou,

b) úpravu a splavnění Vltavy od Budějovic do Prahy.

Jakožto náhradu za eventuelní vyloučení lodního průplavu z Dunaje do Vltavy přes Budějovice a lodního přeplavu z kanálu dunajsko-oderského ku střednímu Labi, se c. k. vláda žádá, aby k částečnému krytí dalších úprav přítoků Labe a Vltavy a údolních přehrad na nich poskytla král. Českému náhradu úměrnou jednak ujmě, kterou král. České vyloučením těchto vodních cest utrpí, jednak oněm kompensačním příspěvkům, které ostatním zemím, na stavbě vodních cest súčastněným, budou přiřknuty.

V ohledu formálním prosíme, aby tento návrh bez prvního čtení přikázán byl komisi rozpočtové.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslanců dra Karla Viškovského, Jana Kotlanta a soudr. v záležitosti provádění zákona vodocestného a úpravy vodstva v království Českém.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslanců dra. Karla Viškovského, Jana Kotlanta a soudruhů v záležitosti provádění zákona vodocestného a úpravy vodstva v království Českém.

Slavný sněme království Českého! Uvažujíce, že prvé stavební období, stanovené v říšském zákoně o vodních cestách ze dne 11. června 1901 a v zákoně zemském o regulaci vodstva ze dne 13. února 1903, blíží se ke konci, aniž by program stavební zákony těmito stanovený byl proveden aneb jeho provedení dle dnešního stavu prací do konce období toho bylo zabezpečeno,

uvažujíce dále, že v provádění a zadávání dalších staveb vodních, ať již do oboru prvého či druhého zákona spadajících, nastala právě v poslední době očividná stagnace,

uvažujíce dále, že c. k. vláda projevila úmysl, upustiti pro příští období vůbec od dalšího provádění zákona vodocestného, čímž dalekosáhlé zájmy hospodářské v království Českém jeví se ohroženy a nový zmatek v neurovnaných vodních poměrech této země byl by přivoděn,

uvažujíce naproti tomu naléhavost rychlého provedení úprav vodních, které zejména se zřetelem na opětující se a letos zvláště v rozsáhlé míře se objevivší katastrofální záplavy vodní v Polabí stávají se neodkladnou nutností, podávají podepsaní tento návrh:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

1. C. k. vláda se vyzývá, aby učinila opatření, by stavby vodní v království Českém, pojaté ve stavební program pro období do r. 1912, byly s největším urychlením provedeny a aby při provádění jejich vzat byl plný zřetel na ochranu interessentů proti nebezpečným zátopám opětně se objevujícím tak, aby v místech zvláště ohrožených potřebná opatření ihned byla provedena.

2. C. k. vláda se vyzývá, aby, dohodnouc se se zemským výborem království Českého a se zemědělskou radou pro království České, připravila příslušné osnovy zákonů, kterými by stanoven byl program a finančně zabezpečeno bylo další provádění staveb vodních, nutných k dovršení soustavné úpravy vodstva v království Českém ve druhém stavebním období po roce 1912, při němž by vzat byl zvýšený zřetel na bezpečnost a ochranu majetku v dotyčných povodích a na provádění zemědělských meliorací v rámci akce splavňovací a regulační.

Ve formálním ohledu navrhuje se přikázání návrhu tohoto bez prvního čtení komisi pro veřejné práce.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh nouzový posl. dra. L. Pazderky a soudruhů na poskytnutí vydatné podpory zemské i státní obyvatelstvu postiženému živelními pohromami.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Všeobecný návrh nouzový poslance JUDra L. Pazderky a soudruhů na poskytnutí vydatné podpory zemské i státní obyvatelstvu postiženému živelními pohromami.

Slavný sněme! Naděje v lepší výsledky sklizně sklamaly i letos trpce rolnictvo tohoto království. V době sklizně píce v měsíci červnu dostavivší se prudké a trvalé deště zničily mnoho, co slibovalo býti pomocí ku zdárnému doplnění stavu dobytka, zmenšeného následkem neúrody píce v letech minulých.

Brzo přede žněmi v nebývalé míře zasáhla v celé naší zemi pěknou tehdy úrodu pšenice a z části i ječmene pohroma katastrofální měrou vyskytnuvší se zelenoočky, která pšenici v mnohých místech i 90% zničila. Vrcholem neštěstí a pohromy byly však deště v době žní, které zavinily, že nejen veškerá téměř píce na polích a lukách v mnohých krajinách buď zničena neb značně postižena byla, nýbrž dotčena též sklizeň obilí stálým deštivým počasím, krupobitím a mrazem v té míře, že ještě v druhé polovici měsíce září v české vlasti naší a to v části nemalé, nesklizené obilí úplně vzrostlé a zkažené, na polích smutný obraz bídy a neštěstí poskytovalo. K tomu přistoupila z téže příčiny nedozírná kalamita hnití brambor, která nejen brambory pro lihovary, ale větší ještě měrou brambory, jež v chudších krajinách téměř výhradní jsou potravou lidu, zkazila ze tří čtvrtin, ba ještě místy značněji, takže okolnost tato obavu, ne-li jistotu skutečného, opravdového hladu vyvolává. Ku dovršení všech těchto pohrom rozvodněním četných řek a potoků zaplaveny statisíce hektarů níže položených pozemků a nesklizených luk, na nichž úroda píce do dnes tam stojící zničena, a hospodářské spracování pozemků zaplavených pro letošní rok vůbec nemožným činí.

Vzhledem ku katastrofálnímu rozsahu těchto pohrom zemědělství v království Českém jeví se býti nutnou pomoc veřejná, země i státu a proto navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Budiž vložen po rozpočtu za účelem podpor poškozeného obyvatelstva pohromami letošními přiměřený obnos.

Zemskému výboru se ukládá, aby obnos ten po případě opatřil zemskou zápůjčkou. Rovněž ukládá se zemskému výboru, aby z této povolené sumy poskytoval podpory neb nezúročitelné zápůjčky postiženému obyvatelstvu.

Jelikož pak dosavadní způsob zmírňování nouze poskytováním peněžitých podpor pro jich nepatrný obnos zřídka kdy skutečně způsobenou pohromu zmírniti jest s to, vyzývá se zemský výbor, aby z povoleného obnosu za spolupůsobení ústavů peněžních hlavně zaručením zúrokování neb i částečného splácení nezúročitelných půjček poškozeným poskytnutých pomoci hleděl.

2. C. k. vláda se vyzývá, aby rovněž za stejných podmínek, jak výše uvedeno, ku zmírnění katastrofálních škod letošních přispěla a zákonným způsobem úhradu pro tyto neodkladné výdaje si opatřila.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Františka Trojana a soudr. na změnu § 5. zákona ze dne 19. února 1870 č. 22 z. z. a § 2. zákona z 24. února 1873, kterým se upravuje zřizování, vydržování a navštěvování veřejných škol měšťanských.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Františka Trojana a soudr. za změnu § 5. zákona ze dne 19. února 1870 č. 22 z. z. a § 2. zákona ze dne 24. února 1873, kterým se upravuje zřizování, vydržování a navštěvování veřejných škol měšťanských.

Dle § 5. zákona ze dne 19. února 1870 č. 22 z. z. má v obvodě každého politického okresu správního zřízena býti alespoň jedna škola měšťanská.

V § 2. zákona ze 24. února 1873 se praví, že veškerý náklad na stavbu místností, jichž ve školách těch potřebí, jich najímání, udržování, topení, čistění a j. náleží místní školní obci.

Těžko bývá venkovským obcím, aby vystavěly budovy pro školy měšťanské a kryly věcný náklad, jak zákony školní velí. Zřizují tedy školy měšťanské jenom zámožné a velké obce, do nichž chodí nejvíce žactvo místní, z nejbližšího okolí a ze vzdálenějších jen děti rodičů zámožných, kdežto žactvo vzdálenější a nezámožné, nemohouc pro vzdálenost do nich docházeti a pro chudobu v místě školy na náklad svých rodičů bydleti, zůstává z dobrodiní, které škola měšťanská mládeži poskytuje, obohacujíc je vědomostmi pro praktický život velice důležitými a sílíc je k těžkým nynějším bojům existenčním, úplně vyloučena.

Tomu aby se odpomohlo, navrhuji:

1. V každém politickém okresu správním budiž zřízeno škol měšťanských tolik, kolik jich třeba.

Aby i dětem nezámožným z menších obcí městkých i venkovských umožněno bylo školu měšťanskou navštěvovati, spojí se několik obcí v celek a zřídí si ve svém středu školu měšťanskou, jejíž návštěva jest pro žáky z obvodu těchto obcí školou povinnou.

2. Náklad na stavbu místností školních, jichž pro školu měšťanskou jest potřebí, a na jich najímání hradí politický okres správní. Udržování místností školních, topení a čistění náleží obcím, jež v celek spojeny byly za účelem zřízení školy měšťanské.

3. Vláda budiž požádána, aby předložila říšské radě návrh na změnu § 19. ř. z. ze 14. května 1869 v ten rozum, aby v obcích a obvodech, kde není dostatečný počet dětí jednoho pohlaví pro zřízení školy měšťanské, dovoleno bylo zřizovati měšťanské školy smíšené.

V ohledu formálním navrhuji, aby tento návrh přikázán byl komisi pro záležitosti školské bez prvého čtení.

V Praze, 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Karla Merta a soudr. ve příčině zemské podpory dráze Jindř. Hradec-Telč-Moravské Budějovice.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Karla Merta a soudr. ve příčině zemské podpory dráze Jindř. Hradec-Telč-Moravské Budějovice.

Ku stavbě místní dráhy z Jindřichova Hradce na Strmilov, Studenou do Moravských Budějovic povolil sněm markrabství Moravského v posledním zasedání z r. 1908, pokud dráha tato jest na území moravském, z prostředků zemských subvenci 20.000 K za každý kilometr v délce 64 km, t. j. obnos 1,280.000 K.

Projektovaná dráha probíhati má územím v království Českém z Jindřichova Hradce na Strmilov, do Studené v délce 13^.5 km. Celý kraj, jímž tato dráha vésti má, očekává od železničního spojení nejen zvelebení hospodářství polního a lesního, nýbrž i rozkvět obchodu a průmyslu, pro který zvláště v tomto kraji podmínky velice výhodné jsou.

Uvažujíce to, činí v úctě podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby ve příčině stavby dráhy Jindřichův Hradec-Telč-Moravské Budějovice vstoupil v jednání s družstvem pro stavbu místní dráhy vedoucí z Jindřichova Hradce na Telč do Moravských Budějovic a podal slavnému sněmu ohledně subvence části této dráhy, územím království Českého probíhající, dotyčnou předlohu.

V ohledu formálním budiž tento návrh přikázán bez prvého čtení komisi pro veřejné práce.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Dr. Zimmra a soudr. v příčině vydání zákona o řízení při úřadech samosprávných v království Českém.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh posl. Zimmra a soudr. v příčině vydání zákona o řízení při úřadech samosprávných v království Českém.

Slavný sněme! Podepsaní činí tento návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti takto: Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby v pilné projednání vzal a do příštího zasedání sněmovního předložil návrh zákona zemského, jímž v základě zřízení zemského ze dne 26. února 1861, zřízení obecného ze dne 16. dubna 1864 a zákona o zastupitelstvu okresním ze dne 25. července 1864, vydán bude řád řízení v záležitostech samosprávy při úřadech samosprávných v království Českém.

V ohledu formálním navrhuji, aby návrh tento bez prvního čtení byt přikázán k zadání zprávy sněmovnímu výboru pro záležitosti okresní a obecní.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Jana Zimmera a soudruhů v příčině zavedení zemské dávky z automobilů a motorových vozidel.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance dra Jana Zimmera a soudruhů v příčině zavedení zemské dávky z automobilů a motorových vozidel.

Slavný sněme! V uvážení, že zemské finance zaváděním nových položek výdajových a zvýšováním stávajících již položek výdajových stále smutnější tvářnosti nabývají, v uvážení, že používání automobilů a motorových vozidel dosud žádnou dávkou stiženo není, jakož i v uvážení, že používání těchto vehiklů stále roste a většinou jen od zámožnějších se jich používá, navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

Zemskému výboru se ukládá, aby ve příčině zavedení zemské dávky z automobilů a motorových vozidel s možným urychlením přípravné řízení a šetření zavedl a případnou osnovu zákona slavnému sněmu k projednání předložil.

V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh přikázán byl komisi pro okresní a obecní záležitosti.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Vinaře, Trojana a soudruhů ve příčině zřizování vesnických dětských opatroven a udělování zemských podpor na tyto.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Vinaře, Trojana a soudruhů ve příčině zřizování vesnických dětských opatroven a udělování zemských podpor na tyto.

Poměry venkovského obyvatelstva nutí k tomu, že manželka rolníka, dělníka, řemeslníka musí zvláště v době letní pilně a cele odevzdati se buď práci za výdělkem anebo s manželem svým buď v hospodářství anebo v dílně pracovati.

Tento fakt má za následek, že dítky dosud školou nepovinné odkázány jsou na starost buď jen o málo starším sourozencům, anebo ponechány jsou beze vší pomoci samy sobě.

V městech pro vrstvy obyvatelstva poměrně lépe situované bývají útulky, t. zv. opatrovny, pro mládež mimoškolní, a vším právem nutno podobného blahodárného zařízení domáhati se i pro venkov.

Důkaz o důležitosti vesnických opatroven jeví se nejlépe v tom, že stávající ojedinělé ústavy toho druhu těší se velikému porozumění se strany interessentů.

Z těchto důvodů navrhujeme, aby vydán byl zemský zákon, dle kterého se:

1. Zavádí povinné zařízení dětských opatroven v obcích, ve kterých se toho potřeba po dohodě s činiteli místními a úřady veřejnoprávními uzná;

2. dle kterého pokladna zemská při splnění blíže stanovených podmínek od činitelů místních udílí přímé podpory.

V ohledu formálním navrhuje se, aby tento návrh odkázán byl bez prvého čtení komisi zemědělské a školské.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Hnídka a soudruhů o přijímání dětí do škol národních.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Hnídka a soudruhů o přijímání dětí do škol národních.

Každoročně se opakuje zjev, že do škol národních jsou přijímány děti neznalé jazyka vyučovacího. Na mnoze jsou rodiče přímo nuceni hlavně svými zaměstnavateli posílati děti své do škol, jejichž jazyka vyučovacího jsou úplně neznalé. Následek toho ovšem jest úplné duševní zakrnění takového dítěte. Tomuto zlořádu zabrániti možno jedině tím způsobem, že bude zemským zákonem přímo zakázáno zapisovati děti do národních škol, jichž jazyka vyučovacího neznají.

Proto podepsaní navrhují:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Děti školou povinné buďtež zapisovány tam, kde jsou školy dvou národností, pouze do těch škol, jichž jazyka vyučovacího jsou úplně znalé. Zakazuje se přijímati děti jazyka vyučovacího neznalé.

V ohledu formálním budiž návrh přikázán komisi školské.

V Praze, dne 30. září 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Slavíka, Trojana a soudruhů, týkající se hospodářsko-vzdělávacích kursů pro učitele, kteří by při pokračovacích školách hospodářských na venkově vyučovati měli.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Slavíka, Trojana a soudr., týkající se hospodářsko-vzdělávacích kursů pro učitele, kteří by při pokračovacích školách hospodářských na venkově vyučovati měli.

Vysoké c. k. ministerstvo vyučování uspořádalo v měsíci srpnu 1909 první státní kurs při rolnické škole v Kutné Hoře, kamž vyslalo 15 učitelů obecných škol z Moravy a 15 z Čech, aby tam nabyli potřebného vzdělání na pokračovacích školách venkovských.

Práce horlivých učitelů v kursu tom zasluhuje plného ocenění, rovněž i snaha posluchačů, jimž nebylo obtíží o prázdninách k odpočinku určených denně 7-9 hodin přednáškám obcovati.

Avšak jedno jest co uznáno bylo v první řadě pány c. k. zemskými inspektory dr. Sitenským, Kaňkou, pány poslanci, kteří kurs navštívili, všemi učiteli a posluchači kursů:

1. Počet účastníků c. k. ministerstvem do kursu vyslaných byl vzhledem k veliké potřebě pokračovacích škol nepatrný,

2. doba trvání kursu příliš krátká, tak že nemohli učitelé při nejlepší vůli podati posluchačstvu v odborných předmětech ani to nejdůležitější,

3. podpora státní, účastníkům kursu povolená, byla nedostatečná.

Z této příčiny navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby po prozkoumání zpráv o kursu v Kutné Hoře konaném v dohodě s c. k. vládou a Zemědělskou radou pro král. České se postaral:

1. aby vzhledem k veliké potřebě pokračovacích škol hospodářských každoročně větší počet učitelů do kursu vyslán byl,

2. aby kursy tyto trvaly po dobu deseti měsíců a pořádány byly při hospodářské akademii v Táboře a při obou středních školách hospodářských,

3. aby účastníkům kursu dostalo se takové podpory, by nebyli nuceni z vlastních prostředků se vydržovati.

Návrh tento budiž bez prvého čtení přikázán komisi zemědělské.