Von je 1000 Einwohnern wohnen in Ortschaften mit weniger als 500 Einwohnern im Bezirke Komotau 252, Brüx 123, Dux 173, Teplitz-Schönau 89, Aussig 186, Saaz 292, Leitmeritz 484, B.-Leipa 259, Tetschen 207.

Mit mehr als 2000 Einwohnern im Bezirke Komotau 419, Brüx 656, Dux 537, Teplitz-Schönau 727, Aussig 607, Saaz 404, Leitmeritz 319, B.-Leipa 342, Tetschen 340.

Scharf hebt sich aus diesen Ziffern der Gesamtcharakter der Kohlenbezirke von den übrigen ab. Daß sich die Unterschiede in der Periode seit der letzten Volkszählung noch verschärft haben und in Zukunft fortschreitend verschärfen werden, kann keinem Zweifel unterliegen. Je mehr aber der Verdichtungsprozeß der Bevölkerung seinen Fortgang nehmen wird, eine desto intensivere Verwaltungstätigkeit wird das betreffende Territorium beanspruchen, und desto enger werden die Grenzen dieses Verwaltungskreises gezogen werden müssen. Denn es ist etwas ganz anderes, einen vorwiegend dem Ackerbau und der Viehzucht gewidmeten Landstrich zu verwalten, wo vielleicht eine mehr bedächtige extensive Behandlung der Geschäfte dem Charakter der Bevölkerung am besten zusagen wird, als ein von Industrie, Handel und Verkehr in Besitz genommenes Gebiet, wo das rastlos drängende wirtschaftliche Leben eine schnelle und intensive Handhabung eines modernen Verwaltungsapparates bedingt.

Die bisher behandelten rein äußerlichen Merkmale sprechen in hinreichend beredter Form für die unerläßlich notwendige Zusammenfassung der Braunkohlenbezirke als eine verwaltungstechnische Einheit, wenn die Verwaltung eine ersprießliche sein soll. Noch augenfälliger tritt diese Forderung zu Tage bei eingehender Betrachtung der inneren wirtschaftlichen Struktur, so zu sagen des inneren Organismus der einzelnen Bezirke. Auch da gibt uns die Statistik ausreichenden Aufschluß, denn von 1000 in den nachfolgenden Bezirken berufstätigen Personen sind beschäftigt in den Hauptberufsklassen und zwar:

Land und Forstwirtschaft im Bezirke Komotau 287, Brüx 160, Dux 220, Teplitz-Schönau 83, Aussig 203, Saaz 533, Leitmeritz 484, B.-Leipa 328, Tetschen 231.

Industrie im Bezirke Komotau 446, Brüx 593, Dux 581, Teptitz-Schönau 639, Aussig 521, Saaz 256, Leitmeritz 200, B.-Leipa 430, Tetschen 517.

Davon im Bergbau im Bezirke Komotau 82, Brüx 276, Dux 299, Teplitz-Schönau 129, Aussig 72, Saaz 4, Leitmeritz -, B.-Leipa -, Tetschen -.

Der Bezirk Komotau besitzt 21 Fabriken und 14 Bergbaubetriebe, Brüx 20 Fabriken und 34 Bergbaubetriebe, Dux 23 Fabriken und 43 Bergbaubetriebe, Teplitz-Schönau 133 Fabriken und 22 Bergbaubetriebe, Aussig 70 Fabriken und 17 Bergbaubetriebe, Saaz 11 Fabriken und 1 Bergbaubetrieb, Leitmeritz 31 Fabriken, B.-Leipa 35 Fabriken, Tetschen 121 Fabriken.

Was die einzelnen Zweige der Industrie und des Handels anbelangt, so ragt der Teplitz-Schönauer Bezirk besonders hervor. Nicht weniger als 20 Fabriken befassen sich daselbst mit der Erzeugung von Web und Wirkwaren, neben einigen Spinnereien und Färbereien, die Zahl der keramischen Fabriken beträgt 11, ebenso hoch ist die Zahl der Glasfabriken. In dieser Hinsicht (Bearbeitung von Steinen und Erden) wird Teplitz-Schönau nur von 3 Bezirken in Böhmen übertroffen, nämlich Karlsbad, Falkenau und Gablonz. Im Bergbau stehen die Bezirke Teplitz-Schönau, Brüx und Dux obenan. Aber auch in der Papier und Lederindustrie, in der Bekleidungsbranche sowie in der Metallverarbeitung und Maschinen-Erzeugung nimmt Teplitz-Schönau eine der ersten Stellen unter den Bezirken Böhmens ein.

Bis zu einer ganz außergewöhnlichen Höhe hat sich der Bezirk Teplitz-Schönau auf dem Gebiete des Handels emporgeschwungen, in welcher Hinsicht sich nur Prag samt Vororten und Reichenberg mit ihm messen können. Von 10.000 Bewohnern des Bezirkes Teplitz-Schönau sind nicht weniger als 615 im Warenhandel tätig.

Sehr lehrreich ist eine Vergleichung der Zahl der Telephon-Abonnenten. Es besitzen nämlich die Bezirke Komotau 146, Brüx 243, Dux 101, Teplitz-Schönau 606, Aussig 453, Saaz 223, Leitmeritz 135, B.-Leipa 217, Tetschen 321 Telephon-Abonnenten.

Hiebei wurden diejenigen Abonnenten, welche mehrere Abonnentenstationen besitzen, nur einmal gezählt. Was den sonstigen Post-, Telegraphen und Telephonverkehr anbelangt, so entnehmen wir der im k. k. Handesministerium verfaßten Statistik des österreichischen Post und Telegraphenwesens für 1907 folgende, den Verkehr in den Hauptorten der in Rede stehenden Bezirke darstellende Übersicht:

Ausgehobene Briefe in der Stadt Komotau 2,450.000, Brüx 2,400, 000, Dux 1,000.000, Teplitz-Schönau 8,674.000, Aussig 12,600.000, Saaz 2,633.000, Leitmeritz 1,800.000, B.-Leipa 1,100.000, Tetschen 1,916.000.

Angekommene Briefe in der Stadt Komotau 1,850.000, Brüx 3,550.000, Dux 791.000, Teplitz-Schönau 7,045.000, Aussig 5,300.000, Saaz 2,402.000, Leitmeritz 2,160.000, B.-Leipa 1,900.000, Tetschen 1,840.000.

Aufgegebene Wertbriefe und Pakete in der Stadt Komotau 116.000, Brüx 155.000, Dux 24.000. Teplitz-Schönau 445.000, Aussig 200.000, Saaz 111.000, Leitmeritz 67.000, B.-Leipa 88.000, Tetschen 92.000.

Angekommene Wertbriefe und Pakete in der Stadt Komotau 111.000, Brüx 146.000, Dux 42.000, Teplitz-Schönau 272.000, Aussig 220.000, Saaz 94.000, Leitmeritz 78.000, B.-Leipa 64.000. Tetschen 73.000.

Zeitungen in der Stadt Komotau 212.000, Brüx 472.000, Dux 127.000, Teplitz-Schönau 785.000, Aussig 589.000, Saaz 212.000, Leitmeritz 278.000, B.-Leipa 216.000, Tetschen 325.000.

Postanweisungs - Einzahlungen in der Stadt Komotau K 2,022.000, Brüx K 2,880.000, Dux K 1,150.000, Teplitz-Schönau K 6,972.000, Aussig K 3,500.000, Saaz K 1,950.000, Leitmeritz K 2,436.000, B.-Leipa K 1,500.000, Tetschen K 1,686.000.

Postanweisungs - Auszahlungen in der Stadt Komotau K 2,108.000, Brüx K 3,280.000, Dux K 779.000, Teplitz-Schönau K 6,415.000, Aussig K 4,280.000, Saaz K 2,152.000, Leitmeritz K 2,300.000, B.-Leipa K 1,800.000, Tetschen K 1,607.000.

Aufgegebene Telegramme in der Stadt Komotau 22.000, Brüx 22.000, Dux 8.000, Teplitz-Schönau 72.000, Aussig 65.000, Saaz 32.000, Leitmeritz 20.000, B.-Leipa 14.000 Tetschen 21.000.

Angekommene Telegramme in der Stadt Komotau 25.000, Brüx 23.000, Dux 9.000, Teplitz-Schönau 80.000, Aussig 85 000, Saaz 34.000, Leitmeritz 22.000, B.-Leipa 15.000, Tetschen 36.000.

Telephonische Verbindungen in der Stadt Komotau 102.000, Brüx 351.000, Dux 92.000, Teplitz-Schönau 1,066.000, Aussig 1,300.000, Saaz 340.000. Leitmeritz 60.000. B.-Leipa 82.000, Tetschen 300.000.

Gesamteinnahmen in der Stadt Komotau K 243.000, Brüx K 368.000, Dux K 140.000, Teplitz-Schönau K 1,067.000, Aussig K 750.000, Saaz K 296.000, Leitmeritz K 233.000, B.-Leipa K 175.000, Tetschen K 309.000.

Es wird daher die Anfrage gestellt, ob Seine Exzellenz der Herr Statthalter geneigt ist, die geeigneten Schritte zu unternehmen, damit in Teplitz-Schönau ein Kreisgericht und eine Kreisregierung errichtet werde.

Abg. Johann Melhardt und Genossen.

Náměstek nejv. maršálka dr. Urban: Dotaz poslance Antonína Mohla k Jeho Excel. p. místodržiteli.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Ant. Mohla a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli pro království České.

Zákonem bylo 117 českých chmelařských obcí přiděleno ku chmelové známkovně žatecké, kde následkem toho soustřeďuje se obchod s chmelem i z těchto obcí a tisíců jich pěstitelů chmele. Proto celá minulá desítiletí uznávala se samozřejmá potřeba, aby při c. k. soudu v Žatci byl soudce jazyka českého mocný a strany české - neznající německý jazyk, ocitnuvše v soudních obchodních sporech, mohly se hájiti, jak stávající zákony je opravňují. To také dělo se až do roku minulého, kdy český soudce ze Žatce přeložen, aniž by byl dosud jmenován nový soudce jazyka českého mocný, když pak právě v tomto čase příslušník české obce Řenčova ocitnul se v obchodním sporu a podal žalobu, jako se dosud dělo, v jazyku českém, jemu jedině srozumitelném, vrácena tato c. k. soudem, ježto prý úřední řečí c. k. soudu v Žatci jest nyní jedině němčina. C. k. soudce tvrzením tímto dopouští se zřejmého a praxí celých desítiletí zjištěného klamu a očividného porušení zákonů platných a tisícům českých pěstitelů c. k. vládou k Žatci přidělených, českým sládkům i místní české menšině odnímá naprosto možnost, aby v hospodářském životě svém zcela jsouce bezbranni - svých zájmů i občanských práv mohli si hájiti.

Každoročně tisíce českých pěstitelů i českých sládků stojí zde před možností vzniku soudních sporů a museli by se střediska tohoto vzdalovati - zda ku prospěchu města a místního obchodu - nechceme uváděti. V Žatci samém jest několik českých obchodních firem a v městě i obcích venkovských slušná česká minorita usedlá - o čemž všem c. k. soud v Žatci dobře jest si vědom a proto není ani možno, aby se mohl domnívati, že by mohlo zůstati při jeho porušování zákonů a práv tak širokých vrstev obyvatelstva celé země. Jest počínání c. k. soudu v Žatci proto tím křiklavější.

Proto podepsaní táží se Vaší Excellence:

1. Jest Vaší Excellenci případ tento znám?

2. Jest Vaše Excellence ochotna, působiti k tomu, aby c. k. soud v Žatci poučen byl o povinném dalším přijímání českých podání a jich českých vyřizování?

3. Jest Vaše Excellence ochotna, působiti k tomu, aby při c. k. soudu v Žatci i na dále byl c. k. soudce české řeči dobře mocný?

V Praze, dne 4. února 1910.

Náměstek nejv. maršálka zemského dr. Urban: Interpellace p. posl. dra Jana Zimmera a soudr. k Jeho Excel. panu místodržiteli.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Interpellace posl. dra Jana Zimmera, Mg. Ph. Jana Lauba a soudruhů k Jeho Excellenci hraběti Karlu Coudenhovovi, místodržiteli království Českého, v příčině zavádění byrokratismu, centralismu a germanisace při nově sestátněných drahách.

Od sestátnění soukromých drah očekávalo obecenstvo všeobecné zlepšení dopravy jakož i odstranění různých závad a vyhovění oprávněným steskům a tužbám obyvatelstva jmenovitě jednotlivých měst a okresů v oblasti sestátněných drah.

Bohužel bylo však obecenstvo v očekávání tom ihned prvními kroky ministerstva železnic, které projevilo úmysl zrušiti na postátněných drahách v Čechách celou řadu vlaků, sklamáno a to tím více, jelikož z jednání ministerstva železnic a praxe tímto zaváděné vychází na jevo, že byrokratismus a centralismus uplatňuje se ve státní správě železniční - na místě ducha obchodního, o hospodářské zájmy obyvatelstva bez rozdílu zemí a národnosti pečujícího.

Zmíněné obmýšlené kroky ministerstva železnic vzbudily a vyvolaly všeobecué pohoršení interessovaných kruhů, jmenovitě obecních a okresních zastupitelstev obcí a okresů v oblasti postátněných drah rozložených.

Z důvodů těch svolal říšský poslanec a člen železniční rady státní pan professor Hráský na neděli dne 30. ledna do radniční dvorany v Pardubicích veřejnou schůzi lidu, kteráž byla četně navštívena a na které po řeči poslance p. prof. Hráského. jež přijata byla se všeobecným souhlasem a pochvalou a po živé debatě súčastněných zástupců obcí a okresů usnesena byla jednomyslně následující resoluce:

My shromáždění na velké protestní schůzi v Pardubicích dne 30. ledna t. r. konané, a to zástupci měst a okresů: Pardubic, Chrudimi, Přelouče, Hlinska, Poděbrad, Skutče, Čáslavi, Českého Brodu, Sadské, Litomyšle, Chotěboře, Chrasti, Heřmanova Městce, Náchoda a m. j. z území nově postátněných drah, vyslechnuvše věcný a objektivní referát p. poslance prof. J. V. Hráského, prohlašujeme:

Trpce neseme, že byrokratismus a centralismus uplatňuje se ve státní správě železniční namístě moderního obchodního ducha, pečujícího o hospodářské zájmy obyvatelstva bez rozdílu zemí a národností, a ruku v ruce s tímto byrokratismem a centralismem že jde vědomá a soustavná germanisace, která se projevuje zatlačováním i ponižováním jazyka Českého na drahách a protežováním úřadnictva německého, zvláště v centrálních ředitelstvech.

Protestujeme vážně a energicky proti zamýšlené redukci rychlíků a osobních vlaků na zmíněných tratích. Obyvatelstvo příslušných okresů domnívalo se právem, že sestátněním soukromých drah nastane zlepšení veškeré dopravy, že bývalé nedostatky budou odstraněny a že oprávněným a nutným tužbám jednotlivých měst a okresů - specielně v Čechách tak zanedbaných - bude aspoň částečně vyhověno. Bohužel, má nastati pravý opak. Všichni účastníci schůze nabyli přesvědčení, že projektovanou redukcí vlaků bude poškozena nejen výkonnost drah samých, nýbrž že zájmy obchodu a průmyslu vůbec těžce budou poškozeny. Akce tato jest tím neoprávněnější, že má v největší míře postihnouti území v Čechách, ač je známo, že státní dráhy, probíhající českým územím, co celek jsou aktivní, kdežto dráhy alpské a městská dráha vídeňská zaviňují celkovou passivnost. Proto nabylo shromáždění dojmu, že vodítkem zde nebyl systém úsporný, nýbrž nepřízeň vládních kruhů k zájmů českým. Proto z důvodů hospodářských, obchodních a průmyslových protestujeme proti zamýšlené redukci v dopravě osobní na tratích právě postátněných, protestujeme proti ignorování projevů měst a korporací českých se strany ministerstva železnic.

Z týchž důvodů žádáme důrazně, by reorganisace celé státní železniční správy nestala se dříve skutkem, dokud nebude předložena státní železniční radě a dokud touto nebude schválena.

Žádáme dále co nejdůrazněji, by do doby úplné reorganisace státních drah žádné nové rozdělení železničních tratí se nestalo, zejména ale, aby respektován byl protest zemského výboru království Českého proti projektovanému přidělení zemských českých drah místních k ředitelstvím vídeňským.

Vyzýváme konečně vrchní železniční správu, by od redukce osobních vlaků a rychlíků na tratích nově postátněných upustila a žádáme veškeré české povolané kruhy, by v otázce této rychle a účinně zakročily.

Vůči těmto okolnostem faktickým, v naduvedené resoluci vytýkaným, táží se podepsaní:

Jsou tyto úmysly, respective prakse ministerstvem železnic u drah v poslední době zaváděná Vaší Excellenci známy? a jakým způsobem zamýšlí Vaše Excellence byrokratismus, centralismus, a soustavnou germanisaci, která ve státní železniční správě jmenovitě při nově postátněných drahách se uplatňuje, zameziti a podniknouti, aby od obmyšlené redukce vlaků při postátněných drahách těch sešlo?

Oberstlandmarschall-Stellvertreter Dr. Urban: Anfrage des Abg. Dr. Kiemann und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.

Landtagsaktuar Dr. Maschek (liest): Anfrage der Abg. Dr. Kiemann und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter als Vertreter der k. k. Regierung, betreffs der schlechten Beschaffenheit des zum Amtsgebrauche verwendeten Papieres.

Es ist eine höchst bedauerliche Tatsache, daß das Papier, welches einerseits von den Behörden zu den Entwürfen ämtlicher Entscheidungen und zu deren Ausfertigungen, andererseits von den Parteien zu Eingaben und zu Urkunden, behufs deren Hinterlegung in ämtlicher Verwahrung (z. B. für grundbücherliche Urkundensammlungen) verwendet wird, von höchst elender Beschaffenheit ist, so daß zahlreiche wichtige Schriftstücke neueren Ursprunges, deren Zweck und Bestimmung die unversehrte Aufbewahrung derselben auf eine ungemessene Reihe von Jahren erheischt, sich bereits jetzt in einem solchen Zustande befinden, welcher die dringende Besorgnis rechtfertigt, daß dieselben in kürzester Zeit vollständig, oder doch zum größten Teile unleserlich und unbrauchbar sein werden. Hiezu kommt noch der Umstand, daß die Gebahrung des Amtspersonales, welches mit dem durch seine Beschaffenheit ohnehin dem Verderben leicht ausgesetzten Aktenmaterial zu hantieren hat, nicht selten eine derartige ist, welche die Aktenstücke und insbesondere deren Ränder notwendige Schonung vollständig vermissen läßt.

Die durch die eben bezeichneten Umstände herbeigeführte Vernichtung von Schriftstücken, deren unversehrte Aufbewahrung sowohl für das öffentliche Leben, als auch für Privatrechte von großer und größter Wichtigkeit ist, bedeutet eine arge Gefahr für die Rechtssicherheit, weshalb diesen Zuständen ehemöglichst Einhalt getan und für dieselben Abhilfe geschaffen werden muß.

Die Gefertigten stellen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter als Vertreter der k. k. Regierung die Anfragen:

1. Sind Euerer Exzellenz die vorstehend geschilderten Mißstände bekannt?

2. Bejahenden Falls, sind Euere Exzellenz geneigt, entsprechende Verfügungen behufs Abstellung dieser Mißstände zu treffen?

Prag, am 7. Feber 1910.

Oberstlandmarschall-Stellvertreter Dr. Urban: Anfrage der Abg. Dr. von. Nitsche, Kiemann und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.

Landtags-Sekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abg. Dr. von Nitsche, Dr. Kiemann und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter als Vertreter der k. k. Regierung, betreffend zweckmäßigere Bahnverbindungen für die Bezirksstadt Wallern.

Von Seite der Bezirksstadt Wallern und der Bevölkerung des ganzen Hinterlandes derselben wird das dringende Verlangen geäußert, daß solche Anschlüsse an die Franz Josefs-Bahn hergestellt werden, welche der Bevölkerung des bezeichneten Interessentenkreises es ermöglichen sollen, die Fahrt nach Budweis, Pilsen event. auch nach Prag, so wie wieder zurück in einem Tage abzumachen, im Laufe eines halben Tages Wien zu erreichen, und daß ferner auf der bayerischen, im Sommer dieses Jahres zur Eröffnung gelangenden Strecke Wallern, Schwarzes Kreuz, Haidmühl, Passau, vier Züge hin und zurück eingerichtet werden, mit welchen Fahrplans-Einrichtungen selbstverständlich der Nachtverkehr verbunden sein müßte, der übrigens auf vielen anderen Lokalbahnen bereits eingerichtet ist.

Das dringende Bedürfnis der Bevölkerung ergibt sich aus dem Umstande, daß selbe weit von der Hauptbahn wohnt und daher sehr früh ausfahren muß, um zeitlich am Tage das Ziel zu erreichen und bis tief in die Nacht hinein fahren muß, um heimzukommen.

Gerade die Länge der Strecken der Böhmerwaldbahnen bedingt die Notwendigkeit des Nachtverkehrs auf denselben. Diese Angelegenheit betrifft insbesondere die Interessen der zumeist armen Bevölkerung des von der Natur ohnehin stiefmütterlich mit einem rauhen Klima bedachten höheren Grenzgebietes. Bisher müssen die armen Leute sehr früh vor Tagesanbruch sich auf den weiten Marsch nach Salnau, Winterberg und Prachatitz machen, um die einzig brauchbaren Frühzüge dortselbst zu erreichen und müssen von diesen Orten um Mitternacht ins Gebirge steigen, wenn sie die gutanschließenden Züge dahin gebracht haben.

Die Gefertigten stellen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter als Vertreter der k. k. Regierung die Anfragen:

1. Sind Euerer Exzellenz die vorstehend geschilderten Verhältnisse und Zustände bekannt?

2. Bejahenden Falles, sind Euere Exzellenz geneigt, geeignete Verfügungen zu treffen, daß dem oben gekennzeichneten dringenden Bedürfnisse der Bevölkerung der Stadt und des Bezirkes Wallern, sowie der umliegenden Gebirgsgegens entsprochen werde?

Prag, am 7. Feber 1910.

Oberstlandmarschallstellvertreter Dr. Urban: Interpellation der Abgeordneten Wüst und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abgeordneten Wüst und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.

Dem Saazer Postamt ist ein Assistent, mit Namen Leden zugeteilt, der ein fanatischer Tscheche ist. Nicht nur, daß der Betreffende bei allen Angelegenheiten, die sich ihm bieten, als ein tschechischer Heißsporn sich zeigt, so trägt Leden auch noch ein grobes Benehmen gegenüber den deutschen Parteien zur Schau, so daß schon des Öfteren Zusammenstöße und Beschwerden erfolgten.

Saaz ist eine deutsche Stadt und verwahrt sich gegen die Anstellung von tschechischen Fanatikern, die ihre Stellung zumeist zur Agitation verwenden und auch ihren Dienst dazu mißbrauchen. Es ist erklärlich, daß eine solche Herausforderung böses Blut in der deutschen Bevölkerung hervorruft.

Mit Rücksicht auf das Geschilderte stellen die Gefertigten die Anfrage:

Ist Seine Exzellenz geneigt, in dieser Sache Erhebungen zu pflegen und nach Feststellung dieser Tatsache bei der Regierung zu veranlassen, daß derartige Beamte nicht zur Anstellung in deutschem Gebiet ersehen und daß Leden wegen seines herausfordernden Benehmens die Folgen zu tragen hat und daß seine Versetzung von Saaz erfolgt?

Prag, am 4. Feber 1910.