Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Dra. Luboše Jeřábka a soudruhů v příčině nynějšího stavu královských zahrad, míčovny v královské zahradě a král Obory ve Hvězdě.

Dotaz posl. Dra Luboše Jeřábka a soudr. ve příčině nynějšího stavu královských zahrad, míčovny v královské zahradě a král. Oboře ve Hvězdě.

Vaše Excellence!

Řadou veřejných projevů v různých listech projevených i četnými žádostmi povolaných k tomu korporaci, zejména "Klubu za Starou Prahu" a spolku nyní zemského svazu pro návštěvu cizinců, neměně i zastup. král. hlav. města Prahy, bylo se domáháno toho:

1. aby královská zahrada v Praze byla přístupna aspoň některé dny v týdnu obecenstvu, zejména cizincům a do Prahy příchozím, stejně jak tomu ve Vídni, kdež vzdor stálé téměř přítomnosti J. V. císaře a krále c. k. dvorní zahrady obyvatelstvu jsou přístupny;

2. aby vynikající ozdoba královského hradu, zvaný Jelení přikop, průběhem teď zejména provádění kanalisace zpustošeny, ale i již dříve úplně spustlý, v původní krásný park byl upraven.

Stejně jako královská obora ve Hvězdě, která postupem času staršího stromoví, dle bezpečných zpráv na palivo určených, úplně byla zbavena, ač po mnohostranném trvání mohla by býti divukrásným parkem, jemuž není rovno;

3. aby důstojným způsobem byla upravena, nikoli ale nešetrným způsobem restaurována byla památka vynikajícího významu, totiž "Míčovna" v královské zahradě pražské, zdobená překrásnými sgrafity, jež činí ji jednou z nejzajímavějších ukázek ranné renaissance nejen v království Českém, ale v celé střední Evropě.

Právem tu vytýkáno zejména, že tato znamenitá památka přímo jest profanována umístěným zde, v královské zahradě, skladištěm vojenské montury, což jest zjevem v celém vzdělaném světě ojedinělým.

Okolnost tato však a vůbec celý stav královského hradu pražského těžce se dotýká i citů všeho obyvatelstva pražského i všeho lidu českého, který s posvátnou úctou pohlíží ku zbylým památkám osiřelého hradu pražského, který jest mu představitelem, ale i symbolem neochvějné úcty a lásky i hluboké úcty, vížící jej ku jasnému nejvyššímu domu královskému.

Tím tížeji pak dotklo se veřejnosti naší, že i příslušná žádost obce pražské nesoucí se pouze k tomu, aby aspoň "Míčovna" byla vojenského monturního skladiště, vzhledem k uměleckému svému významu, zbavena, vyřízena tím, že žádáno, aby obec pražská, která k tomu přece nijak povinna není, postarala se pro vojenské skladiště o objekt náhradní a že skladiště to i po slušné této žádosti na svém místě v zahradě královského hradu pražského na dále ponecháno, kde až do dnes se nalézá. Těžce nesouce tento neudržitelný stav, klademe k Vaší Excellenci následující uctivý dotaz:

1. jsou fakta tato Vaší Excellenci známa?

2. hodlá se Vaše Excellence mocí svého úřadu zasaditi o to na místech příslušných:

a) aby obyvatelstvu pražskému, zejména ale cizincům, stejně jako obyvatelstvu Vídně, přípustnými byly učiněny aspoň některé dny v týdnu veškeré zahrady hradu královského v Praze, zejména i zahrada pod Vladislavským traktem hradu, odkud otvírá se čarokrásná vyhlídka na Prahu, krásnou scenerií této zahrady jistě zvýšená;

b) aby vynikající královské obory dosud zanedbané, kdysi však překrásné parky tvořící a sice Jelení příkop v celé své rozloze (i část ústavu idiotů propůjčená) i královská obora ve "Hvězdě" znovu byly upraveny v původní řádné pěstěné a ošetřované parky;

c) aby zejména vynikající památka ranné renaissance "Míčovna" v královské zahradě řádně byla upravena, skladiště vojenské montury bez odkladu sproštěna a obecenstvu, zejména ale dp Prahy příchozím, přístupnou učiněna;

3. aby budovy letohrádku královny Anny užito bylo k umístnění aspoň části c. k. dvorních museí a sice těch bohemik a sbírek, jež z král. hradu pražského před lety byly odvezeny?

V Praze, dne 12. října 1908.

Dr. Luboš Jeřábek a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslance Karla Stan. Sokola a spolupod. na J. E. pana místodržitele král. Českého o chování c. k. policejní stráže.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Karla Stan. Sokola a spolupod. na J. E. pana místodržitele král. Českého o chování c. k. policejní stráže.

Vaše Excellenci!

Veřejnost pobouřena byla zprávou, že c. k. policejní strážníci tak zbili a zkopali zatčeného člověka, až ranám svým podlehl. Soudní rozsudek ze dne 22. ledna neoznačil sice žádného určitého vinníka, přece však výslovně praví, že se zatčeným Fr. Spurným, teprve když přišel na policejní strážnici košířskou, bylo zle nakládáno, že byl tam ztýrán a následkem toho dostavila se smrt.

Tento hrozný případ brutality není ojedinělým. Pražský tisk, předem "Právo Lidu", oznámil další případy bezohledného týrání bezbranných lidí. Jest dostatečně známo, že vše, co bylo uveřejněno, nijak nevyčerpává smutnou skutečnost. Vždyť i účastníci politických demonstrací bývali na strážnicích trýzněni!

Všechny tyto případy násilí připomínají velmi nápadně naprosto nejisté a umělé právní poměry tohoto státu, v němž stále ještě rozhoduje zvůle, a v němž nemohl tudíž vyrůsti právní cit ani u těch, kterým svěřena jest ochrana zákona.

Jest naopak zřejmo, že nadřízení vštěpují c. k. policejnímu mužstvu ducha, jenž s konstitučním a zákonným stavem jest v úplném odporu, že vyžadují a vynucují na mužstvu říznost, která slušným mužům ztrpčuje těžkou službu a která u mužů méně řádných rychle zvrhá se v surovost a nezákonost. Proto táží se podepsaní:

1. Jak Vaše Excellence zakročila proti vynníkům, kteří označeni byli brutálním případu košířském i v ostatních případech, jež v časopisectvu uvedeny byly a tudíž Vaší Excellenci musí býti známy;

2. zda Vaše Excellence ochotna jest, dle své úřední povinnosti postarati se, aby úřednictvu c. k. policie v Praze důrazně připomenuta byla úcta k zákonu a smysl pro lidskost?

Karel Stan. Sokol a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslance Dra Hliňáka k Jeho Excellenci c. k. náměstku krále v Praze.

Sněmovní aktuar Dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance Dra Hliňáka k Jeho Excellenci c. k. náměstku krále v Praze.

Okresní hejtmanství v Liberci, vykonávajíc censuru "Libereckého Kraje", konfiskovalo z jeho čísla 9. letošního ročníku i otisk immunní řeči poslance Choce a tato naprosto nezávadná místa: "Také úřednictvo v původním nadšení ochablo a dokonce i valná většina úředníků soudních píše k soudům "německým" jazykem německým a také mimo styk se stranami úřaduje se ve vnitřním úřadování i u soudů v českých krajinách německy. Proč taková pokleslost?"

"Každý je úplně opuštěn a všichni klidně přihlížejí, jak ho němečtí soudci utloukají"

"jak v třetině vlastní země u soudů vyhazují jazyk jich příslušníků ze soudů, ač zákon něco takového přímo zapovídá"

"kdyby páni chtěli, netrpěli by příslušníci českých menšin u německých soudů každodenně pohlavky"

"a světlozelený chochol, který zdá se nám býti katanskou čapkou"

"ale dějepis, kterým národní škola oklešťuje vlasteneckou lásku a nadšení k širší vlasti, bude mluviti o směšném hrdinství olímcovaného velikána."

"Netrpte ani jednoho Němce ve svém domě a pak poznáte, že Němci i ve své zlovůli popustí."

"ačkoliv tento byl 4 svědky z činu usvědčen, dali soudcové němečtí zřejmě svoji stranickost na jevo a ukázali, že možno měřiti dvojím loktem, vždy jak to je zapotřebí, čehož důkazem je nedávné přelíčení s dvěma anarchisty, kteří vzdor tomu, že svědky nevina jejich dokázána byla, přece byli odsouzeni. Inu pravé, hodně převrácené rakouské poměry. Ještě charakterističtější při přelíčení proti Lehnertovi bylo to, že sám státní návladní pociťoval lítost, že žalobu vůbec podal, což chováním svým velice markantně na jevo dával, nevyčkaje ani ukončení přelíčení. Ovšem že probudil se v něm německy cit, před kterým i spravedlivost kapitulovati musí."

"Český peníz zůstaň v českých rukou. Ni haléře tomu, kdo si zaň pořizuje ještě karabáč - na nás! Budeme pilně státi na stráži a pracovati k tomu, aby český konsument vyhledával jen a toliko české závody. Naproti tomu přijímá však i český obchodník jisté závazky, jich dodržování musí býti stejně kontrolováno, jako počínání si kupujících. Zboží nakoupené v českém závodě, musí státi v láci a jakosti na stejném stupni, jako zboží německých závodů.

Čeští obchodníci nesmějí hřešiti na heslo svůj k svému!

Prodávejte dobré zboží za stejnou cenu jako německý obchodník a teprve budete míti právo, žádat od českých lidí, by kupovali jen od Vás! Obchodníci čeští musí ale sami stejně důsledně prováděti heslo "Svůj k svému!" a objednávky své činiti toliko u firem českých.

Ukažte agentům německým dveře a zásobujte se jen výrobky českého původu.

Česká výroba stojí již až na malé výjimky, na takovém stupni, že může směle čeliti výrobě německé. Národní kontrola v tomto sněmu musí býti stejně přísně prováděna, jako kontrola kupujícího obecenstva. Obchodníci čeští, řiďte se dle toho.

(Interpelace posl. Choce a spol.)

Vůči tomu dovolujeme si slušný dotaz:

Je Vaší Excellenci toto zneužívání úřední moci na bezdůvodné poškozování tohoto listu známo? Hodlá Vaše Excellence poučiti pana okresního hejtmana v Liberci o jeho povinnostech a potrestati jej pro patrné zneužívání úřední moci, jehož touto konfiskací se dopouští?

Dr. Hliňák a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Františka Blahovce. J. Vacka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého v příčině obsazení biskupství v Litoměřicích.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz poslanců Františka Blahovce, J. Vacka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého v příčině obsazení biskupství v Litoměřicích.

Vaše Excellence!

Jak známo má býti v krátkém čase obsazeno biskupství litoměřické. Poněvadž biskupství obsahuje jednu třetinu Čechů a poněvadž se strany německé usiluje se v určitých kruzích o to, aby byl jmenován muž, který nemá v ohledu národnostním náležité kvalifikace co do potřebné znalosti české řeči a nutných vlastností ku nestrannému a spravedlivému řízení české části diecése, táží se podepsaní Vaší Excellence, zdali jest ochotna učiniti kroky k tomu cíli, aby místo to obsazeno bylo mužem spravedlivým, knězem, povzneseným nad veškerou nacionální stranickost, mužem ovládajícím oba jazyky svých diecesiánů, který by pro české menšiny a české kněze na poli nábožensko-národním byl spravedlivým?

V Praze dne 4. února 1910.

F. Blahovec a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tyto interpelace Jeho Excellenci panu místodržiteli, pokud se týče, dohodnu se o odpovědi na ně se zemským výborem.

Ich werde alle diese Interpellationen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten, bezw. werde ich mich bezüglich der Beantwortung derselben mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen.

Es wurde mir außerdem eine Anzahl von Interpellationen an den Oberstlandmarschall übergeben.

Byla mi dále odevzdána celá řada interpelací na nejvyššího maršálka zemského.

Anfrage der Herren Abgeordneten Zuleger und Genossen an den Oberstlandmarschall.

Landtagsaktuare Dr. Šafařovič, Dr. Wellner und Landtagssekretär Dr. Haasz (lesen abwechselnd):

Anfrage des Abg. Zuleger und Genossen an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall.

Nachdem das Gesetz über die landwirtschaftlichen Berufsgenossenschaften seitens des Reichsrates beschlossen und sodann sanktioniert wurde, sind die deutschen Landwirte Böhmens sofort daran gegangen, die Vorbereitungen für das bezügliche Landesgesetz zu treffen, weit sie von der Ueberzeugung durchdrungen waren, daß eine berufsgenossenschaftliche Organisation der Landwirtschaft für diese Heil und Segen bringen, ja die einzige Möglichkeit einer dauernden Erhaltung der heimatlichen Scholle bieten könne.

Infolge dieses, in alten Kreisen der deutschen Landwirte Böhmens zum Ausdruck gelangten Wunsches, hat sich auch die Deutsche Sektion des Landeskulturrates für das Königreich Böhmen mit der Frage der Vorbereitung des bezüglichen Landesgesetzes eingehend beschäftigt und gemeinsam mit der tschechischen Sektion dieses Landeskulturrates Beratungen über den Wortlaut der betreffenden dem hohen Landtage vorzulegenden Vorlage gepflogen

Man einigte sich tatsächlich über die wichtigsten Grundsätze dieses Landesgesetzes, indem schließlich ein Entwurf vereinbart wurde, welcher nachstehenden Wortlaut hat:

Gesetz-Entwurf.

Gesetz vom ............, betreffend die Berufsgenossenschaften der Landwirte im Königreiche Böhmen.

Vertretung der Interessen der Landwirtschaft;

Begriff und Zweck.

§ 1.

Im Sinne des Reichsgesetzes vom 27. März 1902, betreffend die Errichtung von Berufsgenossenschaften, R.-G.-Bl. Nr. 91, werden im Königreiche Böhmen errichtet:

I. Bezirks- und eventuell Gemeindegenossenschaften der Landwirte und

II. der Landeskulturrat für das Königreich Böhmen, welcher von allen Genossenschaften mit ihren Mitgliedern gebildet wird und besteht:

1. aus einer böhmischen Sektion als Landesgenossenschaft für den Bereich der Genossenschaften böhmischer Nationalität;

2. aus einer deutschen Sektion als Landesgenossenschaft für den Bereich der Genossenschaften deutscher Nationalität und

3. aus dem Zentralkollegium für gemeinsame Angelegenheiten.

Der Landeskulturrat ist ein Landes-Institut, hat seinen Sitz in Prag und in seinem Siegel das Landeswappen.

(R.-G. § 2.)

§ 2.

Aufgaben der Berufsgenossenschaften der Landwirte und des Landeskulturrates sind: Die Vertretung der berufsständigen Interessen der Angehörigen der Landwirtschaft, die Verbesserung der sittlichen und materiellen Verhältnisse derselben durch Pflege des Gemeingeistes, gegenseitige Belehrung und Unterstützung, Erhaltung und Hebung des Standesbewußtseins, sowie durch Förderung der wirtschaftlichen Interessen derselben.

(R.-G. § 11.)

§ 3.

Insbesondere kommen diesen Berufs-Genossenschaften und dem Landeskulturrate folgende Aufgaben zu:

a) die Erstattung von Gutachten in landwirtschaftlichen Fragen, einschließlich Forstwesen und landwirtschaftlicher Industrie an die Staats- oder autonomen Behörden, über deren Aufforderung oder aus eigener Initiative, sowie auch die Mitwirkung bei den Maßnahmen des Staates oder der autonomen Körperschaften zur Förderung der Landeskultur, insbesondere auf dem Gebiete des Subventions und Meliorationswesens nach den hiefür grundsätzlich getroffenen oder im Einzelnfalle vereinbarten näheren Bestimmungen;

b) die Vermittlung des Ankaufes der von den Genossenschaften in ihrem Betriebe benötigten landwirtschaftlichen Bedarfsartikel;

c) die Vermittlung des Verkaufes der landwirtschaftlichen Produkte der Genossenschafter, insbesondere auch zur Versorgung des Heeresbedarfes;

d) die Anregung zur Bildung und Förderung, sowie die Beaufsichtigung von Erwerbs und Wirtschaftsgenossenschaften zur Errichtung von Magazinen und Speichern für die Lagerung und den gemeinsamen Verkauf landwirtschaftlicher Produkte, dann zur Errichtung von Kellereien, Sennereien, Schlachthäusern, Backhäusern und anderen für die gemeinsame Verarbeitung und Verwertung landwirtschaftlicher Produkte bestimmten Unternehmungen;

e) die Anregung zur Bildung und Förderung von Genossenschaften und sonstigen Vereinigungen, welche sich die Pflege der Land und Forstwirtschaft oder die sonstige Hebung der wirtschaftlichen Verhältnisse der Land- oder Forstwirte zur Aufgabe stellen;

f) die Anregung zur Bildung neuer und die Förderung oder Vereinigung bestehender Darlehenskassen, insbesondere von Raiffeisenkassen behufs Personal und Lombardkredites;

g) die Vermittlung zwischen den Genossenschaftern und den Landes-Hypothekenbanken bei Aufnahme unkündbarer, dem Amortisationszwange unterworfener Hypothekardarlehen;

h) die Vermittlung der Konvertierung hochverzinslicher in minderverzinsliche, kündbarer in unkündbare, dem Amortisationszwange unterworferer Hypothekarschulden;

i) die Mitwirkung bei der Organisation, Verwaltung und den Preisnotierungen der landwirtschaftlichen Börsen und Märkte, sowie die Heranziehung von Mitgliedern der Berufsgenossenschaften zu den Schiedsrichtern der Produktenbörsen im Rahmen der jeweilig über die Börsenorganisation bestehenden Normen;

k) die Mitwirkung bei der Durchführung der Lebens-, der Kranken-, Unfall-, Invaliditäts und Altersversicherung der in der Land und Forstwirtschaft beschäftigten Personen, sowie die Mitwirkung bei der Durchführung der Feuer-, Hagel und Viehversicherung, endlich die Mitwirkung bei der Durchführung landeskultureller Gesetze, insoweit die Berufsgenossenschaft zu diesen Aufgaben durch besondere Bestimmungen herangezogen wird;

1) die Förderung des landwirtschaftlichen Unterrichtswesens sowie die Veranstaltung von Vorträgen und Versammlungen zur Hebung der landwirtschaftlichen Kenntnisse; die Herausgabe landwirtschaftlicher Schriften;

m) die Mitwirkung bei der Bearbeitung der landwirtschaftlichen Statistik;

n) die Arbeitsnachweisung und -Vermittlung, sowie die Regelung der Verträge mit landwirtschaftlichen Arbeitern durch Hinausgabe von Kontraktformularien usw.;

o) die Fürsorge für die Durchführung der Kontrolle von Düng und Futtermitteln, Sämereien und anderer landwirtschaftlicher Bedarfsartikel und für den Verkehr der Genossenschafter mit landwirtschaftlichen Versuchsstationen;

p) die Vermittlung des Rechtsbeistandes für die Genossenschafter;

q) die Errichtung eines schiedsgerichtlichen Ausschusses zur freiwilligen Austragung der Streitigkeiten zwischen den Genossenschaftsmitgliedern und ihren Hilfsarbeitern oder zwischen der Genossenschaft und ihren Mitgliedern oder zwischen den einzelnen Genossenschaftsmitgliedern;

r) die Anregung und Förderung der Grundzusammenlegung, sowie die Unterstützung bei Durchführung von Meliorationen (Drainagen, Bewässerungsanlagen, Tiefkultur usw.);

s) die Veranstaltung von Ausstellungen, Märkten und Wettbewerben für landwirtschaftliche Produkte, Bedarfsartikel, Maschinen u. ä.;

t) die Förderung der landwirtschaftlichen Produktion, insbesondere bei der Beschaffung von Muster-Zuchtvieh und guten Sämereien, die Förderung von Anbauversuchen und der Errichtung von Obst und Waldbaumschulen;

u) die Ernennung von Vertretern, Sachverständigen usw., deren Ernennung ihnen nach besonderen Gesetzen und Vorschriften zusteht, und überhaupt die Erfüllung jener Aufgaben, mit denen sie durch solche besondere Gesetze und Vorschriften betraut sind oder noch betraut werden sollten.. Den Satzungen der Bezirks und Gemeindegenossenschaften bleibt die nähere Bestimmung der Aufgaben, welche die Genossenschaft erfüllen soll, in den Grenzen des § 2 vorbehalten.

(R.-G. § 11.)

Grundsätzlich ausgeschlossen ist die Beteiligung der Berufsgenossenschaften an Erwerbsunternehmungen was immer für einer Art, soweit namentlich die Beteiligung an Erwerbs und Wirtschaftsgenossenschaften oder Darlehenskassen durch Leistung von Beiträgen oder Übernahme von Anteilscheinen oder Haftungsverpflichtungen.

§ 4.

Aufgaben des Landeskulturrates sind außer den in den §§ 2 und 3 bezeichneten insbesondere noch:

1. Die Unterstützung und Ueberwachung der Tätigkeit der nach diesem Gesetze errichteten Berufsgenossenschaften und überhaupt der Tätigkeit der landwirtschaftlichen Vereine und Erwerbs und Wirtschaftsgenossenschaften, welche statutengemäß die Aufgabe haben, die Landwirtschaft im allgemeinen, einzelne ihrer Zweige oder die landwirtschaftliche Industrie zu pflegen und zu fördern;

2. die Fürsorge für die Angelegenheiten des landwirtschaftlichen Schulwesens, insoweit er hiezu durch Gesetze und Landtagsabschlüsse berufen ist;

3. die Verwaltung derjenigen Anstalten, welche von ihm errichtet oder ihm zugewiesen sind;

Rechtliche Stellung der Berufsgenossenschaften und des Landeskulturrates.

(§ 12 R.-G.)

§ 5.

Der Landeskulturrat und die Berufsgenossenschaften der Landwirte unterstehen nicht den Bestimmungen des Reichsgesetzes vom 9. April 1873, R.-G.-Bl. Nr. 70, über die Erwerbs und Wirtschaftsgenossenschaften.

Für die Verbindlichkeiten des Landeskulturrates oder der Berufsgenossenschaft haftet uur der Landeskulturrat oder die Genossenschaft als juristische Person.

§ 6.

Die landesfürstlichen oder Gemeindebehörden im Gebiete des Landeskulturrates, alle nach diesem Gesetze errichteten Berufsgenossenschaften der Landwirte, die Spar und Vorschußassen, die Verkehrsanstalten, die Versicherungsunternehmungen, sowie auch die einzelnen Landwirte (selbständige Landwirte und Pächter) sind verpflichtet, dem Landeskulturrate über sein Verlangen die gewünschten Aufklärungen und erforderlichen Belege zu geben, deren er zur Erfüllung seiner Aufgaben bedarf, und überhaupt den Landeskulturrat in seiner Tätigkeit zu unterstützen.

Organisation der Genossenschaften. Bezirks und und Gemeinde-Genossenschaften.

§ 7.

In jedem Gerichtsbezirke wird eine Bezirksgenossenschaft der Landwirte errichtet.

In national gemischten Bezirken (§ 3) kann mehr als eine Bezirksgenossenschaft errichtet werden.

Ausnahmsweise kann für den Bereich mehrerer Bezirke nur eine Bezirksgenossenschaft errichtet werden.

Im Rahmen der Bezirksgenossenschaft können auch Gemeindegenossenschaften für den Bereich einer oder mehrerer Ortsgemeinden errichtet werden, wenn sich hiefür die Mehrheit der Bezirksgenossenschafter des betreffenden Bereiches ausspricht und der Landeskulturrat seine Zustimmung gibt. Die Mehrheit ist nach der Anzahl der Mitglieder und nach der Höhe der Steuer, die die Grundlage für die Mitgliedschaft abgibt, zu berechnen. Durch die Errichtung einer solchen Gemeindegenossenschaft ändert sich nichts an dem Verhältnisse der betreffenden Genossenschafter zur Bezirksgenossenschaft.

Die Festsetzung des Umfanges und Aenderungen in den Grenzen der Genossenschaft stehen dem Landesausschusse im Einvernehmen mit der k. k. Statthalterei nach Antrag des Landeskulturrates zu. Hiebei ist nach Möglichkeit auf die Wünsche der lokalen Interessenten Rücksicht zu nehmen.

Mitgliedschaft. (R.-G. § 3.)

§ 8.

Mitglieder der Berufsgenosienschaft sind alle Eigentümer, bei Liegenschaften, die sich in Nutzeigentum oder Nutznießung befinden, alle Nutzungseigentümer und Fruchtnießer land und forstwirtschaftlicher Liegenschaften, die im Bereiche der betreffenden Genossenschaft liegen und der Grundsteuer unterliegen und eine gewisse Minimalgrenze an Ausmaß und Katastralreinertrag erreichen.

Die Festsetzung dieser Minimalgrenze steht über Antrag des Landeskulturrates der k. k. Statthalterei im Einvernehmen mit dem Landesausschusse zu. Für die erste Zeit und solange nichts anderes bestimmt wird, sind jene land und fortwirtschaftlichen Liegenschaften auszunehmen, welche zusammen mit den anderen im Eigentume, Nutzungseigentume oder Fruchtgenuß derselben Personen stehenden und im Bereiche derselben Genossenschaft befindlichen Grundstücken dieser Art kein größeres Gesamtausmaß haben als 1 ha oder zwar größer als 1 ha sind, aber einen geringeren Katastralreinertrag haben als 40 K. Ausnahmsweise kann diese Grenze für Gerichtsbezirke mit Rücksicht auf deren wirtschaftliche Verhältnisse über Antrag des Landeskulturrates von der k. k. Statthalterei im Einvernehmen mit dem Landesausschusse noch weiter herabgesetzt werden.